Chtěli jsme střechu Máje zpřístupnit všem, říká jeden z Klánů
Od všeho trochu nebo spíš víc se najde v zrekonstruovaném Máji. Zvenku se budova téměř nezměnila, uvnitř radikálně.
Obchodní dům Máj, nyní vlastně už jen Máj, se pojí hned s několika rekordy. Je tam největší a také nejdelší bar v Evropě. Několik tisíc metrů čtverečních her, automatů či videoprojekcí dělá z někdějšího obchodnímu domu nejrozsáhlejší evropský zábavní park. Na fasádě „létají“ ti největší motýli a rekordně rychlá, tedy na Prahu, byla i rekonstrukce. Trvala dva roky. Máj ale láme i jiné rekordy. Rekonstrukce Máje patřila k těm ve veřejném prostoru nejdiskutovanějším a nejsledovanějším
FOTOGALERIE: Na reportáž z Máje se můžete podívat do následující galerie
Chtěli jsme hlavně zpřístupnit střechu
Výsledek, tedy přeměna tradičního obchodního domu na centrum zábavy, gastronomie i retailu, vznikla ale vlastně tak trochu náhodou. Původně chtěli majitelé, rodina Klánů, tradiční obchoďák zachovat až do čtvrtého patra, na zbytku vytvořit kanceláře.
„Stáli jsme s tátou a bráchou na střeše, někdy v roce 2021, a kochali se tím nádherným výhledem na Prahu. Napadlo nás, že by byla škoda ho utajit dalším. Tam tehdy vzešel nápad, vytvořit zde vyhlídkovou terasu,“ přibližuje Václav Klán.
Zřejmě nejsledovanější rekonstrukce v Praze se chýlí ke svému konci. Architekti a designéři ještě ladí poslední detaily. Někdejší obchodní dům Máj na Národní třídě se otevře již příští týden. Kromě supermarketu v podzemí, ochodů v prvním patře a gastro provozu v druhém, objekt zaplní asi největší zábavní centrum v Evropě. „Myslím, že stejně jako v případě motýlů se veřejnost rozdělí do dvou skupin, jedné se to bude líbit, druhé ne,“ říká hlavní architekt Ondřej Michálek ze společnosti Prochazka & Partners, která navrhovala design většiny vnitřních prostor a z pozice cenového a projektového manažera pod taktovkou developera Amadeus Real projekt řídila.
Památkáři nám striktně vymezili hranice, říká šéf designérů nového Máje
Reality
Umístit ale pod ni kanceláře provozně nedávalo smysl, proto tehdy došlo i na myšlenku vytvořit tam restauraci. „Charakter obchodního domu najdete vlastně až v druhém patře. Všechna horní patra jsme od základu změnili,“ říká Václav Klán.
V podzemí i nadále zůstává supermarket Tesco. „Máj už není obchodním domem. Nazýváme ho domem zábavy, her a zážitku,“ dodává Václav Klán. Přízemí patří retailu. Je tam lékarna, drogerie i pekárna. Na kolik vyjde pronájem metru čtverečního ale Klán komentovat nechce. S tím, že budova patří ke špiččce a tomu odpovídá i výše nájmu. „Klienti projektu věří a mají o prostory zájem," dodává.
Do druhého patra se návštěvník dostane po eskalátorech. Ty jsou na původním místě, jak si památkáři přáli, s jejich svolením ale prošly modernizací. Druhé patro patří gastronomii.
Novými majoritními majiteli Tesla investiční společnosti (TIS) se stali bratři Martin a Václav Klánovi, oznámila sama společnost. Se zkušenostmi z developmentu a realit, které sourozenecké duo nasbíralo při řízení rodinné skupiny Amadeus Real Estate, tak vstoupilo do oblasti finančních trhů, konkrétně nemovitostních fondů.
Bratři Klánové z obchodního domu Máj koupili investiční společnost Tesla
Money
Na koho tento koncept cílí? „Předpokládáme, že přitáhne místní i cizince, a že bude posílením Prahy 1,“ dodává Martin Klán.
Rodina Klánových a jejich developerský společnost Amadeus Real investovala do proměny Máje 4,5 miliardy korun. Zaměstnání si tam najde zhruba 700 lidí.
„Projekt na rekonstrukci Hlavního nádraží v Praze je velmi smělý, ale řeší dlouhodobé problémy, které jsme dosud nedokázali řešit,“ říká šéf pražských plánovačů Ondřej Boháč v dalším díle podcastu Realitní Club. Kromě zásadních pražských projektů, jako jsou rekonstrukce Hlavního nádraží či výstavba Vltavské filharmonie, se dostalo i na další ožehavá témata - Metropolitní plán Prahy i rekodifikaci stavebního zákona.
Šéf pražských plánovačů: Kdyby si v Praze nikdo nestěžoval, byl bych nervózní
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.