Server Politico sestavil seznam pěti politiků, kteří by po Viktoru Orbánovi mohli převzít roli „největšího potížisty EU“. Možná tím ale nechtěně ukázal spíš problém samotné Unie než jejích kritiků.
Evropská unie zjevně neumí žít bez svého padoucha. Jakmile jeden odejde ze scény, okamžitě se rozbíhá „konkurz“ na dalšího. Tentokrát server Politico roli „nového Orbána“ nabízí pestré pětici jmen. Od Giorgie Meloniové přes Roberta Fica až po Andreje Babiše. Zbylou dvojici tvoří bulharský exprezident Rumen Radev, který založil svoji stranu, se kterou se pokusí ovládnout dubnové předčasné volby a slovinský politik Janez Janša. Ten byl premiérem již několikrát. Jeho strana skončila v březnových parlamentních volbách na druhém místě. Podle serveru Politico však není jasné, zda vládu sestaví on nebo dosavadní premiér Robert Golob, který volby ovládl rozdílem jednoho mandátu.
Politico svůj text podává jako seriózní analýzu, ale ve výsledku to připomíná spíš dramaturgii politického seriálu s názvem Kdo vyvolá nové dramatické střety.
Zajímavé je, jak nízko je nastaven práh „potížiství“. Stačí nehlasovat automaticky podle většiny, zpochybnit některý z velkých evropských projektů nebo mít vlastní názor na válku či migraci. V tu chvíli se z politika stává kandidát na titul problémového hráče.
Ropovod Družba má být do konce dubna opět v provozu, uvedl Zelenskyj po jednání v Berlíně
Ropovod Družba, klíčová tepna pro dodávky ruské ropy do střední Evropy, by měl být podle ukrajinského prezidenta opět plně funkční do konce dubna. Opravy zařízení poškozeného lednovým ruským útokem se blíží ke konci, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Meloniová je podezřelá, protože balancuje mezi loajalitou a vlastním programem. Fico proto, že říká nepohodlné věci nahlas. Babiš, protože se nevejde do jednoduchých škatulek. A další na seznamu? Ti se provinili hlavně tím, že nejsou dokonale předvídatelní.
Celé to odhaluje zvláštní paradox. EU se ráda prezentuje jako prostor plurality a demokratické debaty, ale jakmile se tato debata skutečně projeví, začíná se mluvit o „potížistech“. Jako by konsenzus nebyl výsledkem diskuse, ale povinností.
Možná tedy nejde o to, kdo nahradí Viktora Orbána. Možná je podstatnější otázka, proč musí mít EU vůbec potřebu někoho takového hledat.
Mezinárodní měnový fond zlepšil odhad růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 2,2 procenta, uvedl měnový fond v jarním výhledu globální ekonomiky. Ještě loni na podzim počítal s růstem české ekonomiky o dvě procenta. S růstem o 2,2 procenta prognóza počítá i na příští rok. Fond nicméně varuje před závažnějšími scénáři, pokud válka na Blízkém východě potrvá déle.
Problémem by podle měnového fondu bylo i to, kdyby v důsledku současného konfliktu na Blízkém východě byla výrazněji poškozena energetická infrastruktura. To by se negativně podepsalo i na tuzemském hospodářství.
Ropný šok z Perského zálivu: Energetici obrací prognózu, globální poptávka má letos klesnout
Napětí na Blízkém východě a omezení klíčové námořní tepny pro přepravu ropy zásadně mění výhled světového trhu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) nově očekává pokles poptávky, zatímco ještě nedávno předpovídala výrazný růst.
Ministerstvo financí minulý týden letošní výhled české ekonomiky zhoršilo právě v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Hrubý domácí produkt se podle něj zvýší o 2,1 procenta, zatímco lednová prognóza očekávala růst o 2,4 procenta.
Inflace klesne
Inflace v letošním roce podle MMF v Česku mírně klesne a dosáhne 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá inflaci 2,2 procenta. Průměrná roční inflace loni v Česku dosáhla 2,5 procenta.
Nezaměstnanost si Česká republika udrží na historicky nízkých hodnotách. Fond letos počítá s tříprocentní mírou nezaměstnanosti a v příštím roce s poklesem na 2,9 procenta. Schodek běžného účtu platební bilance podle prognózy letos dosáhne 1,5 procenta HDP a v roce příštím 1,3 procenta.
Ve srovnání s ostatními zeměmi Visegrádské skupiny si Česká republika nejlépe vede právě u nezaměstnanosti a inflace. V tempu hospodářského růstu ji překonává Polsko, jehož ekonomika letos podle MMF vykáže růst o 3,3 procenta a v příštím roce o 2,4 procenta.
Slovenská ekonomika letos vykáže růst o 0,6 procenta a v příštím roce o 1,6 procenta, předpovídá MMF. Růst maďarské ekonomiky, který loni činil 0,4 procenta, v letošním roce podle prognózy měnového fondu zrychlí na 1,7 procenta a příští rok na dvě procenta.
Inflace bude v ostatních státech V4 vyšší. V Polsku MMF letos i příští rok očekává růst cen o 3,3 procenta, v Maďarsku letos o 3,8 procenta a příští rok o 3,5 procenta. Na Slovensku pak míra inflace podle MMF letos dosáhne 4,2 procenta v příštím roce 3,3 procenta.
Základní prognóza MMF předpokládá, že konflikt na Blízkém východě zůstane omezený, a to jak v délce trvání, tak v intenzitě. V případě nepříznivého scénáře v podobě delšího a rozsáhlejšího konfliktu by ceny ropy ve druhém letošním čtvrtletí byly ve srovnání s lednem v průměru o 80 procent vyšší a nadále by se držely kolem 100 dolarů za barel. Ceny zemního plynu v Evropě by se zvýšily o 160 procent proti úrovni před válkou.
Aktualizováno
Poplatky padnou, miliardy zůstanou. Vláda mění financování médií
Vládní koalice chce od příštího roku zrušit koncesionářské poplatky za Česká televize a Český rozhlas a nahradit je financováním ze státního rozpočtu. Obě média by ale podle návrhu měla dostat méně, než kolik nyní vyberou od poplatníků. Ministr kultury Oto Klempíř uvedl, že Česká televize má příští rok získat 5,74 miliardy korun, což je zhruba o miliardu méně než letošní výnos z poplatků. Český rozhlas má obdržet 2,07 miliardy korun, tedy asi o 400 milionů méně než letos. Vedení obou institucí před změnou varuje a opozice ji označuje za likvidační, přičemž avizuje obstrukce při projednávání zákona.
Česko by jako čistý dovozce energií a vyspělá ekonomika takovým otřesem citelně utrpělo. Růst HDP vyspělých ekonomik by nepříznivý scénář letos podle odhadů MMF snížil o 0,6 procentního bodu, a to z 1,8 přibližně na 1,2 procenta. Globální inflaci by to zvýšilo o 1,5 procentního bodu na 5,4 procenta, přičemž riziko nekontrolovatelné inflace by centrální banky donutilo k dalšímu zvyšování úrokových sazeb a tím i k dalšímu utlumení ekonomické aktivity.
Měnový fond navíc varuje před ještě závažnější variantou, v níž by konflikt výrazně poškodil klíčovou energetickou infrastrukturu. Globální růst by v takovém případě klesl na dvě procenta, což je na hranici globální recese. Celosvětová inflace by pak v roce 2027 přesáhla šest procent.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Studená sprcha pro USA: Ekonomika zpomalila víc, než se čekalo
Po drtivém volebním triumfu nové politické síly přichází první zásadní střet o podobu moci v zemi. Lídr Tiszy Péter Magyar vyzval prezidenta k odstoupení a naznačil rychlé změny ústavního i zahraničněpolitického směřování Maďarska.
Péter Magyar, jehož strana Tisza přesvědčivě vyhrála nedělní parlamentní volby v Maďarsko, dnes znovu vyzval prezidenta Tamáse Sulyoka, aby rezignoval. Podle něj totiž hlava státu ztratila legitimitu v důsledku výrazné změny politických poměrů v zemi. Sulyok je dlouhodobě považován za spojence dosud vládnoucí strany Fidesz premiéra Viktora Orbána.
„Maďaři rozhodli jasně, chtějí změnu režimu,“ uvedl Magyar na tiskové konferenci. Zdůraznil, že výsledek voleb není pouze běžnou politickou rotací, ale hlubokým mandátem k přestavbě fungování státu. Výzvu k rezignaci prezidenta označil za „logický krok v procesu obnovy demokratických institucí“.
Lukáš Kovanda: Magyar vítězí, forint i maďarské akcie letí vzhůru
Tamás Sulyok byl do funkce prezidenta zvolen parlamentem v únoru 2024, poté co dlouhodobě působil jako předseda ústavního soudu. Jeho mandát je pětiletý a formálně není na výsledku parlamentních voleb závislý. Přesto Magyar tvrdí, že prezident, který je spojován s předchozí vládní garniturou, by měl z politických důvodů odstoupit.
Ústavní většina otevírá cestu k zásadním změnám
Strana Tisza podle téměř kompletních výsledků získala více než dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Taková převaha jí umožňuje nejen sestavit vládu bez koaličních partnerů, ale především měnit ústavu, což bylo dosud výsadou Fideszu během vlády Viktora Orbána.
Magyar již naznačil, že jeho kabinet plánuje revizi klíčových zákonů přijatých v posledních letech. Mezi prioritami zmínil posílení nezávislosti institucí, reformu justice a změny ve volebním systému. Očekává se také zásah do mediální legislativy a fungování veřejnoprávních institucí.
Jedním z hlavních témat nové vlády má být obnovení důvěry mezi Maďarskem a Evropskou unií. Magyar uvedl, že jeho cílem je „vrátit Maďarsko pevně do evropského prostoru“ a odstranit spory, které v posledních letech vedly k pozastavení části evropských fondů.
Konkrétně jde o zhruba 20 miliard eur (asi 487,7 miliardy korun), které Brusel zadržuje kvůli výhradám k právnímu státu a transparentnosti. „Rozmrazení těchto prostředků je klíčové pro ekonomiku i modernizaci země,“ zdůraznil Magyar.
Konec éry Viktora Orbána
Výsledek voleb znamená zásadní politický zlom. Po 16 letech končí dominance Fideszu a éra Viktora Orbána, který byl jednou z nejvýraznějších postav evropské politiky poslední dekády. Jeho vláda byla charakteristická důrazem na národní suverenitu, konzervativní politiku a časté spory s institucemi Evropské unie.
Porážka Fideszu podle analytiků odráží únavu části voličů z dlouhodobé koncentrace moci i ekonomické problémy posledních let, včetně inflace a stagnace reálných příjmů.
Napjaté týdny předávání moci
V následujících dnech se očekává intenzivní politické vyjednávání a možné napětí mezi novou parlamentní většinou a stávajícími institucemi. Otázkou zůstává, zda prezident Sulyok výzvě k rezignaci vyhoví, nebo zda dojde k institucionálnímu střetu.
Politologové upozorňují, že i přes silný mandát bude Magyar čelit složitému úkolu, tedy nutnosti rychle prosadit změny, aniž by došlo k destabilizaci systému. Klíčové budou první kroky nové vlády, které naznačí, zda se Maďarsko skutečně vydá na cestu hluboké transformace.
Den D pro Orbána. Volby v Maďarsku odstartovaly, mohou změnit směr země
V Maďarsku se dnes v 6:00 středoevropského letního času otevřely volební místnosti a začaly parlamentní volby, které mohou zásadně změnit politickou budoucnost země. O hlasy může usilovat zhruba osm milionů voličů, hlasování potrvá do 19:00. První průběžné výsledky chce Národní volební úřad zveřejnit kolem 20:00.
Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách a hovořil o „bezprecedentním mandátu“. Po sečtení 98,9 procenta okrsků by Tisza získala 138 z celkových 199 mandátů, což jí zajišťuje ústavní většinu.
