Zbrojařský holding CSG miliardáře Michala Strnada vstoupí v pátek na dvě burzy zároveň. Primárním trhem je Amsterdam. Praha bude jeho doplňkem. Holding tak cílí i na české investory. Akcie budu obchodované v českých korunách.

Na neregulovaném trhu Free Market pražské burzy se v pátek 23. ledna 2026 začne obchodovat s akciemi společnosti Czechoslovak Group (CSG N.V.). V tiskové zprávě to oznámila to Burza cenných papírů Praha (BCPP). Akcie budou od prvního dne dostupné všem investorům a obchodovat se s nimi bude v českých korunách. Nejde o hlavní trh burzy.

Start bez poplatků

Trh Free Market je určen pro akciové tituly, které jsou primárně obchodované na zahraničních burzách, přičemž investoři využívají infrastrukturu pražské burzy. Zahajovací cena akcií CSG bude stanovena přepočtem ceny z primárního trhu do korun podle kurzu Česká národní banky k 22. lednu 2026.

„S cílem podpořit likviditu bude první měsíc obchodování bez burzovních poplatků,“ uvedl šéf komunikace BCPP Jiří Kovařík.

Lukáš Kovanda: Zbrojaři ve varu. CSG s IPO nemohla trefit lepší dobu

Názory

Zbrojařské akcie v Evropě lámou historická maxima a Czechoslovak Group (CSG) toho chce využít. Skupina plánuje vstup na amsterodamskou burzu v době, kdy investoři sázejí na obranný průmysl víc než kdy dřív. Hlavními katalyzátory jsou Donald Trump, NATO a napětí kolem Grónska. Strnadovo načasování se zdá dokonalé.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Šance na index PX

Pokud emise splní všechny stanovené podmínky, může být podle burzy zařazena do indexu PX při jeho pravidelné aktualizaci v březnu 2026. To by znamenalo další zvýšení viditelnosti titulu mezi domácími investory i fondy navázanými na hlavní pražský index.

Holding CSG podnikatele Michal Strnad vstupuje v pátek také na hlavní trh burzy v Amsterodamu. Pražská burza tak bude pro české investory doplněním zahraničního primárního trhu, nikoli jeho náhradou.

CSG nabízí na burze Euronext v Amsterodamu akcie za přibližně 3,3 miliardy eur (téměř 80,2 miliardy korun). Při případném navýšení může celkový objem akcií dosáhnout zhruba 3,8 miliardy eur (asi 92,3 miliardy korun). Upisovací období potrvá od úterý do čtvrtka, začátek obchodování je plánovaný na pátek. Akcie jsou určené pro institucionální investory.

Aktualizováno

CSG jde na burzu. Od IPO si Strnad slibuje miliardy na další růst i globální věhlas

Trhy

CSG míří mezi veřejně obchodované firmy. Holding zaměřený na obranný průmysl chce v Amsterdamu získat až 18 miliard korun z emise nových akcií. Do transakce se zapojují i velcí globální investoři včetně BlackRocku.

nst

Přečíst článek

Z objemu 3,3 miliardy eur připadá 750 milionů eur na nové akcie a přibližně 2,6 miliardy eur na akcie, které prodává hlavní akcionář holdingu CSG, společnost CSG FIN. Cena jedné akcie činí 25 eur. Holding už dříve informoval o tom, že obdržel závazné nabídky od tří investorů - společností Artisan Partners Limited Partnership, BlackRock a Al-Rayyan Holding LLC - za celkem 900 milionů eur. Peníze z akcií chce firma použít na další rozvoj.

CSG patří mezi přední evropské výrobce munice pro dělostřelectvo. V tomto segmentu výrazně expandovala ještě před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022.

Japonsko, USA, Evropa. Dluhy rostou všude. Trhy hledají pojistku. A zlato ji nabízí. Cena zlata přepisuje historické rekordy. Více v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.

Zlato opět pokořilo další rekord, tentokrát vpravdě dějinný. Ve středu nad ránem středoevropského času se historicky poprvé prodávalo za šestimístnou částku, když v přepočtu dorovnalo a následně překonalo hranici 100 tisíc korun za za troyskou unci. Investory stále více leká neudržitelnost zadlužení, a to nejen v Japonsku.

Překročení psychologické hodnoty korunuje mimořádný cenový vzestup žlutého kovu. Vždyť hodnoty 50 tisíc korun dosáhlo zlato historicky poprvé teprve 5. března 2024. Lze tak říci, že zatímco zdolání první poloviny dnešní stotisícové hodnoty trvalo tisíce let, zdolání druhé poloviny bylo nesrovnatelně rychlejší. Z pomyslné nuly na 50 tisíc korun rostla cena zlata po celou historii civilizace, z 50 tisíc na 100 tisíc korun však vzrostla během necelých dvou let.

Investoři ztrácejí důvěru v USA. Zlato roste s každým Trumpovým výrokem

Trhy

Cena zlata se dostala nad 4800 dolarů. Trumpovy hrozby vůči spojencům z NATO znervózňují investory, kteří hledají jistotu.

ČTK

Přečíst článek

Inflace peníze znehodnocuje, zlato ne

Samozřejmě lze namítnout, že pokud by v Česku řádila hyperinflace, zdolání druhého padesátitisícového navýšení by bylo ještě rychlejší – klidně „přes noc“. Hyperinflace v Česká republika sice neřádí, přesto je třeba za růstem ceny zlata z podstatné části hledat celosvětové obavy z inflačního znehodnocování kupní síly peněz, v čele s americkým dolarem.

Dluhopisové trhy přestávají být shovívavé

Dluhopisové trhy stále zřetelněji signalizují, že vládám nemusí donekonečna tolerovat prohlubující se zadlužování. V roce 2022 ve své podstatě stály za pádem britské premiérky Liz Trussové, jejíž kabinet trhy nepřesvědčil, že dokáže pokrýt výpadek příjmů po daňových škrtech. Podobně nyní trhy varují japonskou premiérku Sanae Takaičiovou, která chce před předčasnými volbami také snižovat daně, přestože Japonsko nese dluh ve výši 240 procent HDP.

Lukáš Kovanda: Za stabilní ekonomikou nestojí měnové nástroje, ale právní stát

Názory

Poslední čtyři desetiletí přinesla období, kterému ekonomové říkají Great Moderation. Od poloviny 80. let zažívají vyspělé země nebývalou cenovou stabilitu a jen mírné výkyvy hospodářského růstu, přičemž globální finanční krize v letech 2008–2009 tuto stabilitu dočasně narušila, ale neukončila.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Japonsko jako spouštěč globální nervozity

Proto prudce rostou výnosy dlouhodobých japonských dluhopisů, a to na svá maxima buď historická, nebo alespoň za období od 90. let, záleží na splatnosti (viz graf níže). To vyvolává otázku ohledně dlouhodobé udržitelnosti veřejného zadlužení nejen v Japonsku, ale i v dalších zemích, včetně USA. Investoři pod vlivem dění v Japonsku požadují o něco více za to, že vládám půjčí, i jinde ve světě.

Konec japonského „dopingu“

Japonsko bylo od 90. let typické extrémně nízkými úrokovými sazbami, které podporovaly takzvané carry obchody založené na japonském jenu. Tyto levné peníze fungovaly jako „doping“ pro akciové i dluhopisové trhy po celém světě. Umožňovaly rychlejší zadlužování vlád, firem i investorů a šponovaly ceny aktiv.

Nyní se však zdá, že přísun tohoto dopingu končí.

Japonsko dnes čelí nejen olbřímímu dluhu, ale také na své poměry vysoké inflaci, kterou umocňuje liknavost centrální banky zvyšovat úrokové sazby. Vyšší sazby by totiž výrazně prodražily obsluhu státního dluhu. Jde o typický příklad fiskální dominance, kdy fiskální ohledy přebíjejí měnovou politiku. To dál živí inflační tlaky, například u potravin.

Stanislav Šulc: Čím hůř, tím vlastně líp. Alespoň pro zlato

Názory

Míra nejistoty v mezinárodních vztazích je tak vysoká, že ceny drahých kovů rostou do absurdních výšin. Zlato, a ještě více stříbro se v posledních měsících chovají jako nejvíce spekulativní aktiva. Přitom důvody pro budoucí pokles jsou zatím v nedohlednu. Protože platí, že čím hůř, tím lépe právě pro cenné kovy. Zachvějí se hranice 5000 dolarů či 100 tisíc korun za trojskou unci?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Lze dluh splatit jinak než inflací?

Rostoucí výnosy japonských dluhopisů lákají kapitál z celého světa. Pokud tento trend přetrvá, mohou investoři stahovat prostředky z amerických akcií a dluhopisů a přesouvat je do Japonska. To by znamenalo tlak na akciové trhy a zdražení obsluhy dluhu USA.

Investoři si tak stále naléhavěji kladou otázku, zda je udržitelný nejen japonský, ale i americký, francouzský či britský dluh. Dobře vědí, že jednou z historicky osvědčených cest z dluhové pasti je inflační znehodnocení peněz. Zlato však znehodnotit nelze.

Zlato jako pojistka proti dluhům

Zlato plní roli pojistky proti znehodnocení kupní síly peněz už stovky, ba tisíce let. Právě tato jeho role – dnes znovu intenzivně vyhledávaná – je klíčovým důvodem, proč se unce zlata poprvé v historii prodává za více než 100 tisíc korun za troyskou unci.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy