Spojené státy zesilují diplomatický tlak na Maďarsko, aby přestalo spoléhat na dodávky ropy a plynu z Ruska. Vysoce postavený americký diplomat odmítl argument Budapešti, že kvůli své vnitrozemské poloze nemá jinou možnost než využívat ruské suroviny.
„Naši přátelé v Maďarsku mají před sebou spoustu plánování a my jim jako dobrý spojenec pomůžeme tyto plány vytvořit a uskutečnit, aby se dokázali od ruské ropy a plynu odpoutat,“ uvedl americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker v rozhovoru pro stanici Fox News, citovaném agenturou Bloomberg.
Podle ní se Washington snaží přimět vládu Viktora Orbána, aby začala hledat alternativní dodavatele, a to v době, kdy většina zemí Evropské unie po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 systematicky snižuje dovoz ruské energie. Maďarsko však postupuje opačně a dnes je téměř zcela závislé na Moskvě — jak v oblasti ropy, tak plynu.
Tato závislost se nyní může stát vážným rizikem energetické bezpečnosti, poté co Spojené státy minulý týden uvalily sankce na největší ruské ropné producenty. Současně Evropská unie rozhodla o úplném zákazu transakcí s firmami Rosněfť a Gazpromněfť a o zákazu dovozu LNG z Ruska od roku 2027.
Čísla nelžou. Nejlepší investice roku 2025 jsou Oracle, zlato a bitcoin
Kdo na začátku roku přemýšlel, jak nejlépe zhodnotit své investice, a vsadil na vývoj umělé inteligence, pravděpodobně neprodělal. Největší výnos mu ale mohly přinést poněkud jiné sázky. Třeba na zlato, bitcoin nebo na donedávna upozaďovaného technologického dinosaura Oracle.
Premiér Viktor Orbán, který udržuje blízké vztahy s Vladimirem Putinem i Donaldem Trumpem, v reakci uvedl, že jeho vláda se bude snažit „bránit národ proti ropným sankcím“. O situaci už jedná s vedením společnosti MOL, jež díky dočasné výjimce EU stále dováží ruskou ropu. Kabinet však dosud nezveřejnil, jaké dopady mají americké a evropské sankce na stávající kontrakty.
Orbán dlouhodobě odmítá využít alternativní ropovod přes Chorvatsko, argumentuje vyššími náklady a nedostatečnou kapacitou. Chorvatsko to ale popírá a tvrdí, že dokáže zásobovat jak Maďarsko, tak Slovensko, kde má MOL rovněž rafinerii. Obě země nyní o nové smlouvě jednají.
„Maďarsko, na rozdíl od svých sousedů, dosud neučinilo žádné kroky k energetické diverzifikaci,“ zdůraznil Whitaker. „Budeme s nimi i s jejich sousedy, jako je Chorvatsko, dále spolupracovat, aby se od ruských dodávek postupně odpoutali.“
Související
Indie přestane kupovat ruskou ropu. To samé by měla udělat Čína, řekl Trump
Česko by mohlo Německu posloužit jako vzor, jak dobře integrovat ukrajinské uprchlíky. Výzvu, kterou příchod statisíců Ukrajinců představoval, zvládla země bravurně, napsal v článku přední německý list Die Welt.
„Vzhledem k počtu obyvatel Česko po invazi Ruska na Ukrajinu přijalo více ukrajinských uprchlíků než kterákoli jiná země EU,“ napsal v článku Die Welt. Podle něj výzvu spojenou s jejich integrací Česko zvládlo s bravurou a mistrně. „Převážná část práceschopných příchozích našla pracovní místo, bydlí v běžných nájemních bytech a jejich děti chodí do školy,“ uvedl list. Zároveň dodává, že dosavadní úspěch s integrací Ukrajinců je jen „etapovým vítězstvím“.
Příčiny úspěšné integrace Ukrajinců v Česku vidí Die Welt mimo jiné v blízkosti češtiny a ukrajinštiny a také v tom, že už před invazí ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 žilo v Česku mnoho Ukrajinců. K dispozici tak byla síť, která uprchlíky zachytila. Roli sehrála i relativně nízká finanční podpora českého státu a zároveň vysoké životní náklady srovnatelné s Německem, které podpořily rychlou integraci uprchlíků na pracovním trhu.
„A pracovní trh nově příchozí vděčně přijal,“ doplnil Die Welt. Upozornil ale také na to, že většina Ukrajinců přijala v Česku práci hluboko pod svou kvalifikací.
Podle Die Welt by se Německu vyplatilo podívat se na české úspěchy s integrací Ukrajinců v době, kdy rétorika německé vlády vůči ukrajinským uprchlíkům začíná přitvrzovat. „Tuto debatu přitom pohání vlekoucí se integrace,“ napsal německý list. V článku rovněž upozornil, že téma ukrajinských uprchlíků se v Česku objevilo i před nedávnými sněmovními volbami, mnoho bodů se jím ale stranám získat nepodařilo.
„Silný nárůst životních nákladů a energetická politika byly jako témata pro voliče daleko důležitější. Obecně platí, že integrace je velkým úspěchem,“ napsal Tobias Kaiser, který se v listu Die Welt věnuje evropskému hospodářství.
Aktualizováno
Trump reaguje na ruský jaderný test: Putin by měl raději ukončit válku na Ukrajině
Za nevhodné označil americký prezident Donald Trump nedělní oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o úspěšném testu mezikontinentální střely s jaderným pohonem. Putin by měl místo toho raději ukončit válku na Ukrajině, řekl šéf Bílého domu novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že na testu střely Burevestnik není nic, co by mělo narušit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, které jsou podle něj na minimální úrovni.
Dosluhující vláda schytává z rozličných stran kritiku, že dopustila již brzké zavedení systému emisních povolenek pro domácnosti, tedy EU ETS2. Strany, jež by se měly nově podílet na vládnutí, se na máločem shodnou tolik jako na tom, že s „občanskými povolenkami“ – tedy s novými zelenými daněmi – je třeba skoncovat ještě dříve, než by měly zkraje roku 2027 začít platit. Nebo alespoň oddalovat jejich zavedení, až je Brusel zruší sám – což je ovšem nejistá sázka.
Nejlepší obranou je útok, řekli si tedy zjevně na ministerstvu životního prostředí, a objednali si u poradenské společnosti PwC studii k dopadu nových povolenek. Ta – nepřekvapivě – dospívá k optimistickému závěru. Že prý povolenky ETS2 „zatíží domácnosti maximálně o stokoruny měsíčně.“ Tento závěr však staví na předpokladech, které jsou v příkrém rozporu jak se závěry mezinárodního akademického a univerzitního výzkumu, tak z hlediska tržní prognózy budoucí ceny nových povolenek.
Studie objednaná resortem životního prostředí předkládá dva možné scénáře cenového vývoje nových povolenek. Podle prvního z nich bude průměrná cena povolenky ETS2 činit v letech 2027 až 2032 pouze 45 eur. Druhý pak předpokládá cenu 70 eur. Jenže oba výhledy výrazně zaostávají již za nynější indikativní cenou emisní povolenky pro domácnosti. Tu zprostředkovávají takzvané termínové kontrakty na nové povolenky. S nimi se obchoduje na energetických burzách v Londýně či v Lipsku. Třeba právě na lipské energetické burze – v Česku v posledních letech tolik „proslulé“ – se v uplynulých dnech termínový kontrakt na povolenku ETS2 prodával i za více než 90 eur. Tedy za cenu o více než 100 procent vyšší, než jakou předpokládá první ze scénářů studie PwC pro resort životního prostředí, a za cenu o přibližně 30 procent vyšší, než předjímá druhý se scénářů.
Samozřejmě, trh s termínovými kontrakty na povolenky ETS2 je zatím „v plenkách“. Vždyť v Lipsku se s nimi začalo obchodovat letos v červenci a v Londýně pouze o dva měsíce dříve. To znamená, že obchodování se zatím účastní jen málo investorů. Nicméně i tak cena, která se na daných burzách ustavuje, jistou vypovídací hodnotu má. Někteří investoři jsou totiž ochotni platit již nyní třeba i dvojnásobek ceny, kterou předpokládá studie PwC, aby si ji „pojistili“ už pro rok 2027. Evidentně kalkulují s tím, že skutečná cena může být tedy dokonce ještě vyšší, než odpovídá 80 nebo 90 eurům za kus. A to dokonce i poté, co v minulém týdnu Evropská komise souhlasila, že navrhne změnu systému ETS2 takovou, že v cenovém pásmu nad 45 eury za povolenku bude další nárůst cen tlumen silněji, než se plánovalo dosud.
Lukáš Kovanda: Dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko se kvůli Trumpovým sankcím mohou zastavit
Sankce americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil mohou mít katastrofální důsledky pro jejich podnikání v Evropě, zejména pak v případě Lukoilu, uvádí server Politico. Lukoil ovšem může být nucen prodat své podíly v zahraničních projektech i mimo Evropu, například v Egyptě či Iráku.
Uvedený indikativní výhled burz ale potvrzuje i třeba investiční výhled renomované americké investiční společnosti KraneShares. S tou v minulosti poradensky spolupracoval někdejší ministr zahraničí USA a prezidentský kandidát John Kerry, nyní jeho rádcovský post zastává laureát Nobelovy ceny za ekonomii Robert Engle. I výhled právě společnosti KraneShares je v hrubém rozporu s výchozím předpokladem studie PwC pro české ministerstvo životního prostředí. Z letošní červencové analýzy KraneShares plyne, že cena povolenky ETS2 bude roku 2027 přibližně 110 eur, načež vystoupá do pásma 230 až 235 eur, v němž se bude převážně pohybovat začátkem 30. let, než se roku 2034 přiblíží k úrovni 250 eur. Takže zatímco studie pro české ministerstvo tvrdí, že povolenka bude stát v průměru maximálně 70 eur, renomovaná americká společnost – investující na rozdíl od ministerstva své peníze, resp. peníze svých klientů – předpokládá cenu takřka třikrát vyšší.
V příkrém rozporu s výhledem resortu životního prostředí jsou ovšem nejen mezinárodní burzy a investoři, ale též akademická pracoviště, resp. jejich představitelé. Například Silvester van Koten z tuzemského CERGE, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Ekonomického institutu České akademie věd, ve své letošní červencové analýze konstatuje, že plán Evropské komise na snižování emisí představuje hrozbu „excesivně vysokých cen povolenek a (…) excesivně vysokých nákladů dodatečného snížení emisí a také celospolečenských ekonomických nákladů.“ Van Koten analyzuje přísnější verzi Green Dealu, která žádá už do roku 2040 snížení emisí skleníkových plynů v EU o 90 procent v porovnání s úrovní roku 1990. Toto zpřísnění, předložené Evropskou komisí letos v červenci a včera projednávané ne summitu EU v Bruselu, zatím není schváleno. Nicméně van Kotenovu kritiku lze vztáhnout již na stávající situaci, i na plánované povolenky ETS2.
Lukáš Kovanda: Slovensko má vážný problém. Zachránit jej může jedině Orbán
Ambiciózní cíle Green Dealu EU totiž předpokládají bezpříkladně hlubokou dekarbonizaci, přičemž závisí na mnoha okolnostech, jejichž naplnění je zatím nejisté. Například se opírají o víru, že vývoj nových dekarbonizačních technologií typu zeleného vodíku se bude odehrávat optimálně, stejně jako navyšování jejich faktické kapacity. A to navzdory tomu, že zatím jejich rozvoj spíše zaostává za původně předpokládaným harmonogramem.
Zároveň platí, že regulační mechanismus, mající i cenu povolenek ETS2 držet v žádoucích mezích, není dostatečně účinný, aby jejich excesivní ceně zabránil. Tento mechanismus, takzvaný mechanismus stabilizace trhu, má – například – uvolnit určité množství nových povolenek, jestliže je jejich cena příliš vysoká. Jenže pokud se třeba firmy v očekávání růstu ceny povolenek těmito povolenkami předzásobují, aniž by je zatím uplatňovaly, přechodně se může jevit, že povolenek je na trhu příliš. Mechanismus stabilizace trhu tak část povolenek z trhu stáhne. Takže ve výsledku růst cen povolenek ještě zesílí. Mechanismus stabilizace se tak stává spíše „mechanismem destabilizace“, neboť již tak vysokou cenu povolenky ještě zvedá.
Burzovní ceny, investiční výhledy, akademická kritika, to jsou všechno aspekty, s nimiž se zmíněná studie PwC pro resort životního prostředí vlastně nevypořádává. Její klíčový závěr, že nové povolenky zatíží peněženky Čechů stovkami měsíčně, je tedy vysoce diskutabilní. Místo toho to mohou být tisíce měsíčně, ba v některých případech, například při vytápění domu uhlím, i vyšší tisíce.
Související
EU už brzy výrazně zdraží bydlení, potraviny, auta, ale třeba i letenky, a to prakticky bez zájmu médií
