Průměrná mzda v Česku se ve druhém čtvrtletí vyšplhala na 51 966 korun a lidé si díky nízké inflaci reálně polepšili o 4,3 procenta. Mzdová euforie se ale nekoná. Růst zaostal za očekáváním analytiků a statistici výrazně snížili dříve zveřejněná čísla za začátek roku. Pro ČNB je to argument, proč s úrokovými sazbami nespěchat vzhůru.
Pouze čtvrtina českých zaměstnanců plánuje v příštích dvanácti měsících požádat o zvýšení platu. Vyplývá to z globálního průzkumu poradenské společnosti PwC, který zahrnul 50 tisíc zaměstnanců ze 48 zemí. Češi tak patří mezi národy, které si o přidání říkají nejméně.
Reálné mzdy v Česku by se na předpandemické hodnoty měly vrátit příští rok. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu. Návrat reálných hrubých mezd na úroveň roku 2019 před pandemií covidu-19 předpokládá v roce 2026 také květnová prognóza České bankovní asociace. Letos podle ní porostou o 3,5 procenta po loňském růstu o 4,5 procenta.
Výraznější než očekávaný letošní růst mezd podporuje maloobchodní tržby, které v dubnu překonaly očekávání. Průměrná mzda letos historicky poprvé překoná 50 tisíc korun.
Tržby v českém maloobchodě v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání tržby obchodníků stouply o 0,6 procenta. Ukazují to čerstvá data z Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů firem s více než stovkou zaměstnanců.
Nominálně mzdy vzrostly meziročně o rovných sedm procent, reálně tedy o 4,6 procenta. Česká národní banka přitom počítala s nominálním růstem jen ve výši 6,1 procenta. Sedmiprocentní růst tak z hlediska centrální banky představuje nečekaně výrazný proinflační tlak. Ten ji zřejmě přiměje pozastavit své probíhající snižování úrokových sazeb, a to už na zasedání v tomto měsíci.
Poprvé za dva roky zrychlil meziroční růst HDP v letošním třetím čtvrtletí nad jedno procento. Ukazují to čerstvá data statistiků. Růst byl tažen soukromou i vládní spotřebou. A taky zahraniční poptávkou.
Jiří Vaňásek, který má za odbory na starost péči o blaho státních zaměstnanců, prohlásil, že by tito měli dostat přidáno od září deset procent na platech. Jinak by prý někteří také nemuseli přijít do práce. No, to by byla katastrofa.
Šéfka závodní rady Volkswagenu Daniela Cavallová ostře kritizovala 📣 šéfa divize Audi Gernota Döllnera za účast na předvolební akci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prohlásila, že Döllner ze sebe nechal udělat loutku. Informuje o tom agentura DPA.
Členské státy EU chtějí do konce letošního roku dosáhnout dohody o nové půjčce na podporu Ukrajiny v hodnotě přibližně 45 miliard eur (1,1 bilionu korun), píše Politico. Půjčka, za kterou by ručil současný rozpočet EU, se rýsuje jako nejpravděpodobnější varianta, jak by Evropa mohla pokrýt finanční potřeby Ukrajiny v roce 2027. Čeští a slovenští představitelé už na říjnovém summitu naznačili, že se na půjčce opět nechtějí podílet.
Česko bude mít znovu po osmi letech zástupce ve vedení části Mezinárodního měnového fondu. Současný poradce guvernéra ČNB Tomáš Adam se stane zástupcem výkonného ředitele skupiny sedmi zemí, do níž patří i Česko, a hlavní expert ČNB pro mezinárodní spolupráci Mikuláš Zeman nastoupí jako poradce výkonného ředitele této skupiny. Funkcí se ujmou 1. listopadu.
Ceny ropy 🛢 zahájily týden poklesem poté, co se v pátek vyšplhaly na nejvyšší úrovně za šest měsíců. Na trhu nyní panuje naděje na zmírnění konfliktu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent sestoupila pod 115 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) sestoupila k hranici 101 dolarů za barel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) má informace, že téma rušení koncesionářských poplatků má být zneužito v rámci odkazu 17. listopadu. Právo veřejnosti na protesty respektuje, koalice ovšem návrh zákona o změně jejich financování nestáhne. O jeho podobě se ale ještě bude jednat, řekl Babiš. Ve druhém sněmovním čtení se mimo jiné chystá navrhnout možnost dobrovolného placení poplatků.
Brazilským prezidentem byl počtvrté zvolen 🗳 stávající levicový šéf státu Luiz Inácio Lula da Silva, uvedl Nejvyšší volební soud podle tiskových agentur. Lula v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového senátora Flávia Bolsonara.