V oranžové zimní bundě vstupuje japonský glaciolog Jošinori Iizuka do mrazivé chladicí komory na Hokkaidské univerzitě. Teplota tu klesá až k minus 50 stupňům Celsia. V rukou drží vzorek ledu z dalekého Tádžikistánu – kus ledovce, který může skrývat odpověď na jednu z velkých klimatických záhad dneška. Proč právě tady ledovce netají, ale naopak rostou?
Svěží, kyselkavá chuť šumivého vína z Champagne se může už brzy a nadobro změnit. Na vině je změna klimatu, která způsobuje rychlejší dozrávání hroznů. Podle některých znalců vín se to již děje. Šampaňské, které pili lidé před desítkami let, nechutná stejně jako to dnešní. A za pár desítek let je dost možné, že Francie o svou chloubu přijde úplně.
Zeměkoule prožívá horké chvíle. Tedy nikoli chvíle, ale dny. V posledním týdnu byly hned dvakrát přepsány historické tabulky nejvyšších průměrných teplot na Zemi. Bloomberg uvedl, že britské historické domy budou mít čím dál větší problémy s podložím. A na Blanensku lidem omezují možnost napustit si jejich vysněné bazény. Do toho bují migrace směrem z teplejších do chladnějších částí planety. A klimatická změna toho má v rukávu ještě daleko více.
Valné shromáždění OSN přijalo klimatickou rezoluci požadující po Mezinárodním soudním dvoru (ICJ), aby určil právní povinnosti států pro boj se změnou klimatu.
Planetě Zemi dochází čas. Úrovně kritického oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí dosáhne už v příštím desetiletí, konstatuje Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC).
Pojišťovny čelí enormnímu nárůstu přírodních katastrof. Aby situaci ustály, musí změnit své obchodní modely. Vyplývá to ze studie společností Capgemini a Efma.
Lídři zemí skupiny G-20, tedy dvacítky nejvyspělejších a nejvýznamnějších světových ekonomik, nevyslali před dnes začínajícím klimatickým summitem OSN v Glasgow příliš silný signál. Na svém římském summitu, který dnes končí, mezi nimi totiž stále přetrvává rozpor ohledně stanovení zřetelného klimatického závazku.
Továrna na výrobu🔋🔋🔋 baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl to v příspěvku na sociální síti. Poukázal na nesouhlas místních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). "Žádná gigafactory tam nikdy nebude," prohlásil Babiš. Na pozemcích o rozloze 278 hektarů chce připravit jinou investici, s níž budou místní obyvatelé souhlasit.
