Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.

Definitivně bylo uhlíkové clo schváleno v květnu 2023 coby součást balíku Fit for 55 a například produkce cementu v Česku klesne kvůli těmto novým povolenkám na dovoz o 15 procent, výroba oceli dokonce o 20 procent. Na Slovensku podle zmíněné analýzy ale produkce oceli klesne dokonce o 55 procent a v Maďarsku zase výroba hnojiv o více než 40 procent. To bude mít nepříznivý dopad na zaměstnanost v daných sektorech.

V Česku už je nyní vážně ohrožena prvovýroba oceli, která tak může po 160 let z českých zemí zcela zmizet. Klíčovým důvodem jsou právě povolenky.

Nové povolenky na dovoz dále podpoří inflační tlaky, které budou nejen v uvedených zemích sílit kvůli dražší výstavbě nemovitostí či dražší zemědělské výrobě nebo třeba zvýšení cen vstupů autoprůmyslu, již tak nyní v EU těžce zkoušeného. V důsledku tak v Česku zdraží bydlení, potraviny, ale také třeba cestování, resp. letenky, neboť letecká doprava a související infrastruktura představují velkého konzumenta oceli (upotřebené na výrobu letadel i součástí do nich, výstavbu letištních hal či hangárů, přistávacích ploch atp.)

Týden tradera: Zlato a stříbro, které v minulých týdnech lámaly rekordy, zažily prudký obrat

Trhy

V minulém týdnu pokračovalo zklidnění obchodních vztahů mezi USA a Čínou. Zdá se, že by se přece jen mohlo podařit zlepšit vztahy obou zemí a oddálit velmi bolestivá cla. Donald Trump vyjádřil očekávání, že jeho plánované setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem by mohlo přinést „dobrou obchodní dohodu“, současně však připustil, že k ní vůbec nemusí dojít.

Kryštof Míšek

Přečíst článek

Nové povolenky EU na dovoz jsou sice primárně namířeny proti zemím mimo EU, které produkují bez emisních povolenek nebo při jejich výrazně nižší ceně. Tyto ekonomiky ale uhlíkové clo EU paradoxně zdaleka nepoškodí tolik jako ekonomiky samotné EU, zejména její východní části. Důvodem je fakt, že EU postupně s náběhem povolenek na dovoz ukončí přidělování průmyslových povolenek EU ETS1 zdarma. Volné přidělování Brusel umožňuje z velké části v obavě eurounijního průmyslu ze ztráty konkurenceschopnosti vůči zemím mimo EU, které povolenky nezavedly nebo je mají levnější. Tato obava však podle Bruselu začne být se zavedením uhlíkového cla lichá.

Ukončení přidělování povolenek EU ETS1 zdarma bude tlačit cenu těchto povolenek vzhůru, což zasáhne zejména země východní části EU, které jsou obecně chudší a stále si s sebou táhnou zátěž energeticky nehospodárné průmyslové výroby z doby socialismu před pádem železné opony. Tento druhý efekt stažení povolenek zdarma v řadě sektorů, a zejména v zemích východní části EU, převáží první ochranářský efekt v podobě vzestupu protekcionismu v souvislosti se zavedením uhlíkového cla.

Dopad na jednotlivá nejvíce zatížená odvětví zachycují grafy níže, které pocházejí ze zmíněného odborného článku v žurnálu Energy Economics, jenž vyšel letos v únoru. Grafy zachycují také to, že dopad na některé země EU bude mnohem tíživější než na země mimo EU (které jsou v pravé části daných grafů).

Emisní povolenky EU na dovoz se zpočátku budou týkat odvětví produkce základních surovin cementu, oceli a železa, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku. Sazba uhlíkového cla neboli cena povolenek na dovoz se bude vypočítávat tak, že se od průměrné týdenní aukční ceny průmyslových povolenek EU ETS1 odečte nákladnost výrobního využití oxidu uhličitého, případně dalších skleníkových plynů v zemích, které do EU vyvážejí. Přitom, samozřejmě, čím vyšší bude obsah uhlíku či jeho ekvivalentu ve zboží dováženém do EU ze zemí mimo ni, tím vyšší bude sazba uhlíkového cla čili cena potřebných emisních povolenek na dovoz.

EU bude představovat „světovou laboratoř“ pro posouzení dopadu emisních povolenek na dovoz. Podobné opatření totiž dosud nikde na světě zavedeno nebylo, s určitou výjimkou amerického státu Kalifornie a kanadské provincie Quebec, které se však s uhlíkovým clem rozhodly experimentovat v omezenější míře, než se chystá EU, a v přirozeně menším rozsahu daném velikostí dotčených trhů.

Francouzská policie zatkla dva muže, které podezírá, že se před týdnem podíleli na loupeži vzácných šperků z pařížského Louvru, píší francouzská média. Podle deníku Le Figaro ale klenoty zatím policie nenašla. Zatčení podezřelých později potvrdila i pařížská prokurátorka Laure Beccuauová, která ale neuvedla jejich počet.

Prokurátorka také podle agentury AP vyjádřila lítost nad únikem informací o zatčení podezřelých. Podle ní by to mohlo ohrozit práci více než 100 vyšetřovatelů, kteří se už týden snaží dopadnout všechny pachatele a najít i ukradené šperky.

Francouzská média dnes napsala, že dva podezřelí jsou nyní ve vazbě a policie je vyslýchá. Jeden z nich byl zatčen pozdě večer na letišti Charlese de Gaulla, když se podle některých francouzských médií chystal odletěl do Alžírska. Druhého policie dopadla v metropolitní oblasti Paříže, podle deníku Le Figaro v Seine-Saint-Denis.

Skupina zlodějů minulou neděli převlečená za dělníky pronikla dopoledne do muzea Louvre přes balkon pomocí výsuvného žebříku a ukradla šperky, jejichž hodnota je odhadována od 88 po až více než 100 milionů eur (přes 2,4 miliardy korun).

Fico se distancuje od Bruselu. Slovensko nebude financovat vojenské potřeby Ukrajiny, uvedl

Politika

Slovensko se nebude podílet na případném programu Evropské unie zaměřeném na financování vojenských potřeb Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské vojenské invazi, řekl slovenský premiér Robert Fico.

ČTK

Přečíst článek

Jen několik minut

Vloupání trvalo pouhých sedm až osm minut a provedla je čtyřčlenná skupina, napsala AFP. Zloději podle ní odjeli na dvou skútrech.

Loupež vyvolala světovou pozornost a ve Francii také politickou a mediální bouři ohledně ochrany uměleckých děl. I francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k rychlému zavedení nových bezpečnostních opatření v tomto národním muzeu umění a jednom z nejslavnějších na světě.

V pátek francouzská média informovala, že z Louvru bylo několik cenností kvůli bezpečnosti přemístěno do trezoru francouzské centrální banky, který se nachází v hloubce 26 metrů pod zemí a v němž je uloženo také přibližně 90 procent zlatých rezerv Francie.