Bezpečnost na Ukrajině zajistí po dojednání míru vojáci z 26 zemí
Celkem 26 zemí přislíbilo, že se zapojí do jednotek zajišťujících po dojednání míru s Ruskem bezpečnost Ukrajiny, ať již na zemi, na moři či ve vzduchu. Po jednání lídrů takzvané koalice ochotných v Paříži to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který zároveň pohrozil Rusku novými sankcemi, pokud nezačne jednat o ukončení války. Americký prezident Donald Trump v telefonátu s evropskými lídry vyzval Evropu, aby přestala kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku, napsala agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl, že všechny země chystají plány toho, jak přispějí k bezpečnostním zárukám pro Kyjev v případě mírové dohody.
„V den, kdy ustanou boje, začnou fungovat bezpečnostní záruky,“ řekl Macron. Členové koalice ochotných, kterou tvoří převážně evropští spojenci Ukrajiny včetně Česka, podle něho chtějí k těmto garancím požadovaným Kyjevem přispět účastí svých vojáků v mírových jednotkách nebo vojenskou podporou ukrajinské armády.
O konkrétních zemích dnes Macron nemluvil, připravenost nasadit své vojáky dala v minulosti kromě Francie najevo také Británie. Francouzský prezident dnes řekl, že Spojené státy se do bezpečnostních záruk také chtějí zapojit. Americký prezident Donald Trump přitom již dříve vyloučil, že by přímo na Ukrajinu vyslal americké jednotky, hovoří se spíše o vzdušné či techické podpoře.
Stop ruské ropě
Trump podle činitele Bílého domu citovaného Reuters vyzval evropské lídry, aby jejich země ukončily nákupy ruské ropy. Zelenskyj uvedl, že americký prezident Evropu za pokračující odběr ropy z Ruska kritizoval, což podle Zelenského bylo namířeno zvláště proti Maďarsku a Slovensku, které jsou s Ukrajinou ve sporu kvůli jejím útokům na ropovod Družba přepravující surovinu z Ruska.
Český premiér Petr Fiala, který se k dnešnímu jednání připojil na dálku, v minulosti opakovaně za nejlepší bezpečnostní záruku pro Kyjev označoval posílení ukrajinské armády, o možném nasazení českých vojáků dnes odmítl spekulovat.
„Nejdříve musíme dospět k nějaké podobě příměří, respektive míru, jaký by byl mandát těch jednotek a pak se samozřejmě můžeme bavit o konkrétním podílu jednotlivých zemí. Česká republika je připravena se nějakou formou na tom podílet, ale jaká ta forma bude, to je opravdu předčasná otázka,“ řekl Fiala na předvolebním mítinku v Pardubicích.
Prostřednictvím videohovorů se k summitu připojili i další politici včetně německého kancléře Friedricha Merze. Ten podle vládního mluvčího po jednání uvedl, že Evropané jsou připraveni se výrazně podílet na silných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Dodal, že Evropa zvýší tlak na Rusko prostřednictvím sankcí, pokud bude Moskva dál používat zdržovací taktiku ve válce proti Ukrajině i při snahách o její ukončení.
Ruská ekonomika se dostala do stagnace a mohla by vstoupit do recese, pokud centrální banka výrazněji nesníží úrokové sazby. Uvedl to podle agentury Reuters šéf největší ruské banky Sberbank German Gref na okraj Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku.
Ruská ekonomika by mohla vstoupit do recese, uvedl šéf Sberbank
Money
