Bytovou krizi v Praze odstartovala už privatizace v devadesátkách
Jasná a kvalitní pravidla pro výstavbu a výraznější zapojení města by mohly zmírnit bytovou krizi, která dlouhodobě v Praze panuje. Česká metropole by potřebovala, aby se v ní každý rok postavilo devět tisíc bytů.
Tuzemská metropole trpí kritickým nedostatkem bytů. Pro uspokojení poptávky by se v ní podle Strategie rozvoje bydlení z pera Institutu pro plánovaní hlavního města Prahy (IPR) každý rok mělo postavit devět tisíc bytů. Loni jich na trh bylo uvedeno o čtyři tisíce méně.
Počátek současné bytové krize lze najít i v nedostatečnosti městského bytové fondu, který prošel privatizací v 90. letech. „Obecní bytový fond se zmenšil ze 194 tisíc bytových jednotek v roce 1991 na pouhou pětinu,“ přibližuje náměstek primátora Petr Hlaváček.
Podle analýzy společnosti KPMG z roku 2018 po roce 1991 přešlo do vlastnictví Prahy 194 tisíc bytů, nyní jich magistrát a městské části spravují asi 30 tisíc. Každá městská část navíc se svým bytovým fondem nakládá rozdílně. Některé byty i nadále rozprodávají, jiné je neudržují či nechávají ležet ladem.
Není to jenom o válce na Ukrajině. Je to ďábelská kombinace vysokých sazeb hypoték, pomalé bytové výstavby, drahých stavebních materiálů. A když odejdou ukrajinští dělníci, jsme zcela nahraní, říká Evžen Korec, majitel developerské společnosti Ekospol, který stál téměř před třicet lety u vzniku developerské branže v Česku. 
Evžen Korec: Prodej bytů v Praze byl nejnižší za patnáct let. A situace se jen tak nezmění
Reality
Stavět by měla města
Většinu výstavby navíc dosud nesl na bedrech soukromý sektor. „Město se historicky městské bytové politiky vzdalo a nechalo to na trhu. Na ten ale dopadají velmi často faktory, jež nejde změnit. Současná makroekonomická situace, která může zbrzdit výstavby soukromého sektoru, je toho důkazem,“ dodává pražský primátor Zdeněk Hřib.
Část výstavby by podle něj mělo převzít město, například i pomocí Pražské developerské společnosti, která aktuálně drží více než 600 tisíc metrů čtverečních pozemků, na nichž by mohlo vzniknout do budoucna až osm tisíc bytů. Jako cíl si město vytyčilo výstavbu pětistovky bytů každý rok.
Hlavním mottem realitního trhu bude v příštím roce především vyčkávání, a to především na snížení úrokových sazeb ČNB. Pak by měly začít zlevňovat hypotéky a mohlo by začít oživení nemovitostního trhu, míní experti oslovení redakcí newstream.cz.
Toužebné čekání na návrat levných hypoték. Realitní trh zamrznul a jeho oživení se zatím odkládá
Reality
Už dva roky rovněž Magistrát hlavního města řeší s vládou výměnu dvou míst, která by se mohla proměnit na městské byty. „Za Karlínská kasárna a areál na Bohdalci poskytneme státu nemovitosti v areálu nemocnice Na Bulovce,“ přibližuje další rozvojové plány města primátor Zdeněk Hřib.
Veřejná sféra by měla podpořit kvalitní developerské projekty
Stejně tak je podle šéfa IPRu Ondřeje Boháče je rovněž úkolem města vytvářet podporu pro soukromou výstavbu. „Myslím, že je hodně naivní si myslet, že Praha si byty postaví sama,“ uvedl Boháč.
Nedostatek bytů a jasnější pravidla pro výstavbu by mohly podpořit a urychlit schválení Metropolitního plánu. „Myslím, že do konce tohoto volebního období by k tomu mohlo dojít,“ uzavírá Hřib.
Podle dnes zveřejněných – a dlužno dodat i dost zpožděných – údajů Eurostatu začal růst cen bytů na českém realitním trhu prudce brzdit. Jak se budou dál vyvíjet ceny nových i seconhandových bytů? A porostou ceny nájmů? Odpovídá ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Petr Dufek: Nové byty už narazily na cenový strop. Nájemní bydlení má budoucnost
Názory
Územní plánování a stavební řízení. Dvě začarovaná sousloví. Developeři si stěžují, že kvůli složitosti obou trvá v Praze povolování výstavby bytového domu až deset let, někdy i déle. Třeba ve Vídni je doba desetinová, rychleji se povoluje i v řadě zemí třetího světa. V Česku s tím jakoby nikdo nedokáže hnout. Praha má „provizorní“ územní plán starý přes dvacet let. Nový stavební zákon chystala minulá vláda čtyři roky, současná ho rok předělávala, stále není schválen.
Proč se nestaví byty? Dejte nám konečně pořádný územní plán a stavební zákon, volají stavitelé
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
