Česká ekonomika letos poroste pomaleji, než Evropská komise dosud čekala. Brusel snížil odhad růstu HDP na 1,8 procenta, zároveň počítá s vyšší inflací a rostoucím schodkem veřejných financí. Hlavní oporou ekonomiky má zůstat spotřeba domácností, rizikem jsou naopak cla, drahé energie a nejistota ve světovém obchodě.
Hlavním tahounem české ekonomiky by letos měla být spotřeba domácností. Ta ale loni spíše zklamala.
Poprvé za dva roky zrychlil meziroční růst HDP v letošním třetím čtvrtletí nad jedno procento. Ukazují to čerstvá data statistiků. Růst byl tažen soukromou i vládní spotřebou. A taky zahraniční poptávkou.
Britský hrubý domácí produkt (HDP) ve druhém čtvrtletí stoupl o 0,6 procenta. Britský statistický úřad to uvedl ve svém předběžném odhadu. Britská ekonomika tak navazuje na oživení, které přišlo v prvních třech měsících letošního roku. Tehdy vykázala růst 0,7 procenta po technické recesi, do níž se dostala ve druhé polovině loňského roku.
Zadlužení českých domácností roste. A co víc, roste rychleji, než bylo v posledních dvou letech obvyklé. Co by ještě před několika dekádami představovalo problém, stalo se v současnosti dokonce dobrou zprávou. Jsou to totiž právě domácnosti a jejich spotřeba, které rozhýbávají velmi pomalu se rozjíždějící českou ekonomiku. A klidně ať si to je třeba na dluh.
Velká část tuzemských domácností v Česku, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí až stovky korun měsíčně, uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Už jste si toho mohli všimnout v březnu, kdy raketově vystřelila cena benzínu a nafty. Při cestě po dálnici najednou mnohem více řidičů jezdilo v pravém pruhu, rychlost 120 v hodině. O pár měsíců dříve půlka aut svištěla v levém pruhu, sto padesát na tachometru. Jasná a jednoznačná změna spotřebitelského chování, kterou dokládají i první statistická data.
Evropští lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu. Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici.
