Jan Sadil: Kdo chce získat hypotéku na byt, musí vydělávat sto tisíc korun čistého
Pokud budeme počítat cenu průměrného, spíš menšího nového bytu v Praze sedm nebo osm milionů korun, tak potřebujete na jeho pořízení milion a půl vlastních peněz. A měsíční splátka bude kolem padesáti tisíc korun, říká Jan Sadil, bývalý člen představenstva ČSOB, který se hypotékám věnoval téměř celý profesní život. Třináct let řídil Hypoteční banku, letos v únoru ovšem „převlékl dres“ a nyní řídí developerskou společnost JRD. Čísla kolem hypoték však pořád v hlavě má.
„Abyste mohl splácet padesát tisíc korun měsíčně, musíte mít podle pravidel ČNB sto tisíc korun čistého měsíčně,“ vysvětluje Sadil, proč se hypotéky a v důsledku i nové byty staly nedostupným zbožím. Hypoteční trh propadl meziročně o víc než sedmdesát procent. A s tím se propadl i prodej nových bytů, vlastní bydlení je pro nastupující generaci prakticky nedostupné. V Česku se proto po dlouhých třiceti letech opět rozvíjí koncept nájemního bydlení.
Hypotéka s aktuálním úročením kolem šesti procent by přitom podle Sadila nebyla hlavním problémem. Při inflaci přes deset procent podle něj stále jde o dobré finanční řešení. Peníze vložené do nemovitosti se zhodnocují, zatímco na účtu by naopak hodnotu ztrácely.
Většina bohatství v Česku byla vytvořena skrze nemovitosti. Lidé kupovali za 30, 40, 50 tisíc korun metr čtvereční, který má dnes hodnotu 100, 120 tisíc. A to ze svého dali jen zlomek, vypočítává v novém díle seriálu Jiný peníze spolumajitel Crestylu Omar Koleilat. 
Omar Koleilat: Pro normální lidi je hypotéka nejlepší investice. A není drahá ani teď
Newstream TV
Ceny bytů neklesnou
Klíčová je souhra několika limitů, které nastavila Česká národní banka. Těmi jsou kromě potřeby mít připraveno dvacet procent ceny nemovitosti i přísná kritéria na podíl čistého příjmu k výši splátky.
„Dalším důvodem, proč trh zamrznul, je samotná cena nových bytů,“ říká nyní už zástupce developera Sadil. „Aby šly ceny bytů dolů, bychom si mnozí přáli, ale ono se to nestane,“ doplňuje a hned uvádí důvody, proč k tomu nedojde.
Hlavním podle něj jsou rostoucí náklady na výstavbu bytu. Příčinu vidí v dlouhém povolovacím procesu. Než stavebník získá všechna potřebná razítka, průběžně mu zdražují vstupy, a pokud má bankovní financování, což bývá běžné, musí také průběžně splácet peníze, aniž by mezitím mohl generovat příjmy prodejem bytů.
Současný stav je neudržitelný
„Donedávna jsem to z bankovní židle znal jenom zprostředkovaně. Teď na vlastní kůži vidím, jakou dobu vezme připravit projekt od pozemku přes všechna povolení. S nadsázkou mohu říct, že neplánujeme v letech, ale v pětiletkách,“ popisuje nové zkušenosti bývalý bankéř.
Ze své pozice si nedovoluje kritizovat pomalou přípravu nového pražského územního plánu, kterou má na starost náměstek primátora Petr Hlaváček. A nechce ani komentovat podobu novely stavebního zákona, kterou přijala vláda a za rok by měla začít platit. Nicméně aktuální situaci v povolovacích řízeních vidí jako zoufalou, Prahu neposouvá mezi moderní světová města. „Od každého kroku, který se chystá, všichni hráči na trhu očekávají zlepšení. Protože současný stav je neudržitelný,“ říká v podcastu Realitní Club.
Průměrná doba přípravy a realizace realitního projektu v Praze je sedm let, to ví už studenti architektury, říká Petr Urbánek, ředitel Pražské developerské společnosti (PDS), kterou před necelými třemi lety zřídilo vedení pražského magistrátu. Nová struktura měla za úkol na městských pozemcích a vhodných parcelách, které získá od jednotlivých městských částí, postavit tisíce nájemních bytů.
Petr Urbánek: Městské byty pro strážníky či sestřičky? Až za pár let. A o cenách se zatím nebavme
Reality
Epizodu realitního podcastu z produkce Newstreamu s Janem Sadilem si můžete pustit v úvodu tohoto článku nebo na vaší oblíbené podcastové platformě. Přejeme vám hezký poslech.
Jasná a kvalitní pravidla pro výstavbu a výraznější zapojení města by mohly zmírnit bytovou krizi, která dlouhodobě v Praze panuje. Česká metropole by potřebovala, aby se v ní každý rok postavilo devět tisíc bytů. 
Bytovou krizi v Praze odstartovala už privatizace v devadesátkách
Reality
Stát v podpoře nájemního bydlení dlouhodobě selhává. Ať už komunální nebo vrcholoví politici mluví o jeho výstavbě, ale 20 let podporovali jen to vlastnické, říká v rozhovoru pro Newstream Jiří Pácal. Výrazně by podle něj pomohla například změna občanského zákoníku.
Jiří Pácal: Stát dlouhodobě, co se týká bydlení, selhával a selhává. Motá se ode zdi ke zdi
Reality
Poslechněte si i další díly podcastu Realitní Club:
Podstatou luxusu je pro mě kvalitní prostor, a ten se dá ovlivnit architektonickými prostředky, proporcemi, světlem, barevností, vnesenou náladou, pečlivostí provedení… A až na posledním místě drahými materiály a komponenty, říká architekt Josef Pleskot, který by se nyní s novým prezidentem republiky měl podílet na rozvoji areálu Pražského hradu. Exkluzivně se o své myšlenky podělil s newstream.cz, rozhovor s guru české architektury přinášíme v novém čísle prestižního magazínu Realitní Club, který právě vydáváme.
Vychází nové číslo exkluzivního magazínu Realitní Club s Evou Le Peutrec a Josefem Pleskotem
Reality
Ještě v 90. letech nevěděli, co vlastně slovo brownfield znamená. O tři dekády později na svém kontě mají desítky projektů na revitalizaci těch největších. Nejenom v Česku, ateliér A8000 zamířil i do Kanady.
Architekt Krupauer: Revitalizujeme brownfield v Kanadě. Je to podobné jako v severních Čechách
Reality
Český trh s luxusním bydlením je klidný investiční přístav, kterému dominují Češi, říká Jiří Kučera, šéf realitní kanceláře Luxent. Ta se specializuje na luxusní nemovitosti. Většina běžných lidí, kteří přemýšlejí o nákupu bydlení, se zhrozí při první návštěvě banky, kam si jdou pro hypotéku. Měsíční splátka u bytu sedmdesát metrů na okraji Prahy nyní dělá kolem padesáti tisíc korun. Hypoteční trh je kvůli tomu mrtvý.
Jiří Kučera: V Česku kupují luxusní bydlení téměř výhradně Češi. V Dubaji Rusové likvidují trh
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
