Katastrofální rok pro „české zlato“. Úroda chmele je nejnižší za deset let
Sklizeň chmele byla letos v Česku nejhorší za deset let a hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Celkově se letos sklidilo 4452 tun chmele proti loňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Zatímco například pro obilniny počasí neznamenalo úplnou katastrofu, pro chmelaře bylo počasí velmi špatné. A to i proto, že se tato plodina pěstuje jen v severních a severozápadních Čechách, které patří ke srážkově velmi chudým a letošní rok tyto oblasti patřily k suchem nejpostiženějším.
„Větší srážky většinou bouřkového charakteru byly na některých lokalitách zaznamenány až během druhé a především pak začátkem třetí dekády srpna. Proto již neovlivnily vývoj a dozrávání chmelových rostlin, ale naopak zkomplikovaly pěstitelům sklizeň. Vzhledem k uvedenému vývoji počasí byly rostliny slabší, nasazení hlávek bylo také slabé a vysoké procento hlávek nedosáhlo sklizňové zralosti, což negativně ovlivnilo vedle výnosu také obsah pivovarsky účinných látek," uvedla Kršková.
Češi pijí pivo doma, musíme je vrátit do restaurací, říká v rozhovoru Jaromír Dvorský, místopředseda představenstva Pivovary CZ Group. Skupina hledá nové investory. 
Moravské pivovary Holba, Litovel a Zubr jdou na trh, budou hledat investory
Zprávy z firem
Meziroční pokles úrody v největší Žatecké oblasti činil dokonce více než 50 procent. Žateckého poloraného červeňáku, což je nejpěstovanější odrůda, se sklidilo o 55 procent méně a průměrný výnos činil 0,72 tuny z hektaru. V Úštěcké oblasti klesla sklizeň této odrůdy o 53 procent, v Tršické o 36 procent. Ostatních odrůd se pěstuje řádově méně. Osázená plocha byla meziročně nižší o 0,6 procenta.
Chmel sklízený v Česku se používá pro výrobu piva v tuzemsku a je také významným exportním artiklem. Podle loňských informací předsedy Svazu pěstitelů chmele Luboše Hejdy se v Česku spotřebuje zhruba 40 procent domácí produkce.
Drahé energie, špatná úroda a rostoucí ceny vstupů od základních surovin až po obalový materiál i potřeba v prostředí všeobecné inflace zvýšit mzdy zaměstnanců dostaly národní pivovar Budějovický Budvar pod tlak, který vyústil v ohlášené zdražení piva. Budvar není jediný. Plzeňský Prazdroj i další pivovary navýšení cen ohlásily už dříve. 
Po Prazdroji zdraží pivo i Budvar, o deset procent
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
