Investiční skupina Penta a společnost Sudop Invest koupily od Českých drah pozemky u pražského hlavního nádraží za 320 milionů korun. Jde o 9400 metrů čtverečních plochy, Penta v této oblasti chce vytvořit novou čtvrť, která propojí Vinohrady, Žižkov a centrum města. V říjnu dráhy Pentě prodaly také pozemky u Nákladového nádraží Žižkov.
Stát prodává něco přes dva tisíce velký pozemek, který je součástí památkově chráněného areálu Lobkovického paláce na Malé Straně. Chce za něj minimálně 175 milionů korun.
Skupina KKCG získala přes 73 tisíc metrů čtverečních pozemků v pražské Krči, v blízkosti budoucí stanice metra D. Prostřednictvím dceřiných firem ovládla společnosti, pod které sedm parcel spadá. S odvoláním na údaje z katastru nemovitostí a obchodního rejstříku to uvedl web Hospodářský novin. Investiční skupina miliardáře Karla Komárka podle něj pozemky získala od pražského podnikatele, lobbisty Tomáše Hrdličky.
Katolická církev dlouhou dobu usilovala o navrácení majetků, které v minulosti vlastnila, a které jí sebral komunistický režim. Částečně se jí to podařilo, získala polnosti, lesy, budovy. Jenže doba jde dál, a je potřeba hledat nové způsoby hospodaření. Ekonomickou stránku fungování církve má na starost Jan Balík, který vymýšlí nové obchodní modely, a také je sám řídí. Jaké? Prozrazuje Balík, pravá ruka arcibiskupa pražského Jana Graubnera, v rozhovoru, který v nezkrácené verzi vyšel v tištěném magazínu Realitní Club.
Na titulní straně podzimního čísla magazínu Realitní Club, které právě vychází, je jeden z nejznámějších tuzemských developerů Marcel Soural. Jeho skupina Trigema staví v Praze, široce se rozkročila i do regionů.
Ceny pozemků v druhém čtvrtletí vzrostly mezičtvrtletně o 6,4 procenta a meziročně o více než čtvrtinu. Metr čtvereční tak v současnosti v České republice stojí zhruba 4233 korun a průměrná cena za pozemek je přibližně čtyři miliony. Pozemky v krajích jsou nyní v průměru nejdražší v historii. Vyplývá to z analýzy realitní kanceláře RE/MAX. Autoři ji zpracovali na základě dat průměrných konečných cen a průměrných cen za metr čtvereční pozemků o velikosti 450 až 3000 metrů čtverečních. Nejvyšší ceny za metr čtvereční dosahují stavební pozemky o rozloze do 800 metrů.
Švédové následují Italy. Místo domů za „jedno euro“ ale nabízejí pozemky. Metr čtvereční za švédskou korunu, tedy dvě koruny české.
Berlínská vláda nabízí, že se vzdá vily, kterou kdysi vlastnil nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. Informoval o tom list The Guardian, podle kterého metropole doufá, že tak ukončí desetiletí trvající debatu o tom, zda rozlehlý nevyužívaný pozemek na venkově severně od německého hlavního města znovu využít, nebo zbourat.
Ústavní soud zamítl stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse-Adama II. z Lichtenštejna v jednom z mnoha sporů o někdejší rodový majetek v Česku, který nyní náleží státu.
Ke sta tisícům majitelů pozemků a staveb se hledají majitelé, kteří mají už jen několik týdnů se o svoje nemovitosti přihlásit. Pokud tak neučiní v lednu propadnou státu.
Ceny pozemků neklesají. Stejně jako v minulé krizi naopak zdražují, tvrdí spolumajitel a generální ředitel skupiny EBM Jakub Vais.
Obava ministra zahraničí a předsedy strany Motoristé Petra Macinky, že by Ústavní soud při rozhodování o případné kompetenční žalobě stranil prezidentovi Petru Pavlovi, je podle předsedy soudu Josefa Baxy 👎 nesmyslná. Soud je nezávislý a nestranný, řekli Baxa i bývalý člen soudu Jaromír Jirsa. Kompetenční žaloba je jedna z možností, jak vyřešit patovou situaci kolem poslance Motoristů Filipa Turka, kterého prezident nechce jmenovat ministrem životního prostředí.
Dokument o bilaterálních bezpečnostních zárukách mezi Spojenými státy a Ukrajinou je v podstatě hotov, nyní jej zbývá dokončit s americkým prezidentem 👴 Donaldem Trumpem, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se už téměř čtyři roky se západní pomocí brání ruské agresi, tento týden jednaly v Paříži delegace Ukrajiny, USA a také zemí koalice ochotných v čele s Británií a Francií.
Írán ❌ nemá zájem rozpoutat válku s Izraelem ani se Spojenými státy, v případě napadení je však připraven se bránit. Dnes o tom informovala agentura AP s odvoláním na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího, který to uvedl během své návštěvy Bejrútu.
