Boj o inflaci a úrokové sazby. Přinese AI pokles inflace, nebo její růst?

Jde o největší sázku současnosti. Přinese masivní nasazení umělé inteligence dezinflační tlaky, s nimiž se svět vrátí k nižních úrokovým sazbám? Nebo lze očekávat spíše opačný scénář, kdy se inflace kvůli vyššímu růstu a spotřebně naopak zvedne, což přinese tlak na zvyšování sazeb? Sázky jednotlivých hráčů jsou různé, americká vláda ale věří, že nastane právě první scénář a svět míří opět k nižším úrokům. A ze stejné hypotézy údajně vychází i nový šéf Fed Kevin Warsh. Vztah inovací, inflace a sazeb je ale mnohem komplexnější a také komplikovanější.

Ta úvaha není složitá. Masivní zavádění umělé inteligence do ekonomiky zvýší efektivitu, vývoj a výroba se zlevní, což by se mělo projevit na cenách zejména zboží, ale částečně i služeb. To v důsledku povede ke snížení proinflačních tlaků v ekonomice, to zase umožní centrálním bankám snížit sazby, což bude výhodné nejen pro byznysovou sféru, ale také pro vlády, zejména ty populistické, které masivním zadlužováním plní část svého programu a chtějí dát voličům důvod, aby je volili i dál.

Na tomto scénáři do jisté míry staví velká část západní společnosti. Nejkřiklavěji ale americká vláda a jde také o klíčový směr uvažování šéfa americké centrální banky Kevina Warshe. Toho si Donald Trump vybral za nástupce Jeroma Powella, který odmítal jít americkému prezidentovi na ruku a sazby nesnižoval. A připomeňme, že USA mají nejvyšší zadlužení na světě, což je pro vládu významná zátěž, navíc pro navyšování dluhového stropu pokaždé potřebuje politický konsensus v Kongresu, což je čím dál složitější.

Bude stačit víra v růst?

Jenomže podle listu The Economist je situace poněkud složitější a barvitější. Economist srovnal aktuální situaci s devadesátými lety a vývojem ekonomiky, geopolitiky, technologií, nezaměstnanosti a sazeb. List připomíná, že tehdy byl šéfem Fedu nedávno zesnulý Alan Greenspan, první superstar mezi centrálními bankéři, jehož část přístupu stávající šéf Fedu Warsh vzal za své.

„Kevin Warsh se prezentuje jako nástupce Alana Greenspana. Podle jeho názoru umělá inteligence rozšíří nabídku a sníží náklady, což umožní rychlejší růst ekonomiky při menším inflačním tlaku. I on se domnívá, že oficiální potvrzení těchto tezí ve statistikách produktivity pak přirozeně budou následovat. V rozhovoru z loňského prosince Warsh pochválil Greenspana za to, že si své názory utvářel ‚na základě anekdotického pozorování a poněkud ezoterických údajů‘, a argumentoval, že když se data a náhodná pozorování rozcházejí, centrální bankéři by měli věřit tomu druhému,“ uvádí The Economist.

Právě z toho pak vychází poměrně silná víra Kevina Warshe, že AI přinese do ekonomiky onen zásadní dezinflační impulz, který v důsledku povede k éře nižších sazeb. Jen pro kontext: éra nižších sazeb pak bude moci přiblížit i naplnění snů vizionářů typu Elona Muska a jeho cesty na Mars.

Charles Giancarlo: V počátcích internetu jsme si uměli představit cokoli. Ale sociální sítě ne

Leaders

Šéf společnosti Everpure Charles Giancarlo patří k veteránům technologického světa. V minulosti působil v Cisku, byl u rozvoje internetové infrastruktury a dnes vede firmu Everpure, která se snaží proměnit způsob, jakým podniky pracují s daty. A jedno ze tří vývojových center má v Praze. Proč? „Praha má řadu výhod. Vedle bezpečnosti a vstřícného pracovního práva to je především schopnost přitahovat talenty z celé Evropy,“ říká Charlie Giancarlo v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Technologické revoluce inflaci nejprve zvýší

Jenomže realita je barvitější. Nejprve se podívejme na historický kontext zavádění velkých technologických inovací. Již od průmyslové revoluce přes následnou stavbu železnic, zavedení pásové výroby až po kosmický vývoj a digitální transformaci platí jedno železné pravidlo. Zavádění takto přelomových technologií nejprve inflaci zvýší, až následně většinou dochází skutečně k dezinflačnímu procesu a v horizontu dekád se ukazuje snížení inflace.

Jak je to možné? Jde o přesun kapitálu směrem k investicím. Právě velké technologické předěly totiž vyžadují masivní investice jedním směrem, což prodražuje další zboží. To aktuálně můžeme sledovat například na růstu cen běžné výpočetní techniky určené koncovým zákazníkům. S tím, jak se masivně investuje do AI infrastruktury, podniky logicky vyrábějí to, na čem nejvíce vydělají. A to následně snižuje výrobu běžných čipů a pamětí, jejichž cena roste.

Podívejte se, jak se vyvíjela inflace během technologických změn a jak to změnily války

Vyhneme se válce?

Ekonomika přirozeně hledá novou rovnováhu a zcela jistě ji najde. I to ukazují historická data. Například železnice představovala největší skok v dějinách logistiky, kdy se ceny za převoz zboží z přístavů do vnitrozemí snížily až o 90 procent, což postupně umožnilo nástup globalizace.

Pokud na těchto myšlenkách staví Kevin Warsh a další ekonomové své budoucí scénáře, mohou mít částečně pravdu.

Jenomže pak tu je ještě druhý neméně podstatný faktor: geopolitika. A zde data ukazují poněkud odlišný obrázek. S technologickými změnami totiž téměř vždy přichází éra válek a ničení dosavadních dodavatelských řetězců. Války jsou mimořádně proinflační faktor. A v historii téměř vždy na střednědobou inflaci měly výraznější vliv války než technologie.

Výjimku tvoří například devadesátá léta minulého století, kdy došlo k bezprecedentní kombinaci masivního nárůstu technologií (zejména integrace PC a internetu do podniků) a zároveň byl svět v relativním klidu, což utnulo 11. září a následný vývoj, nebo desátá léta 21. století, kdy se ekonomové obávali dokonce deflace.

Bitcoin padá pod 60 tisíc dolarů. Saylor bude prodávat, Woodová věří v dvanáctinásobek

Trhy

Jestli se něčemu letos vážně nedaří, tak bitcoinu. Od začátku roku spadl o třicet procent. Michael Saylor se svou Strategy bude nejspíš prodávat. Cathie Woodová věří v růst.

tzv

Přečíst článek

Bohatnout by měli bohatí

I pro další vývoj tak válka nehraje do karet příznivcům zavádění AI a následného období hospodářského růstu na jedné straně a nízké inflace na straně druhé. Uzavření Hormuzského průlivu vyhnalo ceny ropy poblíž historických maxim, ukázalo na zásadní nedostatek pilířů globálního růstu a inflace poskočila ve většině zemí včetně USA, kde se jádrová inflace dostala nad čtyři procenta.

Ale není to jen válka, co může vizi Kevina Warshe, ale i Donalda Trumpa a řady aktuálních AI-optimistů zásadně nabourat. Budou to hlavně očekávání běžných spotřebitelů spojená s jejich vlastními životy v éře plně rozvinuté AI. Pokud spotřebitelé budou očekávat ekonomický růst, který jim všichni slibují, povede to spíše k rostoucím sazbám.

„Je to stejné jako u studenta, který když po absolvování studia očekává vysoký plat, je ochoten se dnes zadlužit. Stejně tak si domácnosti berou úvěry s ohledem na vyšší budoucí příjmy a firmy více investují, jakmile rostou očekávané výnosy. Obojí zvyšuje poptávku po kapitálu, čímž se zvyšuje úroková sazba potřebná k vyrovnání úspor a investic,“ píše Economist. V důsledku toho se totiž zvýší takzvaná neutrální úroková sazba, což je takové nastavení měnové politiky, které ekonomiku nerozpaluje ani neochlazuje.

Poněkud cynicky pak The Economist předjímá, že Warshův scénář může nastat v podstatě jen tehdy, pokud výnosy ze zavádění AI půjdou většinově do kapes byznysmenů a nepromítnou se do bohatství spotřebitelů. Což na druhou stranu může vést k extrémním společenským nepokojům.

Český kapitál míří do medicíny budoucnosti. Nový fond vsadí na AI půl miliardy

Zprávy z firem

Moondust Ventures spouští fond zaměřený na digitální transformaci evropského zdravotnictví. U nového fondu za půl miliardy jsou i Češi.

nst

Přečíst článek

Šest odchylek, které ovlivní sazby

Právě neutrální úroková sazba se v posledních měsících dostává do centra pozornosti teoretických ekonomů. Půjde totiž o to, jakým směrem se bude pohybovat při procesu zavádění AI.

Lukasz Rachel z University College London ve své loňské práci „What next for r∗?“, kde r∗ představuje právě neutrální úrokovou sazbu, nastínil šestici scénářů pro její další vývoj. Podle Rachela jde o šestici možných odchylek od „business-as-usual“ scénáře a nastat mohou všechny naráz i žádná z nich.

Šest odchylek proti „business-as-usual“ scénáři Lukasze Rachela a jejich vliv na nautrální sazby

Pro Kevina Warshe je problém, že jen jedna jediná odchylka od běžného stavu věcí by přinesla pokles neutrálních sazeb. Konkrétně jde o scénář dominance nehmotných aktiv, podle kterého klesnou firemní výdaje na software, vědu a výzkum, což jednak přinese růst marží, zároveň dojde k mírnému ochlazení ekonomiky. Právě efekt zpomalení by pak mohl převážit nad růstem marží, což by podle Rachela vedlo ke snížení neutrálních sazeb zhruba o 0,3 procenta.

Další scénáře již počítají s tím, že by naopak neutrální sazby vzrostly a jde přitom o dopady nových trendů, jako je deglobalizace (růst sazeb o 0,4 procenta), remilitarizace (růst o cca 0,15 procenta), rozmach AI (+1,1 procenta), dluhově financovaný sociální systém (+0,5 procenta) a všeobecná inflační očekávání (+1 procento).

Podle Rachela tak neutrální sazby mohou vyskočit až o zhruba 3 procentní body. Nutno dodat, že podle Rachela byla od finanční krize v roce 2008 do pandemie neutrální sazba v podstatě na úrovni nuly.

Praha není všechno. Brno má šanci stát se novým magnetem pro firmy, říká developer

Reality

Provozní ředitel CTP pro Českou republiku Tomáš Partsch věří, že Česko už dávno nestojí jen na levné výrobě. Jeho silou jsou technický talent, univerzity a firmy, které dokážou růst i globálně. Brno podle něj může být místem, kde se tahle sázka na Česko může ukázat nejviditelněji.

Petra Nehasilová

Přečíst článek