Bankovní identita je podle NKÚ jedním z úspěšných projektů digitalizace státní správy. A přitom ani nejde o projekt státu, protože jde o iniciativu bank, za niž navíc stát neplatí ani korunu, říká výkonný ředitel BankID Marek Růžička. „Z dat vidíme, že ženy více využívají bankovní identitu pro komunikaci s úřady, muži zase častěji pro soukromé služby,“ dodává Růžička.

BankID je funguje pět let a jen v posledním kalendářním roce jste nabrali půl milionu nových uživatelů. Máte vytipované události, které přinesou větší počet nových uživatelů? Umím si představit, že to vloni byly třeba volby.

Volby jako takové ne, protože u nás volit digitálně přeci nejde.

Myslel jsem kvůli přihlášení do aplikace eDoklady.

Ano, pro přihlášení do aplikace to lidé využívali a využívají. Ale k té vaší otázce: samozřejmě ten iniciační moment přichází s nasazením nějaké nové atraktivní služby. Takže to vždy bylo ve vlnách. Zaznamenali jsme to při nasazení Portálu občana, později u systému DiPSy, kterým mohli rodiče podávat přihlášky dětí na střední školy. Dalším takovým momentem bylo, když BankID začaly využívat všechny zdravotní pojišťovny.

Papírování bere Čechům desítky hodin i nervy. Pomoci může digitalizace

Zprávy z firem

Administrativa připravuje Čechy každý rok o desítky hodin a nejvíce zatěžuje mladé lidi a pracující rodiče. Pomoci může digitalizace – už dnes bankovní identita lidem šetří v průměru 11 hodin ročně a další rozvoj on-line služeb by mohl tuto úsporu zvýšit až na 16 hodin.

nst

Přečíst článek

Jakým partnerem je pro vás stát?

Se státní správou spolupracujeme velmi intenzivně. Ostatně v zájmu obou stran je posilování povědomí a využívání digitálních služeb mezi občany.

Zmiňoval jste, že jen zhruba 18 procent služeb státu je v současnosti digitálních…

Samozřejmě z pohledu uživatele bychom asi byli všichni rádi, kdyby těch státních služeb, ke kterým můžeme přistoupit digitálně, bylo více. Důležité je, že to pokračuje, byť bychom nejspíš všichni potřebovali, aby to bylo rychlejší.

Dále jste ukazoval, že poměr využití bankovní identity mezi ženami a muži je zhruba půl na půl. Jak to ale je v poměru využití BankID pro komunikaci se státem a pro komerční účely?

I tady to je vyrovnané. Z dat vidíme, že ženy častěji nás využívají právě pro přístup ke státním úřadům, zatímco muži naopak mírně více pro privátní služby.

Vytipoval jste tři oblasti, v nichž má v brzké době dojít k navýšení digitálních služeb: školství, zdravotnictví a energetiku. Kdo bývá prvotním iniciátorem pro využití BankID? Klienti, firmy/stát, nebo vy?

U energetiky vidíme, že to jsou klienti. Na jiných typech služeb si již zvykli, že technologicky je možné vyřešit téměř cokoli, a často se ptají, proč například nelze vypovědět smlouvu s dodavatelem prostřednictvím nějakého online formuláře. A těch služeb, kvůli nimž musejí na pobočku, je vlastně ještě docela dost, přitom by je rádi vyřešili u skleničky vína třeba v jedenáct večer.

Odborník na AI: Nové modely již lidské experty porážejí. A to drtivě

Zprávy z firem

David Strejc působí jako CTO ve společnosti Apertia Tech a věnuje se zavádění AI do firemních řešení. „Čísla mluví jasně. Model GPT-5.2 produkuje profesionální výstupy přibližně jedenáctkrát rychleji a za méně než jedno procento nákladů oproti lidským profesionálům. Nejde o budoucnost – jde o současnost, kterou už dnes aktivně využíváme,“ říká David Strejc.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Školství, zdravotnictví i energetika fungují na regulovaných trzích, nebrání tento fakt využití digitálních řešení u některých služeb?

To je pravda a něco skutečně může být předmětem regulace. I tak si myslím, že v těchto oblastech je pořád řada služeb, kde by online identifikace mohla leccos urychlit a vyřešit.

Všichni přirozeně cítíme, že se blíží okamžik nástupu nějaké obecně přijímané digitální identity občana, kterou budeme moci využít pro téměř cokoli. V jaké fázi nyní jsme a co lze čekat?

Potřeba zaručeného ztotožnění rozhodně existuje. Dneska máme více než deset možností, jak to provést a já předpokládám, že bude docházet k agregaci těchto přístupů do fáze, že to nabídne několik poskytovatelů. Jednou z možností určitě bude jednotná evropská digitální peněženka, která by měla nastavit jednotné podmínky ve všech členských zemí EU.

Umělá inteligence mění kampaně. Zlatý středník bude dávat cenu za AI

Money

Další ročník, již čtyřiadvacátý, komunikační soutěže Zlatý středník začal sbírat přihlášky do nového kola. Zohlední se data a AI.

nst

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Úspěchu CSG na amsterdamské burze může značně pomoci Trump

Názory

Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group se chystá v pátek vstoupit ve zrychleném procesu na amsterdamskou burzu. Chce na ní prodejem svých stávajících akcií získat kapitál v objemu 2,55 miliardy eur, tedy zhruba 62 miliard korun. Cílí na tržní ocenění 25 miliard eur neboli 607 miliard korun. Taková tržní kapitalizace by z ní učinila druhou „nejdražší“ českou burzovně obchodovanou společnost. Energetická společnost ČEZ měla ke konci včerejšího obchodování – i přes nejvýraznější jednodenní propad za více než rok a půl – tržní kapitalizaci vyšší, a sice necelých 689 miliard korun.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Světové ekonomické fórum v Davosu je podivnou sešlostí. Sice se tu koncentruje velká část světové politické a ekonomické moci, ale tato smetánka se povětšinou nejdůležitějším tématům vyhýbá. Ani letos to nebude jiné, všechnu pozornost totiž vysává Donald Trump. Přitom by se mělo mluvit o nerovnostech, daňových únicích a spravedlivějším rozdělení bohatství. I zámožní by si měli uvědomit, že je to i v jejich zájmu.

Po roce se opět schází politická a byznysová elita v na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Letošní ročník je obzvláště sledovaný, protože hlavní hvězdou programu je americký prezident, kterého doprovází celá suita věrných spolupracovníků. Médiím neuniklo, jak se organizátoři na jeho návštěvu pilně připravovali, a jaký VIP přístup prezidentovým lidem dali. I toto tradiční setkání ukazuje, jak se svět ekonomiky a byznysu čile napojuje do MAGA kolejí.

Už od prvních dnů Trumpovy vlády si znovu připomínáme, že velký byznys nelení, a hned se přichyluje k zrovna převládající moci. Momentky z inaugurace, kde se kolem Trumpa štosují šéfové globálních gigantů, mohou příštím generacím posloužit jako historické memento. Tomuto posunu odpovídají i hodnoty, které velký byznys prosazuje. Dnes už je konec progresivismu a udržitelnosti, dnes letí spíše přístup „Drill, baby, drill“.

Aktualizováno

Macron v Davosu kritizoval Trumpovy kroky. Jediným zákonem se stává právo silnějšího, uvedl

Politika

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Macron to prohlásil ve švýcarském Davosu na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kde hovořil také o tom, že svět se přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem, s nímž má zásadně odlišný názor na ambici Washingtonu ovládnout Grónsko, se v Davosu Macron nechystá sejít.

ČTK

Přečíst článek

To, co v Davosu pozorujeme, by nás však nemělo odvést od základního problému takových konferencí. Obecně se totiž jedná o mnoho povyku pro nic. Na pódiích a kolem kulatých stolů se hovoří o velkých vizích a hodnotách, ale praktické dopady jsou minimální. Podnikatelstvo se ukáže v hezkém světle, jak má zájem a spoluodpovědnost o společnost, ale je to často jen velké divadlo. Kolem klíčových témat se na banketech bohatí elegantně protančí, aniž by se jich dotkli. Ideologie, nálady i režimy se mění, ale byznys si jede to svoje. Tady klišoidní heslo, že každá krize je zároveň příležitost, platí beze zbytku.

Nejlépe tuto podstatu Davosu vystihl nizozemský historik a etický podnikatel Rutger Bregman už před lety, před Trumpem, kdy svět byl ještě „v pořádku“ a v byznysu se mluvilo o rovnosti a udržitelnosti. „Slyším lidi mluvit o participaci, spravedlnosti, rovnosti a transparentnosti, ale téměř nikdo neřeší skutečný problém daňových úniků, že? A to, že bohatí prostě neplatí spravedlivý podíl,“ uvedl s tím, že daňovým únikům se věnoval pouze jeden panel, na který přišlo asi patnáct lidí.

I letos nerovnost zůstává okrajovým tématem. O daňové spravedlnosti se mluví spíše před branami, zejména díky organizacím jako je Oxfam. Prim budou hrát otázky jako hledání nových příležitostí k růstu, byznysu v rozděleném světě, inovacím a investicím – plusové body dostávají organizátoři za to zjištění, že jde investovat i do lidí.

Lavrov uvedl, že Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva. A pochválil Babišovu vládu

Politika

Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož citovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle státní tiskové agentury TASS šéf ruské diplomacie zároveň jmenoval Česko mezi evropskými zeměmi, kde se podle něj probudily zdravé síly orientované na vlastní národní zájmy a nikoli na imperiální ambice.

ČTK

Přečíst článek

Bez systémového přístupu to nepůjde

Bregman ve svých knihách mluví o systematickém přístupu, který je potřeba nastolit. Jestli má aktuální systém přežít, je třeba ho modifikovat tak, aby se bohatství rozdělovalo rovnoměrněji. Jen pouhou logikou je možné postřehnout nepoměr, kdy se dnešní mladá generace má často hůře než jejich rodiče, nedosáhne na vlastní bydlení a vidina státního důchodu se jim rozplývá před očima.

Běžný pracovník si dnes může dovolit méně, než jeho předci. Bohatí ale přesto vysokým tempem bohatnou. Rok od roku. Dokazuje to i před pár dny vydaná studie organizace Oxfam.

Nerovnost není položkou z historických učebnic, ale realita dneška. Potenciální dopady na společnost můžou být (a mnohde už jsou) katastrofální.

Co ale s tím? Bregman to říká jednoduše. Nemluvme o filantropii, mluvme o daních, o rozdělování bohatství. Autor několika bestsellerů není rozhodně první, kdo toto řešení navrhuje. Pokud se podíváme do doby před více než sto lety, zjistíme, že už sociální reformátoři, ekonomové už po průmyslové revoluci viděli, že filantropie není dostatečná. Dobročinnost jednotlivců, byť nechutně bohatých, nestačí. Myslitelé už tehdy docházeli k přístupu, že společnost zachrání pouze systémové řešení, ostatně z tohoto přesvědčení pramenní sociální stát.

Pokud svět byznysu nehodlá přemýšlet systémově, zůstane Davos jen divadlem. Pozvou si Davida Attenborougha, zpěváka Bona nebo někoho podobného, ať řeknou něco hezkého a uvědomělého, ale pak účastníci nasednou do svých soukromých tryskáčů vydělávat a bohatnout. Reálně se nezmění vůbec nic. Nerovnost poroste a bude dál rozkládat společnost.