Válka na Blízkém východě se dál vyostřuje. Spojené státy a Izrael pokračovaly už sedmý den v útocích na Írán, který obviňují ze snahy získat jadernou zbraň. Americký prezident Donald Trump mezitím prohlásil, že jediným přijatelným výsledkem konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Teheránu.

„Žádná dohoda nebude. Jen bezpodmínečná kapitulace,“ uvedl Trump.

Íránský prezident Masúd Pezeškján naopak prohlásil, že jeho země si přeje trvalý mír. Zároveň ale zdůraznil, že Írán je připraven bránit „důstojnost a suverenitu íránského lidu“ a pokračuje v odvetných útocích.

Přijde nová uprchlická vlna?

Podle německého kancléře Friedricha Merze musí Írán ukončit nejen vojenský jaderný program, ale také vývoj balistických raket. Berlín zároveň varuje, že případné zhroucení Íránu by mohlo vyvolat novou velkou uprchlickou vlnu.

Napětí se mezitím přelévá i do dalších částí regionu. Komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že novým ohniskem konfliktu se stal Libanon, kde Izrael útočí na pozice proíránského hnutí Hizballáh.

Izraelské útoky v Libanonu si podle tamního ministerstva zdravotnictví od pondělí vyžádaly nejméně 217 mrtvých. Z jihu země podle odhadů izraelské armády uprchlo asi 420 tisíc civilistů a další desítky tisíc opustily předměstí Bejrútu Dahíja. Libanonský premiér Naváf Salám varoval před hrozbou humanitární katastrofy.

Také v samotném Íránu konflikt přináší rostoucí počet obětí. Podle íránského ministerstva zdravotnictví zahynulo dosud nejméně 200 dětí. Agentura Tasním ve čtvrtek uvedla, že celkový počet mrtvých na íránské straně dosáhl zhruba 1230 lidí. Tyto údaje ale nelze nezávisle ověřit.

Rusové se zapojili do války na Blízkém východě. Íráncům dávají zpravodajské informace pro útoky na USA

Politika

Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly na Blízkém východě, včetně polohy amerických válečných lodí a letounů, píše deník The Washington Post s odvoláním na tři informované činitele. Podle listu jde o první známku toho, že se do války zapojil další významný protivník Spojených států, i když nepřímo.

ČTK

Přečíst článek

Boje pokračují i na moři a ve vzduchu. Americké velitelství CENTCOM oznámilo zničení íránské lodě určené pro starty dronů. Izrael zároveň informoval o dalších úderech na infrastrukturu režimu v Teheránu. Podle íránských médií byla zasažena vojenská akademie v centru města a výbuchy byly hlášeny také v blízkosti Teheránské univerzity.

Izraelská armáda rovněž uvedla, že zničila podzemní bunkr, který v minulosti využíval nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Ten zahynul před týdnem v prvních hodinách izraelsko-amerických útoků.

Zásahy v Libanonu

Izraelské údery zasáhly také Libanon. Při nočních útocích bylo mimo jiné zasaženo sídlo výkonné rady Hizballáhu na předměstí Bejrútu. Útoky poškodily desítky budov i sklady dronů. Hizballáh naopak uvedl, že zaútočil na skupinu izraelských vojenských vozidel směřujících k jiholibanonskému městu Chijám.

Írán zároveň pokračoval v odvetných útocích proti spojencům Spojených států. Rakety zasáhly hotel a dva obytné domy v metropoli Bahrajnu. Saúdská Arábie podle svých úřadů zneškodnila tři rakety mířící na vojenskou základnu.

Do konfliktu se podle deníku The Washington Post může nepřímo zapojovat také Rusko. List s odvoláním na tři informované zdroje napsal, že Moskva poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly v regionu, včetně polohy amerických válečných lodí a letadel.

Aktualizováno

Trumpův „zlatý věk“? Kdeže. Americká ekonomika nečekaně přišla o 92 tisíc pracovních míst

Money

V americké ekonomice v únoru mimo zemědělský sektor nečekaně ubylo zhruba 92 tisíc pracovních míst, uvedlo americké ministerstvo práce. Míra nezaměstnanosti se zvýšila o desetinu procentního bodu na 4,4 procenta. Ekonomové naopak očekávali, že další pracovní místa vzniknou, nárůst v průměru odhadovali na 60 tisíc míst, uvedla agentura AP.

ČTK

Přečíst článek

Současně probíhají snahy o zprostředkování jednání. Íránský prezident ale uvedl, že by diplomatické úsilí mělo směřovat k těm, kteří konflikt rozpoutali.

Evropská unie mezitím koordinuje evakuaci svých občanů z oblasti. Podle Evropské komise aktivovalo mechanismus civilní ochrany 17 členských států včetně Česka. Dosud bylo uskutečněno deset evakuačních letů, které do Evropy dopravily více než tisíc lidí.

Do Prahy v noci přiletěl další vládní repatriační let s českými občany z ománského Maskatu. Během posledních dnů se z regionu vrátily stovky Čechů jak vládními lety, tak komerčními linkami.

Napětí v oblasti zároveň zasahuje světovou ekonomiku. Kvůli bojům je výrazně omezen provoz v Hormuzském průlivu, kterým za běžných okolností prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Lodní doprava zde podle aktuálních informací klesla přibližně o 90 procent, což vedlo k prudkému růstu cen ropy.