Další rána pro brutalismus. Někdejší brněnský Prior půjde k zemi
Jeden z posledních zástupců architektonického stylu brutalismus v Brně, někdejší obchodní dům Prior u hlavního nádraží, čeká příští rok demolice. Brněnský architektonický manuál (BAM) až do poloviny prosince pořádá prohlídky, které lidem umožní tuto nedoceněnou památku poznat i zevnitř, uvedla historička architektury Šárka Svobodová, která patří mezi průvodce při těchto prohlídkách. Budova stojí osamoceně vedle brněnského hlavního nádraží, její terasa navazuje na lávku přes ulici Úzká do moderní nákupní galerie Vaňkovka. Stavbu obklopuje velké parkoviště.
„Obchodní dům je často kritizovaný jako urbanistický neukotvený, i za to, že jeho okolí není zpracované. Je málo známo, že jde o fragment původního mnohem rozsáhlejšího projektu, který zpracovával celou oblast a mělo podle něj vzniknout velké regionální centrum se dvěma obchodními domy a domem obchodu a služeb se 22 podlažími. Tento projekt zahrnoval celou oblast jižně od autobusového nádraží Grand a počítal s přesunem brněnského hlavního nádraží,“ řekla Svobodová.
FOTOGALERIE: Další zástupce brutalismu půjde k zemi. Prohlédněte si někdejší obchodní dům Prior
Je podle ní velká škoda, že budovu nekoupilo město, když mělo příležitost. „Pokud by se inspirovalo v Londýně nebo Berlíně, mohlo část budovy využít pro kulturní centrum,“ uvedla Svobodová. Doplnila, že budova Prioru zcela zapadá do kontextu světové architektury 80. let. Brutalistní stavby nebyly navrhované proto, aby se líbily.
Ocenění Obce architektů letos putuju do libereckého ateliéru Mjölk. Architekti Jana Macha, Jana Vondrák a Filip Cerha zaujali mezinárodní porotu projektem experimentální dřevostavby.
Nejlepší česká architektura? Prestižní cenu získal chrám ze dřeva od libereckých architektů
Reality
„Měly být pravdivé, což se projevuje tím, že nic neskrývají. Navenek ukazují, jak jsou postavené. Konkrétně Prior je kostka z něhož vystupuje betonová část tří administrativních pater. Že se jedná o fragment projektu dokládá i terasa,“ doplnila historička architektury.
Ve třech administrativních patrech byly kromě kanceláří ředitelství také šatny, převlékárny a dílny, které byly tehdy k provozu potřeba. Šlo jednak o krejčovské dílny pro úpravu oděvu, ale také o truhlárnu a kovodílnu. Projekt počítal s vytvořením moderní části města, kde měla auta zůstat v přízemí. Jak uvádí BAM na webových stránkách, původně měla mít budova navržená Zdeňkem Řihákem a Zdeňkem Sklepkem i podzemní podlaží, ale vzhledem k tomu, že vyrostla na místě zasypané části Svrateckého náhonu, to kvůli spodní vodě nebylo možné.
V zahraničí by se k budově chovali jinak
„Nabízí se srovnání s budovou Barbican v Londýně, které pracuje s betonem velmi podobně jako je tomu u brněnského Prioru. Právě beton v syrovém stavu, takzvaný beton brut, dal brutalismu jeho název. Rozdíl oproti Barbicanu je ten, že londýnská budova je památkou a ta brněnská se bude bourat,“ podotkla Svobodová.
Je moderní a má všechno, co je potřeba k pohodlnému životu. Navíc novostavba s výhledem na Kunětickou horu skvěle zapadá do vesnického prostředí. Realizace studia Med Pavlík architekti inspirovaná tradičním hospodářským statkem zaujala i mezinárodní porotu České ceny za architekturu a dostala se i do nominace tohoto prestižního ocenění.
Na dvoře bazén, místo traktorů motorky. Dům na Pardubicku zaujal i zahraniční odborníky
Reality
Budovu i její okolí koupila v roce 2017 developerská společnost Crestyl. V prostoru vedle hlavního nádraží má vzniknout částečně zastřešený veřejný prostor a šest budov, z nichž nejvyšší bude mít osm pater. Zůstane napojení na podchod pod hlavním nádražím a také lávka nad Úzkou ulicí. Průchod od nádraží k Vaňkovce zůstane zachovaný i po dobu stavby. Denně tudy projde zhruba 75 tisíc lidí.
Budovy mají být ekologicky šetrné, což zahrnuje například využití dešťové vody pro splachování a závlahy, v budovách bude úsporné osvětlení, v garážích a kolárnách budou stanice pro dobíjení aut a kol na elektřinu.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
