V luxusním letovisku Šarm aš-Šajch se chystá klíčový moment blízkovýchodní politiky. Bude to skutečný mír – nebo jen příměří na papíře?
Egypt v sobotu potvrdil, že v pondělí se v letovisku Šarm aš-Šajch uskuteční mezinárodní summit k dokončení dohody o ukončení války v Pásmu Gazy. Zúčastní se jej více než dvě desítky vůdců, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters s odvoláním na mluvčího egyptské hlavy státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí navštíví Egypt, aby vyjádřil podporu naplnění mírové dohody vycházející z Trumpova dvacetibodového plánu na ukončení války v Pásmu Gazy, oznámil již dříve Elysejský palác.
Do Egypta v pondělí přijedou také britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, italská premiérka Giorgia Meloniová a španělský premiér Pedro Sánchez, uvádějí server The Guardian a agentura AFP.
Pokrok v Gaze. Hamás souhlasil s předáním všech izraelských rukojmí
Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích je na dosah, uvedl podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na odpověď Hamásu na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v pásmu. Obdobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz. Teroristické hnutí Hamás oznámilo, že je ochotno předat všechny izraelské rukojmí, živé i mrtvé, jak navrhuje Trumpův plán.
Server Axios dříve napsal, že Trump chce v Egyptě začátkem příštího týdne uspořádat summit světových lídrů zaměřený na Pásmo Gazy.
Trump má v pondělí ráno místního času přiletět do Izraele, kde přednese projev v Knesetu a setká se s rodinami izraelských rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy.
Odpoledne pak přeletí do Egypta, kde se setká s prezidentem Abdal Fatahem Sísím a měl by se zúčastnit slavnostního podpisu mírové dohody společně s představiteli Egypta, Kataru a Turecka – zemí, které jsou spolu se Spojenými státy garanty dohody.
Summit může podle serveru Axios přinést další mezinárodní podporu pro Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy, jehož části týkající se správy, bezpečnosti a obnovy této palestinské oblasti ještě musí být dohodnuty.
Netanjahu chybí
Summit podle Axiosu organizuje egyptský prezident Sísí, který již pozval několik evropských a arabských státníků. Očekává se účast lídrů či ministrů zahraničí z Německa, Francie, Británie, Itálie, Kataru, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Turecka, Saúdské Arábie, Pákistánu a Indonésie. Naopak přítomnost izraelského premiéra Benjamina Netanjahua prozatím v plánu není, sdělil v sobotu serveru nejmenovaný americký činitel.
Příměří v Gaze: první krok k míru
Trump v noci na čtvrtek oznámil, že Izrael a Hamás souhlasily s první fází jeho mírového plánu, která počítá se zastavením bojů a předáním všech rukojmích držených v Pásmu Gazy.
Izraelská armáda potvrdila, že v sobotu v poledne místního času (11:00 SELČ) začalo v Pásmu Gazy platit příměří. Do pondělního večera by tak měli být propuštěni všichni rukojmí unesení při teroristickém útoku Hamásu na jih Izraele v říjnu 2023. Nyní je v pásmu 48 rukojmích, z nichž 20 je stále naživu. Podle dohody Izrael propustí 250 doživotně odsouzených Palestinců a 1700 Palestinců zatčených od začátku války.
Bílý dům zveřejnil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, který počítá s klidem zbraní během několika dnů i s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dnes s Trumpem jednal v Bílém domě, návrh podpořil, zatímco teroristické hnutí Hamás opakovaně uvedlo, že plán zatím neobdrželo a že požaduje vznik palestinského státu. Později však agentury AFP a Reuters informovaly, že plán předali Hamásu katarští a egyptští zprostředkovatelé.
Investice, nebo spekulace? Hranice je někdy velmi tenká. Začínající investor tak mnohdy přejde rovnou ke spekulacím – a ani o tom neví. Říká to Petr Šimčák, investiční ředitel společnosti Broker Consulting. Přispívají k tomu podle něj některé on-line aplikace, které se snaží přeskočit nudnou fázi a ženou investory do světa tradingu. O tom ale investování není. „Dobrá investice je v zásadě nudná a její výsledek nezávisí na tom, jestli máte pravdu, když předpovídáte další dění,“ vysvětluje.
Během prudkého růstu inflace se pozornost řady lidí upnula právě k investicím. Je zájem pořád velký, nebo už ochladl?
Myslím, že neochladl. Nicméně Inflace byla spouštěčem především pro investice do tradičních konzervativních nástrojů. Viděli jsme obrovský přítok peněz do fondů peněžního trhu, tedy do repo fondů. Před inflací sice nikoho neochránily, ale lidé byli rádi i za sedmiprocentní úrokovou sazbu. Druhá velká vlna pak přišla ve chvíli, kdy úroky začaly zase klesat. Lidé hledali další nástroje a ve větší míře znovu objevili nemovitostní fondy.
A další investiční nástroje? Měnilo se nějak chování investorů?
Poměrně hodně peněz potom investoři poslali také do dluhopisových fondů, které najednou nabízely vysoký výnos. To bylo zase atraktivní hlavně v době, kdy už úrokové sazby začínaly pomalu klesat, protože u dluhopisů je výnos fixovaný na delší dobu. Tam jsem nějakou změnu v chování viděl. Ale třeba u akcií se nic významnějšího nedělo, zvýšený zájem tam s inflací nesouvisel.
Přesto se Češi pomalu učí do akcií investovat. Co tedy zapříčinilo větší zájem, když ne inflace?
Hodně tomu pomáhá penzijní reforma, takže dlouhodobý investiční produkt a dynamické penzijní fondy. Je tam státní podpora, příspěvek a daňová úspora, zároveň je to celé konstruováno jako skutečný investiční produkt. Myslím, že i díky tomu se tady postupně podaří vybudovat ten správný mindset, kdy bude investování součástí standardní finanční hygieny.
Cena stříbra se vyšplhala na nejvyšší hodnotu za 45 let
Cena stříbra k okamžitému dodání zdolala psychologickou hranici 50 dolarů (1048 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), kde byla naposledy v roce 1980. Tehdy byl prudký růst cen výsledkem manipulace, když se dva bratři z Texasu pokusili trh se stříbrem ovládnout. Ve čtvrtek odpoledne se cena vyšplhala až na rekordních 51 dolarů za troyskou unci, informuje agentura Reuters. Od začátku roku je cena vyšší o více než 73 procent.
Je větší zájem daný i mladou generací, která přichází na investiční trh?
Myslím že určitě. Mladí lidé začínají chápat, že budoucí penze je víc než kdy dřív v jejich rukou. A i když třeba zatím samotnou penzi řešit nechtějí, je pro ně stále běžnější budovat si úspory a investovat je na akciovém trhu. Hodně tomu pomáhají některé on-line obchodovací platformy, protože akciový trh je díky nim přístupný za zlomek ceny, navíc tam nejsou další náklady. K některým platformám bych ale měl pár výhrad, protože hodně lidí tam přeskočí kapitolu, kdy se učí investovat, a skočí rovnou do kapitoly, kdy se z nich stanou spekulanti a tradeři. Začnou rovnou obchodovat s akciemi, ETF, kryptem nebo pákovými produkty – a přitom ani neznají rozdíl mezi investováním a spekulováním. Přitom základem portfolia by vždy měly být dobře diverzifikované fondy. Samostatné akcie a další instrumenty jsou až jakousi nadstavbou.
Takže potřebujeme větší finanční gramotnost?
Samozřejmě, ale to je u nás nekonečný příběh. Každý by měl začít tím, že se naučí odkládat si deset až dvacet procent příjmu a sepíše si plán. Pro začátek stačí, když si projdete sedm typických mentálních kategorií. Z toho vám pak vypadnou konkrétní investiční cíle, optimální investiční horizonty, a tedy i nejvhodnější nástroje.
Jaké kategorie to jsou?
První je pohotovostní rezerva. V zásadě jsou to peníze, které si chci našetřit pro případ nouze. Ty musejí zůstat na spořicím účtu. Druhá mentální kategorie je dlouhodobější rezerva na horizont tří až pěti let. To je pořád málo na akcie, ale už tam může dávat smysl dluhopisový nebo nemovitostní fond. Další kategorií jsou pak dlouhodobé investice, kde už je horizont dostatečně dlouhý na akcie. Čtvrtá kategorie se týká dětí, kterým obvykle chceme spořit na vzdělání nebo obecně na vstup do dospělého života. Každý začíná spořit jindy, ale v principu je tam horizont deseti až dvaceti let, takže zase ideálně pravidelná investice do akcií. Následuje kategorie týkající se vlastní penze. Horizont se zase liší podle toho, kdy to začínáme řešit. Obvykle to ale bude alespoň patnáct až třicet let, takže klasický akciový produkt, možná v kombinaci s nemovitostními produkty. Šestá kategorie je mezigenerační předání kapitálu, kde se zase dostáváme na akciový horizont. Poslední kategorií jsou potom právě spekulace. Na těch není nic špatného, přicházejí ale na řadu teprve tehdy, když jsou pokryté všechny ostatní kategorie, které jsou pro nás relevantní.
Cena zlata se poprvé dostala na rekordních více než 4000 dolarů (83 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato mimo jiné přispívá nejistota kolem financování federální vlády ve Spojených státech, ale i předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Jak s tím souvisejí zmíněné aplikace? Proč se tam investoři stávají spíš spekulanty?
Myslím, že některé aplikace jsou konstruované především na aktivitu, takže na trading, burzovní obchodování. Snaží se přeskočit nudu a nabídnout uživateli větší zábavu. Přinášejí tipy, kam investovat, co se teď vyplatí koupit a podobně. Snaží se ho zkrátka vtáhnout do každodenního dění. To ale není investování, protože dobrá investice je v zásadě nudná a její výsledek nezávisí na tom, jestli máte pravdu, když předpovídáte další dění. Když se mě někdo ptá, kam letos investovat, obvykle odpovídám, že nejlépe do toho samého jako loni nebo příští rok. Největší nebezpečí je začít v lednu investovat podle toho, jaký je na ten daný rok výhled. Tím se mentálně přehoupávám do spekulace.
Čekají na začínající investory ještě nějaké nástrahy?
Je jich spousta, řada z nich přitom souvisí se strachem, nebo naopak chamtivostí. Existuje koncept takzvané behaviorální mezery. Ten říká, že člověk se sám, svou vlastní aktivitou „okrádá“ o přibližně 1,5 procenta ročně. Může to být třeba tím, že při propadu investici v panice prodá s tím, že ji do budoucna případně zase koupí. Správně by to měl přitom udělat přesně naopak. Dalším velkým zdrojem mezery je fakt, že i když člověk dobře koupí, se ziskem prodá příliš brzy, zatímco investice dále roste. To nezní tak nebezpečně, ale na dlouhém horizontu je to vražedné. I to je důvod, proč si myslím, že dává smysl využít odborné konzultace, kde s vámi sestaví plán a pomohou udržet disciplínu i v těžších dobách. Když je tam dobře nastavená struktura odměňování, investor může spíše získat.
V posledních letech jsou populární hlavně americké akcie. Jak na ně nahlížíte v souvislosti s událostmi posledních měsíců?
Z toho, co se dnes v geopolitice, potažmo ve Spojených státech děje, mám přirozeně jisté obavy. Zároveň pořád platí, že je to největší, nejhlubší a nejvyspělejší trh s největšími firmami na světě. To, co se tam teď děje, je sice negativní, ale trh se z toho zotaví. Když se podíváme na dvacáté století, pořád tam byly krize a něco se dělo. Každý rok najdeme důvod, proč se bát, proč neinvestovat nebo proč investovat jinam. Trh má „samočisticí“ funkci, řada firem zbankrotuje, ale objeví se zase nové. V průběhu celého dvacátého století dodal akciový trh jakožto vítězná třída aktiv zhodnocení devět až deset procent ročně, dluhopisy dodaly nějakých pět. Nadvýnos akciového trhu přitom zajistila jen čtyři procenta nejúspěšnějších firem. Pointa je, že akcie jsou dlouhodobě nejvýnosnější právě proto, že jsou nejrizikovější – a k tomu, aby dobře fungovaly, je třeba umožnit jim celý ten cyklus, tedy recese, pády, bankroty, fúze a akvizice.
Argentinský zázrak, nebo ekonomická pohroma? Před Javierem Mileiem se kupí jedna krize za druhou
Na státní aparát a rozpočet vytáhl s motorovou pilou. Argentinský prezident Javier Milei se stal vzorem mnoha evropských lídrů. Najednou je však ticho po pěšině. „Shodou okolností“ v době kdy se jeho radikální strategie začíná zadrhávat. Ukazuje se, že k prosperitě se nedá jednoduše „proškrtat“?
Takže pořád má smysl posílat peníze do globálního akciového fondu, kde mají americké akcie většinu?
Já jsem zastáncem toho, že pokud člověk nechce vyjadřovat názor na to, co se krátkodobě děje, měl by vzít globální akciový index a smířit se s tím, že má dvě třetiny peněz ve Spojených státech. Dokážu si ale představit i to, že když jsme v Česku a region střední a východní Evropy má v globálním akciovém indexu váhu jen 0,15 procenta, mohl bych do lokálních trhů investovat víc. Protože je to tady zajímavé, jsou tady atraktivní firmy. Nemáme tady dnes hodně populární hi-tech nebo IT firmy, ale je tady stará tradiční ekonomika jako strojírenství, bankovnictví nebo energetika, kde se mohou objevovat zajímavé investiční příležitosti. Takže si dokážu představit i to, že když mám na akciový trh vyčleněnou tisícovku měsíčně, stovku nebo dvě pošlu do fondu na střední a východní Evropu. I když nákup akcií na veřejných trzích lokální ekonomiku zase tak nepodpoří.
Je nějaký způsob, jak ji investicemi podpořit víc?
K tomu bychom potřebovali, aby se kapitálový trh rozvinul spíše z nižších pater, tedy od privátních investic. Tomu se říká private equity a venture kapitál, který je ve střední Evropě špičkově vyvinutý a možná trochu paradoxně ještě vyspělejší a investičně zajímavější než veřejné trhy. Tam ale nemůžete posílat tisícovku měsíčně, je to určené pro velké investory. Líbilo by se mi, kdyby do budoucna vznikla architektura pro alternativní penzijní fondy, kde by drobní investoři mohli společně investovat do velkého fondu tohoto typu. Pomohlo by to jak investorům, tak i ekonomice a trhu.
Hodně se bavíme o akciích, ale diverzifikovat jen v akciových fondech nestačí. Jak byste doporučil rozložit si portfolio?
Na to by vám měly odpovědět vaše preference ve zmiňovaných sedmi kategoriích, nicméně zhruba devadesát procent lidí by skončilo nejblíže modelu třetina do akcií, třetina do nemovitostí a třetina do dluhopisů. To je dobrá univerzální cesta do začátku, pak už si můžu hrát se svým individuálním příběhem a prostředky. Třeba mladší člověk může mít víc peněz v akciích, protože má delší investiční horizonty, a podobně.
Kijonková spouští vlastní fond pro kvalifikované investory
Český investiční trh má nový fond kvalifikovaných investorů. JSK Investments manželů Kijonkových spouští SICAV s počátečním kapitálem dvě miliardy korun a ambicí růst na násobky této částky. Startupy, středně velké firmy i rodinné podniky – to jsou cíle nového fondu. A podnikatelka Simona Kijonková slibuje investorům výnos až 15 procent ročně.
Má to smysl i u nižších částek? Když za vámi přijde klient s tím, že chce pravidelně investovat dva tisíce měsíčně, také mu doporučíte třetinové rozdělení?
Tam bych asi začal jinak. Nejdřív je třeba mít pohotovostní rezervu na spořicím účtu. Když ji má, tak pokud by tam byly skutečně dlouhé horizonty, doporučil bych začít budovat portfolio přes akciový trh. Kdyby měl pak do budoucna víc peněz, mohl by přidat konzervativnější instrumenty jako dluhopisy nebo nemovitosti. Takový klient je obecně ideální kandidát na státem podporované důchodové produkty. Maximální fiskální podpora je nastavená při měsíční investici čtyři tisíce do dlouhodobého investičního produktu a sedmnáct set do doplňkového penzijního spoření. Takže než vůbec vytěžíte maximální podporu od státu, spoříte si téměř šest tisíc měsíčně, což už pokryje investiční potřeby střední třídy, možná i lehce vyšší střední třídy.
Není tam riziko, že podpora do budoucna skončí?
Je, ale nikdo vám nevezme peníze, které už tam máte, ani zhodnocení, které vám na akciovém trhu nebo díky úročení přinesou.
Petr Šimčák
Vystudoval ekonomii a psychologii na Masarykově univerzitě v Brně, je také držitelem titulu CFA. V oblasti správy aktiv a financí má více než 25 let zkušeností. Od roku 2024 zastává pozici Group CIO ve společnosti Broker Consulting a je místopředsedou představenstva Moneco investiční společnosti.
Olga Trčková: Čeští sběratelé jsou dnes vášnivější než mnohde na světě
Vybudovala DSC Gallery, která se zařadila mezi nejvýraznější komerční galerie u nás. Vystavuje největší jména tuzemské scény, ale také mladé talenty, a hlavně do Prahy vozí významná jména berlínské, londýnské i newyorské scény. Olga Trčková je vášnivou sběratelkou, pomáhá umělcům, ale také jiným sběratelům. „Jednou vás pozvu do DSC Gallery London,“ slibuje v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB, z něhož nabízíme ochutnávku.
Celní sazby uvalené na výměnu zboží mezi oběma největšími světovými ekonomikami by se tak dostaly zhruba na úroveň, která v dubnu vyvolala obavy z prudké recese a chaos na finančních trzích.
Čína zaskočila a rozezlila Donalda Trumpa, ten se mstí zvýšením cla na drakonických 130 procent. Trh kryptoměn kolabuje jako nikdy v historii, v pondělí nelze vyloučit paniku také na světových akciových trzích.
Americký prezident Donald Trump opětovně zásadně přitvrdil vůči Číně. Zvedá celní sazbu na čínský dovoz o drakonických 100 procentních bodů. Nové clo tedy má být 130 procent. Při takovéto výši cla by v podstatě přestal existovat americko-čínský obchod, neboť lze čekat, že Peking by stanovil podobnou celní sazbu zase na americký dovoz.
V případě naplnění Trumpovy pohrůžky by šlo jen o nepatrně nižší clo, než jakému Čína přechodně čelila po poměrně krátkou dobu letos v první polovině roku. Do doby, než se obě největší ekonomiky světa dohodly na celním příměří, takže vzájemná cla klesla hluboko pod úroveň 100 procent – na hodnoty, při kterých už obchod probíhat může. Ovšem před dosažením příměří Čína také reagovala odvetným zvednutím svého cla na americký dovoz na prohibitivně vysokou úroveň 125 procent.
Toto příměří tedy nyní Trump trhá na kusy.
Rozezlilo jej, že Peking omezuje vývoz kovů vzácných zemin. Čína totiž ve čtvrtek oznámila, že bude od 1. listopadu požadovat po zámořských vývozcích exportní licenci, pokud položky jejich exportu obsahují byť jen stopové množství kovů vzácných zemin. Ve skutečnosti by tak šlo o bezprecedentní kontrolu vývozů daných vzácných kovů, na nichž je Západ stále více závislý, neboť je upotřebí v nejpokročilejších technologiích v oblasti elektromobility, čisté energetiky, ale také třeba ve vojenství a výrobě zbraňových a obranných systémů.
Trumpa naštvaly čínské restrikce na vývoz cenných kovů. Uvalí na zemi extra cla 100 procent
Celní sazby uvalené na výměnu zboží mezi oběma největšími světovými ekonomikami by se tak dostaly zhruba na úroveň, která v dubnu vyvolala obavy z prudké recese a chaos na finančních trzích.
Čína svým krokem Trumpovu administrativu zjevně zaskočila, vlastně přešla do nečekané ofenzivy. Trump daný krok Pekingu označuje za „mimořádně agresivní“. Měl se s čínským protějškem Si Ťin-pchingem setkat později v tomto měsíci během summitu v Jižní Koreji, včera ale pohrozil, že setkání ruší.
Prostor pro jednání
Nicméně jak Peking, tak Washington svá opatření plánují zavést až od 1. listopadu, což naznačuje, že z obou stran jde nyní o snahu kolíkovat si vyjednávací prostor pro další negociace v rámci již zmíněného dojednaného příměří. Čína před plánovaným summitem v Jižní Koreji zřejmě „chtěla ukázat svaly“ a tato její výstraha je o to účinnější, že přišla tak nečekaně. Přišla v době, kdy se nejen Trumpova administrativa, ale také světové akciové a finanční trhy obecněji poněkud nechaly ukolébat. Trump sám se poslední dobou soustředil spíše na zprostředkování ukončení bojů a mír na Blízkém východem, mezi Izraelem a Hamásem.
O tom, že světové trhy zastihl čínský krok – resp. Trumpova včerejší reakce na něj – v nedbalkách, signalizuje vývoj na trzích s kryptoměnami. S nimi se totiž obchoduje i o víkendu, na rozdíl od akcií a dalších tradičních aktiv typu dluhopisů či měn.
Reakce kryptoměn? Minus 20 miliard dolarů
Světový trh s kryptoměnami v reakci na skokové zvýšení obchodního napětí mezi Washingtonem a Pekingem prožil zvláště temné hodiny. V pátek večer středoevropského času, po Trumpově oznámení, načasovaném zjevně na dobu po uzavření burz s tradičními aktivy, došlo k největšímu odlivu kapitálu z kryptoměnových aktiv v celé jejich historii. Kryptoměny tak za včerejší den zaznamenaly odliv kapitálu v objemu až takřka 20 miliard dolarů (přes 400 miliard korun). Například cena nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny, bitcoinu, spadla v pátek večer ze zhruba 122 000 na nějakých 105 000 dolarů. Každý jeden bitcoin tak vlastně v okamžiku odepsal ze své hodnoty částku v přepočtu odpovídající takřka 360 000 českých korun.
Nelze vyloučit, že panika a související masové výprodeje zasáhnou po pondělním otevření burz právě také tradiční aktiva typu akcií. Ostatně už včera ty americké klesly nejvýrazněji za půl roku, a to tedy ještě před Trumpovou eskalací.
Bude ovšem záležet na tom, zda do té doby Washington a Peking nějak zmírní styl své nejnovější přetahované.
Investice, nebo spekulace? Hranice je někdy velmi tenká. Začínající investor tak mnohdy přejde rovnou ke spekulacím – a ani o tom neví. Říká to Petr Šimčák, investiční ředitel společnosti Broker Consulting. Přispívají k tomu podle něj některé on-line aplikace, které se snaží přeskočit nudnou fázi a ženou investory do světa tradingu. O tom ale investování není. „Dobrá investice je v zásadě nudná a její výsledek nezávisí na tom, jestli máte pravdu, když předpovídáte další dění,“ vysvětluje.
Čínské úřady nařídily největším technologickým firmám v zemi přestat nakupovat čipy pro umělou inteligenci (AI) od americké Nvidie. Zároveň mají čínské společnosti zrušit stávající objednávky. Píše o tom web deníku Financial Times (FT). Peking zintenzivňuje úsilí o podporu domácího polovodičového průmyslu a posiluje konkurenční boj se Spojenými státy.
