Ukrajinské drony napadly dvě ruské rafinérie, v Krasnodarském kraji a Samarské oblasti, ve kterých vypukly požáry, informoval server Meduza s odvoláním na místní úřady a záběry ze sociálních sítí. Ukrajinské drony v Azovském moři zasáhly ruskou raketovou korvetu třídy Bujan-M sloužící jako nosič střel s plochou dráhou letu Kalibr, používaných k útokům na Ukrajinu, a donutily ji k odplutí, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Jeden dron nejprve zasáhl radar plavidla, další pak bok lodi.

Podle velitele jednotky ukrajinských dronů Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou Maďar, v důsledku náletu na Novokujbyševskou a Afipskou rafinérii přišlo Rusko o 4,7 procenta výrobní kapacity pohonných hmot a celkově jejich produkce během prvních dvou srpnových týdnů klesla o 21 procent. „Rusové, táhněte domů,“ napsal na telegramu velitel, jehož drony v uplynulých dnech opakovaně zasáhly ropovod Družba, což vyvolalo ostrou kritiku ze strany vlády maďarského premiéra Viktora Orbána na ukrajinskou adresu.

Maďarsko v reakci na útok na Družbu zakázalo veliteli útoku ukrajinských dronů vstup do země a do celé schengenské zóny volného cestování, napsal na X šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó.

Ropovodem Družba nyní ruská ropa do Maďarska a na Slovensko opět proudí. Oznámily to dnes ráno maďarská energetická společnost MOL a také slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková.

Kujbyševská rafinérie v Samarské oblasti zpracuje ročně okolo sedmi milionu tun ropy, Afipská rafinérie v Krasnodarském kraji 6,25 milionu tun.

„Benzín se stává nedostatkovou kapalinou a plyn a ropa se rychle spalují,“ poznamenal Brovdi.

Kdo poškodil Nord Stream? Němci identifikovali všech sedm podezřelých

Politika

Německo už identifikovalo všechny osoby podezřelé z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v roce 2022. S odkazem na své zdroje o tom informovaly německé listy Die Zeit, Süddeutsche Zeitung a stanice ARD. Komando bylo podle nich složené ze sedmi lidí, všichni byli občany Ukrajiny. Německé úřady informace nepotvrdily.

ČTK

Přečíst článek

Rusy sužuje nedostatek pohonných hmot

Ruská média už informovala, že nedostatek pohonných hmot postihuje spotřebitele v několika regionech na Dálném východě a na Krymském poloostrově, který v roce 2014 Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala.

Pro Rusko není zdražování benzinu na konci léta žádnou novinkou, letošní nedostatek ale zhoršily ukrajinské útoky na rafinerie, uvedla ve středu agentura AP. Větší a koncentrovanější útoky způsobují větší škody a brzdí produkci v době, kdy poptávka vrcholí. Výroba benzinu v Rusku v prvních 19 srpnových dnech meziročně klesla o 8,6 procenta, výroba nafty se pak snížila o 10,3 procenta.

Ukrajina mezi 2. a 24. srpnem podle médií podnikla nejméně 12 útoků na ropnou infrastrukturu, včetně nejméně deseti náletů na lokality v oblouku Rjazaň-Volgograd. Tyto útoky poškodily mnoho ropných rafinerií, ale nezničily je úplně, většina zařízení je velmi odolná vůči požárům. Útoky však mohou zpomalit práci, o čemž svědčí pokles příjmu ropy určené ke zpracování na naftu, benzin a další produkty.

Lukáš Kovanda: Ukrajinské útoky ochromily Rusko. Pohonné hmoty jsou nyní na příděl

Money

Obyvatelé částí Ruska se potýkají s něčím zcela nezvyklým pro světovou ropnou velmoc – s příděly pohonných hmot. Důvodem je růst účinnosti ukrajinských útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, které nyní vyřadily z provozu třináct procent rafinační kapacity.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Úřady si dělají sice starosti, ale nedostatek benzinu není podle expertů pro systém kritický a je zatím omezen pouze na určité oblasti. Ačkoliv řidiči osobních aut mohou u čerpacích stanic pociťovat potíže, většina autobusů a nákladních aut jezdí na naftu, které má Rusko přebytek. Armáda, která převážně používá naftu, byla také ušetřena problémů. To ale neznamená, že se situace nemůže zhoršit, napsala AP.

Ukrajinské drony v noci útočily také na další ruské regiony. Ve Volgogradské oblasti vzplálo lokomotivní depo ve městě Petrov Val, železnice přerušila provoz, napsala Meduza.

Ruské ministerstvo obrany dnes sdělilo, že v noci na dnešek zničilo 102 ukrajinských dronů nad sedmi regiony, včetně anektovaného Krymu, jakož i nad Černým a Azovským mořem.

Na severu Německa začal fungovat nový závod zbrojního koncernu Rheinmetall, který se má stát největším producentem munice ráže 155 milimetrů v Evropě. Do roku 2027 má roční produkce dosáhnout 350 tisíc kusů. Továrna vznikla investicí za půl miliardy eur a přinese 500 nových pracovních míst.

Německý zbrojní koncern Rheinmetall ve středu na severozápadě Německa otevřel novou muniční továrnu, která bude největší v Evropě. Chce si tak upevnit pozici největšího výrobce munice ráže 155 milimetrů v západním světě, uvedla agentura DPA. Poptávka po této munici vzrostla po začátku války na Ukrajině z února 2022. Rheinmetall patří k nejdůležitějším dodavatelům munice Ukrajině, která se brání ruské agresi.

Slavnostního otevření závodu v Unterlüssu ve spolkové zemi Dolní Sasko se zúčastnili německý vicekancléř Lars Klingbeil, ministr obrany Boris Pistorius a generální tajemník NATO Mark Rutte. Rheinmetall zastupoval šéf koncernu Armin Papperger. Podle něj by podobné muniční továrny mohly vzniknout i v jiných evropských zemích, například v Litvě. Také Ukrajina by měla být podle Pappergera schopna vyrábět „nutně potřebné ochranné a obranné vybavení na vlastním území“.

Sériová výroba munice ráže 155 milimetrů by měla začít v následujících týdnech. Ještě letos by mělo být vyrobeno 25 tisíc kusů munice, v roce 2027 by to mělo být už 350 tisíc kusů. V Unterlüssu by tak vznikla podle webu Deutschlandfunk největší muniční továrna v Evropě. Ve všech svých závodech hodlá Rheinmetall v přespříštím roce vyrábět 1,5 milionu kusů munice ročně. V závodě v Unterlüssu vznikne 500 nových pracovních míst, investice do vzniku továrny se podle zahraničních agentur pohybuje kolem 500 milionů eur (12,2 miliardy kroun).

Zbrojaři místo luxusu. Rheinmetall nahradí vlastníka Gucci v indexu Euro Stoxx 50, tvrdí JPMorgan

Trhy

Rostoucí cena akcií německé společnosti Rheinmetall vynesla výrobci tanků a munice místo v hlavním akciovém benchmarku eurozóny. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vzrostly akcie firmy přibližně o 1 800 procent.

fry

Přečíst článek

Produkce továrny v Unterlüssu by měla zpočátku pokrývat hlavně objednávku německé armády z roku 2024. Německo zahájilo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 rozsáhlou modernizaci bundeswehru. Financovaná je ze zvláštního fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), který doplňuje běžný roční rozpočet na obranu. Strany současné německé vlády se pak v březnu - ještě před uzavřením koaliční smlouvy - dohodly na zvýšení výdajů na zbrojení. Dosáhnout ho chtějí i pomocí reformy takzvané dluhové brzdy, což je ústavní opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Díky tomu si Německo zajistí dostatek peněz na obranné výdaje půjčkami na mezinárodních trzích. Cílem je podle kancléře Friedricha Merze vybudovat z bundeswehru nejsilnější konvenční armádu v Evropě.

Německo plánuje postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), dalších 1,5 procenta výkonu ekonomiky má jít do vojensky využitelných oblastí, jako je infrastruktura či kybernetická bezpečnost. Letos by výdaje na zbrojení měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.

V Unterlüssu, který leží severně od dolnosaské metropole Hannoveru, má Rheinmetall už delší dobu i jiné provozy. Mimo jiné tam sestavuje bojové vozy pěchoty Puma.

Evropské akcie letos válcují americké. Dařilo se bankám, zbrojařům i českým firmám

Trhy

Akcioví investoři v prvním pololetí letošního roku prožívají nepříliš standardní situaci. Zatímco americkým firmám se dařilo solidně, evropské nabízejí skvělé zisky. To se pak projevuje také na akciích a dluhopisech firem na evropském kontinentu.

Stanislav Šulc

Přečíst článek