Česko kvůli drahým energiím dováží rekordní množství oceli z Ruska, čímž přispívá na jeho válku na Ukrajině, ale teď začali mnozí Češi bědovat, že převedením poplatku za obnovitelné zdroje se zatíží rozpočet.

Takoví Němci ovšem nebědují, od příštího roku zadotují elektřinu tak masivně, že tamnímu průmyslu spadnou celkové platby za ni na polovinu letošní úrovně (viz graf níže). Němcům, kteří jsou navíc v poměru k HDP o 41 procent zadluženější než Češi, snad masivní dotace rozpočet nezatíží?

Přitom, jak vidno z grafu výše, české převedení poplatku za obnovitelné zdroje je jen pětinové v porovnání s tím, jakou úlevu chystají průmyslu roku 2026 právě Němci. A nejen průmyslu. Uleví také domácnostem, třeba v podobě dotování poplatků za přenosovou soustavu. Jen tato úleva, která je plošná, bude v Německu v přepočtu na obyvatele o 17 procent vyšší než české dotování poplatku za obnovitelné zdroje.

Samozřejmě, ideální by místo dotací bylo skoncovat s podstatou drahých energií, tedy s emisními povolenkami EU nebo německou Energiewende, tedy tamním debaklem energetické transformace. Na děje typu vypnutí a likvidace desítek jaderných bloků v Německu, i kdyby nakrásně byly vratné, však česká vláda nemá a nemůže mít sebemenší vliv. Rovněž skoncování s povolenkami je unijní záležitostí, ne českou.

Převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet ČR je primárně úlevou tuzemskému průmyslu, který kvůli mohutným německým dotacím bude od příštího roku z hlediska své konkurenceschopnosti v ještě svízelnější, krizovější situaci.

Můžeme bědovat, že zatížíme rozpočet, ale když jej zatěžují země okolo, a ještě mohutněji, je takový nářek jen projevem nepochopení elementárních souvislostí. Když v závodě dopují všichni závodníci, až na jednoho, ten se sice může chrabře konejšit, že je „čistý“, resp. nejméně nadopovaný, avšak prohraje. V kontextu českého průmyslu to znamená odchod třeba poslední ocelárny, jež v zemi ještě je, do zahraničí a potenciálně ještě objemnější dovoz oceli z Ruska.

Za energetické krize let 2022 a 2023, tedy rovněž za krizové situace z hlediska průmyslu, převedla poplatek na rozpočet také Fialova vláda. Tehdy to rozpočet nezatěžovalo?

Lukáš Kovanda: Češi nemají děti a tak utrácí za mazlíčky. Tolik, že by se za to postavilo 400 kilometrů dálnic

Názory

Češi nemají děti, takže rekordně utrácí za domácí mazlíčky, podobně jako Američané. Na mazlíčky v Česku padne ročně již tolik, že by se za to postavilo 400 kilometrů dálnic.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Česko coby šestý světový tygr? Kdeže, jde o klamání veřejnosti

Názory

Česko je prý šestou nejrychleji rostoucí ekonomikou světa. To teď slýcháme často. Ale dosti vlhkých snů, jaká je tvrdá realita?

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Akcie společnosti Cisco se letos poprvé po 25 letech od pádu internetové bubliny dostaly na hranici 80 dolarů. Nejde přitom jen o symbolický milník – podle analytiků trh začíná Cisco znovu vnímat jako strukturální růstový příběh, nikoli pouze jako stabilní, ale málo dynamickou technologickou firmu.

Za růstem nestojí krátkodobý optimismus, ale kombinace několika faktorů. „Růst je fundamentálně podložený – návratem investic do firemních IT sítí, silnou poptávkou po infrastruktuře pro AI a postupnou transformací směrem k opakujícím se příjmům ze softwaru a služeb,“ říká Lukáš Raška, analytik Portu. Cisco se tak podle něj posouvá od tradičního hardwarového byznysu k modelu s vyšší stabilitou a lepší viditelností příjmů.

AI boom: Cisco drží infrastrukturu

Z boomu umělé inteligence firma těží jinak než nejznámější technologičtí lídři. Zatímco Nvidia, Microsoft či Alphabet monetizují přímo AI modely a cloudové platformy, Cisco dodává infrastrukturu, bez které se AI clustery neobejdou. „Cisco není typická AI hvězda, ale na boomu umělé inteligence se významně podílí,“ upozorňuje Tomáš Cverna z XTB. Firma dodává ethernetové sítě pro datová centra, řešení typu „AI factory“ ve spolupráci s Nvidií a zároveň buduje bezpečnostní vrstvu pro nová rizika spojená s AI.

Splunk posiluje bezpečnostní příběh

Důležitou roli v této strategii hraje akvizice společnosti Splunk, která posílila pozici Cisco v oblasti kyberbezpečnosti, observability a datové analytiky. Podle Rašky je tento segment často přehlížený, přesto může být v prostředí geopolitického napětí a rostoucích obranných rozpočtů stabilním a dlouhodobým zdrojem růstu. Kryštof Míšek z Argos Capital dodává, že skutečný přínos akvizice se naplno projeví až v roce 2026, kdy by měl růst počet zákazníků i marže, přestože konkurence v tomto segmentu zůstává velmi silná.

Tomáš Richtr: CSG díky umělé inteligenci chystá revoluci v oblasti kybernetické bezpečnosti

Zprávy z firem

Skupina CSG nejbohatšího Čecha Michala Strnada se chce víc věnovat umělé inteligenci. Letos vytvořila novou entitu CSG AI, která má veškeré aktivity s AI zastřešovat. Jejím šéfem se stal Tomáš Richtr, který v rozhovoru pro newstream.cz popisuje plány pro další roky i výhody působení ve velké skupině působící v několika strategických odvětvích.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Silná čísla, ale i vyšší citlivost na zklamání

Akcie Cisco letos posílily o více než 25 procent a firma zároveň zvýšila výhled tržeb i zisku na fiskální rok 2026. Objednávky na síťovou infrastrukturu pro datová centra a AI rostou dvojciferným tempem a Cisco získává významné zakázky od hyperscalerů. Podle Míška mají technologičtí giganti v příštím roce investovat do datových center více než 500 miliard dolarů, což firmě otevírá další obchodní příležitosti.

Umírněná valuace

Ve srovnání s takzvanou Magnificent 7 zůstává Cisco oceněné výrazně střízlivěji. Akcie se obchodují zhruba za 19násobek očekávaných zisků, což z nich dělá zajímavou alternativu v době vysokých valuací velkých technologických titulů. Zároveň ale platí, že s návratem růstového příběhu roste i citlivost na případné zklamání. Jakýkoli náznak ochlazení poptávky po infrastruktuře pro AI by se na akciích mohl projevit výrazněji než v minulosti.