Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Vědecká fakta i selský rozum. Macinka popsal, jak by vedl ministerstvo životního prostředí

Předseda Motoristů sobě Petr Macinka
ČTK
 ČTK

V programu stran vznikající koalice v oblasti životního prostředí nevidí předseda Motoristů Petr Macinka velké rozdíly. Při příchodu na programová jednání ANO, SPD a Motoristů ve Sněmovně řekl, že je pro pragmatickou a racionální ochranu přírody založenou na vědeckých faktech, ale i selském rozumu. Výzvy ekologů, aby ministerstvo životního prostředí nevedl Macinka, ani nikdo další z Motoristů, pokládá za zbytečně hysterické až alarmistické. Později uvedl, že se vyjednávací týmy shodly, kam chtějí směřovat v otázkách životního prostředí.

Macinka před jednáním uvedl, že měl možnost prostudovat materiály od ANO. „Myslím, že nějaké obří rozpory tam nebudou,“ míní. Ekologické organizace minulý týden při schůzce s šéfem ANO a možným budoucím premiérem Andrejem Babišem upozorňovaly, že ANO chce pokračovat v programech Nová zelená úsporám a kotlíkových dotací, Motoristé naopak prosazují jejich zrušení. Rozpory podle nich panují i ohledně ochrany národních parků či podpory obnovitelných zdrojů.

„V obecné míře jsme se shodli na tom, kam směřovat, jak k tomu přistupovat. Opravdu zásadní je dát prioritu ochraně životního prostředí a přírody. A myslím, že to je to, co by asi od agendy ministerstva životního prostředí každý rozumný člověk měl čekat,“ uvedl Macinka po jednání. Debata o programovém prohlášení v oblasti životního prostředí podle něj zabrala dvě a půl hodiny.

Macinka opět odmítl komentovat, zda míří do funkce ministra životního prostředí. „Nyní se pracuje na programovém prohlášení, které bude komplexní. Teprve potom dojde k nějakému návrhu koaliční smlouvy a teprve pak bude pan prezident seznámen s nějakými personáliemi, takže já to teďka nechci personifikovat,“ uvedl. Vyjednávání podle něj jdou velmi dobře, jde o věcné, korektní a seriózní diskuse, kterých se účastní mimořádně kompetentní lidé.

FOTOGALERIE: Protesty proti Motoristům v Praze

Racionální ochrana přírody

Motoristé podle Macinky usilují o pragmatickou a racionální ochranu přírody založenou na vědeckých faktech i selském rozumu a úctě k vlastnictví i udržitelnému hospodářství. V oblasti životního prostředí podle něj mohou být oblasti, kde se vznikající koalice dohodne na zásadní revizi, podobně jako se to má týkat inkluze ve školství. „Protierozní vyhláška je pro nás problém a myslím, že nejsme sami, vede se o ní velmi živá debata mezi zemědělci,“ řekl. Řada vyhlášek podle něj jde vysoce nad rámec toho, co požadují evropské předpisy.

Více než 20 ekologických organizací vyzvalo po volbách Babiše, aby do čela resortu nenominoval nikoho z Motoristů. Post by podle nich měl obsadit někdo, kdo dokáže propojit ochranu životního prostředí s rozvojem moderního průmyslu, energetiky a zemědělství a opírá se o vědecké poznatky a dialog s odborníky. Podobný otevřený dopis podepsalo přes 50 profesorů a 400 vědců, vznikl i otevřený dopis podepsaný více než 7500 studenty.

Macinka řekl, že kritika je možná až zbytečně hysterická a alarmistická. „Měli bychom se myslím všichni trochu uklidnit. A teprve poté, co bude k dispozici programové prohlášení, ať je to nějak hodnoceno. Pak teprve možná bude v některých radikálních aktivistických spolcích důvod pro nějakou jejich tradiční hysterii, ale teď určitě ne,“ uvedl. Svou možnou nominaci na ministerstvo odmítl komentovat.

Šéf SPD Tomio Okamura řekl, že programové prohlášení vznikající vlády bude spíš všeobecné a deklaratorní, konkrétní obsah později určí expertní schůzky. Před obecnými deklaracemi varoval Jiří Koželouh z Hnutí Duha. „Obecné programové prohlášení v oblasti životního prostředí by byl bianco šek pro Motoristy, aby realizovali svůj destruktivní program, zrušili přínosné programy na úspory energie či chráněná území, pokud dostanou ministerstvo životního prostředí,“ sdělil Koželouh. Znamenalo by to podle něj prohru i pro ANO a Babiše, protože by nemohli plnit své sliby voličům.

Kvantový počítač

Trumpova administrativa míří na kvantové počítače: USA chtějí podíly ve firmách výměnou za státní financování

Akcie firem zaměřených na kvantové počítače prudce vzrostly poté, co Wall Street Journal informoval, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná s několika společnostmi o převzetí vlastnických podílů výměnou za federální dotace. Podle zdrojů deníku by mělo jít o společnosti IonQ, Rigetti Computing, D-Wave Quantum a Quantum Computing Inc., zatímco další firmy, včetně Atom Computing, o podobných dohodách uvažují.

Přečíst článek

Související

Petr Macinka a Filip Turek

Ekologové: Motoristé v čele ministerstva životního prostředí mohou ohrozit přírodu i zdraví lidí

Přečíst článek
Lidé protestovali proti obsazení resortu životního prostředí Motoristy

Lidé v Praze protestovali proti Motoristům v čele ministerstva životního prostředí, protesty se chystají i v Brně

Přečíst článek

Vlivný fond Andreessen Horowitz chystá svou největší investici vůbec. Vedle AI to bude i do zbrojení

Zakladatel fondu Andreessen Horowitz Marc Andreessen
ČTK
Stanislav Šulc
sta

Investice do technologických titulů zdaleka nejsou u konce. Potvrzuje to nový plán vlivného fondu Andreessen Horowitz, který plánuje do nových technologií napumpovat deset miliard dolarů. Vedle umělé inteligence se přitom chce zaměřit také na zbrojní inovace.

Technologičtí miliardáři nepolevují své snahy svézt se na vlně rostoucího zájmu o umělou inteligenci. A ke klíčovým figurám v této vlně patří vedle Petera Thiela nebo Elona Muska také fond Andreessen Horowitz založený v roce 2009 Marcem Andreessenem a Benem Horowitzem. V Kalifornii sídlící fond uspěl s brzkými investicemi do dnes obřích firem, jako jsou Google, Facebook, X (dříve Twitter) nebo Stripe. Podle odhadů má fond v současnosti pod správou 46 miliard dolarů.

Aktuálně fond chystá novou vlnu investic, která by podle listu The Financial Times měla dosáhnout až částky deseti miliard dolarů. Hlavním cílem přitom bude opět rychle rostoucí a mimořádně inovativní prostředí moderních technologií, zejména spojených s vývojem umělé inteligence.

„Zhruba šest miliard z celkové částky by mělo jít na podporu větších a již etablovaných společností. Až 1,5 miliardy by mělo putovat na rozvoj AI aplikací, stejná částka pak na investice do AI infrastruktury. A kolem jedné miliardy by mohl získat projekt American Dynamism, což je investiční vehikl fondu pro podporu zbrojního průmyslu,“ uvedl server FT.com.

Bitcoinová ETF: nový zlatý důl pro správce fondů

Z kryptoměn se stal seriózní byznys i pro největší správce aktiv na světě. Zatímco tradiční indexové fondy typu S&P 500 nabízejí jen minimální poplatky, bitcoinová ETF se stala novým zdrojem výnosů. BlackRock na nich už vydělává více než na svém vlajkovém akciovém fondu – a podle analytiků tento trend zdaleka nekončí.

Přečíst článek

Rostoucí fond

Desetimiliardový investiční plán je pro Andreessen Horowitz největší investicí v dosavadní historii. Překonala investiční kolo z roku 2022, kdy v průběhu boomu technologického sektoru fond investoval devět miliard dolarů.

Tehdy fond výrazně vsadil na růst společností pracujících na umělé inteligenci, což mu vyneslo velmi rychlý výnos. Mezi společnostmi, na jejichž růstu se fond podílel, jsou například Databricks, evropský Mistral nebo zbrojně-technologická společnost Anduril Industries.

Výhodou fondu je i jeho personální propojení se současnou administrativou Donalda Trumpa. Bývalý partner fondu Scott Kupor je momentálně šéfem Úřadu pro civilní zaměstnance a Sriram Krishnan, další bývalý člen vedení fondu, je aktuálně hlavním poradcem Bílého domu pro problematiku umělé inteligence.

Marcel Soural

Marcel Soural a jeho Trigema otevírá fond pro investory. Chce miliardy korun

Jeden z největších developerů v Česku Marcel Soural, majitel Trigemy, a také jeden z nejbohatších Čechů, se rozhodl otevřít investiční fond pro kvalifikované investory. Spustí ho už v listopadu. Vloží do něj nemovitosti v hodnotě tři čtvrtě miliardy korun s tím, že jak budou přibývat investoři, chce růst na miliardy korun. Investorům nejen slibuje solidní výnos, ale s pomocí jejich peněz chce stavět nové projekty. Nabízí zhodnocení deset procent plus. Soural je na trhu přes třicet let, peníze vloží například do nejvyšší budovy v Česku.

Přečíst článek

Reddit

Reddit žaluje Perplexity AI: obvinění z „praní dat“ a nelegálního stahování obsahu uživatelů

Americký provozovatel jednoho z nejnavštěvovanějších internetových diskusních fór Reddit žaluje start-up Perplexity AI, viní ho z nezákonného stahování obsahu svých uživatelů pro trénink umělé inteligence. S odvoláním na soudní dokumenty o tom informovala agentura Reuters.

Přečíst článek

Související

Umělá inteligence nás může posouvat, každý tak může mít za učitele Aristotela, říká Andrea Ferancová Bartoňová

Přečíst článek

Trumpovy sankce na ruskou ropou mohou ohrozit zásobování palivy i Česka, zejména Moravy

Trumpovy sankce na ruskou ropou mohou ohrozit zásobování palivy i Česka, zejména Moravy
Profimedia
Lukáš Kovanda

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Právě sankce na Lukoil, tentokrát ovšem ze strany Ukrajiny, v loňském roce ohrožovaly zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska. To jsou dvě poslední země EU, které jsou závislé na potrubních dodávkách ropy z Ruska.

Trumpovy nové sankce se druhotně vztahují také k finančním společnostem, které jsou s Rosněftí a Lukoilem v transakčním styku. Sankce spočívají v odstřižení obou zmíněných ruských podniků od amerického bankovního systému, což jim znemožňuje provádět transakce v dolarech. Dolar přitom představuje jednoznačně dominující měnu světového obchodu s ropou.

Druhotně by se odstřižení od dolarového finančního systému mohlo týkat také společností, které po finanční stránce zajišťují dovoz ruské ropy do Maďarska, a tedy i na Slovensko. V praxi by to znamenalo, že partnerská banka maďarského petrochemického podniku MOL, který má věcně v gesci dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko jižní větví ropovodu Družba, by zřejmé nemohla nést související rizika. MOL by tak prakticky neměl, jak za ruskou ropou legálně zaplatit, a to nejen v dolarech, ale ani v eurech. Právě proto, že banka, kterou MOL využívá, případně další finanční společnosti zajišťující jeho transakce s ruskou stranu, by samy mohly být odstřiženy od dolarového systému, což by pro ně bylo potenciálně likvidační.

Americký prezident Donald Trump

Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Přečíst článek

Ovšem MOL nezveřejňuje, od kterých přesně společností ruskou ropu nakupuje. Pokud by se jednalo zcela či z drtivé většiny o jiné ruské podniky než zmíněné dva nově sankcionované, například o Tatněfť, Trumpovy sankce by zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska ohrožovat přímo neměly. 

Hrozba pro Moravu

Jestliže by však sankce vedly k zásadnějšímu ochromení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko, nepříznivě může být dotčeno i Česko. Zejména východní část Česka, Morava, je stále z velké míry zásobována ropnými produkty, například motorovou naftou, ze Slovenska. Tu tamní podnik Slovnaft, dcera zmíněného maďarského MOL, sice od letoška musí zpracovávat z neruské ropy, avšak ochromení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně vytvořilo citelný tlak na obecný růst cen pohonných hmot nejen v Maďarsku a na Slovensku, ale také v Česku.

Celou situaci by zhoršoval fakt, že nové Trumpovy sankce se mají týkat i německé dcery Rosněfti, podniku Rosneft Deutschland, jež vlastní rafinérie ve východní části Německa, které tedy také palivy zásobuje. Německá vláda nepřistoupila k jejímu znárodnění, i když ji má po ruské invazi na Ukrajinu v nucené správě, takže se Trumpovy sankce vztahují i právě na Rosneft Deutschland. Zhoršení zásobování palivy východní části Německa by představovalo další tlak na růst cen v celém středoevropském regionu, tedy i v Česku.  

Související

Americký prezident Donald Trump

Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“

Přečíst článek
Rafinérie italské společnosti Saras v městě Sarroch na Sardinii.

Přichází embargo EU na ruské ropné produkty. Akcie evropských rafinérií letí vzhůru, cena nafty také

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Benzin i nafta dál skokově zdražují. Dílem je to vinou Saúdů

Přečíst článek
Doporučujeme