Zajímá nás
Češi rekordně omezují své nakupování. Nikoli nutně částku, kterou za nákupy utrácí, ale počet pořízeného zboží a služeb rozhodně ano. Případně se spokojují s jejich nižší kvalitou a přechází tudíž z dražších na levnější varianty.
Kdyby nebyla inflace, Češi by mohli slavit. Průměrná mzda dosáhla 40 086 korun. Jenže si za to koupí o deset procent méně než loni. Zasáhnout proti mzdové chudobě se budou snažit odbory.
Reálné výdělky Čechů letos nejpravděpodobněji klesnou takřka o desetinu. Skutečný pád životní úrovně si Češi ale ještě plně neuvědomují, zatím podléhají mentální iluzi, která tlumí jejich rozhořčení.
Dnešní čísla k inflaci dokládají, že se růst hladiny spotřebitelských cen stále nedaří ani přibrzdit. Již tak rychle roztočená inflační spirála ještě nabírá na obrátkách. Z rapidního zdražování už je problém nejen ekonomický, ale také sociální a politický. Přitom se závažnost tohoto problému ve všech daných aspektech stupňuje a to nejhorší je nadále před námi. Podzimní inflační náraz může být značně bolestivý z důvodu nevyzpytatelné situace na energetickém trhu EU a z důvodu případných dalších sankcí Západu vůči Rusku a jeho možné odvety.
Za zásadní proinflační tlak považují ekonomové večerní slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o zvýšení platů zhruba 300 tisícům zaměstnancům ve veřejném sektoru o 10 procent.
Náš pan ředitel říká, nejsou lidi. A že paní učitelku, která křičí na děti, a ony pak doma pláčou, nemůže vyhodit. Prostě nejsou lidi. V tom jsou tedy učitelé sejf. Není náhrada, takže si mohou na školách dělat, co se jim zamane.
Měsíc uplynul od společného prohlášení ministerstev financí a zdravotnictví, která oznámila shodu nad valorizací pojistného za státní pojištěnce. „Makroekonomovo srdce tehdy zaplesalo. Šlo by o první normu současné vládní koalice, kterou se snaží splnit něco smysluplného ze svého programu,“ píše v komentáři pro Newstream Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. A zachrání návrh české zdravotnictví? Spíš ne, míní Sobíšek.
Průměrná mzda za první čtvrtletí letošního roku zvýšila o 7,2 procenta. Na první pohled vysoké číslo. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loni v průměru klesl o 3,6 procenta, uvádí Český statistický úřad.
České domácnosti se již připravují na nejhlubší pokles reálných mezd v novodobé historii a tak méně utrácí. Maloobchodní tržby v březnu podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesly ve srovnání s předchozím měsícem o 0,1 procenta.
Ačkoli průměrná mzda loni překonala hranici 40 tisíc korun, kvůli rapidnímu růstu spotřebitelských cen reálné mzdy klesly. V Praze se průměrná mzda blíží 50 tisícům, ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Česko v příštím roce čeká inflační smršť. Zvláště neúprosná bude v prvních měsících roku, zejména hned v lednu, kdy meziroční míra hladiny růstu spotřebitelských cen může atakovat nevídanou hodnotu deseti procent. Během roku smršť sice zmírní, ale odeznívat bude jen pomalu.
Norští majitelé elektromobilů 🚘 mají slovo pro to, jak se cítí, když při jízdě v mrazivém počasí nervózně sledují ukazatel baterie. Tím slovem je rekkevideangst, tedy dojezdová úzkost. Majitel vozu Tesla Philip Benassi ji už za chladných zimních dnů zažil, ale stejně jako ostatní lidé v Norsku se naučil, jak se s ní vyrovnat. Píše to agentura AFP.