Kovanda vysvětluje investice: Pasivní příjem z akcií? Dividendy lákají, ale mají svá pravidla
Pravidelný příjem bez práce zní lákavě. Dividendové investování ho skutečně nabízí – není ale tak jednoduché, jak se může zdát. Ve třetím díle seriálu Kovanda vysvětluje investice moderátorka Izabela Kalinová s ekonomem Lukášem Kovandou vysvětlují, jak dividendy fungují, proč jsou české banky evropským unikátem a kdy se vyplatí sázet spíš na jistotu než na rychlý růst.
Pravidelný příjem bez práce je pro mnoho investorů svatým grálem. Dividendové akcie na první pohled nabízejí elegantní řešení. Držíte podíl ve firmě a ta vám pravidelně vyplácí část svého zisku. Ne z každé držené akcie ale peníze „cinkají“ na účet.
Zatímco v předchozím díle Lukáš Kovanda s moderátorkou Izabelou Kalinovou rozebírali shortování a spekulace na pokles, tentokrát se zaměřili na konzervativnější přístup. Místo snahy „vychytat“ krátkodobé pohyby trhu jde o trpělivé budování portfolia, které generuje stabilní příjem.
„Držiteli akcie může jednou za čtvrtletí nebo jednou ročně zacinkat na účtu částka odpovídající schválené dividendě,“ popisuje Kovanda princip, který láká začátečníky i zkušené investory.
Vydělávat na růstu akcií umí pochopit každý. Co ale dělat, když trhy padají? Ekonom Lukáš Kovanda v druhém dílu seriálu Kovanda vysvětluje investice ukazuje, jak funguje spekulace na pokles cen akcií, takzvané shortování. 
Kovanda vysvětluje investice: Jak vydělávat na poklesu trhu a proč na to většina investorů nemá
Trhy
Růstový dravec, nebo stabilní matador?
Ne každá firma na burze se s investory dělí o svůj zisk. A právě tady se rozhoduje mezi dvěma přístupy.
Na jedné straně stojí růstové akcie – dravci, často technologické firmy, které veškerý zisk reinvestují zpět do byznysu. Jejich cílem není vyplácet dividendy, ale co nejrychleji růst. Investor u nich nesází na pravidelný příjem, ale na to, že hodnota akcie v čase výrazně vzroste.
Na opačné straně pak najdeme zavedené firmy, stabilní „matadory“, jako jsou banky, energetické společnosti nebo globální značky. Ty už nemají tak velký prostor pro dynamickou expanzi, a proto část svého zisku vracejí investorům. Právě tyto firmy tvoří základ dividendových portfolií, protože dokážou vyplácet stabilní a relativně předvídatelný příjem.
Od Tesly po české banky
Tyto dva světy si lze dobře představit na konkrétních jménech. Mezi typické růstové hráče patří například Tesla nebo Palantir. U nich investor nečeká na pravidelný příjem, ale věří v budoucí technologickou dominanci a růst hodnoty firmy.
Na opačné straně stojí zavedené společnosti, například globální giganti jako Coca-Cola, Mastercard nebo bankovní dům JP Morgan. Ty už nemají takový prostor pro dynamickou expanzi, a proto část zisku pravidelně vracejí akcionářům.
Pro české investory může být zajímavým vstupem i domácí trh. Pražská burza patří v evropském měřítku k těm nejštědřejším, co se dividend týče. Energetický gigant ČEZ, banky jako Moneta či Komerční banka nebo tabákový lídr Philip Morris nabízejí stabilitu a výnosy, které jsou pro budování pasivního příjmu velmi atraktivní.
Když vysoký výnos znamená problém
Při výběru se ale nevyplácí sledovat jen to, kolik procent firma vyplácí. Vysoký dividendový výnos v poměru k ceně akcie může být i varováním. Často totiž roste jen proto, že cena akcie prudce klesla kvůli problémům firmy.
Pokud společnost přestane zvládat své hospodaření, může dojít k nejhoršímu scénáři, tedy ke snížení nebo úplnému zrušení dividendy. „Pro investory je to velmi špatný signál a často vede k tomu, že se začnou akcií zbavovat ve velkém,“ varuje Lukáš Kovanda.
Dividenda by tak nikdy neměla být jediným kritériem. Stejně důležité je sledovat celkové zdraví firmy a její schopnost udržet zisky i v horších časech.
Daně, sazby a realita výnosu
Kromě výběru správných firem hraje v úspěchu investora roli i širší ekonomické prostředí. Jedním z klíčových faktorů jsou úrokové sazby.
Zatímco jejich růst obecně akciovému trhu spíše škodí, protože firmám zdražuje financování, pro banky mohou být paradoxně pozitivní. Vyšší sazby totiž často znamenají vyšší marže, a tím pádem i prostor pro štědřejší dividendy.
Do hry vstupuje i daňová stránka investování. Pokud investor nepotřebuje peníze okamžitě vyplácet, může být zajímavou alternativou takzvaný akumulační fond, který dividendy automaticky reinvestuje. „Z hlediska daňové efektivity je to pro řadu investorů výhodnější cesta, jak nechat své portfolio dlouhodobě růst,“ vysvětluje Lukáš Kovanda.
Zároveň platí, že inflace ovlivňuje skutečný výnos z dividend. Pokud jejich růst nestačí držet krok s růstem cen, reálná hodnota příjmu se postupně snižuje.
Nejen dražší notebooky, nafta či auta. Válka v Perském zálivu může za jistých okolností dokonce vést i ke zdražení hypoték, vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Jak by takový scénář vypadal? Podívejte se na video.
VIDEO: Lukáš Kovanda vysvětluje, proč může aktuální válka přinést inflaci, následně zvýšení sazeb ČNB a dražší hypotéky
Newstream TV
Důvěra v český trh
I přes lákadla globálních technologických gigantů zůstává Kovanda zastáncem diverzifikace a v českém kontextu vyzdvihuje sílu domácích titulů.
Pražská burza podle něj patří mezi trhy, které dlouhodobě vynikají silným dividendovým výnosem. „Moneta patří vůbec k nejsilnějším společnostem v Evropě, co se týče dividendového výnosu,“ říká Lukáš Kovanda.
Právě domácí trh tak může být pro začínající investory dobrým místem, kde si principy dividendového investování vyzkoušet v praxi.
Celý třetí díl si můžete pustit přímo v přehrávači v článku. Seriál najdete také na platformách jako Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.
V příštím díle se seriál Kovanda vysvětluje investice zaměří na to, jak číst finanční výkazy a podle čísel poznat, jestli je firma skutečně zdravá.
