Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Benzin je na 40 korunách. Blízkovýchodní konflikt žene ceny paliv v Česku prudce vzhůru

Ceny pohonných hmot výrazně rostou
Profimedia.cz
 nst
nst

Ceny pohonných hmot v Česku výrazně rostou a po necelých dvou letech se benzin znovu dostal na hranici 40 korun za litr. Hlavním důvodem je eskalace konfliktu na Blízkém východě, která zvyšuje ceny ropy na světových trzích. Zdražování přitom dopadá výrazněji na naftu než na benzin

Průměrná cena benzinu v Česku podle údajů společnosti CCS dosáhla 40 korun za litr, což je nejvyšší hodnota od května 2024. Ještě výrazněji zdražila nafta, která se aktuálně prodává v průměru za 44,62 koruny za litr.

Rafinerie ropy v chorvatské Rijece

Nová nafta pro Evropu poteče z Rijeky. Investice chemiček INA a MOL mění energetickou mapu regionu

Na pobřeží Kvarnerského zálivu se mezi nádržemi, potrubím a ocelovými věžemi dokončila jedna z největších průmyslových investic v moderním Chorvatsku. Modernizace rafinerie Rijeka za téměř 700 milionů eur má zvýšit efektivitu výroby, posílit energetickou bezpečnost střední Evropy, snížit závislost na ruské ropě a otevřít cestu k výrobě zeleného vodíku.

Přečíst článek

Za růstem cen stojí především napětí na Blízkém východě. Od konce února, kdy začaly izraelsko-americké údery v Íránu, zdražil benzin zhruba o 6,40 korun na litr. U nafty je nárůst ještě citelnější – její cena se zvýšila o přibližně 11,50. Před rokem přitom motoristé za oba typy paliv platili kolem 34,50 Kč za litr.

Vývoj ukazuje, že diesel reaguje na situaci na ropném trhu citlivěji než benzin, což se projevuje rychlejším a výraznějším růstem cen.

Slovensko sjednotilo ceny benzínu a nafty

Slovensko zavádí dvojí ceny nafty. Cizinci zaplatí až o pětinu víc, stát reaguje na ropnou krizi

Slovensko poprvé přistupuje k razantní regulaci prodeje pohonných hmot. Kvůli výpadku dodávek ropy a náporu zahraničních řidičů zavádí omezení tankování a od pondělí také dvojí ceny nafty. Opatření ale vyvolává pochybnosti o souladu s právem EU i kritiku dopravců.

Přečíst článek

Navzdory zdražování se přitom podle ministerstva financí snižují marže čerpacích stanic. U nafty klesly z původních 2,70 až 3,20 koruny na zhruba 1,90 až 2,60 za litr a po zavedení monitoringu se dostaly místy až k jedné koruně. U benzinu se marže pohybovaly kolem 2,35 až 2,60 a následně mírně klesly přibližně ke 2,10 koruny.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Lukáš Kovanda: Svět věří levné iluzi. Ropný náraz může přijít už za pár týdnů

Přečíst článek

Česko se připojilo k výzvě na ochranu Hormuzského průlivu. Podpořilo tlak na Írán

Blokáda průlivu žene ceny paliv vzhůru
Profimedia.cz
 nst
nst

Česká republika se spolu s dalšími státy přidala ke společnému prohlášení, které vyzývá Írán k ukončení útoků a zajištění bezpečné plavby v Hormuzském průlivu. Klíčová dopravní tepna pro světovou ropu je kvůli napětí v regionu výrazně ohrožena.

Česko se v pátek zařadilo mezi více než desítku zemí, které podpořily společné prohlášení k situaci v Hormuzském průlivu. Dokument zdůrazňuje nutnost zachovat bezpečnost jedné z nejdůležitějších námořních tras na světě a vyzývá Írán, aby okamžitě zastavil útoky i další kroky vedoucí k omezení lodní dopravy.

Podle českého ministerstva zahraničí jde o potvrzení dlouhodobých postojů i solidarity se spojenci. Zároveň tím Česko hájí své vlastní zájmy, zejména v oblasti energetické bezpečnosti a stability dodávek.

Ropná rafinérie v Saudské Arábii

Blízký východ je na hraně katastrofy. Saúdská Arábie hrozí vojenským zásahem proti Íránu

Napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem dramaticky eskaluje. Po balistických útocích na Rijád zazněla dosud nejtvrdší slova. Pokud Teherán nepřestane, může následovat vojenská odpověď. Region, který se ještě nedávno pokoušel o diplomatické uvolnění vztahů, se ocitá na prahu otevřeného konfliktu s potenciálně globálními dopady.

Přečíst článek

Napětí v oblasti výrazně vzrostlo po nedávných izraelsko-amerických úderech, na které Teherán reagoval omezením provozu v průlivu. Ten je přitom zásadní pro globální obchod s ropou a plynem – ještě před eskalací jím procházela zhruba pětina světových dodávek ropy.

Signatáři prohlášení upozorňují na riziko další eskalace a vyzývají nejen k ukončení útoků na lodní dopravu, ale i k zastavení zásahů proti civilní infrastruktuře včetně energetických zařízení. Dokument má politický charakter a nepočítá s přímým vojenským zapojením.

Lukáš Kovanda: Z Evropy se stává ozbrojená bašta. A nejvíc z toho těží USA

Evropa dramaticky zvyšuje dovoz zbraní. Na region, kde žije jen sedm procent světové populace, připadá už třetina globálních dodávek – a nejvíce z toho těží Spojené státy.

Přečíst článek

Do debaty se vložil i americký prezident Donald Trump, který uvedl, že odpovědnost za ochranu průlivu by měly nést především země, jež ho aktivně využívají. Spojené státy jsou podle něj připraveny pomoci, pokud o to budou požádány.

Související

Trump zvažuje omezení operací proti Íránu, odpovědnost za Hormuz chce přenést na spojence

Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy se ve válce s Íránem přibližují splnění svých hlavních cílů a zvažují utlumení vojenských operací na Blízkém východě. Zajištění bezpečnosti v strategickém Hormuzském průlivu by podle něj měly převzít státy, které ho využívají, zatímco USA jsou připraveny zasáhnout jen na žádost. Výroky přicházejí navzdory pokračujícím bojům i posilování americké vojenské přítomnosti v regionu.

Spojené státy se ve válce proti Íránu blíží dosažení svých cílů a zvažují utlumení vojenských operací na Blízkém východě. Na své sociální síti Truth Social to dnes uvedl americký prezident Donald Trump. Zdůraznil zároveň, že bezpečnost v Hormuzském průlivu by měly primárně zajistit státy, které tuto klíčovou námořní trasu využívají, nikoli USA.

Trump vyjmenoval pět hlavních cílů americké strategie: oslabení íránských schopností útočit balistickými střelami, zničení obranného průmyslu, likvidaci námořnictva, letectva a protivzdušné obrany Íránu, ochranu spojenců v regionu včetně Izraele a zemí Perského zálivu a zajištění toho, aby se Írán nepřiblížil k získání jaderné zbraně.

Konflikt na Blízkém východě nabírá na obrátkách

Blízký východ bojuje: Izrael udeřil v Teheránu, Írán odpověděl raketami

Izrael zahájil novou vlnu úderů na íránské cíle včetně samotného Teheránu. Írán reagoval balistickými raketami, které mířily na izraelská města. Konflikt se po týdnech bojů dál vyostřuje a zasahuje i strategické oblasti v Perském zálivu.

Přečíst článek

Zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem označil Trump za „snadnou vojenskou operaci“ pro země, které tuto trasu využívají. Spojené státy jsou podle něj připraveny těmto zemím pomoci, pokud o to požádají, avšak po odstranění íránské hrozby by taková pomoc neměla být nutná. V uplynulých dnech Trump vyzýval evropské spojence v NATO i další státy, aby se na ochraně průlivu podílely, a kritizoval jejich zdrženlivý přístup.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které vyvolaly širší regionální konflikt. Teherán a jeho spojenci v odvetě podnikají útoky pomocí dronů, balistických střel a raket na Izrael, americké cíle na Blízkém východě i civilní infrastrukturu včetně ropných zařízení v okolních arabských zemích.

Blokáda průlivu žene ceny paliv vzhůru

Plyn zdražuje o desítky procent. Blízký východ znovu rozhoupal evropský trh

Napětí v Perském zálivu se během hodin promítlo do peněženek Evropanů. Po útocích na klíčovou plynárenskou infrastrukturu vystřelily ceny zemního plynu na burze až o třetinu výš. Trh reaguje nervózně – a obavy z další eskalace zůstávají.

Přečíst článek

Napětí výrazně ovlivnilo i lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kudy za běžných okolností prochází přibližně pětina světových dodávek ropy. Kvůli bezpečnostním hrozbám je provoz v oblasti omezený, což se promítá do růstu cen ropy a plynu na světových trzích.

Trumpova slova o možném omezení operací přicházejí v době, kdy boje v regionu pokračují a Spojené státy zároveň udržují výraznou vojenskou přítomnost v oblasti. Není proto zatím jasné, zda se jedná o bezprostřední plán, nebo spíše o politický signál směrem k domácímu publiku i spojencům.

Související