V areálu brněnské Vlněny vyrostla skleněná dominanta. Má 60 metrů a unikátní fasádu
Dosud nejvyšší budovu v areálu, který postupně roste na území bývalé továrny Vlněna v Brně, dokončila developerská společnost CTP. Kancelářská budova I má 16 poschodí, chytré osvětlení reagující na počet lidí v místnosti i kontrolovanou kvalitu vzduchu. Budova je z 60 procent obsazená.
„Budova I, za jejímž návrhem stojí renomovaný architektonický ateliér Studio acht, je výrazným symbolem inovací a udržitelnosti. Její unikátní prosklená 'pilovitá' fasáda je technickým unikátem, který doposud nebyl v Evropě použit. Fasáda maximalizuje přirozené osvětlení a poskytuje všem pracovníkům atraktivní výhled na Brno,“ uvedl Michal Dospěl, ředitel výstavby pro region jižní Moravy v CTP. Výstavba budovy přišla na 700 milionů korun.
FOTOGALERIE: Prohlédněte si nově dokončenou kancelářskou budovu
Ekologická budova
Budova s 8850 čtverečními metry splňuje požadavky na pasivní stavbu s minimálním dopadem na životní prostředí. Nabízí takzvané chytré kanceláře, což zahrnuje inteligentní osvětlení, které se automaticky přizpůsobuje počtu lidí v místnosti, a kontrolu kvality vzduchu řízenou inteligentními systémy pro topení, chlazení, rekuperaci a vlhkost vzduchu. Na střeše budovy I je umístěna přistávací plocha pro drony a bezpilotní systémy, která má v budoucnu umožňovat doručování zásilek právě pomocí těchto strojů. Legislativa v Česku zatím podobné doručování neumožňuje.
CTP zatím pokračuje v poslední fázi výstavby v areálu Vlněny, která zahrnuje budovy K, X a Y. Devítipatrová kancelářská budova K má být hotová na konci roku 2025, dvanáctipatrové obytné budovy X a Y s 255 nájemními byty o dispozicích od 1+kk po 3+kk mají termín dokončení v polovině roku 2026. Většina nájemních bytů bude vybavená.
Areál bývalé textilky Vlněna koupila společnost CTP v roce 2007, na přestavbě brownfieldu začala pracovat v roce 2016. První budova byla dokončena v roce 2018. V současné době má areál 60 tisíc metrů čtverečních pronajímatelných ploch, po dokončení rozestavěných budov se plocha rozšíří na 80 tisíc čtverečních metrů. Vedle kanceláří jsou nyní v budovách také restaurace, kavárny, fitness centrum, coworkingové centrum i dětská skupina.
Primátorka Markéta Vaňková a předseda představenstva Brněnských komunikací David Grund (oba ODS) ve středu podepsali smlouvu se zhotovitelem, který v Brně postaví Janáčkovo kulturní centrum. Práce za 2,3 miliardy korun bez daně má na starost konsorcium OHLA ŽS, Strabag Pozemní a inženýrské stavitelství a Unistav Construction. Zahájí je v nejbližších dnech, hotovo má být do tří let. Budova poslouží jako koncertní sál pro Filharmonii Brno. Příprava stavby se táhne mnoho let, letos zahájení zpozdilo správní řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Brno se dočkalo. Stavba Janáčkova kulturního centra začne demolicí
Reality
Šest let stojí v centru Brna nepoužívané podzemní parkoviště. A už za tři roky by mohlo začít plnit svůj účel. Nad ním by totiž měla vyrůst budova filharmonie. Ve středu radní města rozhodli, kdo ji postaví. 
Nejzbytečnější parkoviště v Brně poroste do výšky. Do tří let by nad ním mohla stát budova filharmonie
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
