Americká komoditní burza CME má další nápad jak rozšířit své služby. Chystá se spustit trh s budoucím výpočetním výkonem zejména pro velké firmy, které si budou moci tímto způsobem zajistit výhodnou cenu pro budoucí potřebu, podobně jako tomu je například u elektřiny nebo ceny ropy. Velký zájem projevuje hedgeový fond BlackRock, který podobným způsobem spekuluje například s evropskými emisními povolenkami.
Tržní myšlení je v podstatě jednoduché: čeho je omezené množství, ale zároveň roste poptávka, cena roste. Může jít o zboží, služby, ale zejména to platí pro komodity. Chicagská komoditní burza CME Group patří k nejvýznamnějším institucím, kde se obchoduje s komoditami od sóji a kávy přes měď po elektřinu či ropu.
A nyní podle Bloombergu přichází s novinkou, která zajímá těžké investiční váhy v čele s hedgeovým fondem BlackRock, ale také velkými firmami působícími na poli AI. CME totiž plánuje uvedení nové komodity: futures na výpočetní výkon.
V principu jde o zcela logický tah. Potřeba výpočetního výkonu velkých datových center roste, jeho produkce ale zatím nestíhá pokrývat poptávku. V důsledku toho roste cena, což se stává hlavním limitem pro masivnější rozvoj a adaptaci AI. CME ale podobně jako u elektřiny nebo ropy chce nabídnout možnost koupit si výpočetní výkon s předstihem za předem danou cenu.
Ceny stříbra kolabují. Jenomže za rok mohou být úplně jinde
Cenné kovy po měsících neuvěřitelného růstu výrazně propadly. Zlato proti vrcholu z ledna odepsalo již více než 15 procent, stříbro pak kleslo o více než třetinu. A i další vývoj je značně nejistý, protože převažujícím sentimentem na trhu je nyní prodej těchto komodit. Zejména stříbro ale zároveň v očích řady investorů může představovat celkem zajímavý investiční příběh.
Šéf největšího hedgeového fondu světa BlackRock Larry Fink tak již před několika dny uvedl, že vzhledem k nedostatku a vysoké poptávce se pravděpodobně objeví nová třída aktiv v podobě nákupu futures na výpočetní výkon. A reakce Chicagské komoditní burzy na sebe nenechala dlouho čekat.
„Výpočetní výkon, který tvoří páteř digitální ekonomiky, je ropou 21. století. Každý vycvičený model umělé inteligence, každá zúčtovaná transakce a každý zpracovaný bajt dat běží na výpočetním výkonu, který se sám o sobě rychle stává novou třídou aktiv,“ cituje agentura Bloomberg generálního ředitele CME Terryhy Duffyho.
Kevin Warsh míří do čela Fedu. Trhy znejistěly kvůli sazbám
Příští zasedání Fedu v červnu už patrně povede jeho nový předseda Kevin Warsh. Končící šéf americké centrální banky Jerome Powell ale nestandardně chce zůstat v Radě guvernérů.
CME tak spojila síly se společností Silicon Data, jež dokáže vytvářet benchmark indexy pro výpočetní výkon na základě reálných dat poptávky a měnících se cen za pronájem GPU. Nyní společnosti dokončují finální podobu produktu, který následně budou posuzovat regulatorní orgány.
Podobnou komodifikací v posledních letech prošly například evropské emisní povolenky, jejichž ceny díky masivnímu přílivu spekulativního kapitálu vyrostly postupně až nad hranici 100 eur (v únoru 2023) a aktuálně se pak pohybuje na úrovni kolem 70 eur.
Stanislav Šulc: Trumpova noční můra se probouzí. Americká inflace brutálně vyrostla
Americký prezident se bude muset rozhodnout: bude pokračovat v nepopulární válce, která USA vůbec nic nepřináší, nebo jej rostoucí inflace přiměje ke kroku, který si před třemi měsíci ani neuměl představit?
V kontextu rostoucích nákladů a tlaku na efektivitu se energetika stává jedním z klíčových faktorů ovlivňujících ekonomiku provozu. Rostoucí ceny energií, tlak na udržitelnost i geopolitická nejistota nutí firmy znovu promýšlet fungování provozů a technologie jako lithium-iontové baterie se rychle přesouvají do centra strategického rozhodování. Klíčovou roli přitom nehraje jen technologie, ale i to, jak s ní firmy dokážou pracovat.
Změna se přitom neodehrává pouze na úrovni technologií, ale i v přístupu k řízení nákladů. Energie už není jen položkou v rozpočtu. „Firmy téma energetické efektivity dlouho neřešily, ale vývoj je k tomu donutil. Dnes je energetický management zásadní součástí nákladů i otázkou konkurenceschopnosti,“ říká Václav Jung, produktový manažer společnosti STILL ČR. Právě intralogistika přitom nabízí výrazný prostor pro optimalizaci.
Transformace směrem k udržitelnému provozu
Tyto změny se postupně promítají i do strategického směřování firem a jejich každodenního provozu. Čím dál častěji u zákazníků vidíme, že lidé touto energetickou a technologickou změnou směrem k udržitelnému provozu skutečně žijí. Odráží se to i v jejich každodenní praxi, jezdí elektrickými vozy nebo plug-in hybridy a investují do fotovoltaiky. Nejde už jen o vnější tlak nebo regulace, ale o skutečné přesvědčení majitelů a managementu o tom, jak chtějí své firmy dlouhodobě řídit a rozvíjet.
Už jeden elektrický vozík ušetří statisíce
Firmy stále častěji nahrazují spalovací techniku elektrickou – ne kvůli ekologii, ale kvůli ekonomice. Elektrické vozíky dnes dosahují srovnatelného výkonu jako dieselové, ale s nižšími náklady, nulovými lokálními emisemi a tišším a komfortnějším provozem.
Přechod na elektřinu však často provázejí obavy z výkonu, nabíjení či životnosti baterie. „Jakmile si zákazníci vozík vyzkouší v provozu, obavy se rychle rozptýlí. Zjišťují, že výkon je srovnatelný a provoz spolehlivý i v zimě,“ doplňuje Václav Jung. Rozdíl je patrný i v provozních nákladech. U dvoutunového vozíku s nájezdem 2 000 mth ročně dosahují náklady na palivo u dieselu za pět let zhruba 730 tisíc korun, zatímco u elektřiny kolem 172 tisíc korun. Úspora na palivu tak může přesáhnout 550 tisíc korun za stejné období. Navíc servisní náklady na elektrický vozík jsou výrazně nižší. Jejich konstrukce je jednodušší než u spalovacích strojů, protože neobsahují spalovací motor, převodové systémy ani výfukový systém. Díky tomu mají méně dílů podléhajících opotřebení a vyžadují méně servisních zásahů během životního cyklu. Při dlouhodobém provozu tak mohou být celkové náklady vlastnictví elektrického vozíku (TCO) výrazně výhodnější.
Máme řadu praktických příkladů z různých odvětví, od firem ve stavebnictví až po provozy v horském prostředí, kde panovaly náročné zimní a sněhové podmínky. I v těchto situacích se podařilo flotilu úspěšně převést na elektrickou a zákazníci se dnes k dieselovým vozíkům už nechtějí vracet.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Binance Academy: Proč už kryptoměny nejsou jen záležitostí nadšenců
Na chmelnici v Oboře u Loun fouká studený vítr, půda se po dešti lepí na boty a brigádníci se hodiny ohýbají k mladým výhonům. Právě teď, v několika jarních týdnech, se rozhoduje o tom, jaká bude srpnová sklizeň. Na Farmě Loužek již tradičně pomáhá parta z Bulharska, zatímco pěstitel sleduje přes mobilní aplikaci půdní vláhu, srážky i teplotu. Chmel roste rychlostí až dvacet centimetrů denně a nečeká na lepší počasí.
Fouká tak, že tenké vodicí drátky v chmelnici drnčí. Je po dešti, půda pod nohama klouže a gumáky se po pár krocích mění v hroudy bahna. Teploměr ukazuje deset stupňů, ale studený vichr pocitově ubírá ještě několik dalších. Do oběda zbývá chvíle, na rozmoklém poli v Oboře na březích řeky Ohře se ale pracuje už od rána.
Sedmnáct bulharských brigádníků se ohýbá ke krátkým, svěže zeleným výhonům chmele a jeden po druhém je navádí na tenké vodicí drátky. V prstech berou mladé stonky opatrně, aby se nezlomily, a stáčejí je správným směrem. Pohyb je pořád stejný, jen rostlin jsou desetitisíce.
Na první pohled tahle práce nevypadá dramaticky. Žádný rachot kombajnů, žádná sklizeň, žádné pytle plné šišek. Jen lidé v gumákách, vítr, hlína a nekonečné řady konstrukcí. Jenže právě teď se rozhoduje o tom, jak bude vypadat srpnová úroda.
„Máme na chmelnicích 125 tisíc rostlin, každá má dva drátky, je tak potřeba pověsit čtvrt milionu vodičů. Na každý chmelovodič patří tři chmelové révy, které se musí natočit, ukázat jim směr otáčení. Je to důležité pro správný růst, který je velmi rychlý. Denní přírůstek je až 20 centimetrů,“ říká pěstitel chmele a jednatel společnosti Loužek Aleš Mašanský.
Chmel je pravotočivý. Výhony se proto vedou po směru hodinových ručiček. Kdyby je člověk navedl opačně, začaly by se z drátku zase odmotávat. Odborné návody doporučují pracovat s révou dlouhou zhruba 40 až 60 centimetrů. Kratší se špatně ovíjí, delší nebo poškozené výhony už nejsou ideální. Čekat se nedá. Když výhon přeroste, ohne se špatně, zlomí se nebo uteče jinam.
Pivní maraton. Nový projekt ukazuje téměř roční cestu od pole až do půllitru
Výroba piva v Česku nezačíná v pivovaru, ale na polích a chmelnicích. Nový projekt mapuje celý proces – od jarního setí až po stáčení – v přímém přenosu trvajícím zhruba 280 dní. Zapojeni jsou zemědělci i pivovarníci, kteří přibližují jednotlivé fáze vzniku piva i širší souvislosti oboru.
Práce na chmelnicích začínají zkraje jara. Nejprve se plocha srovná a připraví pro řez. V polovině dubna přijíždějí brigádníci, kteří věší drátky, po nichž se chmel pne. Pak přichází zavádění mladých rév.
Právě tahle část zůstává i v době moderní techniky a umělé inteligence ruční prací. Každý výhon se musí vzít do ruky, zkontrolovat a jemně navést. Ráno bývají rostliny křehké, ve větru se snadno lámou. Kdo spěchá příliš, zničí práci dřív, než začne.
Na Farmě Loužek obhospodařují téměř 43 hektarů polí, z toho chmel tvoří zhruba dvě třetiny hospodaření. Mechanizace pomáhá tam, kde může, ale jarní zavádění chmele zatím žádná technologie plně nenahradila. „Chmel roste rychle a musí se zavést. Když nejsou lidi, nedá se to dohnat,“ říká Mašanský.
Dřív bývaly chmelové brigády samozřejmou součástí studentského života. Na chmel se jezdilo hromadně ze středních škol a pro řadu lidí to byla zkušenost, na kterou vzpomínali ještě roky. Podle Mašanského jsou ale tyto časy pryč. Pokusy o spolupráci se školami nevyšly. Studenti podle něj pracovali pomalu, často bez zájmu, rodiče si je postupně odváželi a práce stála. Dnes proto farmě pomáhají hlavně zahraniční pracovníci.
Sober Bar bude český unikát. Praha už brzy otevře první čistě nealkoholický bar
V Italské ulici, pár kroků od pražského náměstí Míru, už za pár týdnů otevře český unikát – první čistě nealkoholický bar Sober Bar. Nabídne špičkové nealkoholické spirity, čepovaná piva a pivní speciály, vína z Itálie a Španělska i nejoblíbenější koktejly. Všechno kompletně bez alkoholu.
Na Loužku letos tradičně pracuje skupina z Bulharska. Přijely celé rodiny i známí z městečka Velingrad, ležícího asi 130 kilometrů od Sofie. V Česku nejsou poprvé. Někteří se sem vracejí pravidelně. „Jezdí nám už pět let stejná parta lidí, jsme spokojeni,“ říká Mašanský.
Předák skupiny Jordan Velinov mluví plynule česky, jen s lehkým přízvukem. Je mu dvaatřicet let, do České republiky jezdí na brigády šestnáct let a zdejší poměry zná dobře. Dříve pracoval i v drůbežárně ve Vodňanech.
„Tady si vyděláme víc než v Bulharsku,“ říká věcně. Doma bere práci, jaká je: na pile, na stavbách, při montáži konstrukcí. Do Česka se parta vrací na jaře na zavádění chmele a potom znovu na česání. V Bulharsku si podle vlastních slov v přepočtu z eur vydělá 15 tisíc korun.
Jarní sezona trvá zhruba od poloviny dubna do 25. května. Není dlouhá, ale je intenzivní. Do té doby musí být práce hotová. Pak brigádníci odjedou a vrátí se znovu až na sklizeň.
Po směně se jejich zázemí mění v malou sezonní kolonii. Na ubytovně jsou třílůžkové pokoje, kuchyňky, wi-fi a také nábytek z rekonstruovaného hotelu Thermal v Karlových Varech, který farmář koupil. Po práci se tu vaří, suší oblečení a plánuje další den. Venku mezitím vítr dál lomcuje konstrukcí chmelnic.
Pivovary objevují lehčí budoucnost. Slabší piva míří na fitness generaci
České pivovary reagují na proměnu spotřebitelských návyků. Stále více z nich uvádí na trh piva s minimem cukru a nižším obsahem alkoholu, která oslovují především mladší ročníky, sportovce či lidi držící dietu. Zatím jde o menší segment, poptávka ale podle výrobců roste.
Ačkoliv je půda po posledních deštích na povrchu mokrá, do hloubky se vláha pořádně nedostala. Bahno na botách tak klame. Pro růst chmele je rozhodující voda v půdním profilu, ne jen mokrá vrchní vrstva.
„Sucho je výrazné. Od 1. března do nynějších dešťů spadlo 14 milimetrů srážek. Teď za poslední dny dohromady 30, to je pořád málo. Zavlažujeme od 20. dubna přes den, později to bude podle počasí i 24 hodin denně,“ říká Mašanský.
Vodu může farma čerpat z řeky Ohře. Čerpadla pohání elektřina vyráběná díky fotovoltaice. Kolik vláhy rostliny skutečně mají, sleduje pěstitel pomocí meteorologické stanice umístěné přímo uprostřed chmelnice. V mobilní aplikaci vidí v reálném čase srážky, teplotu i vlhkost vzduchu. Stanici napájí solární panel.
Podobných meteostanic je podle vedoucího projektu Pro chmel Jakuba Zaorala z Plzeňského Prazdroje aktuálně šedesát ve všech třech českých chmelových oblastech. Projekt umožňuje sledovat podmínky na chmelnicích průběžně a přizpůsobovat jim péči o rostliny.
Na práci v Oboře se navíc mohou lidé dívat i on-line. Kamera je součástí projektu plzeňského pivovaru na webu jaksevaripivo.cz, který ukazuje kompletní cestu piva od pěstování chmele a ječmene přes sklizeň až po vaření. Celý proces trvá zhruba tři čtvrtě roku.
Aktualizováno
Polovina úrody v trapu. Dubnové mrazy způsobily pěstitelům škody za stovky milionů
Čeští ovocnáři počítají další tvrdé ztráty. Dubnové mrazy podle prvních odhadů zničily až polovinu letošní úrody a škody mohou vystoupat do vyšších stovek milionů korun.
Obora u Loun leží v kraji, kde chmel není jen zemědělskou plodinou, ale součástí identity. Patří do Žatecké chmelařské oblasti, největší v Česku. Ta aktuálně zahrnuje 3674 hektarů chmelnic. V Úštěcké oblasti je 492 hektarů a v Tršické 620 hektarů.
Celková sklizňová plocha chmelnic v Česku letos činí 4786 hektarů, meziročně o 30 hektarů méně. V roce 2019 přesahovala 5000 hektarů. Klíčovou odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák. Právě on je symbolem českého chmelařství, ale zároveň i odrůdou citlivou na změny klimatu.
„Chmel Sládek je druhou odrůdou, kterou pěstujeme, ale pouze na třech hektarech,“ říká Mašanský, který je zároveň předsedou dozorčí rady Chmelařského institutu Žatec.
Vědci z institutu se nyní zaměřují hlavně na zlepšení odolnosti červeňáku vůči klimatickým změnám. „Chmel se v Americe pěstuje i v horách a vysokých teplotách. Červeňák je náchylný na teploty nad 35 stupňů Celsia,“ dodává Mašanský.
Loňská sklizeň byla mírně nadprůměrná a činila 6909 tun. Letošní sezonu ale zatím určuje hlavně sucho. A také napětí, zda se podaří včas zvládnout všechny práce, které se nedají urychlit strojem.
Svět si této krajiny všiml i jinak než přes pivo. Žatec a krajina žateckého chmele byly 18. září 2023 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO jako unikátní kulturní krajina spojená s pěstováním, zpracováním a obchodem s chmelem.
Michal Nosek: Když národ vyměnil „ještě jedno“ za minerálku
Existují dějinné zlomy, které poznáme hned. Revoluce, války, pády režimů. A pak ty české. Například chvíle, kdy si po druhém pivu někdo objedná vodu. To už není životní styl. To je civilizační událost.
Na poli ale takové věty znějí vzdáleně. Tady se počítají spíš řádky, drátky a ruce. Bahno se lepí na podrážky, vítr zalézá pod bundu a z oběda se stává nejbližší horizont. Jordan se narovná, promne si záda a jde dál. Před ním je další řada mladých rostlin. Každou je třeba chytit včas, jemně otočit správným směrem a pustit vzhůru.
Teprve za několik měsíců, až se budou nad poli houpat vysoké zelené stěny a chmelové šištice zamíří do česaček, bude jasné, jak důležitá byla tahle studená, mokrá jarní směna u Loun. Dřív to nechce odhadovat ani zkušený farmář.
Související
Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje
