Lukáš Kovanda: Nové občanské povolenky zdraží běžné české domácnosti život o 83 tisíc korun ročně
Včera termínový kontrakt pro rok 2027 na povolenku EU pro domácnosti uzavřel na londýnské burze ICE na ceně 76,44 eura za kus .Cena je citelně výše, než by odpovídalo stropu EU ve výši 45 eur za tunu emisí, a to i když tento strop upravíme o inflaci (strop je stanovený v cenách roku 2020).
Například nizozemská banka ABN Amro předpokládá roku 2027 inflačně upravený strop ve výši 59 eur za povolenku. Včerejší cena povolenky je tak o takřka 30 procent nad úrovní oněch 59 eur, tedy nad úrovní inflačně upraveného stropu EU.
Česko musí dramaticky navýšit výdaje na obranu. Pokud se nechce ocitnout v kůži příslovečného myslivce, co honil tolik zajíců naráz, až si uhnal smrt, čelí nutnosti jiné výdaje osekat. Nebo musí zásadně zmírnit zátěž, která snižuje konkurenceschopnost jeho firem a podniků v globálním meřítku. Tím si Česko zajistí rychlejší ekonomický růst. Tedy i vyšší daňové inkaso, aniž by daňové sazby zvyšovalo. Takže by pak mohlo vydávat mnohem více na zbrojení, a ještě k tomu udržet rozsah sociálního státu i při postupujícím demografickém stárnutí.
Kde vzít pět procent na obranu? Kdo nechce zpomalit Green Deal, nahrává Rusku
Názory
To naznačuje, že mezinárodní investoři zatím nevěří že Brusel, jenž bude mít obchodování s povolenkami pro domácnosti – někdy si jím říká též občanské povolenky – v gesci, strop dodrží. A na tuto svoji „nevíru“ vsází vlastní peníze či peníze klientů. Pokud by totiž Brusel strop dodržel, nebude plnit závazky Green Dealu EU, včetně jeho páteřního programu Fit for 55. Příliš nízký strop totiž znamená příliš pomalou dekarbonizaci, takže by se nestihl hlavní cíl Green Dealu, tedy dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Pohled investorů podporuje hned několik odborných studií renomovaných institucí pracovišť, například univerzitních.
Už před spuštěním občanských povolenek ostatně v odborných a akademických kruzích panovaly vážné pochyby, zda uvedený strop, na který se odvolávají i mnozí čeští politici, je možné dodržet.
Dané povolenky, povolenky druhého typu, jež jsou někdy označovány jako povolenky pro domácnosti či občanské povolenky, by od roku 2027 mely zatížit například pohonné hmoty či vytápění bytů i v Česku. Podstatně se tak rozšíří část ekonomiky EU, na niž jsou povolenky uplatněny. Ty stávající, tedy povolenky prvního typu, se vztahují hlavně na velké, emisně náročné průmyslové provozy typu elektráren, oceláren, cementáren, ale třeba i cukrovarů. Ty samozřejmě zůstanou dále v platnosti.
Univerzita v Kolíně nad Rýnem letos v dubnu publikovala studii, podle které je nerealistické očekávat cenu povolenky druhého typu pod úrovní 250 eur za tunu emisí, mají-li být plněny cíle dekarbonizačního plánu EU Fit for 55, jenž je klíčovou součástí Green Dealu EU. Ceny 250 eur za tunu emisí by povolenky druhého typu měly dle studie dosáhnout před rokem 2030.
Dopad na peněženky českých občanů
Rozdělme si dopad občanské povolenky do cen pohonných hmot, dále pak do cen vytápění bytů a domů a konečně do obecné inflace v Česku. Podle výpočtu České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu by cena totiž povolenky druhého typu ve výši zmíněného stropu, 45 eur za tunu emisí, značila zvýšení ceny pohonných hmot v ČR o 3,20 Kč/l, včetně DPH . Každých deset eur v ceně povolenky navíc pak cenu podle asociace zvedne o 0,71 Kč/l.
Pokud ale vyjdeme z hodnoty inflačně upraveného stropu, zmíněných 59 eur za povolenku, taková úroveň by zdražila pohonné hmoty v Česku o 4,20 Kč/l a o dalších 0,93 Kč/l při zdražení o každých deset eur, tedy v inflační úpravě, při zdražení o každých 13,1 eur. Suma 220 eur za povolenku bude v odpovídající inflační úpravě činit roku 2027 zhruba 262 eur. To by odpovídalo zdražení pohonných hmot od roku 2027, ale zároveň ještě před rokem 2030, o přibližně 18,60 na litr.
Průměrná cena pohonných hmot, benzínu Natural 95 a motorové nafty, byla včera v Česku celorepublikově 33,80 Kč/l. Od roku 2027, nejpozději, do roku 2030 by při započtení ceny nové občanské povolenky plnící závazky Green Dealu tedy za jinak stejných okolností měla vzrůst na 52,40 Kč/l.
Obnovitelné zdroje, z povahy neřiditelné, zásadně přispívají ke zvýšení zranitelnosti přenosových soustav. Do značné míry mohou za dubnový španělský blackout. Zda a v jaké míře mohou za nynější blackout český – jehož škody budou minimálně ve stovkách milionů korun –, se teprve ukáže. Bude to předmětem dalšího vyšetřování. Rizika spojená s obnovitelnými zdroji s jejich rostoucím podílem na energetickém mixu ale tak jako tak stoupají.
Lukáš Kovanda: Čechům kvůli obnovitelným zdrojům hrozí častější blackouty
Názory
Při průměrné spotřebě pohonných hmot na domácnost čítající v současnosti zhruba 975 litrů ročně se tak jedná o nárůst životních nákladů kvůli dražším pohonným hmotám za jinak stejných podmínek ze zhruba 33 000 Kč na přibližně 51 000 Kč, tedy o nějakých 18 000 korun.
Občanské povolenky ale zdraží nejen pohonné hmoty, nýbrž i vytápění bytů a domů, zejména uhlím a plynem. Při ceně povolenky pro domácnost čítající 250 eur si domácnost připlatí 1250 korun za megawatthodinu, plyne z údajů webu Fakta o klimatu viz tabulka serveru Peníze.cz. Běžný rodinný dům vykazuje spotřebu třeba 25 megawatthodin plynu ročně. V úpravě o inflaci by tak od roku domácnost v něm bydlící postupně, do roku 2030, připlatila takřka 33 tisíc korun ročně v cenách roku 2027.
Běžný rodinný dům využívající stále ještě uhlí vykazuje roční spotřebu kolem 5,5 tuny. Vyjdeme-li opět z dat webu Fakta o klimatu a zmíněné tabulky, pak si domácnost, která v takovém domě bydlí, v úpravě o inflaci připlatí od roku 2027 postupně, ale opět ještě do roku 2030, bezmála 105 tisíc korun v cenách roku 2027.
Drastické zdražení
Většina českých domácností využívajících k vytápění fosilní palivo, uhlí či plyn, využívá plyn, a to zhruba v poměru 85:15. Pokud příslušný poměr použijeme pro stanovení vah, následný vážený průměr činí necelých 44 000 korun. K tomu připočteme nárůst životních nákladů způsobený nárůstem obecné inflace čistě z důvodu zavedení a následného růstu ceny občanských povolenek.
Polská centrální banka odhaduje, že zavedení povolenek přidá k inflaci dva procentní body. Pokud vyjdeme z tohoto předpokladu a aplikujeme jej na Česko, přičemž budeme dále předpokládat, že v následujících letech – tedy 2028, 2029 a 2030 – stoupne dodatečná inflace z důvodu růstu ceny občanských povolenek vždy o rovný jeden procentní bod, pak životní náklady průměrné domácnosti stoupnou z odhadovaných 415 tisíc korun v roce 2026 – což vychází z inflačně upravených údajů ČSÚ – o zhruba 21 000 korun do roku 2030, a to čistě z důvodů inflačních tlaků vyvolaných zavedením a růstem ceny občanských povolenek.
Celkově si tak čistě z důvodů zavedení a růstu cen občanských povolenek připlatí běžná česká domácnost bydlící v rodinném domě a využívající jeden automobil po roce 2027, ale ještě do roku 2030, celkem 18 000 + 44 000 + 21 000 = 83 000 Kč ročně.
Evropská centrální banka stupňuje svůj tlak na spuštění digitálního eura, přestože jí v průzkumu vyšlo, že jej lidé nechtějí. Bulhaři jsou k němu po včerejšku výrazně blíže než Češi, mají ale notně horší rating. Eurozóna ztrácí na pověsti elitního klubu, pokud ji vůbec kdy měla. 
Lukáš Kovanda: Eurem budou platit už i Bulhaři. Eurozóna opravdu není žádný elitní klub
Názory
