Průměrná mzda v Česku se ve druhém čtvrtletí vyšplhala na 51 966 korun a lidé si díky nízké inflaci reálně polepšili o 4,3 procenta. Mzdová euforie se ale nekoná. Růst zaostal za očekáváním analytiků a statistici výrazně snížili dříve zveřejněná čísla za začátek roku. Pro ČNB je to argument, proč s úrokovými sazbami nespěchat vzhůru.
Pouze čtvrtina českých zaměstnanců plánuje v příštích dvanácti měsících požádat o zvýšení platu. Vyplývá to z globálního průzkumu poradenské společnosti PwC, který zahrnul 50 tisíc zaměstnanců ze 48 zemí. Češi tak patří mezi národy, které si o přidání říkají nejméně.
Podrobné výsledky českého HDP za druhé čtvrtletí potvrzují, že míra úspor domácností zůstává i nadále vysoká a že firmy se do investic příliš nehrnou.
Růst mezd v Česku citelně překonal všechna expertní očekávání. V příštím roce ale kvůli clům ochabne, i bez zvýšení úrokových sazeb ČNB.
Reálné mzdy v Česku by se na předpandemické hodnoty měly vrátit příští rok. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu. Návrat reálných hrubých mezd na úroveň roku 2019 před pandemií covidu-19 předpokládá v roce 2026 také květnová prognóza České bankovní asociace. Letos podle ní porostou o 3,5 procenta po loňském růstu o 4,5 procenta.
Výraznější než očekávaný letošní růst mezd podporuje maloobchodní tržby, které v dubnu překonaly očekávání. Průměrná mzda letos historicky poprvé překoná 50 tisíc korun.
Tržby v českém maloobchodě v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání tržby obchodníků stouply o 0,6 procenta. Ukazují to čerstvá data z Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů firem s více než stovkou zaměstnanců.
Nominálně mzdy vzrostly meziročně o rovných sedm procent, reálně tedy o 4,6 procenta. Česká národní banka přitom počítala s nominálním růstem jen ve výši 6,1 procenta. Sedmiprocentní růst tak z hlediska centrální banky představuje nečekaně výrazný proinflační tlak. Ten ji zřejmě přiměje pozastavit své probíhající snižování úrokových sazeb, a to už na zasedání v tomto měsíci.
Poprvé za dva roky zrychlil meziroční růst HDP v letošním třetím čtvrtletí nad jedno procento. Ukazují to čerstvá data statistiků. Růst byl tažen soukromou i vládní spotřebou. A taky zahraniční poptávkou.
Jiří Vaňásek, který má za odbory na starost péči o blaho státních zaměstnanců, prohlásil, že by tito měli dostat přidáno od září deset procent na platech. Jinak by prý někteří také nemuseli přijít do práce. No, to by byla katastrofa.
