Secesní perla Prahy se otevře veřejnosti. Podívejte se do zatím utichlé Fantovy budovy
Na hlavním nádraží v Praze se v neděli pro veřejnost otevřou zrekonstruované prostory historické Fantovy budovy, lidé je budou moct navštívit s organizovanými prohlídkami. Novinářům to řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda, který společně s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) prostory dnes slavnostně otevřel. Podle informací ČTK je rezervační systém již plný. Rekonstrukce, která začala na podzim 2021, měla původně skončit v létě.
Fantova budova nádraží má památkovou ochranu, která se podle ministerstva kultury vztahuje i na novou odbavovací halu ze 70. let minulého století. Hala by podle tento týden zveřejněného návrhu měla být částečně zbourána. Návrh na přestavbu, který uspěl v architektonické soutěži vypsané Správou železnic, Prahou a pražským dopravním podnikem, počítá s tím, že na místě přední části haly vznikne prostranství zastřešené dřevěnou konstrukcí. Návrh po zveřejnění sklidil kritiku a vznikla proti němu online petice. Kupka v sobotu řekl, že nepovažuje za šťastné volat po několika dnech po revizi návrhu.
Podívejte se na zdařilou rekonstrukci interiéru Fantovy budovy:
V pondělí představená budoucí podoba Hlavního nádraží vyvolává hlasitou kritiku. Vznikla už i petice, která žádá přepracování projektu, a hlavně zachování Nové odbavovací haly.
Tohle není nádraží, to je pergola z Dubaje. Projekt Dánů na nový Hlavák schytává kritiku
Reality
V příštím roce se ve Fantově budově začnou pro zájemce konat pravidelné komentované prohlídky. Otevře se také kavárna, pro kterou Správa železnic nyní hledá provozovatele. Velké sály budou sloužit pro kulturní a společenské události.
„Je to největší česká secesní památka. Skrývala se zde perla, kterou se podařilo odhalit,“ uvedl Kupka. Pražské hlavní nádraží je podle něj víc než jen železniční stanice. Je to současně důležitý přestupní uzel, moderní obchodní galerie a nyní se díky dokončení historických prostor Fantovy budovy stává i reprezentativním společenským centrem. „Vracíme mu tak význam, který mělo v minulosti,“ dodal.
Secesní Fantova budova vznikla v letech 1901 až 1909. Do roku 1977 sloužila jako hlavní odbavovací prostor hlavního nádraží. Svůj název nese po architektovi Josefu Fantovi, který byl autorem jejího návrhu.
Práce v interiérech navázaly na rekonstrukci fasády z let 2019 až 2022. Stavbaři se poté zaměřili na interiéry v severní části památkově chráněného objektu, které zahrnují zejména několik kulturních sálů. Nyní jim zbývá udělat poslední dokončovací práce v souvislosti s kolaudačním řízením.
Práce zahrnovaly opravu a zrestaurování Fantova sálu, Sloupového sálu, chodby, kavárny a VIP salonku podle původního Fantova návrhu. Stavbaři dále eskalátorem propojili historické sály se severním podchodem.
Směrem do ulice nedoznal domek z 50. let zásadních změn, jinak je tomu ale uvnitř a směrem do zahrady, kde zdivo nahradila velkoformátová okna. I tentokrát se ateliéru ORA podařilo navázat na původní vrstvy.
Fotogalerie: Jak rekonstruovat? Třeba jako v Brně
Enjoy
Dvoupatrové Foyer Café bude zčásti sloužit jako kavárna přístupná z centrální části stanice a z 1. nástupiště. Půjde o vstupní foyer do sálů Fantovy budovy, kde budou i recepce, šatna a toalety.
Fantův sál bude sloužit jako hlavní prostor pro kulturní a společenské akce. Sloupový sál bude plnit funkci business lounge. Zájemcům bude k dispozici rovněž salonek pro maximálně 12 osob.
„Na hlavním nádraží ale ještě nekončíme. Je před námi druhá etapa stavby, během které dojde na renovaci jižní části Fantovy budovy a také jejích vyšších pater. V rámci společného projektu Nový hlavák provedeme rekonstrukci nové odbavovací haly a revitalizaci okolí,“ řekl Svoboda.
Hlavní nádraží v Praze bylo otevřelo 14. prosince 1871, tehdy s názvem Nádraží císaře Františka Josefa. Fantova budova nahradila na začátku 20. století původní, už nevyhovující nádražní budovu.
Jeden z posledních zástupců architektonického stylu brutalismus v Brně, někdejší obchodní dům Prior u hlavního nádraží, čeká příští rok demolice. Brněnský architektonický manuál (BAM) až do poloviny prosince pořádá prohlídky, které lidem umožní tuto nedoceněnou památku poznat i zevnitř, uvedla historička architektury Šárka Svobodová, která patří mezi průvodce při těchto prohlídkách. Budova stojí osamoceně vedle brněnského hlavního nádraží, její terasa navazuje na lávku přes ulici Úzká do moderní nákupní galerie Vaňkovka. Stavbu obklopuje velké parkoviště.
Další rána pro brutalismus. Někdejší brněnský Prior půjde k zemi
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.