Za cenu pražského bytu kus architektonické historie. U UNESCO zahrady v Kroměříži se prodává výjimečná vila
Secesní vila vedle kroměřížské Květné zahrady není jen luxusní adresa. Je to autenticky dochovaná rezidence s příběhem, architektonickým rodokmenem a cenovkou 16,5 milionu korun. Na trhu, kde podobné domy běžně stojí násobně víc, působí skoro jako anomálie.
Na realitním trhu se občas objeví dům, který se vymyká běžným kategoriím. Nejde ho poměřovat jen cenou za metr čtvereční ani standardy luxusního bydlení. Taková je i vila U Kovářů v Kroměříži.
Rezidence z roku 1909 stojící v bezprostředním sousedství Květné zahrady, památky UNESCO, se nově prodává za 16,5 milionu korun. A v segmentu historických vil jde o nabídku, která budí pozornost.
Secesní dům s rukopisem architekta i duší doby
Samostatně stojící vila na pozemku o rozloze 1 287 metrů čtverečních spojuje secesi s ranou modernou a nese podpis Jaroslava Kováře staršího, jedné z výrazných osobností moravské architektury první poloviny 20. století.
Uvnitř se dochovaly původní kazetové dveře, parkety, štukové stropy i historická kachlová kamna. Vysoké stropy a velká okna dávají domu noblesu, kterou dnešní novostavby často jen napodobují. U podobných rezidencí nebývá rozhodující jen samotný dům, ale i adresa. „Bezprostřední sousedství Květné zahrady znamená nejen prestiž, ale i urbanistickou stabilitu místa,“ říká makléřka Veronika Kalousková z Century 21 Style Happy. A právě to dělá z domu spíš sběratelskou nemovitost než běžné luxusní bydlení.
V kontextu trhu je 16,5 milionu téměř překvapivě nízká částka. Prvorepublikové vily v pražské Ořechovce či Střešovicích běžně startují na desítkách milionů. Výjimečné funkcionalistické domy v Brně nebo památkově cenné rezidence poblíž ikonických lokalit se prodávají i za více než 100 milionů. Kroměříž tak historickou vilu s výjimečným příběhem za cenu luxusního městského bytu.
Různá místa a odlišné architektonické styly. Přesto mají tyto vily něco společného. A sice to, že patří k těm nejdražším nemovitostem na pražském realitním trhu. 
OBRAZEM: Jak vypadají a za kolik se prodávají nejdražší vily v Praze?
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
