Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Benzin je na 40 korunách. Blízkovýchodní konflikt žene ceny paliv v Česku prudce vzhůru

Ceny pohonných hmot výrazně rostou
Profimedia.cz
 nst
nst

Ceny pohonných hmot v Česku výrazně rostou a po necelých dvou letech se benzin znovu dostal na hranici 40 korun za litr. Hlavním důvodem je eskalace konfliktu na Blízkém východě, která zvyšuje ceny ropy na světových trzích. Zdražování přitom dopadá výrazněji na naftu než na benzin

Průměrná cena benzinu v Česku podle údajů společnosti CCS dosáhla 40 korun za litr, což je nejvyšší hodnota od května 2024. Ještě výrazněji zdražila nafta, která se aktuálně prodává v průměru za 44,62 koruny za litr.

Rafinerie ropy v chorvatské Rijece

Nová nafta pro Evropu poteče z Rijeky. Investice chemiček INA a MOL mění energetickou mapu regionu

Na pobřeží Kvarnerského zálivu se mezi nádržemi, potrubím a ocelovými věžemi dokončila jedna z největších průmyslových investic v moderním Chorvatsku. Modernizace rafinerie Rijeka za téměř 700 milionů eur má zvýšit efektivitu výroby, posílit energetickou bezpečnost střední Evropy, snížit závislost na ruské ropě a otevřít cestu k výrobě zeleného vodíku.

Přečíst článek

Za růstem cen stojí především napětí na Blízkém východě. Od konce února, kdy začaly izraelsko-americké údery v Íránu, zdražil benzin zhruba o 6,40 korun na litr. U nafty je nárůst ještě citelnější – její cena se zvýšila o přibližně 11,50. Před rokem přitom motoristé za oba typy paliv platili kolem 34,50 Kč za litr.

Vývoj ukazuje, že diesel reaguje na situaci na ropném trhu citlivěji než benzin, což se projevuje rychlejším a výraznějším růstem cen.

Slovensko sjednotilo ceny benzínu a nafty

Slovensko zavádí dvojí ceny nafty. Cizinci zaplatí až o pětinu víc, stát reaguje na ropnou krizi

Slovensko poprvé přistupuje k razantní regulaci prodeje pohonných hmot. Kvůli výpadku dodávek ropy a náporu zahraničních řidičů zavádí omezení tankování a od pondělí také dvojí ceny nafty. Opatření ale vyvolává pochybnosti o souladu s právem EU i kritiku dopravců.

Přečíst článek

Navzdory zdražování se přitom podle ministerstva financí snižují marže čerpacích stanic. U nafty klesly z původních 2,70 až 3,20 koruny na zhruba 1,90 až 2,60 za litr a po zavedení monitoringu se dostaly místy až k jedné koruně. U benzinu se marže pohybovaly kolem 2,35 až 2,60 a následně mírně klesly přibližně ke 2,10 koruny.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Benzin v Česku zlevňuje

Lukáš Kovanda: Nafta v Česku zdražila nejvíc v celé Evropské unii. Rozdíl oproti Slovensku přesáhl pět korun na litr

Přečíst článek
Ceny pohonných hmot výrazně rostou

Lukáš Kovanda: Paliva byla v roce 2012 „dražší“ než dnes. Přesto vláda daně nesnižovala

Přečíst článek

Česko se připojilo k výzvě na ochranu Hormuzského průlivu. Podpořilo tlak na Írán

Blokáda průlivu žene ceny paliv vzhůru
Profimedia.cz
 nst
nst

Česká republika se spolu s dalšími státy přidala ke společnému prohlášení, které vyzývá Írán k ukončení útoků a zajištění bezpečné plavby v Hormuzském průlivu. Klíčová dopravní tepna pro světovou ropu je kvůli napětí v regionu výrazně ohrožena.

Česko se v pátek zařadilo mezi více než desítku zemí, které podpořily společné prohlášení k situaci v Hormuzském průlivu. Dokument zdůrazňuje nutnost zachovat bezpečnost jedné z nejdůležitějších námořních tras na světě a vyzývá Írán, aby okamžitě zastavil útoky i další kroky vedoucí k omezení lodní dopravy.

Podle českého ministerstva zahraničí jde o potvrzení dlouhodobých postojů i solidarity se spojenci. Zároveň tím Česko hájí své vlastní zájmy, zejména v oblasti energetické bezpečnosti a stability dodávek.

Ropná rafinérie v Saudské Arábii

Blízký východ je na hraně katastrofy. Saúdská Arábie hrozí vojenským zásahem proti Íránu

Napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem dramaticky eskaluje. Po balistických útocích na Rijád zazněla dosud nejtvrdší slova. Pokud Teherán nepřestane, může následovat vojenská odpověď. Region, který se ještě nedávno pokoušel o diplomatické uvolnění vztahů, se ocitá na prahu otevřeného konfliktu s potenciálně globálními dopady.

Přečíst článek

Napětí v oblasti výrazně vzrostlo po nedávných izraelsko-amerických úderech, na které Teherán reagoval omezením provozu v průlivu. Ten je přitom zásadní pro globální obchod s ropou a plynem – ještě před eskalací jím procházela zhruba pětina světových dodávek ropy.

Signatáři prohlášení upozorňují na riziko další eskalace a vyzývají nejen k ukončení útoků na lodní dopravu, ale i k zastavení zásahů proti civilní infrastruktuře včetně energetických zařízení. Dokument má politický charakter a nepočítá s přímým vojenským zapojením.

Lukáš Kovanda: Z Evropy se stává ozbrojená bašta. A nejvíc z toho těží USA

Evropa dramaticky zvyšuje dovoz zbraní. Na region, kde žije jen sedm procent světové populace, připadá už třetina globálních dodávek – a nejvíce z toho těží Spojené státy.

Přečíst článek

Do debaty se vložil i americký prezident Donald Trump, který uvedl, že odpovědnost za ochranu průlivu by měly nést především země, jež ho aktivně využívají. Spojené státy jsou podle něj připraveny pomoci, pokud o to budou požádány.

Související

Mikuláš Minář

Michal Nosek: Je Milion chvilek občanská síla, nebo aktivistický tlak, který štěpí Česko?

Přečíst článek

Trump zvažuje omezení operací proti Íránu, odpovědnost za Hormuz chce přenést na spojence

Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy se ve válce s Íránem přibližují splnění svých hlavních cílů a zvažují utlumení vojenských operací na Blízkém východě. Zajištění bezpečnosti v strategickém Hormuzském průlivu by podle něj měly převzít státy, které ho využívají, zatímco USA jsou připraveny zasáhnout jen na žádost. Výroky přicházejí navzdory pokračujícím bojům i posilování americké vojenské přítomnosti v regionu.

Spojené státy se ve válce proti Íránu blíží dosažení svých cílů a zvažují utlumení vojenských operací na Blízkém východě. Na své sociální síti Truth Social to dnes uvedl americký prezident Donald Trump. Zdůraznil zároveň, že bezpečnost v Hormuzském průlivu by měly primárně zajistit státy, které tuto klíčovou námořní trasu využívají, nikoli USA.

Trump vyjmenoval pět hlavních cílů americké strategie: oslabení íránských schopností útočit balistickými střelami, zničení obranného průmyslu, likvidaci námořnictva, letectva a protivzdušné obrany Íránu, ochranu spojenců v regionu včetně Izraele a zemí Perského zálivu a zajištění toho, aby se Írán nepřiblížil k získání jaderné zbraně.

Konflikt na Blízkém východě nabírá na obrátkách

Blízký východ bojuje: Izrael udeřil v Teheránu, Írán odpověděl raketami

Izrael zahájil novou vlnu úderů na íránské cíle včetně samotného Teheránu. Írán reagoval balistickými raketami, které mířily na izraelská města. Konflikt se po týdnech bojů dál vyostřuje a zasahuje i strategické oblasti v Perském zálivu.

Přečíst článek

Zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem označil Trump za „snadnou vojenskou operaci“ pro země, které tuto trasu využívají. Spojené státy jsou podle něj připraveny těmto zemím pomoci, pokud o to požádají, avšak po odstranění íránské hrozby by taková pomoc neměla být nutná. V uplynulých dnech Trump vyzýval evropské spojence v NATO i další státy, aby se na ochraně průlivu podílely, a kritizoval jejich zdrženlivý přístup.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které vyvolaly širší regionální konflikt. Teherán a jeho spojenci v odvetě podnikají útoky pomocí dronů, balistických střel a raket na Izrael, americké cíle na Blízkém východě i civilní infrastrukturu včetně ropných zařízení v okolních arabských zemích.

Blokáda průlivu žene ceny paliv vzhůru

Plyn zdražuje o desítky procent. Blízký východ znovu rozhoupal evropský trh

Napětí v Perském zálivu se během hodin promítlo do peněženek Evropanů. Po útocích na klíčovou plynárenskou infrastrukturu vystřelily ceny zemního plynu na burze až o třetinu výš. Trh reaguje nervózně – a obavy z další eskalace zůstávají.

Přečíst článek

Napětí výrazně ovlivnilo i lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kudy za běžných okolností prochází přibližně pětina světových dodávek ropy. Kvůli bezpečnostním hrozbám je provoz v oblasti omezený, což se promítá do růstu cen ropy a plynu na světových trzích.

Trumpova slova o možném omezení operací přicházejí v době, kdy boje v regionu pokračují a Spojené státy zároveň udržují výraznou vojenskou přítomnost v oblasti. Není proto zatím jasné, zda se jedná o bezprostřední plán, nebo spíše o politický signál směrem k domácímu publiku i spojencům.

Související

Doporučujeme