Trumpova cla, volby a nacionalisté, konflikt na Ukrajině, skomírající průmysl, drahé energie a trvající inflace. To vše je nebezpečný koktejl, který ohrožuje stabilitu střední a východní Evropy, shodují se bankéři.
Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54 tisíc korun. Nad 50 tisíc korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51 800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek, uvádí makroekonomická predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Poukázala nicméně na pokrok při snižování inflace ve Spojených státech. Naznačila tak, že se blíží snížení úrokových sazeb, napsala agentura AP.
Když začátkem roku 2022 vytáhla ruská vojska na Ukrajinu a Západ uvalil tvrdé sankce, mělo to okamžitý efekt, prudce propadl rubl, burza, zahraniční obchod, s ruskými dluhopisy se přestalo obchodovat a centrální banka musela prudce zvýšit úrokové sazby. Panovalo přesvědčení, že Rusko zkrachuje. Uběhlo dva a půl roku a vše je jinak. Tedy ekonomicky.
Důvěra v českou ekonomiku podle statistiků klesá, jak mezi průmyslníky, tak spotřebiteli. Výrazně narůstá počet domácností, které svoji finanční situaci hodnotí hůře než v uplynulých měsících.
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v květnu zhoršily. Zhoršení ale bylo druhé nejslabší od srpna roku 2022. Index nákupních manažerů (PMI) stoupl v květnu na 46,1 bodu z dubnových 44,7 bodu, uvedla dnes společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.
Český průmysl podvazují vysoké úroky a také slabá německá a čínská poptávka. Stejně tak útoky jemenských povstalců v Rudém moři nebo třeba nadprůměrně teplé počasí, píše v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Čínská ekonomika ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla o 5,2 procenta, což je sice v souladu s cílem Pekingu, ale o desetinu procentního bodu zaostává za očekáváním analytiků, píší světové agentury s odvoláním na oficiální čínská data. V předchozím tříměsíčním období činil růst hrubého domácího produktu (HDP) 4,9 procenta. Mezičtvrtletně růst HDP v posledním trimestru zvolnil na jedno procento z revidovaného tempa 1,5 procenta ve třetím čtvrtletí.
V tuto chvíli nelze z ekonomického hlediska přijetí eura v České republice doporučit. Celospolečenské náklady takového kroku převyšují benefity, a dokonce se obávám, že s rostoucím náskokem. To ale neznamená, že euro je z hlediska Česka odepsané navždy.
Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí klesla meziročně o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj předchozí odhad ze začátku prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta.
Svět, který jsme znali se nenávratně mění a dochází k zásadním geopolitickým změnám, klimatické změně i k remodelaci globálního obchodování. A na to vše budou muset reagovat také investoři. Ještě více než dřív pro ně bude zásadní se umět zorientovat na finančním trhu a zvolit si tu nejvhodnější investiční strategii, říká v rozhovoru pro newstream.cz investorka a šéfka investiční strategie skupiny UniCredit Manuela D´Onofrio.
