V oranžové zimní bundě vstupuje japonský glaciolog Jošinori Iizuka do mrazivé chladicí komory na Hokkaidské univerzitě. Teplota tu klesá až k minus 50 stupňům Celsia. V rukou drží vzorek ledu z dalekého Tádžikistánu – kus ledovce, který může skrývat odpověď na jednu z velkých klimatických záhad dneška. Proč právě tady ledovce netají, ale naopak rostou?
Svěží, kyselkavá chuť šumivého vína z Champagne se může už brzy a nadobro změnit. Na vině je změna klimatu, která způsobuje rychlejší dozrávání hroznů. Podle některých znalců vín se to již děje. Šampaňské, které pili lidé před desítkami let, nechutná stejně jako to dnešní. A za pár desítek let je dost možné, že Francie o svou chloubu přijde úplně.
Zeměkoule prožívá horké chvíle. Tedy nikoli chvíle, ale dny. V posledním týdnu byly hned dvakrát přepsány historické tabulky nejvyšších průměrných teplot na Zemi. Bloomberg uvedl, že britské historické domy budou mít čím dál větší problémy s podložím. A na Blanensku lidem omezují možnost napustit si jejich vysněné bazény. Do toho bují migrace směrem z teplejších do chladnějších částí planety. A klimatická změna toho má v rukávu ještě daleko více.
Valné shromáždění OSN přijalo klimatickou rezoluci požadující po Mezinárodním soudním dvoru (ICJ), aby určil právní povinnosti států pro boj se změnou klimatu.
Planetě Zemi dochází čas. Úrovně kritického oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí dosáhne už v příštím desetiletí, konstatuje Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC).
Pojišťovny čelí enormnímu nárůstu přírodních katastrof. Aby situaci ustály, musí změnit své obchodní modely. Vyplývá to ze studie společností Capgemini a Efma.
Lídři zemí skupiny G-20, tedy dvacítky nejvyspělejších a nejvýznamnějších světových ekonomik, nevyslali před dnes začínajícím klimatickým summitem OSN v Glasgow příliš silný signál. Na svém římském summitu, který dnes končí, mezi nimi totiž stále přetrvává rozpor ohledně stanovení zřetelného klimatického závazku.
Bruselsko-kyjevský plán zatáhnout Maďarsko do války je hotov a jeho uskutečnění brání jen vláda 👴 Viktora Orbána. Prohlásil to podle agentury MTI šéf maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na dnešním kongresu Orbánovy strany Fidesz. Szijjártó rovněž tvrdil, že rady unijních ministrů zahraničí se v poslední době proměnily ve „válečné konference“ a že evropské lídry ovládl „válečný fanatismus“.
Média zveřejnila video natočené imigračním agentem, který ve středu v Minneapolisu zastřelil 👩 Renne Goodovou. Informoval o tom server deníku The Washington Post. Agentura AP píše, že napříč Spojenými státy mají dnes po smrti ženy pokračovat protesty proti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a jeho rozsáhlým protiimigračním zátahům.
Největší český internetový obchod Alza v roce 2024 zdvojnásobil čistý zisk na 2️⃣,3️⃣ miliardy korun. Tržby společnosti v předloňském roce vzrostly o třetinu na 61 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy Alzy ve Sbírce listin. Na její zveřejnění dnes upozornil server e15. Zakladatel společnosti Aleš Zavoral ve výroční zprávě uvedl, že za výsledky stálo upřednostnění zisku před růstem tržeb. Hospodářské výsledky firmy za loňský rok zatím nejsou k dispozici.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu doufá, že se Izrael v průběhu příštích deseti let postupně zcela ❌ zbaví závislosti na americké vojenské pomoci. Šéf pravicové izraelské vlády v rozhovoru pro The Economist řekl, že Izrael by se časem neměl spoléhat na žádnou zahraniční pomoc, nespecifikoval však, kdy přesně by měl přestat být závislý na zbrojních dodávkách Washingtonu.
Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 1️⃣0️⃣0️⃣ tisíc domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.
V Kyjevě ❌ nefungují dodávky vody a tepla. Kyjevská elektrická soustava byla odstavena kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady.
Využívání ekonomických a finančních nástrojů jako prostředku politického nátlaku je dlouhodobým trendem, který se ale v posledních letech výrazně 📈 zintenzivnil, uvedli analytici. Podle nich se státy stále častěji snaží prosazovat své strategické zájmy prostřednictvím ekonomických závislostí, sankcí či kontroly klíčových komodit, přičemž samotné ekonomické nástroje zpravidla nestačí a musí být kombinovány s dalšími formami tlaku.
