Investiční skupina Penta a společnost Sudop Invest koupily od Českých drah pozemky u pražského hlavního nádraží za 320 milionů korun. Jde o 9400 metrů čtverečních plochy, Penta v této oblasti chce vytvořit novou čtvrť, která propojí Vinohrady, Žižkov a centrum města. V říjnu dráhy Pentě prodaly také pozemky u Nákladového nádraží Žižkov.
Stát prodává něco přes dva tisíce velký pozemek, který je součástí památkově chráněného areálu Lobkovického paláce na Malé Straně. Chce za něj minimálně 175 milionů korun.
Skupina KKCG získala přes 73 tisíc metrů čtverečních pozemků v pražské Krči, v blízkosti budoucí stanice metra D. Prostřednictvím dceřiných firem ovládla společnosti, pod které sedm parcel spadá. S odvoláním na údaje z katastru nemovitostí a obchodního rejstříku to uvedl web Hospodářský novin. Investiční skupina miliardáře Karla Komárka podle něj pozemky získala od pražského podnikatele, lobbisty Tomáše Hrdličky.
Katolická církev dlouhou dobu usilovala o navrácení majetků, které v minulosti vlastnila, a které jí sebral komunistický režim. Částečně se jí to podařilo, získala polnosti, lesy, budovy. Jenže doba jde dál, a je potřeba hledat nové způsoby hospodaření. Ekonomickou stránku fungování církve má na starost Jan Balík, který vymýšlí nové obchodní modely, a také je sám řídí. Jaké? Prozrazuje Balík, pravá ruka arcibiskupa pražského Jana Graubnera, v rozhovoru, který v nezkrácené verzi vyšel v tištěném magazínu Realitní Club.
Na titulní straně podzimního čísla magazínu Realitní Club, které právě vychází, je jeden z nejznámějších tuzemských developerů Marcel Soural. Jeho skupina Trigema staví v Praze, široce se rozkročila i do regionů.
Ceny pozemků v druhém čtvrtletí vzrostly mezičtvrtletně o 6,4 procenta a meziročně o více než čtvrtinu. Metr čtvereční tak v současnosti v České republice stojí zhruba 4233 korun a průměrná cena za pozemek je přibližně čtyři miliony. Pozemky v krajích jsou nyní v průměru nejdražší v historii. Vyplývá to z analýzy realitní kanceláře RE/MAX. Autoři ji zpracovali na základě dat průměrných konečných cen a průměrných cen za metr čtvereční pozemků o velikosti 450 až 3000 metrů čtverečních. Nejvyšší ceny za metr čtvereční dosahují stavební pozemky o rozloze do 800 metrů.
Berlínská vláda nabízí, že se vzdá vily, kterou kdysi vlastnil nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. Informoval o tom list The Guardian, podle kterého metropole doufá, že tak ukončí desetiletí trvající debatu o tom, zda rozlehlý nevyužívaný pozemek na venkově severně od německého hlavního města znovu využít, nebo zbourat.
Ústavní soud zamítl stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse-Adama II. z Lichtenštejna v jednom z mnoha sporů o někdejší rodový majetek v Česku, který nyní náleží státu.
Ke sta tisícům majitelů pozemků a staveb se hledají majitelé, kteří mají už jen několik týdnů se o svoje nemovitosti přihlásit. Pokud tak neučiní v lednu propadnou státu.
Asi 7️⃣,3️⃣ milionu korun loni zaplatilo ministerstvo spravedlnosti právníkům a jiným expertům za rady v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby na webu úřadu. Nejdražší ze služeb ve zmíněné kauze byl audit, který stál skoro 3,6 milionu. Na zveřejnění plateb upozornil server Publico.
Pražská burza dnes oslabila po 📉 ztrátách většiny hlavních emisí. Index PX klesl o 0,27 procenta na 2692,55 bodu. Ztráty se dotkly i cenných papírů, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Zlevnily třeba akcie energetické firmy ČEZ, Komerční banky či banky Moneta.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky v prvních čtyřech letech stát čtyři až 6️⃣ miliard eur (97 miliard až 145,5 miliardy korun). Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone. Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo odhadem stát kolem 1,3 miliardy eur a náklady ECB na provoz měny mají činit asi 300 milionů eur ročně.
Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, 🔟 miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v loňském roce mírně 📉 snížil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů (18,6 bilionu korun) proti schodku 903,5 miliardy dolarů předloni. Deficit obchodu se zboží se ale vyšplhal na rekord. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Prezident Donald Trump loni citelně ovlivnil globální obchod tím, ze uvalil cla na dovoz z většiny zemí.
Prozápadní orientace Bulharska je stěžejní hodnotou a strategickým závazkem, uvedl dnes, první den v úřadu, prozatímní premiér 👨 Andrej Gurov. Bulharsko bude podporovat snahy o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině a bude úzce spolupracovat se spojenci v EU a NATO, řekl podle agentury AP v projevu k poslancům poté, co se členy své vlády složil přísahu.
Nadnárodní poradenská společnost Accenture začala sledovat, jak často její manažeři využívají interní 🖥️ nástroje umělé inteligence. Pravidelným používáním nástrojů AI firma nově podmiňuje postup na vedoucí pozice. Podle serveru listu Financial Times to vyplývá z interního e-mailu.
Část demokratických zákonodárců letos plánuje ❌ bojkotovat tradiční projev amerického prezidenta o stavu unie, který šéf Bílého domu Donald Trump přednese v Kongresu příští úterý. Místo toho se budou v té době účastnit mítinku nazvaného Lidový projev o stavu unie, na prostranství National Mall poblíž Kapitolu, sídla amerického Kongresu ve Washingtonu. Napsal o tom deník The New York Times.
Americký maloobchodní řetězec Walmart 📈 zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 5,6 procenta na 190,66 miliardy dolarů (3,9 bilionu korun). Přispěl k tomu zejména on-line prodej, který se zvýšil o 27 procent. Firma to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. Výhled celoročního zisku ale kvůli nepředvídatelnému stavu obchodu a podmínek na trhu práce zklamal očekávání.
Téměř třetina Němců si myslí, že jejich země nyní potřebuje jedinou silnou politickou stranu, která by zastupovala zájmy celého lidu. Vyplývá to z 📜 průzkumu Deutschland-Monitor, o kterém dnes informovala agentura DPA. Silného vůdce, který by přijímal opatření bez parlamentu, by podle průzkumu chtělo 11 procent dotázaných.