Americký prezident Donald Trump naznačil, že konflikt s Íránem se může znovu vyostřit. Pokud se nepodaří uzavřít mírovou dohodu, Spojené státy podle něj zachovají blokádu íránských přístavů a nevylučují ani obnovení bombardování.
Trump uvedl, že zvažuje neprodloužení příměří, které má vypršet ve středu. „Možná ho neprodloužím, ale blokáda bude pokračovat,“ řekl novinářům na palubě Air Force One. Podle něj by v takovém případě mohly americké síly znovu zahájit letecké údery.
Konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem začal 28. února. Po dvoutýdenním příměří zahájeném 8. dubna následovala mírová jednání v pákistánském Islámábádu, ta však skončila bez výsledku. Teherán totiž odmítl americký požadavek vzdát se výroby jaderné zbraně.
Nafta v Česku zlevní až v úterý, přestože ropa výrazně padá už teď
Ropa prudce zlevňuje, ale českým řidičům se úleva oddálí. Kvůli nastavení cenových stropů si na levnější naftu počkají až do úterý. Mezitím akciové trhy zažívají nejrychlejší obrat za desítky let.
Spojené státy poté zavedly blokádu íránských přístavů, jejímž cílem je omezit příjmy Teheránu z prodeje ropy. Podle Trumpa bude pokračovat, dokud nebude plně dokončena americká „transakce“ s Íránem.
Napětí zvyšuje i situace v Hormuzském průlivu. Írán v reakci na údery USA a Izraele lodní dopravu v této klíčové oblasti ochromil. Přestože ji v pátek znovu otevřel, dnes předseda íránského parlamentu varoval, že ji může opět uzavřít, pokud americká blokáda neskončí.
Související
Přetahovaná o Hormuz pokračuje. Írán kvůli blokádě USA průliv znovu uzavřel
Pálí vás oči z monitoru a máte zarudlá víčka? Ještě před pár dny by vám umělá inteligence (AI) vysvětlila, že možná trpíte „bixonimanií“. Tato choroba sice neexistuje, ale znepokojivě odhaluje nejenom to, že AI je schopna šířit nepravdy, protože nerozezná fakt od vtipu (což už víme), ale že ani odborníci neověřují její informace.
Nástroje AI jako ChatGPT, Gemini nebo Copilot v posledních asi dvou letech varovaly před oční nemocí bixonimanií. Jenže tato „vzácná choroba způsobená modrým světlem“ je kompletním výmyslem. Přišla s ním Almira Osmanovic Thunströmová, lékařská výzkumnice z univerzity v Göteborgu. Kombinovala promyšlený podvod s legrací, za kterou by se nemusel stydět ani Jára Cimrman. Omluvou jí budiž, že chtěla otestovat, jestli velké jazykové modely (LLM) dokážou do své databáze nasát záměrnou dezinformaci.
Začátkem roku 2024 Osmanovic Thunströmová vložila dva nepravdivé články o výzkumech nemoci bixonimanie do databáze Preprints.org. V ní vědci mohou publikovat předběžné výsledky svých výzkumů. Zdejší texty nejsou ještě odborně recenzovány, autor je vlastně dává k případné odborné diskusi, ve vědě se neberou moc vážně.
Průzkum: Kdo zvládne AI, vyhraje. Většina firem je ale teprve na startu
České firmy přecházejí od experimentů k reálnému využití umělé inteligence (AI). Klíčová fáze – skutečná transformace – je ale teprve před nimi. Ukazují to výsledky průzkumu společnosti Deloitte realizovaného ve spolupráci s Českou asociací umělé inteligence.
Osmanovic Thunströmová využila svých znalostí umělé inteligence a publikované studie upravila formálně tak, aby působily věrohodně. Současně ale přímo do textu zadala dost do očí bijících důkazů, že něco není v pořádku.
Zvolila název oční nemoci bixonimánie, což je divné, protože mánie je psychiatrický termín, nesouvisí se zrakem. Jako autora uvedla neexistujícího vědce jménem Lazljiv Izgubljenovic s fotografií generovanou AI, který prý působí na Asteria Horizon University v kalifornském městě Nova City. Neexistuje ani taková univerzita, ani město.
A aby toho nebylo málo, přímo v textu zmínila, že studie je „vymyšlená“, že byla uskutečněna na „vymyšlených osobách“. Poděkování neexistujícího autora směřovalo k Akademii Hvězdné flotily (ze Star Treku), laboratoři na palubě USS Enterprise, jisté nadaci za financování pokročilých triků a také Univerzitě Společenstva prstenu a Galaktické triády.
Prostě: kdo některou ze studií opravdu četl, musel poznat, že tohle prostě není myšleno vážně.
Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí
Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.
Almira Osmanovic Thunströmová ještě odkazy na studie umístila na sociální sítě. A bylo políčeno. Velké jazykové modely AI skutečně zareagovaly a začaly lidem „diagnostikovat“ neexistující oční bixonimánii. Doporučovaly návštěvu očního lékaře a vyhledávač Perplexity AI dokonce uvedl, že nemoc zasáhla 90 tisíc lidí (což vymyšlené články vůbec netvrdily, tady AI halucinovala sama za sebe).
Ale nejenom to. „Zabrali“ i opravdoví vědci, odkazy na neexistující nemoc se objevily v jednom recenzovaném odborném periodiku a na několika preprintových webech. Dnes už jsou tyto články staženy, protože Osmanovic Thunströmová vyšla s pravdou ven.
Umělá inteligence pomohla lékařům lépe najít nádory: přijde s ní do ordinací užitečná změna?
V zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu pomáhala umělá inteligence radiologům vyhodnocovat snímky z mamografu. Ukázalo se, že zvyšuje úspěšnost v odhalování nádorů. Postupně se zřejmě otevírají možnosti, jak může umělá inteligence vstoupit do zdravotnictví a vylepšit ho.
Někteří účastníci internetových debat kritizovali autorku, že se dopustila podvodu ve vědecké publikaci, což je neobhajitelné. Většina účastníků debat však její čin ocenila jako varování před tím, jak snadno se dá AI opít rohlíkem a zneužít pro falešnou vědu. A potenciálně třeba pro výrobce ochranných brýlí, který by si takto mohl zajistit „vědecké“ doporučení svého výrobku.
Lékař a informatik John Lee z Loyolské univerzity v Chicagu k tomu přiznal totéž, co dělá spousta dalších odborníků: také si nechává dělat shrnutí odborné literatury od AI. „Je to racionální adaptace na iracionální objem informací,“ uvedl s odkazem na to, že ve světě vědy přibývá tolik odborných textů, že je nejde přečíst a posoudit použité zdroje, postupy a vyvozené závěry. Proto používá nástroje jako NotebookLM nebo Perplexity, aby mu dělaly shrnutí, které si pak teprve přečte. Práci, která by mu zabrala týden tvrdého studia, zvládne za odpoledne. Pravda, s rizikem, že se nechá napálit nebo dokonce podvést.
Doktor Lee si nemyslí, že je možné se bez AI obejít. Podporuje proto myšlenku, že by pro vyhodnocování informací měly souběžně existovat dva modely: jeden informace zpracovává, druhý, nezávislý, hodnotí faktickou přesnost výsledků prvního modelu. Potíž je v tom, že vývoj jde tak rychle dopředu, že než se pro nějaký postup vytvoří „kontrolor“, je už původní postup překonaný něčím jiným.
A tak vědci, kteří mají vcelku uznávaná pravidla pro práci s fakty, tápou, když se snaží vyhnout dezinformacím. A co má teprve dělat běžná veřejnost, která s fakty pracuje ještě mnohem hůř?
Je OpenAI nadhodnocená? Investoři začínají pochybovat
Někteří investoři začínají pochybovat o vysokém ocenění americké společnosti OpenAI, které podle nich dosahuje až 852 miliard dolarů (17,6 bilionu korun). Uvedl to deník Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje z řad finančních podporovatelů firmy. Kritici upozorňují, že společnost se stále více zaměřuje na firemní zákazníky, kde ale čelí rostoucí konkurenci ze strany firem Anthropic a Google.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Na vlastního robotického sluhu je lepší si ještě chvíli počkat
Ropa prudce zlevňuje, ale českým řidičům se úleva oddálí. Kvůli nastavení cenových stropů si na levnější naftu počkají až do úterý. Mezitím akciové trhy zažívají nejrychlejší obrat za desítky let.
Otevření Hormuzského průlivu v úterý zlevní naftu řidičům v Česku průměrně o zhruba dvě koruny na litr. Sháňka po amerických akciích nyní narůstá nejrychleji od roku 1982. Na páteční otevření Hormuzského průlivu bouřlivě reagují trhy s ropou a naftou, ale také – pochopitelně – trhy akciové.
Paradox regulace: pátek hraje proti řidičům
Z hlediska české vlády a její regulace cen pohonných hmot ovšem neexistuje horší den (a pro tuzemské čerpadláře lepší) pro otevření Hormuzského průlivu než právě pátek. Dnešní prudký pokles cen ropy a paliv na burze v Rotterdamu se totiž do cen u čerpacích stanic v ČR nepropíše už pozítří, jak by se dělo, kdyby k němu došlo v jiný všední den, ale až v úterý.
Dnes stanovená maximální přípustná cena totiž platí od zítřka až do pondělí.
Nafta padá o více než 14 procent
Cena nafty na burze v Rotterdamu se dnes v korunách propadla o mimořádných více než 14 procent (viz 1. graf níže). Nafta u českých čerpacích stanic tak v úterý klesne o zhruba 2 koruny na litr, a to i s pomocí vládního stropu. Průměrně celorepublikově se nejspíše bude prodávat pod 41 korun za litr, například u Tank ONO pod 40 korun za litr.
Bloomberg
Akciová euforie: nejrychlejší obrat od roku 1982
Americké akcie – konkrétně ty v indexu Standard & Poor’s 500 – se z pásma přeprodání přetočily do nynějšího pásma překoupení během pouhých 11 dní. Do pásma překoupení se dostaly už ve čtvrtek, přičemž dnešní otevření Hormuzského průlivu jejich překoupenost ještě umocňuje (viz graf níže).
Bloomberg
Rychleji to v období od roku 1950 stihly pouze v srpnu 1982.
Co žene trhy vzhůru
1. Shortaři zavírají pozice
Zaprvé, četní investoři sázeli na další pokles akcií. Prodávali vypůjčené akcie s cílem je později nakoupit zpět levněji a vrátit. Po oznámení příměří mezi USA a Íránem se ale začali obávat, že akcie už dále tolik neklesnou. Zahájili proto zpětný odkup, což žene ceny vzhůru.
2. Algoritmy přilévají olej do ohně
Dále počítačové programy (algoritmy) velkých fondů vyhodnotily, že trh roste, a začaly automaticky nakupovat další akcie, aby nezmeškaly růst.
3. FOMO efekt mezi drobnými investory
Zatřetí, strach ze zmeškání růstu žene do akciových nákupů i drobnější investory. Uvědomují si, že může nyní nastávat (resp. už nastala) nejlepší letošní příležitost k nákupu vyklesaných akcií – podobná té, kterou loni poskytla situace záhy po Trumpově „dni osvobození“, kdy se trhy kvůli novým clům přechodně zřítily.
