Rozšiřující se konflikt na Blízkém východě nehrozí pouze dočasným zvýšením cen na benzinkách, ve hře jsou i vyšší ceny elektřiny, s tím rostoucí inflace či zamrzlé hypotéky.

Konflikt v Íránu zase a znovu obnažuje zásadní dějinný předěl. Evropa po stovkách let už není hybatelem světového dění, nýbrž pouhým pasivním přihlížejícím. Tím, který navíc „divadlo“, jež zatím sleduje naštěstí jen zpovzdálí, nakonec z velké části zaplatí. Předchozí výboje USA na Blízkém východě, zejména první a druhá válka v Iráku, ještě nesly posvěcující štempl velkých evropských ekonomik v čele s Británií. Jenže ani ty už dnes Američany nezajímají, vystačí si s Izraelem.

Evropské země vlastně ztratily ve světě váhu coby geopolitická síla. Kvůli selhání svých elit v posledních desetiletích jsou v rostoucí míře podřízeny Spojeným státům nejen bezpečnostně, ale také energeticky. Nemají co nabídnout. Navíc jsou jejich elity zhusta levicové, více či méně skrytě antiamerické. Takže Američané v nich stále zřetelněji nemají partnera nejen vojenského, ale ani hodnotového. To se vzpomínaným Izraelem si rozumějí lépe. Ten totiž ještě nepodlehl levicové relativizaci hodnot a zpochybňování přínosné dějinné role Západu, které je ve svém důsledku mimořádně oslabující, nakonec hlavně ekonomicky, společensky a (geo)politicky.

Energetická slabina starého kontinentu

Evropa geopoliticky povážlivě slábne, neboť už vlastně od 90. let rezignuje na to, co geopolitickou sílu zajišťuje. Rezignuje na dostupné energie, s nimi související základnu globálně konkurenceschopného průmyslu, včetně toho vojenského a zbrojního, a rezignuje také na to, co z ní učinilo světovou velmoc uplynulých staletí – tedy na inovativní podnikání a podmínky, které potřebuje ke svému rozkvětu.

Brusel by rád centralizoval, jako centralizuje Peking, akorát Evropa nebyla, není a nebude Čína, v níž měl odjakživa úředník vyšší společenský status než podnikatel. I proto také průmyslová revoluce proběhla jako první v Evropě, ne v Číně. Číně Západ předal výdobytky průmyslové revoluce takřka na podnose za pár desetiletí.

Budeme-li konkrétnější, Evropa v rámci rezignace na dostupné energie dává sbohem vlastní těžbě zemního plynu a řada evropských zemí v čele s Německem pak dokonce i jaderné energetice. O to zranitelnější pak starý kontinent je během situací, jakou představuje právě probíhající konflikt v Íránu.

Burzovní cena zemního plynu v Evropě vyskočila v tomto týdnu takřka až na dvojnásobek (v Americe za poslední měsíc klesla o skoro deset procent). Obchodníci se totiž obávají trvalejší blokády Hormuzského průlivu, která by od světa odstřihla katarský plyn. Ten sice směřuje zejména do asijských ekonomik, ale pokud by jej nedostaly, budou hledat alternativní dodavatele, například ty z USA.

Evropa, která je na dovozu amerického plynu více závislá než kdy jindy, by se tak s Asií přetahovala o tento plyn, což by jeho cenu šponovalo. Obchodníci už nyní začali tuto možnost předjímat. Zdražení plynu v Evropě může zdražit také elektřinu, jejíž podstatná část se prostřednictvím plynu v Evropě vyrábí. Tím by došlo k dalšímu ochromení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který by tak mohl zesílit své volání po obnovení dodávek plynu z Ruska, například plynovodem Nord Stream 2.

Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň

Money

Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Nynější prudké zdražování plynu je tedy z velké části důsledkem vlastní rezignace Evropy na co možná nejvyšší míru energetické soběstačnosti, kdy – například – kvůli environmentálním ohledům sice odmítá vlastní těžbu plynu frakováním, ale nepříčí se jí mohutný dovoz takto frakovaného plynu z USA. Američtí dodavatelé zkapalněného zemního plynu tak na americké válce v Íránu vydělají, zatímco evropští odběratelé plynu za ni zaplatí. A nejen oni.

Dopad na české hypotéky

Výnos desetiletých dluhopisů české vlády tento týden poměrně výrazně narůstá. Klíčovým důvodem je právě zdražování plynu. To má totiž potenciál citelně zvýšit inflaci v Česku, takže investoři žádají vyšší výnos dluhopisů, aby ji výhledově pokryli. Pod tíhou dění v Íránu proto už trh také přestal sázet na to, že Česká národní banka letos sníží své základní úrokové sazby.

Ještě ve čtvrtek minulý týden trh předpokládal, že se sazby do roka a do dne sníží z 3,5 na rovná tři procenta. Kvůli obavě z inflačního dopadu íránského konfliktu, jejž zrcadlí právě pondělní i úterní poměrně citelný růst výnosů dluhopisů vlády ČR, však trh nyní předpokládá letošní stabilitu úrokových sazeb ČNB. Kdo čekal alespoň mírné letošní zlevnění hypoték v Česku, musí si nyní nechat zajít chuť.

David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu

Leaders

Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Energie rozhodují o životní úrovni

To, že je Evropa příliš závislá na dovozu tak základní suroviny, jakou je plyn, představuje problém nejen z hlediska konkurenceschopnosti průmyslu. Tato závislost také zvyšuje výnos dluhopisů, tedy náklady obsluhy vládního dluhu. Neboli zvyšuje úrokové platby, které je třeba uskutečnit ze státního rozpočtu. A zvyšuje také náklady financování, třeba firemních investic do inovací a nových pracovních míst. A na úrovni domácností zdražuje třeba zmíněné hypotéky. Hůře dostupný plyn tedy znamená horší životní úroveň, vyšší úrokové platby, méně investic i inovací. A to nejsou žádné maličkosti.

Účet zaplatí další generace

Cena a dostupnost energií zkrátka tak či onak prostupuje celou ekonomikou. Čína i USA se o dostupné energie snaží, seč mohou, Evropa si energie naopak uměle zdražuje, třeba povolenkami, nebo si je neprozíravě likviduje, jako když Němci v době houstnoucího geopolitického napětí vypínají jaderné bloky. Za tento nerozum platí Evropané už teď, jak vidíme právě nyní, v době stupňujícího se konfliktu v Íránu. Skutečně draze za něj zaplatí ale až další generace Evropanů.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Inflace v Česku v únoru zpomalila na 1,4 procenta a je nejnižší za téměř deset let. Dolů ji stáhly hlavně levnější potraviny a energie. Ekonomové ale varují, že klid nemusí trvat dlouho. Růst cen ropy kvůli napětí na Blízkém východě může inflaci znovu zvednout.

Spotřebitelské ceny v Česku v únoru meziročně vzrostly o 1,4 procenta, což je nejnižší inflace od října 2016. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Oproti lednu inflace ještě zpomalila z 1,6 procenta a meziměsíčně ceny dokonce o 0,1 procenta klesly.

Podle ekonomů za zpomalením stojí především levnější potraviny a energie. Inflace by ale mohla v dalších měsících znovu mírně zrychlit, například kvůli zdražování pohonných hmot.

Potraviny zlevnily, služby dál zdražují

Ceny energií byly v únoru meziročně nižší o 7,8 procenta. Zboží zlevnilo o 0,7 procenta, zatímco služby naopak zdražily o 4,5 procenta. Potraviny a nealkoholické nápoje zdražily meziročně jen o 0,4 procenta.

Hlavním důvodem poklesu inflace byly podle ekonomů právě potraviny.

„Česká inflace poklesla přesně podle našich předpokladů z 1,6 na 1,4 procenta a překvapila trh i ČNB,“ říká hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš.

Podle něj sehrály klíčovou roli právě ceny potravin. „Meziměsíčně zlevnily o 1,7 procenta a potravinová inflace zpomalila na čtyři procenta. Vzhledem k poklesu cen v zemědělství očekáváme další zvolňování inflačních tlaků,“ dodává.

Podobně situaci hodnotí i hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj za poklesem stojí mimo jiné dobrá loňská sklizeň.

„Ceny potravin se v únoru snížily o 1,5 procenta. U rostlinné produkce se projevuje vliv loňské úspěšné sklizně, kdy produkce obilovin vzrostla o 13 procent,“ vysvětluje.

Inflaci drží nahoře služby

Zatímco zboží zlevňuje, služby dál zdražují výrazně rychleji.

„Meziroční inflace ve službách dosahuje 4,5 procenta. Významně k tomu přispívají rostoucí ceny nemovitostí, které se promítají do nájemného,“ říká David Marek. Rychleji podle něj zdražují také restaurace nebo rekreace.

Podle ekonoma UniCredit Bank Patrika Rožumberského se inflace celkově vyvíjí příznivěji, než očekávala centrální banka.

„Inflace se nachází pod odhadem ČNB i finančních trhů. Pozitivní je zpomalení inflace ve službách i mírný pokles jádrové inflace,“ uvedl.

Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň

Money

Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Nové riziko: dražší ropa

Ekonomové ale upozorňují, že nízká inflace nemusí vydržet dlouho. Novým rizikem je růst cen ropy po eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

„Cena ropy Brent vzrostla z 68 na 83 dolarů za barel. To může v nejbližších týdnech zvýšit ceny pohonných hmot o 10 až 15 procent,“ upozorňuje David Marek.

Podle něj by se to mohlo promítnout i do celkové inflace. „Přímý dopad by mohl zvýšit inflaci asi o 0,4 procentního bodu a sekundární dopady přes dopravu o dalších 0,3 bodu,“ dodává.

Ekonom Petr Dufek z Banky Creditas také upozorňuje, že zdražení ropy může inflaci krátkodobě zvednout. „Pokud ceny ropy zůstanou delší dobu vyšší, mohou pohonné hmoty zdražit zhruba o tři koruny za litr a přidat k inflaci asi tři desetiny procentního bodu,“ říká.

David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu

Leaders

Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Co udělá ČNB

Vývoj inflace bude klíčový i pro rozhodování České národní banky o úrokových sazbách.

Podle Bureše by nízká inflace mohla část bankovní rady motivovat k debatě o jejich snížení. „Současně ale vidíme zvýšenou dynamiku cen služeb a mzdový růst, což může centrální banku od poklesu sazeb odrazovat,“ uvedl.

Centrální banka bude s ohledem na dění na Blízkém východě spíše opatrná, myslí si Dufek. „Do uklidnění situace na Blízkém východě zřejmě ČNB nebude uvažovat o snížení úrokových sazeb a ponechá je na současné úrovni,“ říká.

Definitivní data o únorové inflaci zveřejní Český statistický úřad 10. března.