Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Evropské miliardy dál tečou do Česka. Saldo se ale ztenčuje

Alena Schillerová
ČTK
 ČTK

Česká republika zůstává čistým příjemcem evropských peněz. Loni získala téměř 78 miliard korun navíc. Je to ale méně, než rok předtím. Ministryně financí Alena Schillerová slibuje přísnější dohled nad čerpáním evropských peněz.

Česko loni získalo z rozpočtu a fondů Evropské unie o 77,9 miliardy korun víc, než do nich odvedlo. Z celkové sumy takzvané čisté pozice země vůči EU tvoří 46,8 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU), zbývající část jsou peníze ze strukturálních fondů a ze společné zemědělské politiky unie. Ve čtvrtek o tom informovalo ministerstvo financí. V roce 2024 byla čistá pozice Česka vůči unii 84,5 miliardy korun.

Schillerová: Budu hlídat čerpání peněz každý měsíc

„Výsledek meziročně klesl o 6,6 miliardy korun, což beru jako další důvod k tomu, abych aktivně na měsíční bázi sledovala tempo čerpání evropských peněz napříč resorty, na což můj předchůdce (Zbyněk Stanjura, ODS) bohužel rezignoval. Tím spíše, že rok 2026 je poslední, kdy můžeme využít Národní plán obnovy,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Dobrou zprávou je, že již 75 procent prostředků z české alokace pro programové období 2021 až 2027 je zazávazkováno a s jejich využitím už můžeme počítat,“ doplnila.

Alena Schillerová

Alena Schillerová: Schodek rozpočtu bude nižší, než mnozí očekávají

Tvorba státního rozpočtu na rok 2026 se nachází v horké fázi. Česko nyní funguje v módu rozpočtového provizoria. V pondělí 26. ledna přinese na vládu návrh rozpočtu Alena Schillerová, ministryně financí. „Neakceptuji žádné nadpožadavky ministrů,“ říká tvrdě Schillerová.

Přečíst článek

Odvody do rozpočtu EU dál rostou

Česko loni odvedlo do unijního rozpočtu 68,4 miliardy korun. Odvody dlouhodobě postupně rostou. Podle ministerstva financí je to dáno jak rostoucím objemem rozpočtu EU, tak i dlouhodobým posilováním ekonomické vyspělosti Česka v rámci unie.

Z unijního rozpočtu loni Česko získalo 99,6 miliardy korun. Z toho 31,5 miliardy korun bylo vyplaceno ze strukturálních fondů a 32,1 miliardy korun z Fondu soudržnosti. V rámci společné zemědělské politiky EU získalo Česko 26,4 miliardy korun, z unijních programů mu bylo vyplaceno 9,5 miliardy korun.

Česko loni obdrželo také dodatečné prostředky na kohezi, Národní plán obnovy a vybrané investiční programy z NGEU v celkové výši 46,8 miliardy korun. Příjmy z NGEU byly hlavním důvodem, proč se celková čistá pozice snížila. V roce 2024 získalo Česko na těchto prostředcích 74 miliard korun. Unijní program NextGeneration EU rozděluje více než 800 miliard eur (přes 20 bilionů korun) mezi členské státy EU na obnovu hospodářských a sociálních škod po koronavirové pandemii.

Karel Havlíček a Andrej Babiš

NERV je mrtvý. Žádný nový zatím není na obzoru

Poradní orgán vlády NERV, který měl minulým vládám pomáhat v ekonomických otázkách, zanikl. S koncem Fialovy vlády skončila jeho aktivita. Žádný nový NERV zatím není na obzoru.

Přečíst článek

Česko je v EU dlouhodobě výrazně v plusu

Od svého vstupu do EU v roce 2004 odvedlo Česko do evropského rozpočtu jeden bilion korun a získalo z něj 2,11 bilionu korun. Při započtení NGEU byly příjmy z evropských zdrojů 2,3 bilionu korun a celkové kladné saldo za dobu členství v unii dosáhlo 1,3 bilionu korun.

Skončí všichni politruci, říká Karel Havlíček. A chystá čistku ve státních firmách

První místopředseda vlády Karel Havlíček vypracoval hospodářskou strategii země. Je to komplexní materiál, má 88 stran. Přináší recepty nejen pro průmysl, ale třeba pro vzdělávání, dopravu nebo digitalizaci. Podle této kuchařky se teď bude v Česku vládnout, Havlíček je na ni náležitě pyšný. Než doporučení přejdou do praxe, vláda se vypořádá ještě s několika oblastmi. Jednak chce změnit služební zákon, aby mohla lépe propouštět nadbytečné úředníky. Omezí řečnění ve sněmovně a vyčistí státní firmy. „Skončí všichni politruci,“ říká Havlíček.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Andrej Babiš

David Ondráčka: Premiér Babiš, europoslankyně Nerudová a učitel Fiala. Aneb zprávy z března 2026

Přečíst článek
Brusel uvolnil Česku dotace 702 milionů eur z mimořádného fondu obnovy

Česko splnilo cíle a podmínky. Od eurokomisařů v rámci dotací dostane stovky milionů eur

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Macinka je diplomatické embryo. Dělá Česku ostudu

Dalibor Martínek: Macinka je diplomatické embryo. Dělá Česku ostudu
Profimedia
Dalibor Martínek

Česká zahraniční politika se v posledních týdnech mění v těžko čitelný experiment. Ministr zahraničí Petr Macinka vysvětluje generálnímu tajemníkovi NATO vnitřní chaos české vlády, zatímco doma posílá prezidentovi vyděračské SMS. Pro spojence na Západě je Česko najednou zemí bez jasné linie, bez pevného postoje k Ukrajině i bez srozumitelného lídra.

Petr Macinka je podle některých ve skutečnosti celkem chytrým mužem. Jenom ve vysoké politice nezkušeným. A kvůli svým politickým zájmům, aby oslovil svůj elektorát, se chová jako slon v porcelánu. Potěš Pánbůh za tento elektorát, který se rozhodl ošetřovat. Nyní jednal ministr zahraničí s generálním tajemníkem NATO Ruttem.

Vysvětloval jsem mu skladbu české vlády, pozice jednotlivých koaličních partnerů a také cestu, kterou jsme urazili k tomu, abychom se domluvili na nějakém konsenzu, prozradil Macinka o schůzce s Ruttem. No, to muselo matadora mezinárodní diplomacie velmi bavit. Příběhy ze země, o které si mnoho obyvatel západních zemí dosud myslí, že je to Československo.

Rutte jako zkušený diplomat jistě Macinkově výkladu blahosklonně přikyvoval. A myslel si své. Poplácal mladého diplomata z okrajové země po zádech a dal mu cukrátko v podobě ocenění za „pokračující a cenný přínos České republiky ke společné bezpečnosti severoatlantického prostoru.“

Premiér Andrej Babiš

Dalibor Martínek: Macinkovy průšvihy, šance pro Starosty a lidovce

Andrej Babiš si musí každý večer rvát kvůli Macinkovi vlasy na hlavě. Chtěl by klidně vládnout, místo toho musí pořád řešit něco kolem šéfa Motoristů. Měsíc odpovídá pořád dokola na otázky kolem Turka. Už to jméno nechci slyšet, říká i veřejně. Na vládnutí není čas, hlavní agendou vlády se stal případ Macinka.

Přečíst článek

Skutečností je, že Česko se stalo pro diplomaty svých spojenců na Západě nečitelnou entitou. Nikdo netuší, jak to vlastně nyní je s českou podporou Ukrajiny. Zbrojní iniciativu jsme nezařízli, ale nedáme na ni ani korunu. Je to takové typicky české, ani vlevo, ani vpravo. V NATO je nyní tématem Trump. Nikdo se příliš nedívá na východ. Proto se česká zbrojní iniciativa hodí. Češi se postarají, my v centrále se můžeme věnovat důležitějším věcem. Jenže, jak to nyní bude?

Co hůř, celý tento česky „ostrý“ postoj má zaštítit provokatér, který mluví za necelých sedm procent voličů z extrémních konců voličského spektra a po nocích píše vydíračské SMS prezidentovi. Diplomacie na nejvyšší úrovni.

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka

Tereza Zavadilová: Macinka stáhnul prezidenta do bahna. Schválně

Výpady Petra Macinky vůči kanceláři prezidenta nebyly jen tak nějakou noční nerozvážností. Vypadá to na přesně cílenou mocenskou strategii, jak z učebnice.

Přečíst článek

Nikdo v Bruselu netuší, zda se při těkavosti Andreje Babiše staneme dalším rebelem vedle Orbána a Fica. Obnoví Babiš, který se prezentuje jako protřelý vyjednavač, jenž si telefonuje s každým západním lídrem, sestavu V4? Nebo to bude V3? Protože Polsko se kvůli ruské agresi ocitlo vůči Ficovi a Orbánovi na druhém břehu. Samý otazník kolem mezinárodního směřování Česka.

Západní země toto východní hemžení sledují s odstupem. Do atmosféry nejistoty v NATO, kdy Evropa horečnatě hledá způsob komunikace s Donaldem Trumpem, a celý systém společné obrany se nebezpečně naklání, se namotá nějaký Macinka. A začne Ruttemu vykládat cosi o českých přemetech. Ví Macinka, zda jsme pro Ukrajinu nebo pro Rusko? Máme dát Grónsko Americe? Žádné pevné stanovisko jsme z úst šéfa diplomacie neslyšeli. Jen jsme četli jeho ohavné esemesky prezidentovi.

Macinka ve svém svatém boji za Turka neustále opakuje, že by Česko na summitu NATO v červnu neměl reprezentovat prezident Pavel, ale premiér Babiš. Výhodou prý mají být nadstandardní vztahy Babiše a Trumpa. No, o možnosti, že by dva egomaniaci mohli mít přátelský vztah, by šlo úspěšně pochybovat. Pavel je na rozdíl od Macinky nebo Babiše na západě respektován, je názorově konzistentní. Macinka je diplomatické embryo, které za měsíc vládnutí napáchalo na domácí půdě víc přešlapů, než leckterý politik za celý život. A takový expert má zastupovat tuto zemi na mezinárodním poli? Ne Turek, Macinka neměl být ministrem.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Předseda Motoristů Petr Macinka (vlevo) a jejich čestný prezident Filip Turek (vpravo)

Babiš se chystá legitimizovat ten nejhorší extrém, který na české politické scéně existuje, píší Slováci

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Zlato přepisuje ruský účet za válku

Zlaté cihly ve švýcarské centrální bance
ČTK
Lukáš Kovanda

Zmrazené rezervy měly Kreml oslabit. Jenže zlato mezitím dramaticky zdražilo. Hodnota ruského zlata tak dnes sankční ztráty převyšuje. A trh znovu vítězí nad politikou.

Závratný růst cen zlata právě „rozmrazil“ ruské devizové rezervy. Ruské rezervní zlato už od začátku invaze zhodnotilo v rozsahu větším, než odpovídá objemu rezerv zmrazených v rámci západních sankcí.

Hodnota ruského zlata překonala sankce

Nynější mimořádný růst cen zlata na světových trzích právě „rozmrazil“ ruské devizové rezervy. Vůbec poprvé totiž zhodnocení zlata z ruských rezerv v absolutním dolarovém vyjádření převyšuje objem rezerv, které byly Rusku v rámci západních sankcí zmrazeny krátce po zahájení jeho invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Zlato včera historicky poprvé překonalo úroveň 110 tisíc korun za troyskou unci.

Část rezerv, kterou má Rusko ve zlatě, odpovídala loni ke konci roku 326,5 miliardy dolarů. V letošním roce přitom zlato zhodnotilo o 28,6 procenta. Momentálně tak ruské zlaté rezervy mají hodnotu zhruba 420 miliard dolarů.

Cena zlata

Zlato přepisuje dějiny. Jeho cena poprvé překročila 5 tisíc dolarů

Cena zlata dosáhla historického milníku. Poprvé v historii překročila hranici 5 tisíc dolarů, tedy 102 tisíc korun, za troyskou unci (31,1 gramu), informovala agentura Reuters. Podle analytiků může růst pokračovat i v dalších měsících – v letošním roce by se cena mohla vyšplhat až k úrovni 5 500 dolarů za unci.

Přečíst článek

Na začátku ruské invaze na Ukrajinu vykazovaly ruské zlaté rezervy hodnotu zhruba necelých 137 miliard dolarů, vyplývá z kalkulace agentury Bloomberg z minulého týdne. Jejich hodnota tak od začátku invaze do dneška narostla přibližně o 283 miliard dolarů. Západní úřady přitom vyčíslují rozsah zmrazených ruských rezerv na 280 miliard dolarů, jak minulý týden uvedla agentura Reuters.

Mimořádný růst cen zlata je z podstatné části zapříčiněn poptávkou centrálních bank typu té čínské, které chtějí omezit své držení dolarových aktiv, jež zhusta nahrazují právě zlatem. Chtějí se do budoucna vyhnout tomu, aby jim USA zmrazily rezervy, jako se to stalo Rusku. Za nynější „rozmrazení“ ruských rezerv tedy částečně může reakce světa na jejich předchozí zmrazení.

Zlato může dál posilovat

Nelze vyloučit, že zlato v ruských rezervách bude dále zhodnocovat. Ostatně i vývoj jeho ceny v korunách dokládá akcelerující růst ceny žlutého kovu.

Zlato včera historicky poprvé překonalo úroveň 110 tisíc Kč za troyskou unci. Předchozí korunové milníky zdolávalo následovně:

  • 20 000 – 30. 1. 2009
  • 30 000 – 9. 8. 2011
  • 40 000 – 23. 3. 2020
  • 50 000 – 5. 3. 2024
  • 60 000 – 25. 9. 2024
  • 70 000 – 7. 2. 2025
  • 80 000 – 30. 9. 2025
  • 90 000 – 15. 12. 2025
  • 100 000 – 21. 1. 2026
  • 110 000 – 28. 1. 2026

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Lukáš Kovanda: Dluhy děsí svět. A zlato z toho těží

Japonsko, USA, Evropa. Dluhy rostou všude. Trhy hledají pojistku. A zlato ji nabízí. Cena zlata přepisuje historické rekordy. Více v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme