Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Michal Nosek: Když národ vyměnil „ještě jedno“ za minerálku

Když národ vyměnil „ještě jedno“ za minerálku
ČTK
Michal Nosek

Existují dějinné zlomy, které poznáme hned. Revoluce, války, pády režimů. A pak ty české. Například chvíle, kdy si po druhém pivu někdo objedná vodu. To už není životní styl. To je civilizační událost.

Češi pijí méně, říkají statistiky. Hospody zavírají. „Jdu na jedno“ už někdy opravdu znamená jít na jedno, což je jazykový i kulturní rozvrat. Po generace byla hospoda neformálním parlamentem. Řešila se tam vláda, hokej, ceny másla i metafyzika. Od Poslanecké sněmovny se hospoda lišila hlavně lepším pivem a menším počtem kariéristů.

Dnes místo štamgastů nastupují lidé, kteří po cyklo vyjížďce diskutují o fermentaci kombuchy a místo čtvrtého ležáku touží po ionťáku. Pokrok nelze zastavit. Pivo samo prošlo zvláštní proměnou. Dřív se pilo. Dnes se degustuje. Dřív byl ležák samozřejmost. Dnes má původ, příběh a citrusový dozvuk.

Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci

Češi pijí méně piva. Produkce klesla nejvíc od pandemie

České pivovary loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva, což je o 894 tisíc hektolitrů méně než v roce 2024, tedy o 4,3 procenta. V porovnání s rokem 2019 pokles činí 1,6 milionu hektolitrů, uvedl Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Pokles produkce podle něj způsobil nižší export, postupný odklon od konzumace alkoholu i přesun konzumace piva mimo podniky. Růst si loni naopak udrželo nealkoholické pivo.

Přečíst článek

Člověk si někdy nepřipadá, že jde na pivo, ale že vstupuje do marketingového pekla. Jistě, je to zdravější. Národ, který dlouho považoval hydrataci za slabost, objevil vodu. To je jistý posun.

Místo piva internet

Jen s ústupem hospod mizí i zvláštní demokratický prostor, kde vedle sebe seděl zedník, profesor a místní blázen a všichni měli stejné právo mluvit nesmysly. Internet tuto instituci nahradil. Bohužel bez piva a v izolaci, v čemž to je možná problém.

Sociální sítě sice nabízejí nekonečné hospodské řeči, jen bez reality, bez hospodského smradu, bez výčepního a bez okamžiku, kdy někdo po třetím pivu pronese něco tak absurdního, že se celá debata očistí smíchem. To nebyl detail. To byla sociální infrastruktura.

Země, která kdysi povýšila „jít na jedno“ na filozofickou kategorii, dnes počítá kalorie a střídá alkohol s minerálkou a přemílá mantru longevity. To není jen změna vkusu. To není ani reformace. Pro Česko to je dějinný zlom, který přichází ve džbánu s citronem.

Související

I dnes si mohou zájemci vyzkoušet, jak vypadala skizeň před desítkami let

Pivní maraton. Nový projekt ukazuje téměř roční cestu od pole až do půllitru

Přečíst článek

Nejdřív škola, pak byty. U Prahy vzniká čtvrť velká jako celé dnešní Mstětice

Takto bude vypadat škola v Zelenči.
Perspektiv, užito se svolením
Petra Nehasilová

Co když se čtvrť nezačíná byty, ale školou? V Mstěticích u Prahy zkoušejí model, ve kterém veřejná infrastruktura nepřichází jako reakce na development, ale jako jeho základ.

V Mstěticích u Zelenče roste nová čtvrť pro tisíce obyvatel, do níž míří miliardové investice. Jedním z jejích klíčových projektů má být nová základní škola od studia Perspektiv. Avšak ambice projektu jsou větší než jen postavit další školní budovu. Má jít o nové centrum čtvrti.

To je v českém developmentu pořád spíš výjimka. Veřejná infrastruktura bývá často až reakcí na růst bydlení, tady se má stát jeho součástí od začátku.

Škola jako tahoun projektu

Za rozvojem území stojí PROGRESUS Group, která v Novém Zelenči buduje čtvrť pro zhruba 3 500 obyvatel. Lokalita těží z dobré dopravní dostupnosti, vlakem je centrum Prahy dosažitelné za necelou půlhodinu, autem Černý Most za patnáct minut. Odpovídají tomu i ceny nemovitostí, které se v novostavbách pohybují v horních segmentech trhu.

Právě v tomto kontextu získává škola jinou roli. Není jen občanskou vybaveností, ale nosným veřejným projektem celé nové čtvrti. „Nechtěli jsme navrhnout jen školu, ale instituci, která pomůže ukotvit vznikající čtvrť,“ říká Ján Antal, zakladatel studia Perspektiv.

Návrh studia Perspektiv, původně oceněný třetím místem v soutěži, investor nakonec vybral k realizaci pro jeho urbanistický koncept i schopnost propojit vzdělávání, veřejný prostor a krajinu.

Luděk Sekyra spustil další fází výstavby na Smíchově.

V Praze roste nové město za 50 miliard. Sekyra spustil další megafázi Smíchov City, přibude 800 bytů

Největší urbanistický projekt v centru Prahy od dob Vinohrad míří do další fáze. Sekyra Group zahájila výstavbu tří nových bloků Smíchov City za pět miliard korun. Přinese téměř 800 bytů pro dva tisíce lidí.

Přečíst článek

Dřevo místo betonu

Místo uzavřené školní budovy vznikne spíš otevřený kampus. Vedle učeben nabídne centrální halu, knihovnu, sportovní zázemí i prostory, které mají fungovat i po skončení výuky, a to pro kroužky, kulturní akce nebo komunitní život. „Dnes už škola není jen budova pro výuku. Je to součást veřejné infrastruktury, která může spoluutvářet charakter místa a komunitní život,“ dodává Antal.

Projekt je zajímavý i konstrukčně. Je založen na CLT dřevostavbě, což je řešení, které je u veřejných budov v Česku stále spíš raritou. Zatímco dřevo se v rezidenční výstavbě rychle prosazuje, veřejné stavby zůstávají v Česku konzervativní. „Veřejné stavby ze dřeva jsou v Česku stále spíš výjimkou. O to důležitější je ukazovat, že i školy mohou vznikat jako udržitelná architektura s dlouhodobou hodnotou,“ dodává Antal.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Rubio označil blokádu Hormuzu za „ekonomickou jadernou zbraň“

Marco Rubio
ČTK
 nst
nst

Americký ministr zahraničí Marco Rubio přitvrdil vůči Teheránu, když blokádu Hormuzského průlivu označil za „ekonomickou jadernou zbraň“. Spojené státy podle něj zřejmě odmítnou nový íránský návrh, zatímco spor o jaderný program dál brzdí vyhlídky na dohodu.

Podle agentur DPA a Reuters to Rubio uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.

„Jaderná otázka je důvod, proč jsme se ocitli v této situaci,“ uvedl Rubio. „Nemůžeme dovolit, aby jim to prošlo. Musíme zajistit, aby jakákoli uzavřená dohoda definitivně zabránila tomu, aby se kdykoli pustili do vývoje jaderné zbraně,“ doplnil ministr s odkazem na jaderný program Teheránu.

Hormuzský průliv, který slouží jako klíčová námořní cesta, označil Rubio za ekonomickou jadernou zbraň, kterou Teherán používá proti celému světu. „A ještě se tím vychloubají,“ doplnil Rubio. „Představte si, kdyby ti samí lidé měli přístup k jaderné zbrani. Celý region by drželi jako rukojmí,“ uvedl šéf americké diplomacie.

Rubio v rozhovoru řekl, že nebude spekulovat o tom, jak se prezident k nejnovějšímu íránskému návrhu postaví. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z amerických úřadů uvedla, že americký prezident Donald Trump není s nejnovějším návrhem spokojen, protože se nezabývá íránským jaderným programem. Ten patří spolu s blokádou Hormuzského průlivu k hlavním sporným bodům jednání mezi zeměmi.

Ukrajina protestuje proti ruským lodím s ukradeným obilím v Izraeli

Ukrajina kritizuje Izrael. Doplula tam další ruská loď s „ukradeným obilím“

Napětí mezi Ukrajinou a Izraelem zesílilo kvůli dodávkám obilí, které Kyjev označuje za ukradené z okupovaných ukrajinských území. Ukrajina si předvolala izraelského velvyslance a předala mu protestní nótu poté, co do přístavu Haifa doplula už další ruská loď s nákladem, který podle Kyjeva pochází z okupovaných oblastí.

Přečíst článek

V Pákistánu, který tento měsíc zprostředkoval příměří mezi USA a Íránem, bylo na uplynulý týden plánováno pokračování zatím bezvýsledných mírových rozhovorů. Trump ale cestu vyjednávačů USA zrušil. Stalo se tak poté, co Írán dříve podle médií avizoval, že se jeho zástupci přímo s americkou delegací nesetkají, a to zřejmě kvůli tomu, že diplomaty neměl vést americký viceprezident J. D. Vance.

Mezi Íránem a USA platí od 8. dubna příměří, které bylo původně dvoutýdenní. Americký prezident ho v minulém týdnu prodloužil do té doby, než Teherán předloží mírový návrh.

Související

Trhy rostou, ale válka nekončí. Investoři balancují na hraně

Týden tradera: Trhy rostou, ale válka nekončí. Investoři balancují na hraně

Přečíst článek
Doporučujeme