Šéf pražské burzy: Zestátnění ČEZ přežijeme, díru po něm zalepí ČEZ Energy, letiště i Colt

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.

"USA jsou plně připraveny a připraveny zaútočit na Islámskou republiku Írán s úrovní vojenského teroru, síly a moci, která nebyla k vidění od druhé světové války," uvedl Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.

"Přesto jsme byli právě požádáni Íránem a dalšími zeměmi Blízkého východu, abychom útok odložili," uvedl. "Na základě této žádosti jsem souhlasil, že útok zrušíme, pokud bude možné rychle dosáhnout DOHODY. Země Izrael se ke mně v tomuto závazku připojuje," dodal Trump.

Kdo zalhal první?

Íránská agentura Mehr ale cituje nejmenované vojenské zdroje, podle kterých Trumpova tvrzení nejsou "ničím jiným než novou lží". Podle íránských médií jsou ozbrojené síly země připravené na všechny možnosti, uvedla agentura AFP. Dohoda, jejíž obrysy byly podle Trumpa dohodnuty, předpokládá "okamžité, úplné a naprosté" otevření Hormuzského průlivu.

Saúdskoarabská státní tisková agentura SPA dnes uvedla, že s Trumpem mluvil saúdskoarabský korunní princ a faktický vládce v zemi Muhammad bin Salmán. "Korunní princ zdůraznil potřebu dát přednost dialogu pro snížení napětí," uvedla o rozhovoru agentura s tím, že saúdskoarabský vládce vyzval k tomu, aby se zabránilo rozšíření konfliktu.

Lukáš Kovanda: Ropa zlevňuje, benzin a nafta mohou přesto výrazně zdražit. Čerpadláři čekají na vhodnou chvíli

Názory

Cena ropy Brent za poslední týden klesla o více než pět procent. Čeští řidiči se přesto musejí připravit na možné citelné zdražení benzinu a nafty. Dálniční čerpací stanice po skončení vládní regulace dosud plně neobnovily své původní marže. Další eskalace konfliktu kolem Íránu by jim však mohla poskytnout příležitost, jak ztracené zisky dohnat.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Média v minulých dnech uvedla, že USA připravují spolu s Izraelem jedny z dosud nejtvrdších vzdušných úderů proti Íránu. Bombardovací kampaň měla začít o víkendu a zaměřit se měla mimo jiné na íránskou energetickou infrastrukturu. Teherán uváděl, že je připraven reagovat. Společná operace by znamenala návrat Izraele k bojovým akcím, které přerušil po uzavření příměří zprostředkovaného Spojenými státy v červnu. Írán od obnovení amerických vojenských operací na začátku července na Izrael nezaútočil.

Boje, které rozpoutaly USA a Izrael 28. února společnými údery na Írán, pokračují s různou intenzitou. Teherán odpověděl údery proti Izraeli a státům v regionu, na jejichž území jsou americké základny.

Teherán a Washington podepsaly v červnu memorandum o porozumění s cílem zastavit vojenské operace, znovu otevřít Hormuzský průliv, který je klíčový pro přepravu ropy, a dosáhnout dohody o ukončení války do 60 dnů. Tři týdny po podpisu však Trump prohlásil příměří za ukončené, protože Írán zaútočil na lodě v Hormuzském průlivu a Spojené státy na to reagovaly dalšími údery.

Japonská ministryně financí Sacuki Katajamaová v pondělí oznámí, že Tokio a Washington zasáhly společně na devizovém trhu. Cílem bylo zastavit pád jenu na čtyřicetiletá minima. Agentuře Reuters to řekli dva japonští vládní činitelé, kteří si kvůli citlivosti tématu nepřáli být jmenováni.

Katajamaová podle nich zdůrazní odhodlání obou zemí bránit se nadměrnému oslabování japonské měny. Jeden ze zdrojů na dotaz, zda ministryně oznámí „společný postup“, odpověděl kladně. „Operace stále probíhá,“ dodal.

Japonské ministerstvo financí se v neděli nepodařilo zastihnout. Představitelé amerického ministerstva financí na žádost o vyjádření bezprostředně nereagovali, poznamenává web CNBC.

Poprvé po 15 letech táhnou Tokio a Washington za jeden provaz

Chystanému oznámení předcházely podle tržních zdrojů opakované nákupy jenu japonskými a americkými úřady. Jde o první společnou intervenci od roku 2011. Japonská měna se vůči dolaru pohybuje na nejslabších úrovních od roku 1986.

Japonská vláda nakupovala jeny za dolary ve čtvrtek během newyorských obchodních hodin. Podle dat japonské centrální banky (BOJ) k tomu prodala až 58,97 miliardy dolarů. První zásah přišel několik hodin předtím, než BOJ v pátek ponechala měnovou politiku beze změny. Zároveň ale naznačila vysokou pravděpodobnost brzkého zvýšení úrokových sazeb.

Rozdíl v sazbách je motor, který intervence samy nezastaví

Klíčovým faktorem posilování dolaru vůči jenu je rozevírající se rozdíl v sazbách. Americký Fed se výrazně posunul k jestřábímu postoji. Krátce po tiskové konferenci guvernéra BOJ Kazua Uedy jen prudce posílil. Trhy to považují za další kolo tokijských nákupů.

„Do budoucna bych jako osoba odpovědná za měnovou politiku chtěl postupovat v úzké koordinaci s politikou monetární,“ řekl novinářům Acuši Mimura, hlavní měnový diplomat ministerstva. Naznačil tím, že ministerstvo financí a centrální banka postupují proti slabému jenu společně. Americké ministerstvo financí v pátek informovalo řadu bank, že může na trhu s jenem zasáhnout. Banky měly být „připravené na budoucí kroky“, řekl Reuters obeznámený zdroj.

Ministr financí Scott Bessent minulý týden prohlásil, že jen „se zdá velmi podhodnocený“. Na fotografii Reuters z páteční schůze kabinetu měl před sebou blok s poznámkou „To Do“ a pod ní „Koupit japonský jen (JPY) pět až 10 miliard dolarů“.

Skutečnou starostí Washingtonu jsou vlastní výnosy

Dalším signálem koordinace je vzácný anglicky psaný příspěvek japonského ministerstva financí na síti X. Uvádí v něm, že má „širokou škálu nástrojů k řešení potřeb tržní likvidity“. Patří mezi ně i přístup k repo facilitě Fedu, která poskytuje dočasnou dolarovou likviditu. Nástroj zavedl Fed v roce 2020 kvůli stabilizaci trhů během pandemie covidu-19. Japonsku umožňuje získat dolary bez přímého prodeje amerických státních dluhopisů. Tlak na financování intervencí tak může polevit.

Právě zde leží úzké hrdlo celé operace. Kritici upozorňují, že možnosti Tokia nakupovat jen mají své meze. Odprodej obřího japonského portfolia amerických dluhopisů by mohl spustit výprodej amerického dluhu a nežádoucí skok výnosů. Část analytiků proto vidí za americko-japonskou spoluprací především obavu Washingtonu z růstu výnosů. Ten by se prohloubil, kdyby Tokio nedokázalo zabránit výprodeji jenu a japonských vládních dluhopisů.

„Spojeným státům i Japonsku hrozí, že se inflace rozjede a centrální banky zůstanou pozadu,“ řekl Reuters bývalý představitel BOJ Nobujasu Atago. „Vidí ve spolupráci výhody.“

Tokio hlídá důvěru v udržitelnost vlastních financí

Obavy Japonska z růstu výnosů domácích dluhopisů potvrdil v neděli ministr hospodářství Minoru Kiuči. Vláda podle něj zesílí komunikaci s trhy.

„Je velmi důležité udržet důvěru trhu v udržitelnost japonských veřejných financí,“ řekl v televizní diskusi Kiuči, známý jako zastánce expanzivní fiskální a měnové politiky.