Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.

Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.

Princip spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy Ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska.

Unijní prezidenti a premiéři kvůli výhradám některých zemí na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má Euroclear své sídlo.

Dalibor Martínek: Z Pirátů se stali ztroskotanci. Nedostali ve Sněmovně jedinou funkci

Názory

Ve volbách dostali Piráti hlasy půl milionu lidí, téměř devět procent a získali osmnáct poslaneckých křesel. To je proti minulým čtyřem poslancům úspěch. Ovšem Pyrrhův. Při obsazování vedení sněmovních výborů si neškrtli.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Tři způsoby

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v projevu před europoslanci uvedla, že členské státy mají tři způsoby, jak mohou Ukrajinu finančně podpořit. „Možnost číslo jedna je využít manévrovací prostor v rozpočtu a získat peníze na kapitálových trzích. Možnost číslo dva je mezivládní dohoda, podle které si členské státy samy získají potřebný kapitál. Možnost číslo tři je reparační půjčka založena na imobilizovaných ruských aktivech,“ uvedla.

O možnostech financování Ukrajiny dnes v Bruselu debatovali i unijní ministři financí. „Většina ministrů včetně mě má za to, že reparační půjčka je jediná reálná možnost. Všechno ostatní je jenom oddalování. My nemáme čas. Ukrajina nemá čas. Jediný, kdo má čas je Putin,“ uvedl český ministr. „Mnozí z nás se snažili Belgičanům vysvětlit, že určitě najdeme řešení, abychom jejich obavy zmenšili,“ doplnil Stanjura. Žádné řešení podle něj není bez rizika, nicméně největším rizikem pro Evropu bude, když EU neudělá nic, a tak oslabí Ukrajinu.

Šéf UniCredit: V Rusku se snažíme vyhnout znárodnění

Zprávy z firem

Italská bankovní skupina UniCredit se v Rusku snaží balancovat mezi snahou dodržovat mezinárodní sankce uvalené na tamní finanční sektor a snahou vyhnout se krokům, které by Moskvu přiměly ruskou pobočku zabavit. Na fóru Evropské centrální banky věnovaném bankovnímu dohledu to řekl generální ředitel UniCredit Andrea Orcel. Informuje o tom agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Belgický premiér Bart De Wever přišel na říjnovém summitu EU se třemi požadavky. Zaprvé žádal, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé žádal po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU.

Třetí De Weverův požadavek se také týkal ostatních členských států. „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi,“ uvedl. Velké množství ruských peněz je podle něj i v jiných zemích, které však o tomto tématu mlčí.

Stanjura na dotaz, zda je Česká republika připravena podobnou záruku poskytnout, přímo neodpověděl. „Jsme vláda v demisi. Myslím, že tak velké kroky bychom dělat neměli,“ uvedl. Názor nynějšího kabinetu je podle něj nicméně zřejmý, a sice, že agresor by měl platit za škody, které způsobil. „Neumím si představit mezinárodní právo, které řekne, že můžete napadnout vedlejší zemi, zničit tam infrastrukturu, klíčové podniky, bydlení, školy, nemocnice a nemusíte nic platit,“ dodal Stanjura.

Odcházející ministr předpokládá, že rozhodnutí bude již na nové vládě v čele s pravděpodobným premiérem Andrejem Babišem, jehož ANO zvítězilo v parlamentních volbách. „Nejhorší by bylo, kdyby jedna vláda něco slíbila a za měsíc nebo za dva měsíce jiná vláda od toho slibu ustoupila. Takže já bych si přál, aby už (v polovině prosince) byla nová vláda,“ uzavřel Stanjura s tím, že období předávání moci by bylo být co nejkratší.

Rusku v říjnu klesly příjmy z prodeje ropy a paliv meziročně o 2,3 miliardy na 13,1 miliardy dolarů, tedy asi 273 miliard korun. Na vině byl slabší objem vývozu i nižší ceny, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Vývoz ropy a ropných produktů klesl o 150 tisíc barelů denně na 7,4 milionu barelů denně. Zvrátil se tak nárůst zaznamenaný v září.

Pro Rusko životně důležitý energetický průmysl je pod tlakem kvůli zintenzivnění útoků ukrajinských dronů na ropné rafinerie a ropovody. Oslabují ho i západní sankce, které mají oslabit příjmy Moskvy používané pro válku na Ukrajině.

Washington v říjnu zvýšil tlak na Moskvu zavedením sankcí proti největším ruským producentům ropy, společnostem Rosněfť a Lukoil. Jako termín pro ukončení transakcí s těmito společnostmi stanovil 21. listopad.

„Vzhledem k tomu, že země prokázala schopnost rychle vytvořit nové ropné přepravní společnosti a přepravovat větší objemy prostřednictvím své sankcionované flotily, bude další vývoj vývozu ruské ropy a ropných produktů záviset na rozhodnutích hlavních odběratelů ohledně vymáhání a zdrojů,“ uvedla IEA.

Banka JP Morgan uvedla, že zhruba 1,4 milionu barelů ruské ropy denně, tedy téměř třetina potenciálu země v oblasti námořního vývozu, zůstává v tankerech, uvedla agentura Reuters. Vykládka se podle ní zpomaluje kvůli sankcím, které proti Rosněfti a Lukoilu zavedly Spojené státy.

Aktualizováno

Europarlament odklepl klimatický cíl. Emise v Evropě mají klesnout o 90 procent

Politika

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.

ČTK

Přečíst článek