Euro mělo nižší inflaci, ale českým střadatelům to za posledních dvacet let nemuselo stačit. Po započtení silnější koruny a úročených vkladů vychází modelově lépe koruna – i u úspor za milion.

Úspory českých domácností za posledních dvacet let lépe ochránila koruna než euro, pokud se kromě inflace započte také posílení české měny vůči euru a běžné úročení korunových vkladů. Vyplývá to z modelového výpočtu, který srovnává, kolik by dnes zůstalo z jednoho milionu korun uloženého v roce 2005 různými způsoby.

Samotné srovnání inflace vyznívá na první pohled příznivěji pro euro. Podle údajů užívaných v debatě o kupní síle měn platformou Euro v Česku ztratila koruna od roku 2005 zhruba 53 procent kupní síly, zatímco euro asi 39 procent. To by znamenalo, že z milionu korun ponechaného v hotovosti by dnes zůstala reálná kupní síla přibližně 470 tisíc korun, zatímco euro by při stejném pohledu uchovalo větší část hodnoty.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Proč samotná inflace neříká celý příběh

Takové srovnání je však pro českého střadatele neúplné, protože nezohledňuje kurzový vývoj. Koruna od roku 2005 vůči euru výrazně posílila. Zatímco průměrný kurz eura se v roce 2005 pohyboval kolem 30 korun za euro, v posledních letech je zhruba kolem 24 až 25 korun za euro. Podle údajů ČNB se čtvrtletní průměry v roce 2025 pohybovaly od 25,082 do 24,273 koruny za euro.

Pokud by tedy člověk v roce 2005 převedl jeden milion korun do eur a dnes je směnil zpět do korun, měl by nominálně jen přibližně 797 tisíc korun. Po započtení nižší eurové inflace by šlo o reálnou kupní sílu zhruba 486 tisíc až 489 tisíc korun roku 2005. Proti hotovostní koruně by tedy euro vyšlo jen mírně lépe, asi o 16 tisíc až 19 tisíc korun na původní milion. Většinu inflační výhody eura by smazalo posílení koruny.

Rozhodující je však porovnání nikoli s hotovostí v matraci, ale s úročenými vklady. Pokud by český střadatel uložil peníze na korunový termínovaný vklad s modelovým průměrným výnosem 2,3 procenta ročně po zdanění úroků, měl by dnes nominálně asi 1,473 milionu korun. Reálně by to odpovídalo kupní síle zhruba 692 tisíc korun roku 2005.

Dalibor Martínek: Michl versus Babiš. Nejde o sazby, jde o nezávislost ČNB

Názory

Česká národní banka bude rozhodovat o výši úrokových sazeb. Všeobecné očekávání trhu je, že bankovní radní zvýší základní úrokovou sazbu z 3,50 na 3,75 procenta. Stane se tak? A co by to znamenalo pro českou ekonomiku?

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Při eurovém termínovaném vkladu, kam by byl milion korun v roce 2005 převeden do eur, uložen s modelovým průměrným výnosem 1,6 procenta ročně po zdanění a poté směněn zpět do korun, by výsledná nominální hodnota činila asi 1,051 milionu korun. Reálná kupní síla by odpovídala přibližně 641 tisícům korunám roku 2005. Korunový termínovaný vklad by tak v tomto modelu vyšel asi o 51 tisíc korun reálné kupní síly lépe než eurový.

I konzervativnější scénář s průměrnou sazbou dvě procenta v korunách a 1,5 procenta v eurech ukazuje výhodu koruny. Reálná kupní síla korunové varianty by činila asi 658 tisíc korun, zatímco eurové varianty přibližně 630 tisíc korun. Rozdíl by tedy byl zhruba 28 tisíc korun na původní milion ve prospěch korunového vkladu (viz také obrázek níže).

Výpočet ukazuje, že argument o lepší ochraně úspor eurem je silně závislý na zvoleném srovnání. Pokud se porovnává pouze hotovost a pouze inflace, euro vychází lépe. Pokud se ale zohlední posílení koruny a možnost ukládat peníze na korunové termínované vklady, česká měna za posledních dvacet let chránila úspory lépe. Aktuální data ČNB navíc ukazují, že sazby korunových termínovaných vkladů domácností zůstávají nad sazbami běžných eurových vkladů; ČNB u vkladů domácností s dohodnutou splatností uvádí sazbu kolem tří procent.

Závěr je proto opačný, než naznačuje prosté porovnání ztráty kupní síly koruny a eura. Český střadatel, který držel úspory v korunách a nechal je úročit, na tom mohl být lépe než ten, kdo by v roce 2005 převedl peníze do eur. Euro sice mělo nižší inflaci, ale jeho výhodu smazalo posílení koruny a nižší eurové úročení.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Okolí Nádraží Holešovice patří k nejrušnějším, ale také nejzanedbanějším místům širšího centra Prahy. Teď se jeho proměna posouvá dál. Do finále mezinárodního workshopu postoupilo pět architektonických studií, mezi nimi CHYBIK + KRISTOF, OVA i silná zahraniční jména.

Místo, kterým denně projdou desetitisíce lidí, dnes většina z nich bere hlavně jako přestupní bod. Metro, vlak, tramvaje, autobusy a rychlý přesun dál. Okolí Nádraží Holešovice má ale v budoucnu fungovat jinak. Z dopravního uzlu se má stát živá část města s náměstími, byty, službami, lepší prostupností a kvalitním veřejným prostorem.

Porota nyní vybrala pět finalistů mezinárodního urbanisticko-architektonického workshopu pro projekt Nové Holešovice. Z osmi pozvaných týmů postoupily dánské studio Adept, rakouský ateliér Baumschlager Eberle Architekten, německé studio Behnisch Architekten a česká studia Chybik + Kristof a OVA.

10 fotografií v galerii

Z přestupního uzlu má být čtvrť

Dnes území kolem stanice plní hlavně tranzitní funkci. Cílem projektu je vytvořit městské prostředí, kde lidé nebudou jen přestupovat, ale také se zastavovat, bydlet, pracovat a využívat služby. Zadání počítá mimo jiné se dvěma novými městskými náměstími oddělenými ulicí Vrbenského, která mají fungovat jako jeden propojený celek. Důležitým požadavkem je také pohodlný a chráněný přestup mezi vlakem a metrem takzvaně „suchou nohou“. V území se počítá i s mateřskou školou.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

„Nové Holešovice jsou jednou z bran do Prahy a zároveň vstupem do rozsáhlého rozvojového území Bubny-Zátory. Jsou také významným dopravním uzlem, kde se potkávají tramvaje, vlaky, metro i autobusy. Neměly by ale být vnímány jen touto optikou,“ říká místostarostka Prahy 7 pro územní rozvoj a členka poroty Lenka Burgerová.

Právě vazba na Bubny-Zátory je důležitá. Projekt Nové Holešovice se netýká celého brownfieldu, kde má v budoucnu vzniknout velká nová čtvrť, ale hlavně okolí metra a vlakového nádraží. Má tak fungovat jako jeden z jejích vstupních bodů.

Praha za desítky miliard. Bubny přitahují nejsilnější investory v zemi

Reality

Nová železnice, filharmonie a tisíce bytů mění zanedbané kolejiště v největší investiční příležitost v metropoli. Do proměny Bubnů-Zátor vstupují nejsilnější finanční a developerské skupiny v zemi a severní část Prahy se během příštích dekád může proměnit v nové centrum města.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Složité území, velká očekávání

Porota bude hodnotit nejen podobu nové zástavby, ale i to, jak si návrhy poradí s dopravou, pěšími vazbami a veřejným prostorem. Okolí nádraží musí dál zvládat roli významného přestupního uzlu, zároveň se ale nemá stát jen technickým zázemím dopravy.

„Hlavní výzvou je vytvořit kvalitní návrh, který se dokáže vyrovnat s množstvím omezení kolem železniční stanice a zároveň nabídne přívětivý vstup do rozsáhlé městské čtvrti, jež tu v budoucnu vznikne,“ říká předseda poroty Jörn Walter, urbanista a bývalý vrchní stavební ředitel Hamburku.

Urbanistka ze slavného studia Gehl: Praha má obrovskou kvalitu života. Teď ji musí promítnout i do nových čtvrtí

Reality

Praha má řeku, kopce, výbornou veřejnou dopravu i živou kulturu ulic. Přesto se v ní podle Marii Gaľ Tkáčové z dánského studia Gehl Architects pořád vede zásadní otázka: plánujeme město podle mapy, nebo podle toho, jak v něm lidé skutečně žijí? „Nejdřív pozorujeme a sbíráme data. Až potom začínáme skicovat,“ říká.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Podle krajinářského architekta Marka Johnsona ze studia Civitas bude důležité, aby nová čtvrť nepůsobila jako anonymní developerský celek. „Po celé Evropě dnes vzniká mnoho podobných brownfieldových přestaveb a ty mají často tendenci vypadat stejně. Snadno vytvoříte něco efektního, co se ale brzy stane fádním,“ uvedl.

Projekt s majetkovým pozadím

Nové Holešovice jsou zároveň složitým majetkovým a developerským projektem. V území se potkávají pozemky města, dopravního podniku i soukromých investorů. Projekt se v minulosti zdržel kvůli politickým a právním sporům, nyní se ale posouvá do fáze konkrétního urbanistického řešení.

V projektu původně figurovala Karlín Group, která svůj podíl ve společném podniku prodala společnosti EP Real Estate Daniela Křetínského. Dalšími aktéry jsou Dopravní podnik hlavního města Prahy a CPI Property Group. Scelení vlastnických vztahů má být pro budoucí podobu území důležité.

Karlín Group se vrací do Holešovic, staví unikátní ZigZag Haus

Reality

Developerská společnost Karlín Group na přelomu roku zahájila výstavbu rezidenčního projektu ZigZag Haus, který nedaleko Výstaviště Praha nabídne celkem 75 bytů a stane se součástí zcela nové klidné ulice s cyklostezkou a malým parkem.

Komerční spolupráce

Přečíst článek

Kdo je ve finále

Dánské studio Adept přináší zkušenost s veřejnými budovami a městskými prostory, které propojují architekturu, krajinu a každodenní život. Rakouský ateliér Baumschlager Eberle Architekten je známý důrazem na dlouhou životnost staveb a v Praze uspěl v soutěži na nový kampus České spořitelny na Smíchově.

Německé studio Behnisch Architekten má mezinárodní reputaci v oblasti veřejného prostoru, vzdělávacích kampusů a udržitelné architektury. Jeho zakladatel Stefan Behnisch navíc předsedal porotě soutěže Florenc21, která řešila jednu z dalších velkých transformací centra Prahy.

Víme, jak se promění Kulaťák. Auta nahradí chodci a tramvaje

Reality

Svojí rozlohou je sice Kulaťák čtyřnásobně větší, než Staromák, ale k podobě náměstí má hodně daleko. To se má brzy změnit. Individuální automobilovou dopravu „nahradí“ tramvaje.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

České studio Chybik + Kristof má zkušenost s proměnami veřejných prostranství, brownfieldů i větších městských projektů. Stojí například za revitalizací Mendelova náměstí v Brně, Manifesto Marketem na Smíchově nebo multifunkční arénou v Jihlavě. Druhým českým finalistou je OVA, Opočenský Valouch architekti. Pražské studio zvítězilo v soutěži na 4. kvadrant Vítězného náměstí v Dejvicích, tedy další významnou pražskou lokalitu, o jejíž podobě se dlouho diskutuje.

Workshop je dvoukolový a neanonymní, porota tedy ví, který návrh patří kterému studiu. V prvním kole představila pozvaná studia základní urbanistické koncepty. Pět finalistů je nyní dopracuje z hlediska architektury, dopravy i ekonomické proveditelnosti. Závěrečné prezentace jsou naplánované na podzim 2026. 

Nová čtvrť, 800 bytů a město jako investor. Dolní Počernice mají první velké povolení

Reality

Praha posouvá jeden z největších projektů městského nájemního bydlení. V Dolních Počernicích získala první etapa nové čtvrti územní rozhodnutí, vzniknout má 269 bytů. Celkem město v lokalitě plánuje nejméně 800 bytů, školu, školku i novou infrastrukturu.

pej

Přečíst článek