Negativní dopad konfliktu na Blízkém východě na dodávky energetických surovin by mohl v Evropské unii obnovit debatu ohledně zákazu dovozu zemního plynu z Ruska. Podle agentury Reuters to řekl norský ministr energetiky Terje Aasland.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se tento týden prudce zvýšila v důsledku americko-izraelských úderů na Írán a následné vojenské odvety Íránu. Ke zdražování plynu velkou měrou přispěla zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie je významným odběratelem LNG z Kataru, kterým částečně nahrazuje odmítnuté dodávky plynu z Ruska.

Obnovená debata

„EU dala velmi jasně najevo, že se chce osvobodit od ruské ropy a plynu, ale události z posledních tří až čtyř dnů byly náročné,“ uvedl Aasland. „Vzhledem k současné geopolitické situaci se domnívám, že tato debata bude obnovena,“ dodal.

Evropa čelí nové hrozbě pro dodávky plynu. Ceny vyskočily o desítky procent

Zprávy z firem

Evropský plyn výrazně zdražuje. Cena klíčových burzovních kontraktů vyskočila o více než 20 procent a od pátečního uzavření trhů už vzrostla o více než 60 procent. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dostala na 56 eur, tedy 1360 korun, za megawatthodinu. Investoři reagují na zastavení provozu největšího světového exportního závodu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Kataru, který byl uzavřen po zásahu íránským dronem.

nst

Přečíst článek

Norsko je největším producentem plynu v Evropě, kde pokrývá zhruba 30 procent poptávky.

Členské státy EU v únoru definitivně schválily plán na postupné zavedení úplného zákazu dovozu plynu z Ruska. EU tak chce snížit svou závislost na Rusku a zároveň připravit Kreml o příjmy, které používá k financování války na Ukrajině. Ruská vojska sousední zemi napadla v únoru 2022.

David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu

Leaders

Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Dovoz LNG z Ruska podle schváleného nařízení skončí nejpozději k 1. lednu 2027, zatímco dovoz plynu potrubím z Ruska bude za určitých podmínek možný nejpozději do 1. listopadu 2027. Proti nařízení hlasovaly Maďarsko a Slovensko, které jsou na ruském plynu i ropě dosud značně závislé.

Maďarsko začátkem února oznámilo, že toto nařízení napadlo u Soudního dvora Evropské unie. Záměr podat proti nařízení žalobu avizovalo i Slovensko. Obě země argumentují mimo jiné tím, že zákaz dovozu ruského plynu je v podstatě sankcí, takže vyžaduje jednomyslné schválení. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó při oznámení žaloby uvedl, že bez ruského plynu a ropy nelze zajistit energetickou bezpečnost jeho země.

Historicky privilegované vztahy mezi Británií a Spojenými státy už nejsou, čím bývaly. Podle agentury AFP to řekl americký prezident Donald Trump v reakci na to, že Británie nechtěla původně Američanům poskytnout své základny v souvislosti s americko-izraelskými útoky na Írán. Britský premiér Keir Starmer ale uvedl, že jednal v národním zájmu. Spor o základny podle webu Le Figaro vedl k tomu, že USA stáhly svou podporu dohodě o britském navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu.

„Šlo o zdaleka ten nejpevnější vztah. Je velmi smutné vidět, že už zjevně není tím, čím býval. Nyní máme velmi silné vztahy s jinými evropskými zeměmi,“ řekl šéf Bílého domu v rozhovoru s britským deníkem The Sun, v němž pochválil zejména Francii a NATO.

„Starmer mě velmi zklamal“

Prezident v pondělním rozhovoru s deníkem The Daily Telegraph kritizoval Starmera za přílišné otálení s povolením, aby USA využily klíčové vojenské základny Diego García na Čagoských ostrovech, které se nacházejí v Indickém oceánu. Británie nechtěla podle Le Figaro povolit ani užívání základny Fairford v Anglii. „Měl pomoci, ale nebyl ochoten spolupracovat. Nikdy bych nečekal, že se něco takového ze strany Británie stane. Starmer mě velmi zklamal,“ uvedl Trump.

Zapomenutá válka? Trump upřel pozornost na Blízký východ, Ukrajina varuje před výpadkem zbraní

Politika

Evropští představitelé se obávají, že válka Spojených států proti Íránu odvede pozornost Washingtonu od Ukrajiny. Upozornil na to server Politico, podle kterého by nový konflikt mohl mít přímé dopady na dodávky amerických zbraní Kyjevu.

nst

Přečíst článek

Londýn po prvním odmítnutí v neděli souhlasil, aby britské základny, včetně základny Diego García, Washington využil k útoku na íránské odpalovací zařízení. Britové ale nepovolili využít proti Íránu britské vojenské základny na Kypru poté, co jednu z nich v noci na pondělí zasáhl bezpilotní letoun, zřejmě vyslaný libanonským hnutím Hizballáh, které je spojencem Íránu. Rozhodnutí Londýna vyvolalo obavy kyperských úřadů.

„Prezident Trump nesouhlasil s naším rozhodnutím nezapojit se do prvotních útoků, je ale mou povinností posoudit, co je v národním zájmu Británie. To jsem udělal a stojím si za tím,“ řekl Starmer podle agentury Reuters v pondělí v parlamentu.

Lídr labouristů v dolní komoře čelil kritice šéfky konzervativní opozice Kemi Badenochové, která mu vyčítala jeho původní odmítnutí a nedostatek hlasité podpory americko-izraelské operace. Starmer dříve řekl, že zapojení Británie do úderu proti Íránu má výlučně obranný charakter, sám ale nevěří tomu, že pokus o změnu íránského režimu leteckým bombardováním bez pozemní invaze bude fungovat.

Svoboda médií pod tlakem. Hrozeb v Evropě přibylo o téměř třetinu

Politika

Svoboda tisku v Evropě zůstala i v roce 2025 pod silným tlakem. Právní hrozby, fyzické útoky, zastrašování, pokusy o ovládnutí médií i přeshraniční represe dál ohrožují práci novinářů. Vyplývá to z výročního hodnocení partnerů Platformy pro bezpečnost novinářů, projektu Rady Evropy zaměřeného na ochranu žurnalistiky.

nst

Přečíst článek

Spojené státy a Izrael zahájily útok na Írán v sobotu s cílem zničit íránské rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Prezident Donald Trump zmiňoval, že země nesmí získat jaderné zbraně. Jeden z úderů zabil duchovního vůdce Alího Chameneího, zemřelo také téměř pět desítek dalších předních činitelů. Írán podnikl v reakci na americko-izraelský útok řadu odvetných úderů v arabských zemích regionu.

Britský premiér loni podepsal dohodu o předání svrchovanosti nad Čagoskými ostrovy Mauriciu. Do Čagoského souostroví patří také atol Diego García, na němž se nachází strategicky důležitá námořní a letecká základna, kterou využívá jak Británie, tak i Spojené státy. Trump rozhodnutí označil za Starmerovu velkou chybu a projev totální slabosti.