Kauza bitcoinového daru pro Ministerstvo spravedlnosti se posunula z politické ostudy do trestněprávní roviny. Státní zástupci oznámili obvinění tří lidí kvůli zneužití pravomoci a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Podle Seznam Zpráv a Deníku N mají mezi obviněnými figurovat exministr spravedlnosti Pavel Blažek, jeho někdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Platí presumpce neviny. Politický zápach téhle kauzy se tím ale rozhodně neztrácí.

Je to příběh tak absurdní, že kdyby ho scenárista nabídl jako politický thriller, producent by mu řekl, ať trochu ubere. Jenže tady neubral nikdo.

Český stát, konkrétně Ministerstvo spravedlnosti, přijalo bitcoiny v hodnotě téměř miliardy korun od muže s minulostí spojenou s darknetem, drogami a tržišti, která rozhodně nepřipomínají e-shop s ponožkami. Už tehdy to vypadalo jako požár v trezoru. Teď se k němu přidává další poplach.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Státní zástupci oznámili, že v bitcoinové kauze byli obviněni tři lidé pro podezření ze zneužití pravomocí a praní peněz. Podle zjištění médií má jít o bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho tehdejšího náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze. Trestní řízení samozřejmě není rozsudek. Ale politicky je to posun zásadní. Kauza dostala oficiální razítko trestního podezření.

Podivný dárek

Nejlepší na tom je ta institucionální samozřejmost. Někdo přijde za státem s kryptomiliardou pochybného původu a místo aby se spustily všechny poplachy, kontrolky a sirény, začne se řešit, jak dar převzít. Jako by Ministerstvo spravedlnosti nebylo úřadem, který má chránit důvěru v právní stát, ale obskurní sběrnou s heslem: Původ neřešíme, hlavně že to cinklo. Jenže ono to necinklo. Ono to bouchlo.

Bitcoin se vrací do hry: Poprvé za tři měsíce překonal 80 tisíc dolarů

Trhy

Cena největší kryptoměny bitcoin poprvé po více než třech měsících přesáhla hranici 80 tisíc dolarů. Před 8:00 středoevropského letního času vykazovala nárůst o 1,9 procenta na 80 050 dolarů, tedy 1,66 milionu korun. Trhy vstřebávají smíšené signály ohledně Íránu, uvedla agentura Bloomberg. Bitcoin únoru klesl přibližně na 60 tisíc dolarů.

ČTK

Přečíst článek

Bitcoinová kauza je příběh o politické a úřední slepotě, která se tváří jako pragmatismus výhodný pro stát. O státu, který má rozpoznávat nepravosti, ale místo toho si k nim nechá poslat darovací smlouvu. O ministerstvu, které mělo být posledním místem, kde se bude s penězi z temných koutů internetu zacházet s lehkostí sbírky na opravu kapličky.

Celé to působí jako špatný film o zemi, kde se právní stát ráno oblékne do taláru a odpoledne přijme bitcoinový kufřík od člověka, jehož digitální stopa vede do míst, kam se normální instituce nevydávají ani s baterkou. A když se někdo ptá, jestli to náhodou není problém, odpověď zhruba zní „nemám čas“.

Soudy časem rozhodnou o vině či nevině. To je jejich práce a nikdo jim ji nemůže brát. Politický rozsudek se ale píše už teď. Stát si nemůže hrát na oběť, když si sám otevřel dveře, prostřel stůl a pozval dovnitř miliardu, která páchla darknetem na sto honů. Spravedlnost má mít zavázané oči. Ne zacpaný nos.

Český průmysl hlásí nejlepší kondici za čtyři roky, pod povrchem ale rychle sílí tlak na náklady. Válka v Perském zálivu, dražší doprava a nedostatek materiálů nutí firmy předzásobovat, propouštět a přenášet vyšší ceny dál na odběratele. Inflace se tak může znovu citelněji propsat i do peněženek spotřebitelů.

Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne z zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.

Index nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu vykázal v dubnu hodnotu 52,9 bodu, která je sama o sobě poměrně pozitivní, nejvyšší za čtyři roky. Je vyšší než hodnota 50 bodů, takže značí zlepšení podmínek v tuzemském průmyslu oproti letošnímu březnu. Za část hodnoty indexu, který narostl z březnové hodnoty 52,8, může ovšem i skutečnost, že se prodlužuje doba realizace dodavatelských zakázek. Za normálních okolností by se jednalo o pozitivní projev vysoké poptávky, nyní však jde alespoň do určité míry o projev narušení dodávek základních materiálu z Perského zálivu.  

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

České průmyslu firmy v dubnu zintenzivnily své nákupy vstupů, materiálů a surovin a své předzásobování, a to kvůli hrozícímu nedostatku v důsledku války v Perském zálivu a uzavřeného Hormuzského průlivu. Související snaha kompenzovat vyšší náklady vstupů je vedla k propouštění a snižování stavů zaměstnanců, které tak byly nejvýraznější od listopadu loňského roku. 

Průmysloví výrobci přitom už své náklady částečně přenáší na odběratele, takže inflace na výstupu byla v dubnu nejvýraznější od ledna 2023. V dalších měsících se tyto tlaky promítnou ještě citelněji, a to také v obecné, spotřebitelské inflaci.

Válka v zálivu má nečekaného vítěze. Saúdové na ropě vydělávají víc než před ní

Názory

Zcela nečekaně je svého druhu vítězem války v Perském zálivu Saúdská Arábie. Alespoň tedy mezi zeměmi Zálivu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Jak si povede inflace?

Jednotlivé české i zahraniční banky, finanční domy a další instituce v současnosti postupně zvyšují svůj odhad letošní spotřebitelské inflace v ČR.

Většina odhadů zatím stále spadá do tolerančního pásma České národní banky. Například dubnový odhad francouzské banky Credit Agricole ale už Česku prognózuje pro letošek tříprocentní celoroční inflaci, která by tedy byla při samé horní mezi tolerančního pásma. Italská banka UniCredit pak dokonce předpokládá letošní inflaci v ČR ve výši 3,9 procenta. 

Válka v Perském zálivu ale současně nutí firmy zkracovat své dodavatelské řetězce, takže celý konflikt má pozitivní dopad v tom smyslu, že alespoň v některých případech roste poptávka po lokálních dodavatelích.