Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) porušila zákon o střetu zájmů, rozhodl mostecký magistrát. V majetkovém přiznání neuvedla půlmilionovou půjčku od rodiny, z níž financovala nákup pozemku v Bílině. Rozhodnutí zatím není pravomocné a výši uložené pokuty úřad nezveřejnil.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu koupila loni v dubnu stavební pozemek v Dolních Počernicích na okraji Prahy za nezvykle nízkou cenu, píší Hospodářské noviny. Za parcelu o rozloze 903 metrů čtverečních zaplatila 6,8 milionu korun, tedy 7530 korun za metr čtvereční. Cena zobchodovaných pozemků se podle informací HN přitom pohybovala mezi 18 tisíci až 20 tisíci korunami za metr čtvereční. Prodávajícím byla společnost Brisot, kterou vlastní developer Luděk Sekyra. Arajmu nyní pozemek nabízí k prodeji za 34 milionů korun.
Koupili jste stavební pozemek, nebo se na to chystáte? Novela DPH od 1. července 2025 zásadně mění, co se považuje za stavební pozemek – a tím i komu hrozí připočtení 21 procent k ceně. Zjistěte, zda se nová pravidla dotknou i vás a kdy se DPH neplatí ani u milionových částek.
Stát vloni založil novou společnost, jmenuje se Státní investiční a rozvojová společnost. Jejím účelem je přilákat do Česka nové, významné investory. Kteří budou zaměstnávat vzdělané lidi a tvořit nadhodnotu. Už ne montovny, ale továrny nové doby.
Stát prodává něco přes dva tisíce velký pozemek, který je součástí památkově chráněného areálu Lobkovického paláce na Malé Straně. Chce za něj minimálně 175 milionů korun.
Skupina KKCG získala přes 73 tisíc metrů čtverečních pozemků v pražské Krči, v blízkosti budoucí stanice metra D. Prostřednictvím dceřiných firem ovládla společnosti, pod které sedm parcel spadá. S odvoláním na údaje z katastru nemovitostí a obchodního rejstříku to uvedl web Hospodářský novin. Investiční skupina miliardáře Karla Komárka podle něj pozemky získala od pražského podnikatele, lobbisty Tomáše Hrdličky.
Katolická církev dlouhou dobu usilovala o navrácení majetků, které v minulosti vlastnila, a které jí sebral komunistický režim. Částečně se jí to podařilo, získala polnosti, lesy, budovy. Jenže doba jde dál, a je potřeba hledat nové způsoby hospodaření. Ekonomickou stránku fungování církve má na starost Jan Balík, který vymýšlí nové obchodní modely, a také je sám řídí. Jaké? Prozrazuje Balík, pravá ruka arcibiskupa pražského Jana Graubnera, v rozhovoru, který v nezkrácené verzi vyšel v tištěném magazínu Realitní Club.
Na titulní straně podzimního čísla magazínu Realitní Club, které právě vychází, je jeden z nejznámějších tuzemských developerů Marcel Soural. Jeho skupina Trigema staví v Praze, široce se rozkročila i do regionů.
Ceny pozemků v druhém čtvrtletí vzrostly mezičtvrtletně o 6,4 procenta a meziročně o více než čtvrtinu. Metr čtvereční tak v současnosti v České republice stojí zhruba 4233 korun a průměrná cena za pozemek je přibližně čtyři miliony. Pozemky v krajích jsou nyní v průměru nejdražší v historii. Vyplývá to z analýzy realitní kanceláře RE/MAX. Autoři ji zpracovali na základě dat průměrných konečných cen a průměrných cen za metr čtvereční pozemků o velikosti 450 až 3000 metrů čtverečních. Nejvyšší ceny za metr čtvereční dosahují stavební pozemky o rozloze do 800 metrů.
Švédové následují Italy. Místo domů za „jedno euro“ ale nabízejí pozemky. Metr čtvereční za švédskou korunu, tedy dvě koruny české.
Berlínská vláda nabízí, že se vzdá vily, kterou kdysi vlastnil nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. Informoval o tom list The Guardian, podle kterého metropole doufá, že tak ukončí desetiletí trvající debatu o tom, zda rozlehlý nevyužívaný pozemek na venkově severně od německého hlavního města znovu využít, nebo zbourat.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
