FOTOGALERIE: Méně aut, víc života. Česká města mění náměstí a parky k nepoznání
Revitalizace náměstí v Třebíči a Mnichově Hradišti, Oživení Jarošky v Brně či Park Střed v Mostě ukazují nový směr českého veřejného prostoru. Projekty nominované na Českou cenu za architekturu dokazují, že města už neřeší jen dlažbu a lavičky, ale klima, lokální ekonomiku i to, zda lidé budou chtít v centrech skutečně trávit čas.
Veřejný prostor byl dlouho v českých městech zbytkovou kategorií. Tím, co zůstalo mezi silnicí, parkovištěm, chodníkem a několika stromy. Poslední roky ale ukazují, že se přístup mění. Náměstí, ulice a parky se z dopravních nebo reprezentativních ploch postupně stávají strategickou infrastrukturou města.
Právě to ukazuje několik projektů nominovaných na Českou cenu za architekturu. Každý z nich řeší jiné měřítko a jiný typ problému. Třebíč pracuje s historickým náměstím zatíženým dopravou. Brno testuje proměnu ulice pomocí taktického urbanismu. Most obnovuje park vzniklý v komplikovaném kontextu města znovu postaveného po těžbě uhlí. Mnichovo Hradiště vrací náměstí reprezentativní roli poté, co desítky let fungovalo hlavně jako autobusové nádraží a parkoviště.
Od parkoviště zpět k městu
Masarykovo náměstí v Mnichově Hradišti je typickým příkladem problému, který zná řada českých měst. Centrální plocha s historickým významem se postupně proměnila v dopravní a parkovací uzel. Revitalizace od Rehwaldt Landscape Architects jí vrací reprezentativní i pobytovou funkci.
Vzniká zde prostor pro společenské akce, setkávání i běžný každodenní pobyt. Důležité je, že nejde o náměstí jako kulisu, ale o funkční městský prostor. Návrh pracuje s bezpečným pohybem chodců, cyklistů i aut, s jasnou orientací v prostoru a s možností předzahrádek, které mohou posílit lokální gastronomii a obchod.
To je pro současné město zásadní. Náměstí nemá být jen volnou plochou, kterou lze jednou za čas zaplnit trhem nebo slavností. Má fungovat každý den.
Podobnou logiku má i obnova Karlova náměstí v Třebíči od Atelieru RAW. Jedno z největších náměstí v Česku má výrazný podélný tvar a dlouhodobě ho zatěžuje projíždějící doprava. Návrh proto staví na jasně organizovaném pohybu, čitelné kompozici a návratu historických prvků, včetně kašen a rehabilitace pomníku Cyrila a Metoděje. Třebíčský projekt ukazuje, že rekonstrukce náměstí není jen otázkou povrchů. Historické centrum potřebuje prostor, který zvládne dopravu, obchod, kulturu i shromažďování.
Tam, kde dříve stály automobily, dnes děti běhají po dvoře, lidé sedí na terasách a v přízemí vznikají nové podniky. Nové Lauby jsou příběhem odvahy investovat do vlastního centra a vzorem pro další česká města. A zároveň ukázkou skvělé architektury.
Praho, dívej se. Ostrava umí přetvořit parkoviště na bydlení
Reality
Ulice jako laboratoř
Brněnské Oživení Jarošky, za kterým stojí Kancelář architekta města Brna, ukazuje jiný přístup. Nečekat roky na velkou rekonstrukci, ale testovat změnu hned. Třída Kapitána Jaroše je jedna z nejreprezentativnějších brněnských ulic. Má lipovou alej, délku půl kilometru a potenciál městské promenády. Zároveň ji dlouhodobě degradovalo parkování.
Projekt na čtyřicetimetrovém úseku nahrazuje třicet parkovacích míst pěší zónou, dřevěnými platformami, mobiliářem, zelení a autorským neonovým osvětlením šetrným k vegetaci i živočichům. Oživení Jarošky stojí na taktickém urbanismu, monitoringu a datech. Sleduje se počet návštěvníků, jejich sociální struktura, typy aktivit, obsazenost parkovacích míst i vliv na tržby okolních podniků. To je pro česká města důležitý posun. Veřejný prostor se už nenavrhuje jen podle intuice, ale na základě dat, testování a zpětné vazby.
Architektura v Česku přestává být debatou o hezkých fasádách. Stává se otázkou bydlení, veřejných peněz, hodnoty nemovitostí, kvality měst i schopnosti obcí dotáhnout dobré projekty do reality. Letošní čísla z České ceny za architekturu ukazují zemi, která umí stavět kvalitně, ale pořád příliš pomalu.
Architektura už není jen pro fajnšmekry. V Česku se z ní stává byznys
Reality
Park jako paměť města
Park Střed v Mostě od Rehwaldt Landscape Architects a Atelieru Hoffman pracuje s úplně jinou vrstvou městského příběhu. Most je město poznamenané radikálním zásahem 20. století. Historické centrum bylo v sedmdesátých letech zbouráno kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí a Park Střed vznikl jako součást urbanistického konceptu nového Mostu.
Revitalizace proto neřeší jen současné potřeby obyvatel, ale i paměť místa. Návrh navazuje na původní vodní prvky, zachovává kaskády a fontánu v ose na Hněvín a doplňuje park o kavárnu, pódium, hřiště a sportoviště. Betonové terasy nepravidelných tvarů odkazují na morfologii lomů a mostecké krajiny.
Všechny tyto projekty spojuje také nový vztah k zeleni a vodě. Stromy, trvalkové záhony, dešťová voda nebo půdní podmínky nejsou doplňkem, ale součástí technické i ekonomické logiky návrhu.
Český nábytkářský průmysl dnes nemůže soupeřit cenou. Výrobce z Rousínova proto sází na cirkulární ekonomiku, lokální materiály a digitální výrobu. Ve spolupráci s univerzitami vyvíjí nábytek z konopí, recyklovaných plastů i starých skříní. „Pokud se všechno posuzuje jen podle nejnižší ceny, není to dlouhodobě udržitelné,“ říká v rozhovoru Michal Navrátil, CEO společnosti Dřevodílo.
Nábytek z konopí a starých skříní. Český výrobce z Rousínova sází na cirkulární budoucnost
Reality
V Mnichově Hradišti jsou nové stromy zavlažovány dešťovou vodou ze zpevněných ploch. V Brně se Oživení Jarošky soustředí na ochranu lipové aleje a zlepšení půdních podmínek. V Mostě návrh pracuje s historickou druhovou skladbou parku. V Třebíči se zeleň stává součástí celkové kompozice náměstí.
Méně aut, více pobytu
Další společný jmenovatel je zřejmý: přehodnocení role aut. Neznamená to jejich úplné vytlačení z měst, ale proměnu priorit. Prostor, který byl dříve věnován parkování nebo průjezdu, se částečně vrací chodcům, stromům, lavičkám, zahrádkám, dětem a každodennímu životu.
V Brně jde o nahrazení třiceti parkovacích míst pobytovým prostorem. V Mnichově Hradišti o proměnu bývalého autobusového nádraží a parkoviště v reprezentativní náměstí. V Třebíči o organizaci dopravy tak, aby nezničila centrální městskou funkci náměstí.
Stát a EU posílají do univerzitní výstavby desítky miliard. Nové kampusy formují města i vědu na generace dopředu. Přesto řada klíčových projektů vzniká bez architektonických soutěží.
Univerzity jako developeři za miliardy. Proč české školy nestaví podle architektonických soutěží
Reality
Špindlerův Mlýn se přiblížil jedné z největších proměn za poslední dekády. Tři finálové týmy architektonické soutěže odevzdaly návrhy nové podoby centra na levém břehu Labe. Vzniknout má náměstí, návštěvnické centrum, obchody i služby. Do debaty o vítězné podobě se zapojují také místní obyvatelé.
FOTOGALERIE: Takhle se může proměnit Špindl. Podívejte se na tři návrhy centra
Reality
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
