Na první pohled dobrá zpráva: česká ekonomika loni rostla rychleji než evropský průměr. Na druhé straně účtu ale přibývají miliardy dluhu a mizí důvod k optimismu. Podle NKÚ českému hospodářství dál chybějí reformy, vyšší produktivita i větší inovační výkon.
Česká ekonomika v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta, uvedlo v makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) zhoršilo proti listopadovému odhadu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechalo na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval před tím, že český hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.
Hlavním tahounem české ekonomiky by letos měla být spotřeba domácností. Ta ale loni spíše zklamala.
Poprvé za dva roky zrychlil meziroční růst HDP v letošním třetím čtvrtletí nad jedno procento. Ukazují to čerstvá data statistiků. Růst byl tažen soukromou i vládní spotřebou. A taky zahraniční poptávkou.
Britský hrubý domácí produkt (HDP) ve druhém čtvrtletí stoupl o 0,6 procenta. Britský statistický úřad to uvedl ve svém předběžném odhadu. Britská ekonomika tak navazuje na oživení, které přišlo v prvních třech měsících letošního roku. Tehdy vykázala růst 0,7 procenta po technické recesi, do níž se dostala ve druhé polovině loňského roku.
Zadlužení českých domácností roste. A co víc, roste rychleji, než bylo v posledních dvou letech obvyklé. Co by ještě před několika dekádami představovalo problém, stalo se v současnosti dokonce dobrou zprávou. Jsou to totiž právě domácnosti a jejich spotřeba, které rozhýbávají velmi pomalu se rozjíždějící českou ekonomiku. A klidně ať si to je třeba na dluh.
Velká část tuzemských domácností v Česku, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí až stovky korun měsíčně, uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Už jste si toho mohli všimnout v březnu, kdy raketově vystřelila cena benzínu a nafty. Při cestě po dálnici najednou mnohem více řidičů jezdilo v pravém pruhu, rychlost 120 v hodině. O pár měsíců dříve půlka aut svištěla v levém pruhu, sto padesát na tachometru. Jasná a jednoznačná změna spotřebitelského chování, kterou dokládají i první statistická data.
