Etnická čistka, uvádí HRW ve zprávě o izraelských operacích na Západním břehu
Organizace Human Rights Watch ve zveřejněné zprávě obvinila izraelskou armádu z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Palestincích z uprchlických táborů na okupovaném Západním břehu Jordánu. HRW též vyzvala mezinárodní společenství, aby přijalo naléhavá opatření, která by izraelské představitele pohnala k odpovědnosti a zastavila násilí.
Podle HRW Izrael mezi lednem a únorem násilně vysídlil z uprchlických táborů Džanín, Tulkarm a Nur Šams okolo 32 tisíc Palestinců. Vysídleným bylo zakázáno se do táborů vrátit a stovky jejich domů izraelská armáda zničila. HRW označila toto vyhoštění za etnickou čistku, tedy násilný odsun etnické, rasové či náboženské skupiny z určité oblasti.
„Deset měsíců po jejich vysídlení se žádný z obyvatel nemohl vrátit domů,“ řekla agentuře Reuters Milena Ansariová z HRW, která se na vypracování zprávy podílela. Organizace dnes zveřejnila 105stránkový dokument s názvem Všechny mé sny byly vymazány, který popisuje zločiny připisované izraelské armádě.
Izraelská armáda podle Reuters uvedla, že musí ničit civilní infrastrukturu, aby ji nemohli zneužívat ozbrojenci. Neřekla ale, kdy se Palestinci budou moci vrátit domů, a nesdělila důvod pro masové vyhoštění ani pro zákaz návratu. HRW uvedla, že tato vyhoštění, jež se odehrála v době, kdy se pozornost světové veřejnosti soustředila na Gazu, jsou zločiny proti lidskosti.
Podle maďarského ministra zahraničí by Evropská unie měla kvůli korupčnímu skandálu na Ukrajině zastavit veškeré platby Kyjevu. Péter Szijjártó to dnes řekl v Bruselu před jednáním s kolegy z dalších zemí unie, jedním z tématů schůzky je přitom právě další finanční podpora zemi, která se od roku 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
Maďaři volají po zastavení plateb pro Kyjev
Money
Ženevské úmluvy z roku 1949 zakazují vysídlování civilistů z okupovaného území, s výjimkou dočasného přesunu z naléhavých vojenských důvodů nebo kvůli zajištění bezpečnosti civilního obyvatelstva.
HRW provedla rozhovory s 31 vysídlenými Palestinci ze tří táborů a analyzovala satelitní snímky, demoliční příkazy a ověřená videa z místa. Zjistila, že více než 850 budov je zničených či těžce poškozených, zatímco odhady OSN uvádějí až 1460 zničených budov.
Uprchlické tábory byly na Západním břehu vytvořeny v 50. letech 20. století poté, co izraelská vláda v souvislosti se vznikem státu Izrael v roce 1948 nuceně vysídlila statisíce Palestinců z jejich domovů. Na Západním břehu, který Izrael obsadil spolu s východním Jeruzalémem a Pásmem Gazy za šestidenní války v roce 1967, nyní žijí skoro tři miliony Palestinců a asi půl milionu Židů.
Od začátku války v Pásmu Gazy, kde od minulého měsíce platí křehké, ale opakovaně narušované příměří, zabili izraelští osadníci či vojáci na Západním břehu více než 1000 Palestinců, uvádí zpráva. Izrael podle ní také častěji zadržuje palestinské obyvatele bez soudu, bourá jejich domy a rozšiřuje výstavbu nových osad, což je z hlediska mezinárodního práva nelegální. Izrael to odmítá s tím, že Západní břeh je sporné, nikoli okupované území.
Americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který ministerstvu spravedlnosti USA nařizuje zveřejnit spisy k případu odsouzeného a zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informovala agentura AP s tím, že Trump ustoupil politickému tlaku v této kauze. Návrh zákona v úterý jednoznačně schválily Sněmovna reprezentantů a Senát.
Co skrývají Epsteinovy spisy? Trump souhlasí s jejich zveřejněním
Politika
Výrazně vzrostlo i násilí židovských osadníků vůči Palestincům. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) tento měsíc uvedl, že v říjnu došlo na Západním břehu nejméně k 264 útokům osadníků na Palestince. To je nejvíce za měsíc od roku 2006, kdy OSN začala tyto incidenty monitorovat.
Od října 2023 podle úřadu OSN pro lidská práva zemřelo na Západním břehu a v Izraeli 59 Izraelců při útocích palestinských radikálů či střetech s izraelskou armádou, z toho 22 byli členové izraelských bezpečnostních složek.
HRW vyzvala vlády mezinárodního společenství, aby na izraelské představitele uvalily sankce, pozastavily prodej zbraní i obchodní spolupráci a aby vymáhaly zatykače Mezinárodního trestního soudu. Ten loni v listopadu vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Izrael, podobně jako USA či Rusko, jurisdikci ICC neuznává.