Česká inflace v říjnu nečekaně zpomalila na 2,4 procenta. Radost z levnějších potravin ale může mít krátké trvání. Ekonomové varují, že prudké zdražování energií se do peněženek domácností teprve promítne a začátkem příštího roku může inflace vystřelit téměř ke čtyřem procentům. Českou národní banku navíc už ve čtvrtek čeká rozhodování o úrokových sazbách, které by podle odhadů mohly vzrůst.
Česká ekonomika se normalizuje, zažíváme jedny ze zlatých časů českého hospodářství, uvedl Petr Sklenář, ředitel měnové sekce České národní banky (ČNB) k prognóze makroekonomického vývoje.
Zadlužení České republiky je poloviční oproti průměru Evropské unie, upozorňuje ekonom investiční společnosti BHS Štěpán Křeček. Český veřejný dluh je 43,4 procenta, což je polovina evropské úrovně.
Donald Trump v minulém týdnu opět ostře zaútočil na šéfa americké centrální banky Jeromeho Powella. Označil ho za hlupáka a vyzval ho, aby razantně snížil úrokové sazby. To se ale ani přes hlasitý apel dnes nestalo.
Bankovní rada ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,50 procenta, uvedl šéf komunikace ČNB Jakub Holas. Bankovní rada své rozhodnutí, které je v souladu s převažujícím očekáváním na finančním trhu, opírá o novou makroekonomickou prognózu i předběžný odhad dubnové inflace, která s meziroční hodnotou 1,8 procenta byla nejnižší za sedm let.
Trumpova cla, volby a nacionalisté, konflikt na Ukrajině, skomírající průmysl, drahé energie a trvající inflace. To vše je nebezpečný koktejl, který ohrožuje stabilitu střední a východní Evropy, shodují se bankéři.
Hrubý domácí produkt (HDP) Číny ve třetím letošním čtvrtletí meziročně vzrostl o 4,6 procenta. Uvedl to čínský statistický úřad. Výkon ekonomiky tak mírně překonal očekávání analytiků oslovených agenturou Reuters, kteří předpovídali meziroční růst o 4,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí se hospodářství meziročně zvýšilo o 4,7 procenta.
Výkon českého průmyslu zůstal i letos v červenci chabý, v souladu s očekáváním. Meziměsíčně odepsal 0,8 procenta, meziročně pak dokonce 1,9 procenta. Vyhlídky do dalších měsíců přitom nejsou o moc lepší.
Stavební společnost Skanska v roce 2023 vykázala v České republice a na Slovensku čistý zisk 396,7 milionu korun, tedy meziročně o 19 procent méně.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček.
Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54 tisíc korun. Nad 50 tisíc korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51 800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek, uvádí makroekonomická predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.
