Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lavrov uvedl, že Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva. A pochválil Babišovu vládu

Sergej Lavrov
ČTK
 ČTK

Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož citovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle státní tiskové agentury TASS šéf ruské diplomacie zároveň jmenoval Česko mezi evropskými zeměmi, kde se podle něj probudily zdravé síly orientované na vlastní národní zájmy a nikoli na imperiální ambice.

Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci zároveň podle agentury Interfax tvrdil, že Moskva je odhodlána najít diplomatické řešení války, kterou vede už čtvrtým rokem proti Ukrajině, a obvinil Evropu z maření iniciativ. Kyjev naopak v nedávné minulosti opakovaně vinil Moskvu z podkopávání mírového procesu.

Za vše může Evropa

„Evropa je ve skutečnosti zdrojem všech největších pohrom lidstva, počínaje otroctvím, kolonialismem a rozpoutáním dvou světových válek s kolosálním počtem obětí,“ prohlásil Lavrov na dnešní tiskové konferenci shrnující diplomatické aktivity Ruska v roce 2025. Ruský vrcholný diplomat dále podle RIA Novosti tvrdil, že evropské země tuto mentalitu nijak nemohou změnit.

Podle TASS dnes zároveň řekl, že v některých evropských zemích se objevily zdravé síly. „Zdravé síly v Evropě se konečně probudily, jejich hlasy jsou slyšet,“ prohlásil šéf ruské diplomacie. „A to nejen v Maďarsku, na Slovensku a v České republice, ale i v Německu a Francii,“ dodal s tím, že se jedná o „síly, které se především zajímají o vlastní národní zájmy, spíše než o imperiální ambice.“

Rusko 24. února 2022 vpadlo na Ukrajinu a rozpoutalo tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války. Moskva invazi odůvodňovala například záměrem Kyjeva vstoupit do NATO a ruský prezident Vladimir Putin mluvil o potřebě „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny. Většina západních zemí včetně Spojených států ještě pod vedením prezidenta Joea Bidena se postavila na stranu napadené země. Kyjev a jeho spojenci ruskou agresi nazvali pokusem o uloupení cizího území v imperiálním stylu.

Současný americký prezident Donald Trump po svém loňském návratu do Bílého domu začal vyjednávat s oběma stranami o ukončení války, zatím neúspěšně. Většina lídrů evropských zemí překážku na cestě k míru vidí v neochotě Moskvy. Rusko například jako podmínku ukončení bojů požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci stále nedokázali dobýt. Kyjev viní Moskvu z podkopávání mírového procesu.

Lavrov dnes tvrdil, že Rusko je odhodláno k diplomatickému řešení války. A obvinil Evropu z maření mírových dohod a iniciativ už od roku 2014. Rusko tehdy, po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče prozápadními demonstranty v Kyjevě, v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny. V únoru 2022 pak zahájilo rozsáhlou vojenskou invazi do sousední země.

„Pokaždé naši západní, především evropští, sousedé dělali vše, aby ty dohody zmařili. Stejně postupují i pokud jde o iniciativy předložené administrativou Donalda Trumpa a snaží se všemožně odradit americkou administrativu od dosažení dohod s Ruskou federací,“ prohlásil Lavrov.

Média loni na podzim informovala o americkém 28bodovém plánu ukončení ruské agrese na Ukrajině, který údajně připravily USA po konzultacích s ruskými činiteli a který počítal s významnými ústupky ze strany Kyjeva. Ten se snaží, i s pomocí některých evropských lídrů, vyjednat pro Ukrajinu lepší podmínky ukončení války.

Šéfka EK Ursula von der Leyenová

Evropa reaguje na Trumpa a chystá masivní investice do Grónska

Evropská unie chce posílit svou roli v Arktidě a kvůli bezpečnosti regionu plánuje výrazné investice do Grónska. Na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila, že Evropa usiluje o spolupráci se Spojenými státy a plně respektuje suverenitu arktických zemí.

Přečíst článek

Filip Turek a Petr Macinka

Glosa Michala Noska: Kejda v Dyji a hlasité ticho Motoristů

Tři tisíce kubíků kejdy v řece Dyji. Čtyřnásobně překročené limity amoniaku. Národní park Podyjí v ohrožení a havárie se přelévá do Rakouska. A co slyšíme od samozvaných ochránců „zdravého rozumu“, kteří by nejraději řídili stát? Nic. Ticho. Ani kapka rozhořčení. Na rozdíl od kejdy, která teče krajinou.

Přečíst článek

Související

Trump krade Grónsko. A Češi se zase začínají hrbit

Glosa Dalibora Martínka: Trump krade Grónsko. A Češi se zase začínají hrbit

Přečíst článek
Kandidát hnutí ANO na vnitro Lubomír Metnar

David Ondráčka: Metnar a Zůna. Budoucí ministři budou „bezpečnostní duo Pat a Mat“

Přečíst článek

Bundeswehr roste nejrychleji za dekádu. Německo míří k nejsilnější armádě Evropy

Bundeswehr roste nejrychleji za dekádu. Německo míří k nejsilnější armádě Evropy
Profimedia.cz
 nst
nst

Německé armádě se daří lákat nové rekruty a počet vojáků je nejvyšší za posledních 12 let. Vláda chce trend ještě urychlit – do roku 2035 plánuje téměř třetinové navýšení stavů a masivní investice do obrany.

Německá armáda má aktuálně 184 tisíc vojáků a vojákyň, což je nejvíce od roku 2013. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse jde zároveň o nejlepší náborový výsledek od pozastavení povinné vojenské služby v roce 2011.

Kancléř Friedrich Merz chce z Bundeswehru vybudovat nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Do roku 2035 má armáda narůst na 260 tisíc vojáků, dalších 200 tisíc lidí má tvořit aktivní zálohy.

Roste zájem mladých lidí

Zvyšuje se i počet dobrovolníků. Loni dobrovolnou vojenskou službu absolvovalo 12 200 lidí, zatímco o rok dříve to bylo 10 300. Ministerstvo sice původně mířilo na 15 tisíc, letos ale počítá už s 20 tisíci dobrovolníky. „Je vidět rostoucí ochota mladých lidí podílet se na zajištění bezpečnosti země,“ uvedl Pistorius.

Elektromobily bude Německo znovu výrazně dotovat

Německo chystá obří dotace na elektromobily. Rodiny mohou získat na nákup v přepočtu téměř 150 tisíc korun

Německá vláda plánuje zavést nové subvence na nákup elektromobilů pro domácnosti s nízkými a středními příjmy. Na program chce vyčlenit tři miliardy eur, což by umožnilo podpořit až 800 tisíc vozů. Opatření má znovu povzbudit poptávku po elektromobilech, která po zrušení předchozí podpory výrazně oslabila.

Přečíst článek

Změnu přístupu Německa výrazně urychlila ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022. Berlín postupně navyšuje obranné výdaje, které mají do roku 2029 dosáhnout 3,5 procenta HDP. Modernizace armády je financována i ze zvláštního fondu a díky reformě dluhové brzdy si stát může na obranu více půjčovat.

Odvody jako pojistka

Na konci loňského roku vláda schválila nový zákon o vojenské službě. Ten zavedl plošné odvodové dotazníky pro osmnáctileté – muži je vyplňují povinně, ženy dobrovolně. Pokud by se nedařilo naplnit cíle náboru, může parlament schválit povinnou vojenskou službu z potřeby. Německo má zhruba 83 milionů obyvatel a podle vlády chce být do příští dekády připravené na výrazně horší bezpečnostní scénáře v Evropě.

Související

Venezuela po únosu Madura: změna režimu bez demokracie, varují experti

Venezuela po únosu Madura: změna režimu bez demokracie, varují experti
ČTK
 ČTK

Únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a následné propuštění části politických vězňů podle expertů neznamenají návrat demokracie. Moc v zemi zůstává v rukou autoritářského režimu, zatímco Spojené státy prosazují spíše ekonomické než politické změny.

Únos prezidenta Nicoláse Madura 3. ledna a následné propuštění části politických vězňů podle oslovených expertů neotevřely Venezuele cestu k demokracii. Jak uvedl deník El País, země sice prochází významnou změnou, avšak autoritářský charakter režimu přetrvává a svobody zůstávají omezené.

Spojené státy uznaly za novou hlavu státu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou a upřednostňují ekonomické reformy, zejména v ropném sektoru. Politická transformace je podle analytiků odsouvána. Opozice zůstává slabá a roztříštěná, což snižuje její schopnost situaci využít.

USA ve Venezuele zkouší novou strategii, s Čínou a Ruskem si dělí vliv

USA už nevyvážejí demokracii, říká Svoboda. Trump, Putin a Si hrají o sféry vlivu

Spojené státy útokem ve Venezuele zkoušejí novou strategii rozšiřování svého politického vlivu v zahraničí. Už nemají zájem šířit do jiných států vlastní politické myšlení, ale spíše v nich zajišťovat potřebné prostředky či komodity. V diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na Nově to uvedl bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že mezi USA, Čínou a Ruskem nastala dohoda o rozdělení sfér vlivu.

Přečíst článek

Podle nevládních organizací jsou ve venezuelských věznicích nadále stovky politických vězňů. Experti i opoziční politici varují před „mutací autoritářství“, kdy režim nabídne omezené ekonomické uvolnění bez skutečných demokratických reforem.

Část opozice proto volá po vyjednávání s vládou, jiní nadále spoléhají na tlak ze zahraničí. Shoda ale panuje v tom, že návrat demokracie v dohledné době nečeká.

Související

Doporučujeme