Co kdyby bytový dům nebyl jen náklad, ale částečně i vlastní elektrárna? JRD v Praze staví projekt, který spojí fotovoltaiku, větrné turbíny, baterii o velikosti menší energetické stanice a vlastní čištění vody. Developer tvrdí, že jde o nejkomplexnější rezidenční projekt, jaký kdy postavil.
Obstrukce při povolování staveb stojí peníze developery i celou ekonomiku. Řízení trvá klidně patnáct let, když se stavba vláčí po soudech. Řešení by přitom podle členů Realitního Clubu bylo jednoduché: zatížit podání námitky finanční kaucí.
Rok a půl je šéfem developerské společnosti JRD a může porovnávat pohled na rezidenční trh z obou stran, stavitele i bankéře, kterým Jan Sadil dlouhé roky byl. Nyní zažívá na vlastní kůži „skutečně šíleně dlouhé povolovací řízení“. Předtím jako šéf Hypoteční banky jen poslouchal nářky jeho současných kolegů. Sadil okem znalce posuzuje i vývoj z hlediska budoucí ceny hypoték. Podle něj by bylo bláhové čekat na nějaký další výraznější pokles sazeb. Ale jak říká, nikdy si nepotrpěl na spekulace o budoucím vývoji, čemuž ho naučila praxe. Jeho firma se kromě bydlení velmi soustředí také na energetiku a má v plánu své větrné parky dál rozšiřovat.
Český trh nemovitostí letos konečně ožívá. Zotavuje se nejen z hlediska objemu prodejů, ale i cen. Jak to pravděpodobně bude na pražském trhu nemovitostí vypadat během druhého kvartálu letošního roku, nastínil Jan Sadil, CEO developerské společnosti JRD.
Dva roky se v Česku vede debata, jestli ceny nemovitostí klesnou, nebo budou dál růst. Vše se odvíjí od úrokových sazeb České národní banky. Spousta ekonomů se domnívá, že sazby při letošním posledním měnovém zasedání České národní banky, které se koná 21. prosince, klesnou. Aspoň o čtvrt procentního bodu. To je všeobecné očekávání. Jan Sadil, dlouholetý šéf Hypoteční banky, nyní šéf developerské společnosti JRD, tyto předpoklady nesdílí. Domnívá se, že národní banka posune úrokovou sazbu níže až v příštím roce.
Přes dvacet let byl Jan Sadil předním českým bankéřem, který stál u začátků půjček na bydlení v Česku. Před nedávnem přešel na „druhou stranu“, nyní šéfuje developerské společnosti JRD. V pátek 17. listopadu roku 1989 byl jedním z několika tisíc studentů, kteří se vydali do centra Prahy demonstrovat proti komunistickému režimu. Pendrekem do hlavy sice nedostal, přesto si z Národní třídy odnesl životní zážitek. Jak vzpomíná na dávné události a jak hodnotí uplynulých čtyřiatřicet let vrcholový český manažer, přímí účastník sametové revoluce?
Pokud budeme počítat cenu průměrného, spíš menšího nového bytu v Praze sedm nebo osm milionů korun, tak potřebujete na jeho pořízení milion a půl vlastních peněz. A měsíční splátka bude kolem padesáti tisíc korun, říká Jan Sadil, bývalý člen představenstva ČSOB, který se hypotékám věnoval téměř celý profesní život. Třináct let řídil Hypoteční banku, letos v únoru ovšem „převlékl dres“ a nyní řídí developerskou společnost JRD. Čísla kolem hypoték však pořád v hlavě má.
Rok 1995 byl začátkem hypotečního byznysu v Česku. „Poskytly se první hypotéky, dolaďovala se legislativa,“ říká v podcastu Realitní Club Jan Sadil, který u tohoto začátku nejen stál. On ho tvořil. I když okolnosti vzniku českého hypotečního trhu působí po téměř třiceti letech možná až poněkud komicky.
Někdejší generální ředitel Hypoteční banky a také člen představenstva ČSOB Jan Sadil se od února 2023 stane generálním ředitelem (CEO) skupiny JRD.
Dosavadní člen představenstva ČSOB zodpovědný za drobné střadatele Jan Sadil se po vzájemné dohodě rozhodl skupinu k 30. září opustit. Na jeho místo od Nového roku nastoupí Martin Jarolím (na snímku níže).
Sazby hypoték letí rychle vzhůru. Už se pohybují kolem čtyř procent. A přestože i nové byty stále zdražují, a k tomu dál řádí covid, je letošní rok z pohledu objemu hypoték rekordní. Jak to však bude v době rostoucích sazeb dál? „Refinancování hypoték hodně oslabí,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz Jan Sadil, člen představenstva ČSOB a bývalý dlouholetý šéf Hypoteční banky, která je největším poskytovatelem půjček na bydlení v zemi.
Ceny ropy 🛢 se dnes vyvíjejí smíšeně. Na jedné straně cenu ovlivňuje dohoda mezi USA a Ruskem o dodávkách nafty, která by mohla uvolnit další dodávky z Moskvy. Na druhé straně jsou ale nové útoky v Saúdské Arábii a Jemenu, které by mohly přerušit dodávky ropy na trhy. Cena severomořské ropy Brent klesala o 0,6 procenta na 106,03 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu rostla o 0,5 procenta na 94,18 dolaru za barel.
