Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.  

Rozšíření války na Blízkém východě zatím finanční trhy příliš nerozhodilo. Ekonomové ale upozorňují, že rozhodující bude délka konfliktu. Pokud se boje protáhnou, mohou zdražit energie a zesílit inflační tlaky. Podle odborníků je přitom větším rizikem zemní plyn než ropa. Zaznělo to na Globálním Investičním Summitu, který se v těchto dnech koná v Praze.

„Nečekal jsem žádnou olbří reakci trhů, protože ta pravděpodobnost (vypuknutí konfliktu mezi USA a Iránem – pozn. red.) byla veliká. Bylo to vidět – když z ničeho jiného – z toho, jak ambasády vyzvaly zaměstnance, aby poslali své rodiny domů. Těžko si lze představit jasnější signál toho, že se něco stane,“ reagoval na úvodní téma makroekonomického bloku jubilejního pátého ročníku GIS Miroslav Singer, hlavní ekonom a ředitel institucionálních vztahů Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky.

David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu

Leaders

Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Co bude dál?

„Klíčové je z hlediska ekonomického dopadu, zda to bude rychlá akce, šance na to stále ještě je. Anebo zda to přeroste v nějaký déletrvající konflikt, to by pak ekonomické náklady i pro Česko byly citelnější,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Následně dodal, že vliv na hospodářský růst i inflaci by zatím viděl jako minimální, i kdyby válečný konflikt přerostl délkou několika dní nebo několika málo týdnů. „Takže myslím, že zatím je to tak trochu bouře ve sklenici vody,“ poznamenal.

Ropa není hlavní problém

Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň vyjádřil údiv nad tím, proč všichni mluví o riziku růstu ceny ropy, když daleko větší riziko v sobě skrývá zdražování zemního plynu, na němž je svět závislejší a existuje méně alternativ, jak si jej opatřovat.

U ropy, kterou nespotřebováváme přímo, ale formou pohonných hmot a dalších výrobků, existuje širší škála, jak dodávky z Perského zálivu nahradit. K tomu se dovozní cena plynu do našich nákladů za plyn promítá 75 procenty, zatímco ropa do cen výrobků z ní jen 15 procenty. „To, co nás ovlivňuje z 15 procent, k dnešnímu dni na ceně vzrostlo o 15 procent. A to, co nás ovlivňuje z 75 procent, vzrostlo o 75 procent. Takže 15 procent z 15 procent je efekt války na naše pohonné hmoty. Zatímco 75 procent z 75 procent je navýšení ceny plynu,“ podtrhl Bartoň.

Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň

Money

Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

S názorem hlavního ekonoma Natland, že důležitější jsou ceny plynu, souhlasí také hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka. Pokud jde o ropu, dodává, že důležité bude, jak dlouho konflikt potrvá. „Pokud to bude pár týdnů, tak epizoda ceny ropy nad 80 dolary za barel nebude mít na trh zásadní dopad. Což vlastně potvrzují i některé akciové trhy,“ uvedl.

Ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa uvedl, že ekonomický dopad nejnovějšího válečného konfliktu bude kromě cen ropy záležet také na krocích centrálních bank. Neobával by se žádného tlaku na české veřejné finance, nicméně si dovede představit, že česká vláda by v případě výrazného zvýšení cen energií, pohonných hmot a tím pádem i bydlení přistoupila k tomu, že by – podobně jako o tom rozhodla v případě poplatku za podporované obnovitelné zdroje energií – vzala část nákladů na sebe.

Jak s investicemi?

Podle Michala Skořepy vytvoří situaci příznivé podmínky pro obranný průmysl. Zajímavou oblastí pro investory podle něj budou také akcie amerických energetických firem.

Podle Singera na válečném konfliktu vydělá „kdokoliv, kdo dělá cokoliv v oblasti bezpečnosti infrastruktury“. Připomněl, že Írán je významným hráčem v oblasti IT a kybernetické bezpečnosti, „Ne nadarmo vznikla šachová hra v Íránu,“ podotkl.  Prodělávat na situaci podle něj nemohou ani aerolinie, provozující linky z Asie, které stále ještě mohou využít část bezpečného vzdušného prostoru nad severní částí Kataru. „To jsou sektory, které na té situaci nemohou prodělávat. A to bez ohledu na to, zda se situace uklidní rychle anebo pomaleji“, dodal.  

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka připomněl, že chytří investoři nekupují akcie, které rostou. „Pokud ten konflikt v Íránu skutečně nebude trvat dlouhé roky, ale spíše týdny či krátké měsíce, tak se evropské akcie ocitnou v zajímavých slevách,“ uvedl s tím, že v současnosti se akciové trhy globálně propadly o nějakých 4,5 procenta a že tedy mohou být zajímavým tipem pro nákup. Bude ale záležet na tom, jaké další kroky bude dělat americký prezident Donald Trump.

„Na druhou stranu chápu, že americký trh má svá specifická rizika a proto dává smysl mít minimálně nějakou geografickou diverzifikaci,“ podotkl Peterka. Je však podle něj třeba dodal jednu věc. Válečný konflikt delšího trvání se vždy přelévá do menšího zájmu o riziková aktiva, růstové typy akcií, zato však jde nahoru zájem o bezpečná aktiva typu zlato či některé měny. „Situace je ale velmi volatilní. Vlastně každou hodinu. Je možné, že tato diskuse skončí a vše bude jinak,“ uzavřel Peterka.

Petr Bartoň z Natlandu ovšem připomněl jednu důležitou věc. Každý konflikt, obzvlášť v takto citlivé oblasti, i když bude brzy ukončen, zvyšuje pravděpodobnost dalšího konfliktu. To se Íránu se současným politickým režimem samozřejmě týká dost intenzivně.  

Kam půjdou úrokové sazby?

Důležitým faktorem, který ovlivňuje cenu dluhopisů, oblíbeného finančního instrumentu, je inflace. Podle Kovandy může nastat určitá „přetahovaná“ o ropu mezi Asií a Evropou, významný vliv na inflaci by ale mít neměla. „Před týdnem trhy očekávaly dvě snížení základní úrokové sazby ČNB v letošním roce,“ řekl. To bylo podle něj v souladu s tím, co komunikovali někteří bankovní radní koncem ledna. Dnes už ale trhy pro letošní rok vidí stabilitu sazeb.  

Bývalý guvernér ČNB vyjádřil názor, že centrální banky by v této situaci neměly dělat nic, nýbrž jen vyčkávat.

Cena plynu pro Evropu kolísá. Po skoku přichází pád

Money

Velkoobchodní cena plynu v Evropě po prudkém růstu začala opět klesat. Během dne se propadla téměř o deset procent a dostala se pod 50 eur za megawatthodinu. Ještě v úterý přitom vystoupala na nejvyšší úroveň za více než dva roky. Napětí kolem Hormuzského průlivu zvyšuje volatilitu cen energií.

ČTK

Přečíst článek

Karel Pučelík: Takhle si Trump představuje spojenectví?

Názory

Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Spojené státy v moderní historii nesčetněkrát prosadily vlastní vůli na úkor jiných. Idealistický obrázek o „světovém policajtovi“ je příliš naivní. Nic se ale nedá srovnávat s aktuální situací, kdy prezident Donald Trump hrozí při neuposlechnutí jeho rozkazu ekonomickými ekvivalenty zbraní hromadného ničení.

Nejeden evropský stát nemůže najít společnou řeč s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Po řadě celních epizod už málokoho překvapí, že ostré spory provázejí i americké a izraelské útoky na Írán, od kterých si vlády evropských zemí většinou drží odstup, což Trump nese nelibě.

Asi málokdo se strachuje o budoucnost íránského režimu. Ani to, jak tvrdí kritici Trumpovy politiky spolu s experty na mezinárodní právo, však Spojené státy a Izrael nezprošťuje povinnosti dodržovat mezinárodní standardy. Akce nemají oporu na půdě OSN, Spojené státy svůj postup s ostatními zeměmi nekoordinovaly, ale přesto by si Trump představoval, aby mu byly plně k dispozici.

Aktualizováno

Trump kritizuje Španělsko za „špatný přístup k Íránu“. Země přeruší obchod

Politika

Španělsko a Británie odmítají spolupracovat se Spojenými státy při úderech na Írán, jejich přístup je velmi špatný, prohlásil americký prezident Donald Trump. Před jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě uvedl, že Spojené státy proto přeruší se Španělskem veškerý obchod.

ČTK

Přečíst článek

První se na paškál dostali Britové, kteří tradičně měli k USA blízko, jejich spolupráci a vojenské i politické spřízněnosti se tradičně říkalo „speciální vztah“ (v přítomném čase se zdráhám psát). Labouristický premiér Keir Starmer odmítl pro první útoky poskytnout britské základny. „Je velmi smutné vidět, že vztah už zjevně není tím, čím býval,“ reagoval Trump. K tomu ještě přidal osobní kritiku premiéra, prý není „žádný Winston Churchill“.

Přitom to byl právě Keir Starmer, který z evropských lídrů s Trumpem ještě nedávno vycházel asi nejharmoničtěji. Dokonce se mu podařilo získat celní ústupky. Je ale vidět, že stačí málo a Trump své dosavadní „přátele“ začne veřejně ponižovat. Starmer přitom oprávněně váží každý krok, protože by jistě nerad dopadl jako jeho předchůdce Tony Blair, který následoval George Bushe do Iráku.

Trump se rozhovoru navezl do Britů. Starmer mě velmi zklamal, uvedl

Politika

Historicky privilegované vztahy mezi Británií a Spojenými státy už nejsou, čím bývaly. Podle agentury AFP to řekl americký prezident Donald Trump v reakci na to, že Británie nechtěla původně Američanům poskytnout své základny v souvislosti s americko-izraelskými útoky na Írán. Britský premiér Keir Starmer ale uvedl, že jednal v národním zájmu. Spor o základny podle webu Le Figaro vedl k tomu, že USA stáhly svou podporu dohodě o britském navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu.

ČTK

Přečíst článek

„Problémové“ Španělsko

Britská vláda nakonec své základny k dispozici dala  - s tím, že po odvetě Íránu musí bránit své zájmy. Roztržka ale vlastně není ničím ve srovnání s reakcí Španělska. Vláda socialisty Pedra Sáncheze je nyní Trumpovým evropským nepřítelem číslo jedna.

Sánchez (na úvodním snímku) je jedním z nejdůslednějších oponentů Trumpovy zahraniční politiky, které se dlouhodobě nehodlá přizpůsobovat. Do konfliktu se s americkou administrativou dostal například tím, že odmítl zvyšovat výdaje na obranu na požadovaných pět procent, čemuž Sánchez nechce obětovat domácí cíle.

Nesouhlas z Madridu zní i v těchto dnech. Pedro Sánchez útok označil za „neoprávněnou, nebezpečnou vojenskou intervenci“, a rezolutně odmítl zapojení španělských základen. Trump na to odpověděl ekonomickými hrozbami. „Zítra – nebo ještě lépe dnes – bych mohl zastavit vše, co souvisí se Španělskem, všechny obchodní záležitosti související se Španělskem,“ uvedl.

Ironické na tom je, že Španělsko nepatří k zemím, které USA v Trumpově terminologii „ožebračují“, ale mají s ním pozitivní obchodní bilanci. Zastavení obchodu by vedlo ke škodám na obou stranách.

Trumpovo pojetí spojenectví je přinejmenším podivné. V jeho podání znamená spíše podřízenost než partnerství. Pokud si USA budou vynucovat poslušnost ekonomickým či jiným nátlakem, ukazuje se, že Sánchez není úplně mimo, když sebevědomě sleduje vlastní zájmy. O důvod víc, aby se Evropané zamysleli, jestli nejde zahraniční politika dělat jinak.

David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu

Leaders

Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Ivana Pečinková

Přečíst článek