Umělá inteligence je příjemný společník. Škoda, že nám již zanedlouho sebere většinu práce. A spása v podobě nových povolání rozhodně nepřijde tak brzy, jak všichni doufají. Svět čekají pohyby, proti kterým jsou půtky o Grónsko nebo takzvaná migrační krize v podstatě banální.

Těch zpráv přibývá. Pokradmu, ale důsledně a jistě. Vezměme to namátkou. Nezaměstnanost v prosinci narostla na nejvyšší úroveň za několik let. A v roce 2026 v Česku téměř jistě dosáhne hranice pěti procent a možná ji i překoná. A co je možná zajímavější, sice nejrychleji přicházejí lidé o zaměstnání v tradičně transformací stižených regionech, ale čtvrtým regionem, kde lidé masivně přišli o práci, je Praha. Vrátíme se k tomu.

Další zpráva: díky AI jedna IT společnost nasadila 30 procent úplně nového informačního systému do velké firmy za čtyři… ne měsíce, ne týdny, ani dny, ale za čtyři hodiny. Proti dřívějšímu stavu činily pouhé jednotky procent. Vrátíme se k tomu.

Když provoz řídí algoritmy, firmy řeší rekvalifikace

Zprávy z firem

AI, data a prediktivní řízení provozu. Díky propojení technologií končí éra intuice a improvizace. Digitalizace zvyšuje efektivitu, ale i rizika. Kybernetická bezpečnost se stává provozní prioritou a investice do rekvalifikací zaměstnanců nutností.

nos

Přečíst článek

Automobilový koncern Stellantis plánuje propustit v polské továrně v Tychách 740 lidí, což je téměř třetina zaměstnanců. Od března v podniku na jihu země, který je jedním z jeho nejdůležitějších výrobních závodů v Evropě, také zruší třetí výrobní směnu. Vrátíme se k tomu.

Vstupujeme do „normálního“ světa

Jsou to nahodilé zprávy z posledních dní, které říkají v podstatě totéž: lidé přicházejí o práci. Ekonomové budou chlácholit, že to je běžné, možná si některý vzpomene i na poučku, že nižší než pětiprocentní nezaměstnanost je vlastně škodlivá, protože to není motivující (volně přeloženo, v takové společnosti mají lidé tendenci se flákat).

Takže ano, vstupujeme opět do „normálního“ světa, kde lidé o práci bojují, usilují a bojí se oni.

Jenomže ono to je trochu složitější, jak ukazují ty další dvě zprávy. AI už skutečně nahrazuje pracovní sílu. Možná to je pomalejší, než si někdo představoval, možná to probíhá jiným způsobem, než jsme si malovali, ale děje se to. A dít se to bude dál.

740 lidí bez práce. Stellantis škrtá ve polském závodě

Zprávy z firem

Koncern Stellantis chystá výrazné škrty v závodě v Tychách. O práci přijde 740 zaměstnanců. Odbory varují před dominovým efektem.

ČTK

Přečíst článek

A ne, sázka na průmysl to opravdu nezachrání, jak ukazuje ta třetí zpráva, protože průmysl je tradičně velmi náročný na investice a ty jsou zase podmíněné budoucími výnosy. Kde nelze čekat úspěch, tam investice téměř jistě nebudou. A velké firmy, které ještě mají nějaký kapitál na investice i do něčeho jiného, než jsou tanky a protiraketové systémy, si budou hodně rozmýšlet, kam budou investovat. A situace na místním pracovním trhu je opravdu zajímat nebude.

Až přijdou o práci naši lidi

Takže si to shrňme: nezaměstnanost poroste a práce bude ubývat. Kdo tvrdí něco jiného, má nejspíš informace, které by měl poskytnout ostatním, protože běžný člověk je nemá a blíží se do fáze paniky.

V souvislosti s tím, jak AI bude ubírat lidem práci, se pak používá řada historických analogií a pouček. Tou hlavní je, že v historii vždycky svět nakonec našel nějakou rovnováhu, vznikla zaměstnání, která dříve nebyla.

Tím se sice dneska rádi uklidňujeme, ale v tom příběhu se zapomíná na dvě podstatné věci. První je doba, po kterou se ta nová rovnováha ustavovala. Může to trvat dekády, během kterých bude část světa extrémně bohatnout a druhá extrémně živořit. S tím se tak nějak nevyřčeně počítá, protože tak tomu bylo vlastně vždycky, a naštěstí dějiny psali ti první, takže ty druhé nikdo nezaznamenal.

Druhá věc je ještě méně nasvěcovaná, ale může přinést opravdový problém. V historii při podobných změnách patřili k poraženým vždy lidé bez jakékoli moci, tedy i bez politických hlasů. To se ale tentokrát nestane. O práci budou přicházet „naši lidi“, kterými se všichni rádi zaštiťují. A může to ve světě přinést pohyby, proti kterým byla takzvaná migrační krize v podstatě taková legrace.

Další texty Stanislava Šulce

Na Dvoreckém mostě mezi Prahou 4 a Prahou 5 to ve středu vypadalo spíše jako na stavbě dálnice než na nové městské lávce. Na rozestavěnou konstrukci najely těžké nákladní vozy a inženýři sledovali, co to s mostem udělá. Proběhla totiž klíčová zatěžovací zkouška, která má potvrdit, že je stavba připravená na běžný provoz.

Na Dvorecký most ve středu najely těžké kamiony a geodeti sledovali pohyb konstrukce. Podle náměstka primátora pro dopravu Jaromíra Beránka (Piráti) klíčová zatěžovací zkouška ukázala, že se stavba blíží do finále. „Otevření plánujeme na duben,“ řekl novinářům. Stavba, která začala na podzim roku 2022, vyjde město zhruba na 1,5 miliardy korun bez DPH.

Kamiony místo tramvají

Zkoušku měla na starosti firma Pontex, která most také navrhla. Smyslem bylo ověřit, jestli se konstrukce chová přesně tak, jak projektanti spočítali. „Zatěžovací zkouška je symbol toho, že se blížíme do finále,“ popsal ředitel společnosti Petr Souček.

Nejprve na most najelo osm nákladních aut, každé o hmotnosti 32 tun, později dalších šest vozů na části blíže Podolí. Geodeti přitom měřili, o kolik se most při zátěži prohne. Podle výpočtů měl jít průhyb lehce přes jeden centimetr. Naměřená data teď odborníci detailně vyhodnotí.

10 fotografií v galerii

Ještě asfalt a koleje

Na mostě zbývá dokončit finální vrstvy asfaltu. Práce ale momentálně stojí kvůli počasí a znovu se rozběhnou v březnu. Už v pondělí se zároveň pustí dopravní podnik do napojení mostu na tramvajové koleje na zlíchovské straně. V Podolí je připojení hotové.

Kvůli pracím ale cestující čeká omezení. Od pondělí do 2. února nepojedou tramvaje mezi zastávkami Na Knížecí a Slivenec.

Mosty, tramvaje a byty: jak rok 2026 promění Prahu

Reality

Rok 2026 přinese do Prahy viditelné změny. Dokončení Dvoreckého mostu, start nových tramvajových tratí a pokračující výstavba v bývalých brownfieldech posunou město do další fáze rozvoje. Současně se chystá schválení Metropolitního plánu, který má zrychlit povolování staveb a změnit podobu metropole.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Most bez aut, ale s MHD

Dvorecký most bude sloužit městské hromadné dopravě, pěším a cyklistům. „Povedou tudy tramvajové linky 20 a 21, denní autobusy 118, 124, 196 a 197 i noční spoje,“ vyjmenoval Beránek. Podle starosty Prahy 4 Ondřeje Kubína (ODS) most výrazně zrychlí MHD a uleví dopravě v okolí.

Starosta Prahy 5 Lukáš Herold (ODS) sice lituje, že most nebude otevřený i pro auta, i tak ho ale považuje za jednu z nejvýznamnějších dopravních staveb posledních let.

Jak se bude most jmenovat?

„Dvorecký“ je zatím jen pracovní název. Město chce přes Portál občana vyhlásit anketu mezi dvěma návrhy: Dvorecký most a most Anežky České. Hlasování ale nebude závazné, což část politiků kritizuje.

„Já bych to už dál nerozmazával a nechal název Dvorecký most,“ uvedl Herold. Stejný názor má i starosta Kubín.

Most měl být původně hotový už loni. Stavbu ale zbrzdily komplikace v korytě Vltavy a cena se zvedla z původních 1,08 miliardy na zhruba 1,5 miliardy korun bez DPH.

Na smíchovské straně vznikne ještě letos pod novým mostem světelná zahrada od výtvarníka Krištofa Kintery, ve které bude 120 různých lamp veřejného osvětlení z celého světa. V Podolí pak bude u stavby multifunkční prostor pro pořádání kulturních akcí s amfiteátrem, skateparkem, občerstvením, lezeckou stěnou, toaletami či Kinterovými sochami.

Dalibor Martínek: Hřiba se jen tak nezbavíme. Doprava v Praze bude dál trpět

Názory

Očekávání Pražanů, že Zdeněk Hřib, ničitel pražské dopravy, po rezignaci na post náměstka pro dopravu opustí i další pozice spojené s řízením městské dopravy, se nenaplnila. Poslanec Hřib zůstane pražským zastupitelem a nadále bude působit také v čele dozorčí rady pražského dopravního podniku.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Aktualizováno

OBRAZEM: Dvorecký most překope pražskou MHD

Zprávy z firem

Na Vltavě v jižní části Prahy vzniká jeden z nejvýznamnějších dopravních projektů posledních let – nový Dvorecký most, který propojí Prahu 4 a Prahu 5 mezi Dvorci a Lihovarem. Stavba, zahájená v roce 2022, má být dokončena na začátku března 2026. Most o délce 361 metrů má pět pilířů, z nichž dva stojí přímo v řece. Stavba bude sloužit tramvajím, autobusům, cyklistům i chodcům, nikoli však automobilům. Nový most kromě jiného také promění jednotlivé tramvajové i autobusové linky.

nst

Přečíst článek