Loňský rok přinesl solidní růst a silné evropské umístění. Letos však tempo zpomalí. Reálné mzdy porostou pomaleji a domácnosti zůstanou opatrné. Navíc se projeví negativní dopady cel.
Podrobné výsledky českého HDP za druhé čtvrtletí potvrzují, že míra úspor domácností zůstává i nadále vysoká a že firmy se do investic příliš nehrnou.
Růst mezd v Česku citelně překonal všechna expertní očekávání. V příštím roce ale kvůli clům ochabne, i bez zvýšení úrokových sazeb ČNB.
Reálné mzdy v Česku by se na předpandemické hodnoty měly vrátit příští rok. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu. Návrat reálných hrubých mezd na úroveň roku 2019 před pandemií covidu-19 předpokládá v roce 2026 také květnová prognóza České bankovní asociace. Letos podle ní porostou o 3,5 procenta po loňském růstu o 4,5 procenta.
Výraznější než očekávaný letošní růst mezd podporuje maloobchodní tržby, které v dubnu překonaly očekávání. Průměrná mzda letos historicky poprvé překoná 50 tisíc korun.
Tržby v českém maloobchodě v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání tržby obchodníků stouply o 0,6 procenta. Ukazují to čerstvá data z Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Mzdy zaměstnancům letos v Česku zvyšuje 85 procent výrobních, velkoobchodních a logistických firem. Průměrné zvýšení činí 4,8 procenta, což je méně než loňských 5,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, kterého se zúčastnilo 255 respondentů z řad personalistů firem s více než stovkou zaměstnanců.
Nominálně mzdy vzrostly meziročně o rovných sedm procent, reálně tedy o 4,6 procenta. Česká národní banka přitom počítala s nominálním růstem jen ve výši 6,1 procenta. Sedmiprocentní růst tak z hlediska centrální banky představuje nečekaně výrazný proinflační tlak. Ten ji zřejmě přiměje pozastavit své probíhající snižování úrokových sazeb, a to už na zasedání v tomto měsíci.
Poprvé za dva roky zrychlil meziroční růst HDP v letošním třetím čtvrtletí nad jedno procento. Ukazují to čerstvá data statistiků. Růst byl tažen soukromou i vládní spotřebou. A taky zahraniční poptávkou.
Jiří Vaňásek, který má za odbory na starost péči o blaho státních zaměstnanců, prohlásil, že by tito měli dostat přidáno od září deset procent na platech. Jinak by prý někteří také nemuseli přijít do práce. No, to by byla katastrofa.
Reálné mzdy v Česku stále výrazně padají, bez zrušení superhrubé mzdy by to ale bylo ještě horší. V ostatních zemích Visegrádské čtyřky (V4) přitom reálné mzdy rostou, zvláštně markantně v Maďarsku a Polsku.
V Maďarsku a Rumunsku odstavují jaderné reaktory ☢ kvůli nízké hladině vody v Dunaji. Maďarská Paks odstavuje jeden reaktor, rumunská Cernavoda odstavuje oba dva reaktory. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder. Ve středu to napsala agentura Reuters.
