Pouze čtvrtina českých zaměstnanců plánuje v příštích dvanácti měsících požádat o zvýšení platu. Vyplývá to z globálního průzkumu poradenské společnosti PwC, který zahrnul 50 tisíc zaměstnanců ze 48 zemí. Češi tak patří mezi národy, které si o přidání říkají nejméně.
Tržby v českém maloobchodě v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání tržby obchodníků stouply o 0,6 procenta. Ukazují to čerstvá data z Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů firem s více než stovkou zaměstnanců.
Nominálně mzdy vzrostly meziročně o rovných sedm procent, reálně tedy o 4,6 procenta. Česká národní banka přitom počítala s nominálním růstem jen ve výši 6,1 procenta. Sedmiprocentní růst tak z hlediska centrální banky představuje nečekaně výrazný proinflační tlak. Ten ji zřejmě přiměje pozastavit své probíhající snižování úrokových sazeb, a to už na zasedání v tomto měsíci.
Poprvé za dva roky zrychlil meziroční růst HDP v letošním třetím čtvrtletí nad jedno procento. Ukazují to čerstvá data statistiků. Růst byl tažen soukromou i vládní spotřebou. A taky zahraniční poptávkou.
Jiří Vaňásek, který má za odbory na starost péči o blaho státních zaměstnanců, prohlásil, že by tito měli dostat přidáno od září deset procent na platech. Jinak by prý někteří také nemuseli přijít do práce. No, to by byla katastrofa.
Reálné mzdy v Česku stále výrazně padají, bez zrušení superhrubé mzdy by to ale bylo ještě horší. V ostatních zemích Visegrádské čtyřky (V4) přitom reálné mzdy rostou, zvláštně markantně v Maďarsku a Polsku.
Průměrná mzda zaměstnanců na Slovensku letos v srpnu rostla rychleji než inflace už téměř ve všech odvětvích, dříve reálné výdělky zpravidla klesaly kvůli vysoké inflaci.
Slovenská centrální banka (NBS) zhoršila odhad růstu ekonomiky Slovenska v příštím roce na 2,7 procenta, zatímco dosud očekávala zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 3,3 procenta. Naopak snížila výhled inflace, která by se v roce 2024 měla vrátit na jednocifernou hodnotu, nadále by ale byla vyšší než v minulosti.
Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla o něco hlouběji, než se čekalo. Hrubý domácí produkt klesl reálně meziročně o 0,6 procenta, zatímco se počítalo spíše s poklesem 0,5 procenta. Slabší než očekávaný vývoj ekonomiky je tak dalším impulsem pro zintenzivnění debaty ohledně zahájení snižování úrokových sazeb České národní banky, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně o 8,6 procenta, na 41 265 korun. Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta.
