Trump chce v čele Fedu Kevina Warshe

Cena zlata výrazně klesá. Během pátečního dopoledne ztratila více než osm procent a propadla se pod hranici pěti tisíc amerických dolarů za troyskou unci, tedy pod zhruba 102 tisíc korun. Hlavním důvodem jsou podle analytiků spekulace kolem budoucího vedení americké centrální banky, které naznačují pomalejší tempo snižování úrokových sazeb. Spolu se zlatem prudce zlevňují i další drahé kovy.

Zlato k okamžitému dodání se před 11:00 středoevropského času obchodovalo poblíž 4 958 amerických dolarů za troyskou unci, což znamená pokles zhruba o osm procent, uvedla agentura Reuters. Později ale část ztrát smazala, po 14:00 se pohybovala na 5083 dolarů za unci, a vykazovala tak pokles o 5,7 procenta. Ještě ve čtvrtek se cena vyšplhala na rekordních 5 594 amerických dolarů za unci. Navzdory dnešnímu výprodeji si však zlato za celý měsíc připisuje zisk kolem 15 procent.

Navzdory dnešnímu propadu byl leden pro zlato mimořádně příznivý a za celý měsíc by zlato mohlo i tak vykázat nejvyšší růst od roku 1999. Zájem o zlato podporují hlavně přetrvávající geopolitické i ekonomické nejistoty, které zvyšují poptávku po bezpečných aktivech, mezi něž patří i zlato.

Investoři dopoledne reagovali na zprávy, že Trump zřejmě už dnes oznámí nástupce nynějšího šéfa Fedu Jeroma Powella. Stále častěji se zmiňovalo jméno Kevina Warshe, což se nakonec potvrdilo.

Trh s luxusními hodinkami se zadrhnul. Mohou za to i Trumpova cla

Zprávy z firem

Propad prodejů v prodejích i tržbách. Tak vloni dopadl trh s luxusními švýcarskými hodinkami podle čerstvých dat Federace švýcarského hodinářského průmyslu. Přímo i nepřímo se na tom podepsal vláda Donalda Trumpa. I tak ale USA zůstávají největším odbytištěm pro luxusní hodinky.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Analytik Purple Trading Petr Lajsek upozornil, že trh s drahými kovy je citlivý na očekávání úrokových sazeb a reálných výnosů, a spekulace o novém šéfovi Fedu tak posloužily jako záminka k prudké korekci. „Klíčové ale je, že samotné ceny byly extrémně nafouknuté. Trh se zlatem - a zejména se stříbrem - se dostal do fáze, kdy už nebylo potřeba silného fundamentálního impulsu. Stačila drobná změna očekávání, aby se spustila lavina,“ uvedl Lajsek.

Nákupy táhl strach

V posledních týdnech se do drahých kovů nahrnulo obrovské množství spekulativního kapitálu. Nákupy často táhl strach, že „kdo nenakoupí teď, už nikdy nenakoupí“, dodal Lajsek. Právě takové prostředí bývá nejzranitelnější.

K poklesu ceny přispělo také posílení amerického dolaru, který se zotavil z víceletých minim. Silnější dolar zvyšuje cenu zlata pro zahraniční kupce, jejich zájem o zlato tím klesá.

Prudce se snižují i ceny dalších drahých kovů. Cena stříbra klesla o více než 17 procent na 95,80 dolarů za unci, ve čtvrtek se přitom dostala na rekordních 121,64 dolarů za unci. Od začátku ledna si stříbro připisuje kolem 42 procent a směřuje k rekordnímu měsíčnímu růstu. Cena platiny ztrácí 16 procenta, cena palladia se propadla o více než 13 procent.

Vztahy mezi americkými a grónskými vědci ochladly poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně hovořil o možnosti převzetí kontroly nad Grónskem. Napětí už vedlo k pozastavení některých společných výzkumných projektů a komplikuje plánování budoucí spolupráce, píše agentura Bloomberg.

Podle Rossse Virginieho, emeritního profesora environmentálních studií na Dartmouth College, byl klimatický program, který vedl společně s grónskými kolegy, přerušen na základě vzájemné dohody. Důvodem byly obavy z politického napětí a jeho dopadu na další spolupráci. „Přímá spolupráce je nyní pozastavena, dokud si neujasníme, jak by mohla vypadat budoucí podoba společné vědecké diplomacie, zejména v oblasti vzdělávání a práce s mladými studenty,“ uvedl profesor, kterého cituje agentura Bloomberg.

Přerušení terénních prací

Další američtí vědci podle informací agentury své aktivity v Grónsku omezili nebo pozastavili už na začátku letošního roku, ještě předtím, než Trump zostřil rétoriku o možné anexi ostrova. Někteří výzkumníci terénní práce přerušili z respektu k místním vědcům a komunitám.

Ačkoli Trump v poslední době své výroky o převzetí Grónska zmírnil, napětí nadále brzdí výzkum, který je klíčový pro pochopení klimatických změn v Arktidě i jejich globálních dopadů. Grónsko patří k oblastem, které se oteplují nejrychleji na světě, a jeho ledový příkrov obsahuje dostatek vody na to, aby globální hladina oceánů stoupla zhruba o sedm metrů.

Vědci se zaměřují mimo jiné na destabilizaci grónského ledového štítu a na možné dopady tání na Atlantickou meridionální cirkulaci (AMOC), klíčový oceánský proud ovlivňující klima v Evropě i Severní Americe. Podle odborníků tento proud slábne, což by mohlo vést k výrazným změnám počasí v řadě regionů.

Projekty za desítky milionů dolarů

Významná část výzkumu v Grónsku je financována americkou Národní vědeckou nadací (NSF), která podporuje i celoročně fungující výzkumnou stanici Summit Station na vrcholu grónského ledového příkrovu. Podle Bloombergu NSF v současnosti financuje 19 aktivních projektů v Grónsku s celkovým rozpočtem 26 milionů dolarů.

Jeden z grónských vědců působících ve státní instituci uvedl, že místní výzkumníci jsou nyní opatrnější při přijímání amerického financování i při spolupráci s americkými kolegy, protože se obávají politických souvislostí a možného tlaku ze strany Washingtonu.

„USA jsou řízeny jako cirkus“. Bílý dům zveřejnil AI snímek Trumpa s tučňákem a grónskou vlajkou

Politika

Bílý dům na sociální síti X zveřejnil umělou inteligencí vygenerovaný snímek prezidenta Donalda Trumpa s tučňákem, jak prochází zasněženou horskou krajinou. Obrázek, na němž je grónská vlajka, okamžitě vzbudil na sociálních sítích posměšné reakce.

ČTK

Přečíst článek

Obavy sdílí i oceánografka Fiamma Straneová z Harvardovy univerzity, která se podílela na společném prohlášení amerických vědců na podporu Grónska. Podle ní je nyní mnohem obtížnější rozjíždět nové projekty financované z federálních zdrojů USA, protože grónská strana je vůči takové spolupráci výrazně obezřetnější.

Bloomberg připomíná, že nejde o první geopolitický zásah do arktického výzkumu. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 byly přerušeny či omezeny projekty zahrnující ruské vědce, což vedlo ke ztrátě části klíčových klimatických dat. Geopolitické napětí tak dál komplikuje práci klimatologů v době, kdy jsou jejich poznatky stále naléhavější.