Galerijní prostor Artium by KKCG zahajuje novou výstavu české vizuální umělkyně Miroslavy Klesalové. Expozice s názvem Step from Darkness představuje autorčinu tvorbu v širším kontextu a propojuje její charakteristické textilní objekty s novým souborem drobných maleb.

Nová díla vznikala v dlouhodobém a tichém tvůrčím procesu, v němž se autorčina intuice propojuje s osobní zkušeností a vnitřním prožitkem. Výsledkem jsou minimalistické kompozice a znaky, které reflektují snahu porozumět okolnímu světu a sdílet vlastní zkušenost s divákem.

Výstava zároveň navazuje na tvorbu, díky níž se Klesalová etablovala jako jedna z výrazných osobností současné české vizuální scény. Vedle maleb jsou zde představeny také její typické textilní objekty, často připomínající zavěšené šaty či mapy vnitřních krajin.

6 fotografií v galerii

„Její tvorba se vyhýbá expresivitě, ale zároveň není chladně racionální. Výsledkem jsou kompozice, které působí pevně a kontrolovaně, ale zároveň v sobě nesou křehkost a otevřenost,“ uvedla kurátorka výstavy Barbora Kundračíková.

Inspirace v Pošumaví

Klesalová ve své tvorbě pracuje s textilem, kresbou i prostorovými objekty. Inspiraci čerpá mimo jiné z krajiny Pošumaví, odkud pochází. Její textilní instalace tak často odkazují na paměť místa, každodenní zkušenost a rytmus krajiny.

Atmosféru výstavy doplňuje také básnický odkaz na dílo Sylvie Plath, konkrétně její báseň Ariel z roku 1965. Ta vytváří symbolický rámec introspekce a posiluje tematiku paměti, vnitřního prostoru a osobního prožitku.

Unikátní kresba mladého lva od Rembrandta jde do aukce. Může vynést půl miliardy

Enjoy

Aukční síň Sotheby’s v New Yorku připravila na začátek února mimořádnou nabídku. Již 4. února se uskuteční aukce Master Works on Paper from Five Centuries, která nabídne díla na papíře od nejslavnějších umělců za posledních pět století. Jednou z nejvíce očekávaných bude bitva o mimořádnou kresbu Odpočívající mladého lva od Rembrandta, jež by se mohla prodat za 15 až 20 milionů dolarů. Cena ale může jít i daleko výš.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Nová dramaturgická etapa

Galerie Artium by KKCG vstupuje v roce 2026 do nové dramaturgické etapy nazvané Linie odpovědnosti. Po předchozích tématech odvahy a inovací se letošní program zaměří na odpovědnost – vůči sobě, společnosti i světu, který společně utváříme. Podle pořadatelů má tato linie podpořit dialog, objevování nových dimenzí uměleckých děl a autentickou interpretaci současného umění.

Vedle výstavy Miroslavy Klesalové se letos v Artio představí také absolventka Akademie výtvarných umění Kateřina Šťastná, autorská dvojice Matěj Hrbek a Alessandra Svatek či designérské duo Petra Švejdarová a Klára Vaculíková ze studia PRASKLO. Program doplní koncerty a festivaly. Díky podpoře zakladatelů galerie, mecenášů Karla a Štěpánky Komárkových, zůstává vstup na výstavy pro veřejnost zdarma.

V České republice zdražily benzín a nafta v reakci na válku v Íránu na poměry zemí EU nadprůměrně. Ve dnech 2. až 9. března totiž stoupla cena benzínu v Česku v přepočtu do eur o 6,9 procenta a nafty o 16,3 procenta. V průměru tak tyto pohonné hmoty zdražily o 11,6 procenta. To je osmý nejvyšší údaj v rámci zemí EU, jak vyplývá z dat, která zveřejnila Evropská komise (viz graf níže). Přepočet do eur umožňuje očistit srovnání vývoje cen paliv od odlišných pohybů kursu jednotlivých zemí EU.

Nejvýrazněji ceny pohonných hmot v daném období zdražily v rámci EU v Rakousku, a to o 17,1 procenta. Druhé skončilo Polsko, jež je jinak charakteristické poměrně nízkými cenami pohonných hmot, kde benzín a nafta v průměru zdražily o 15,2 procenta. Třetí se umístilo Německo, kde daná paliva zdražila v průměru o 14,7 procenta.

Evropská unie jako celek vykazuje zdražení pohonných hmot v průměru o 10,5 procenta. Zdražení v České republice překonalo průměr zdražení EU jak v případě benzínu, tak nafty. Benzín v Česku v daném období zdražil o 6,9 procenta, zatímco v EU o 6,6 procenta, kdežto nafta přidala v tuzemsku na ceně 16,3 procenta a v EU 14,3 procenta.

Trump: Na drahé ropě USA vydělají, ale důležitější je zastavit Írán

Politika

Pokud ceny ropy stoupají, Spojené státy na tom jako největší světový producent vydělají. V reakci na růst cen suroviny vyvolaný íránskými odvetami za americko-izraelské údery to uvedl americký prezident Donald Trump. Daleko důležitější je však zabránit Íránu v získání jaderné zbraně a zničení Blízkého východu, dodal Trump.

ČTK

Přečíst článek

Nejméně pohonné hmoty v reakci na válku v Íránu zdražily v rámci EU na Maltě, kde jsou ovšem fixovány státem, a dále ve Slovinsku, v Irsku a na Slovensku, kde růst cen činil v průměru po řadě 0,4 procenta, 0,5 procenta a konečně 1,1 procenta. Na Slovensku je tak procentuální rozsah zdražení zhruba 11krát nižší než v sousední České republice. 

Odlišná reakce

Nová data Evropské komise tak dokládají, že i když válka v Íránu, započatá poslední únorový den, výrazně zvedá cenu ropy celosvětově, reakce cen pohonných hmot v jednotlivých zemích EU je značně odlišná. Důvodem je jak rozdílné daňové zatížení pohonných hmot v jednotlivých zemích EU, tak odlišný přístup k cenotvorbě v oblasti pohonných hmot, tak různý přístup k administrativním zásahům do cen paliv.

Například Maďarsko se rozhodlo ceny pohonných hmot v tomto týdnu zastropovat a stejně tak dnes učinil největší provozovatel čerpacích stanic ve Francii, společnost TotalEnergies. Polský podnik Orlen, jenž provozuje rafinérie a čerpací stanice také v ČR, nyní na pokyn polské vlády drží palivové marže v Polsku prakticky na nule.

K Íráncům promluvil nový duchovní vůdce. Vyzval k uzavření Hormuzského průlivu

Politika

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení. Text vyzývající k uzavření Hormuzského průlivu přečetl moderátor státní televize. Modžtaba Chameneí nebyl spatřen na veřejnosti od začátku izraelsko-amerických úderů na Írán 28. února, v jejichž první den byl zabit jeho otec, duchovní vůdce Alí Chameneí. Íránské úřady postupně zveřejňují kusé informace o tom, že byl Modžtaba Chameneí zraněn.

ČTK

Přečíst článek

Rozdíly v cenovém nárůstu vyvolává také různý přístup k cenotvorbě v jednotlivých zemích, kdy například pumpy v Německu nebo Česku promítají růst cen ropy a velkoobchodních paliv do konečných cen „preventivně“, dopředně, i při přechodném navýšení marže, zatímco v jiných zemích si dávají více na čas a vývoj cen u čerpacích stanic je tam více sladěn s vývojem skutečných nákladů produkce paliv.

Například právě v Německu se navíc projevuje poměrně značné daňové zatížení pohonných hmot. S růstem ceny vlastního paliva narůstá jeho celková cena při vyšším daňovém zatížení výrazněji než při nižším daňovém zatížení. Vyšší zdanění vlastně jakoby „přifukuje“ konečnou cenu, pokud vlastní palivo zdražuje.