Polsko dnes registruje další incident spojený s Ruskem v Baltském moři, ruské provokace jsou téměř každodenní záležitostí. Prohlásil to polský premiér Donald Tusk na summitu Evropského politického společenství v Kodani. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že je třeba vyvinout větší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která přináší Moskvě zisky potřebné k financování pokračující agrese proti Ukrajině.

„Dostal jsem zprávu z Varšavy, máme další incident, blízko štětínského přístavu... máme nové incidenty v našem regionu, myslím v Baltském moři, každý týden, jsou téměř každodenní,“ citovala Tuska agentura Reuters.

Šlo o ruské plavidlo, dlouhé 70 metrů, které nezvykle manévrovalo nad podvodním plynovodem u polského pobřeží, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu. Mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb a mluvčí ministerstva vnitra na společné tiskové konferenci uvedli, že polská pohraniční stráž ve středu ráno zaznamenala ruský kutr nedaleko od podvodního plynovodu, nad kterým se asi na 20 minut zastavil. Rusové pak uposlechli radiového pokynu, aby okamžitě odpluli. Podrobností se mluvčí zdrželi, uvedli jen, že každý měsíc se stává několik podobných incidentů.

Týž deník dnes zveřejnil rozsáhlou zprávu, podle které ruská vojenská rozvědka GRU mohla připravovat diverzní akce v Polsku, Německu a Litvy za použití dronů a plechovek s nálepkami kukuřice, obsahujícími ale výbušniny. Připravované akci předcházelo rozesílání balíčků, které vznítily ve skladech v Anglii a Německu. Většinu podezřelých se následně polským a litevským úřadům podařilo zadržet.

Aktualizováno

Německý tisk varuje: Česku hrozí po volbách změna západního směřování

Volby 2025

Česko by mohlo po nadcházejících parlamentních volbách změnit dosud jasný prozápadní kurz a obrátit se po vzoru Slovenska na východ. Rýsuje se totiž vítězství politického chameleona Andreje Babiše, jehož možní koaliční partneři jsou otevřeně proruští, píší v komentářích k českým volbám německá média, včetně listů Frankfurter Rundschau či Sächsische Zeitung. Z Česka by se podle nich mohl stát nový problémový člen Evropské unie. Proto budou volby ostře sledované nejen v Bruselu, ale také v Kyjevě, Moskvě a v Berlíně. Volby do české Poslanecké sněmovny se uskuteční 3. a 4. října.

ČTK

Přečíst článek

Polský vzdušný prostor narušily v polovině září dvě desítky ruských dronů, kvůli jejichž likvidaci zasahovaly vzdušné síly NATO. Polsko od té doby hovořilo o několika menších incidentech a opakovaně nasazovalo stíhačky k ochraně svého území při ruských útocích na západě Ukrajiny. Podobné ruské akce hlásily také další země jako Estonsko či Rumunsko.

Součástí evropské reakce na pokračující ruskou válku na Ukrajině, o jejíž ukončení usiluje americký prezident Donald Trump i ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj, musí být podle Macrona větší tlak na flotilu plavidel, která Moskvě pomáhá obcházet sankce zaměřené na vývoz ruské ropy. EU uplatňuje sankce vůči desítkám těchto lodí, podle kritiků však účinně nebrání obcházení sankcí.

Francouzští vojáci ve středu u pobřeží Bretaně vstoupili na palubu zabaveného tankeru, který je podle francouzských úřadů součástí této ruské flotily, a zadrželi dva členy posádky.

Spojené státy budou Ukrajině poskytovat informace od zpravodajských služeb, které bude moci využít k útokům proti energetické infrastruktuře hluboko ve vnitrozemí Ruska. Píše o tom The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenované americké činitele. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes v reakci na tyto informace podle státní agentury TASS řekl, že USA sdílejí s Ukrajinou zpravodajské informace nepřetržitě a není to nic nového.

Americký prezident Donald Trump nedávno povolil, aby zpravodajské služby a ministerstvo obrany pomáhaly Kyjevu s těmito útoky, a Američané se obrátili na spojence v NATO, aby Ukrajině poskytli podobnou podporu. WSJ uvádí, že toto rozšířené sdílení informací od tajných služeb je dalším signálem, že Trump posiluje podporu Ukrajiny poté, co jeho snahy přivést Rusko a Ukrajinu k mírovým jednáním uvázly v mrtvém bodě.

Podle amerických činitelů je to poprvé, co Trumpova administrativa pomůže Ukrajincům s útoky s nasazením zbraní dlouhého dosahu proti energetickým objektům hluboko v Rusku. Spojené státy už dlouho poskytují ukrajinské armádě podporu při dronových a raketových útocích, díky dalším informacím od zpravodajských služeb ale bude moci lépe útočit na rafinérie, ropovody a plynovody, elektrárny a další objekty na území sousední země. Cílem těchto ukrajinských operací je omezit Rusku příjmy z ropy, které mu pomáhají financovat válku proti sousední zemi. Než začnou informace Ukrajincům předávat, čekají ještě američtí činitelé na písemné instrukce z Bílého domu.

Zelenskyj: Putin chce expanzi války. O přežití rozhodují zbraně a silní spojenci

Leaders

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu obvinil ruskou hlavu státu Vladimira Putina z toho, že chce válku rozšířit i na další země mimo Ukrajinu. Ve svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku také vyjádřil přesvědčení, že jenom zbraně a silní partneři, a nikoliv mezinárodní právo rozhodují o tom, kdo přežije.

ČTK

Přečíst článek

Frustrace z Putina

Trump souhlas dal krátce před tím, než minulý týden v příspěvku na sociální síti projevil svoji frustraci z ruského prezidenta Vladimira Putina. K překvapení mnohých tehdy napsal, že Ukrajina by mohla získat zpět veškeré své území, jež v současnosti okupuje Rusko.

WSJ také píše, že Spojené státy uvažují o tom, že Ukrajině dodají střely Tomahawk a Barracuda a další americké střely odpalované ze země a ze vzduchu, které mají dolet okolo 800 kilometrů. Zástupci Trumpovy administrativy nicméně podotkli, že žádné rozhodnutí v této věci ještě nepadlo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny prozradil, že Trumpa požádal o střely Tomahawk, které patří k nejpřesnějším americkým zbraním. Americký viceprezident J.D. Vance následně řekl, že Spojené státy žádost Ukrajinců zvažují.