Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Město Žatec na Lounsku pevně věří v zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodne o něm výbor za týden na svém zasedání v Rijádu v Saúdské Arábii. Příběh chmele považují tvůrci nominace, kterou museli upravit, za světově jedinečný. Nominován je Žatec a krajina žateckého chmele. Město počítá s možným přílivem turistů, například parkoviště pro zájezdové autobusy už je u Chrámu chmele a piva. Povědomí o chmelařském dědictví se mezi místními daří rozšiřovat.
Bouřka doprovázená silným větrem a deštěm poničila zemědělskému družstvu z Kokor na Přerovsku zhruba desetinu rozlohy chmelnic, škoda je odhadována nejméně na 25 milionů korun.
Chmelové brigády patřily mezi fenomény šedesátých let a byly pro středoškoláky zároveň také příležitostí, jak ukázat svou houževnatost a samostatnost. Není proto divu, že na ně dodnes mnoho lidí nostalgicky vzpomíná. Většina dnešních dospělých se totiž shoduje, že při nich zdaleka nešlo jen o sběr chmele jako takový, ale že prostor při nich dostávaly také četné zážitky dospívajících. Načerpejte tuto nezapomenutelnou atmosféru ve fotogalerii.
Celosvětová poptávka po pivu odolává současným hospodářským problémům. Uvedl to šéf nizozemského pivovaru Heineken Dolf van den Brink. Zaměstnanost podle něj zůstává na vysoké úrovni a konzumenti nadále považují dražší prémiová piva za cenově dostupné luxusní zboží.
Sklizeň chmele byla letos v Česku nejhorší za deset let a hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Celkově se letos sklidilo 4452 tun chmele proti loňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Prezident Petr Pavel si telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o pokračující podpoře Ukrajiny a pokroku v mírových jednáních. Na webu to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlavy států se podle Hradu shodly, že je ve společném zájmu, aby mírová dohoda přinesla Ukrajině důstojný mír.
