Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Etnická čistka, uvádí HRW ve zprávě o izraelských operacích na Západním břehu

Izraelská armáda hlídkuje poblíž hranice pásma Gazy
ČTK
 ČTK

Organizace Human Rights Watch ve zveřejněné zprávě obvinila izraelskou armádu z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Palestincích z uprchlických táborů na okupovaném Západním břehu Jordánu. HRW též vyzvala mezinárodní společenství, aby přijalo naléhavá opatření, která by izraelské představitele pohnala k odpovědnosti a zastavila násilí.

Podle HRW Izrael mezi lednem a únorem násilně vysídlil z uprchlických táborů Džanín, Tulkarm a Nur Šams okolo 32 tisíc Palestinců. Vysídleným bylo zakázáno se do táborů vrátit a stovky jejich domů izraelská armáda zničila. HRW označila toto vyhoštění za etnickou čistku, tedy násilný odsun etnické, rasové či náboženské skupiny z určité oblasti.

„Deset měsíců po jejich vysídlení se žádný z obyvatel nemohl vrátit domů,“ řekla agentuře Reuters Milena Ansariová z HRW, která se na vypracování zprávy podílela. Organizace dnes zveřejnila 105stránkový dokument s názvem Všechny mé sny byly vymazány, který popisuje zločiny připisované izraelské armádě.

Izraelská armáda podle Reuters uvedla, že musí ničit civilní infrastrukturu, aby ji nemohli zneužívat ozbrojenci. Neřekla ale, kdy se Palestinci budou moci vrátit domů, a nesdělila důvod pro masové vyhoštění ani pro zákaz návratu. HRW uvedla, že tato vyhoštění, jež se odehrála v době, kdy se pozornost světové veřejnosti soustředila na Gazu, jsou zločiny proti lidskosti.

Péter Szijjártó

Maďaři volají po zastavení plateb pro Kyjev

Podle maďarského ministra zahraničí by Evropská unie měla kvůli korupčnímu skandálu na Ukrajině zastavit veškeré platby Kyjevu. Péter Szijjártó to dnes řekl v Bruselu před jednáním s kolegy z dalších zemí unie, jedním z tématů schůzky je přitom právě další finanční podpora zemi, která se od roku 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.

Přečíst článek

Ženevské úmluvy z roku 1949 zakazují vysídlování civilistů z okupovaného území, s výjimkou dočasného přesunu z naléhavých vojenských důvodů nebo kvůli zajištění bezpečnosti civilního obyvatelstva.

HRW provedla rozhovory s 31 vysídlenými Palestinci ze tří táborů a analyzovala satelitní snímky, demoliční příkazy a ověřená videa z místa. Zjistila, že více než 850 budov je zničených či těžce poškozených, zatímco odhady OSN uvádějí až 1460 zničených budov.

Uprchlické tábory byly na Západním břehu vytvořeny v 50. letech 20. století poté, co izraelská vláda v souvislosti se vznikem státu Izrael v roce 1948 nuceně vysídlila statisíce Palestinců z jejich domovů. Na Západním břehu, který Izrael obsadil spolu s východním Jeruzalémem a Pásmem Gazy za šestidenní války v roce 1967, nyní žijí skoro tři miliony Palestinců a asi půl milionu Židů.

Od začátku války v Pásmu Gazy, kde od minulého měsíce platí křehké, ale opakovaně narušované příměří, zabili izraelští osadníci či vojáci na Západním břehu více než 1000 Palestinců, uvádí zpráva. Izrael podle ní také častěji zadržuje palestinské obyvatele bez soudu, bourá jejich domy a rozšiřuje výstavbu nových osad, což je z hlediska mezinárodního práva nelegální. Izrael to odmítá s tím, že Západní břeh je sporné, nikoli okupované území.

Americký prezident Donald Trump

Co skrývají Epsteinovy spisy? Trump souhlasí s jejich zveřejněním

Americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který ministerstvu spravedlnosti USA nařizuje zveřejnit spisy k případu odsouzeného a zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informovala agentura AP s tím, že Trump ustoupil politickému tlaku v této kauze. Návrh zákona v úterý jednoznačně schválily Sněmovna reprezentantů a Senát.

Přečíst článek

Výrazně vzrostlo i násilí židovských osadníků vůči Palestincům. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) tento měsíc uvedl, že v říjnu došlo na Západním břehu nejméně k 264 útokům osadníků na Palestince. To je nejvíce za měsíc od roku 2006, kdy OSN začala tyto incidenty monitorovat.

Od října 2023 podle úřadu OSN pro lidská práva zemřelo na Západním břehu a v Izraeli 59 Izraelců při útocích palestinských radikálů či střetech s izraelskou armádou, z toho 22 byli členové izraelských bezpečnostních složek.

HRW vyzvala vlády mezinárodního společenství, aby na izraelské představitele uvalily sankce, pozastavily prodej zbraní i obchodní spolupráci a aby vymáhaly zatykače Mezinárodního trestního soudu. Ten loni v listopadu vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Izrael, podobně jako USA či Rusko, jurisdikci ICC neuznává.

Související

Mike Huckabee

USA už bezvýhradně nepodporují vznik palestinského státu, uvedl americký velvyslanec v Izraeli

Přečíst článek

Cena vajec trhá rekordy. A před Vánoci bude hůř

Vejce
ČTK
 ČTK

Cena vajec podle dat Českého statistického úřadu nadále roste. Balení deseti kusů tento měsíc vyjde na průměrně 73,43 koruny, což je o 6,24 koruny (tedy o 9,29 procenta) více než v říjnu. Proti loňskému listopadu cena stoupla o 8,62 koruny (o 13,3 procenta). S ohledem na blížící se Vánoce je možné, že zdražování vajec bude pokračovat, řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Cenu vajec ale podle ní v současné době ovlivňuje také šíření ptačí chřipky v Evropě a přestavba chovů, kdy ty klecové budou v Česku od roku 2027 zakázány.

Údaje statistici zjišťují jednorázově v terénu a nezahrnují je do výpočtu měsíčních spotřebitelských cen.

V meziměsíčním srovnání cena vajec setrvale roste od srpna, přičemž teď v listopadu je nejvyšší od začátku roku. „Na podzim méně nesou slepice v malochovech, spotřebitelé začínají péct cukroví a celkově je vyšší poptávka po vejcích,“ uvedla Dlouhá.

Velké problémy ptačí chřipka způsobuje například v Německu, kde za poslední dobu uhynulo či muselo být utraceno na 1,5 milionu chovných kusů drůbeže, informovala agentura DPA. Rozsah nákazy v Česku zatím podle Dlouhé není takový, aby cenu vajec ovlivnil. V tuzemsku se od minulého týdne potvrdilo šest ohnisek ptačí chřipky, většinou ve velkochovech kachen. V souvislosti s nákazou ale Dlouhá poukázala na to, že pětinu vajec musí Česko dovážet ze zahraničí.

V klecích se v Česku nadále chová asi 40 procent nosnic, řekla Dlouhá. „V celé Evropské unii se přestavují haly a mění technologie, ale většinu zemí netíží národní zákaz jako naše chovatele. V EU se začne projednávat animale welfare (životní pohoda zvířat, pozn.red.) legislativa ke klecovým chovům v roce 2026 a případný zákaz odhadují nejdříve od roku 2035,“ doplnila.

Zdražují i další potraviny

Z ostatních položek, které sleduje ČSÚ, vedle vajec meziměsíčně zdražil také eidam, vepřová pečeně nebo brambory, přičemž kilogram konzumních brambor stojí o 3,55 koruny více (o 23,37 procenta), tedy v průměru 18,74 koruny. Klesla naopak třeba cena másla, a to jak v meziměsíčním, tak meziročním srovnání. Aktuálně běžná kostka o 250 gramech vyjde na průměrně 62,35 koruny, zatímco v říjnu stála 64,66 koruny a minulý rok v listopadu 70,94 koruny.

Ceny zemědělských výrobců v říjnu meziročně stouply o 3,2 procenta, růst tak zpomalil ze zářijových 7,1 procenta. Za říjnovým růstem stálo zvýšení cen v živočišné výrobě o 17,3 procenta. Ceny vzrostly u vajec o 48,3 procenta, u skotu o 42,7 procenta, u mléka o 17 procent a u drůbeže o 8,9 procenta, informoval dříve ČSÚ. V rostlinné výrobě se ceny naopak o 2,5 procenta snížily.

Zdravé vlasy

Biohacking: Restart pro vlasy. Jak vyživit pokožku hlavy a nastartovat růst

Vlasy patří k nejrychleji rostoucím tkáním v lidském těle a jejich kvalita do značné míry reflektuje to, co jíme, jak spíme, jak zvládáme stres i jaké máme hormony. Často se pak jakékoliv nedostatky v životním stylu projeví zpomaleným růstem, nadměrným vypadáváním, lámavostí, ztrátou lesku nebo zhoršenou kvalitou pokožky hlavy. Logikou těla je totiž postavit vlasové folikuly až ke konci svých priorit.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Lukáš Kovanda: Konec zlevňování. Češi si za potraviny opět připlatí

Přečíst článek

Španělsko udeřilo na Metu. Zuckerbergova firma musí zaplatit 479 milionů eur za zneužívání dat

Španělsko udeřilo na Metu. Zuckerbergova firma musí zaplatit 479 milionů eur za zneužívání dat
Profimedia
 ČTK

Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, musí internetovým médiím ve Španělsku zaplatit 479 milionů eur, tedy 11,5 miliardy korun. Podle rozhodnutí obchodního soudu v Madridu se firma dopustila nekalých obchodních praktik a také porušení evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Proti rozhodnutí se Meta může odvolat.

Odškodnění má společnost zaplatit 87 vydavatelům a zpravodajským agenturám. Meta podle soudu využívala osobní údaje uživatelů sítí Instagram a Facebook pro takzvanou behaviorální reklamu. Ta spočívá ve zobrazování personalizovaných a cílených reklam na základě předchozího chování uživatele, historie prohlížení, vyhledávacích dotazů a podobně.

Nezákonným zpracováváním dat uživatelů Meta podle soudu získala významnou konkurenční výhodu na španělském trhu s on-line reklamou.

Žaloba podaná španělskými médii se zaměřila na změnu pravidel společnosti Meta pro zpracování osobních údajů, ke které došlo v květnu 2018 po vstupu GDPR v platnost. Společnost Meta přešla od souhlasu uživatelů s využitím osobních údajů k jeho nezbytnosti pro plnění smlouvy o využívání služby. Regulační orgány později tento postup označily za nedostatečný.

V srpnu 2023 se společnost Meta vrátila k souhlasu jako právnímu základu pro využívání údajů pro behaviorální reklamu. Soudce odhadl, že ve zmíněném pětiletém období Meta vydělala na reklamě nejméně 5,3 miliardy eur a celou částku podle něj získala v rozporu s GDPR.

Elon Musk

Muskova xAI získala od investorů 15 miliard dolarů, tvrdí CNBC. Miliardář to popřel

Miliardář Elon Musk označil za nepravdivou zprávu zpravodajské televize CNBC, podle které jeho start-up zaměřený na umělou inteligenci xAI v rámci kola financování získal od investorů 15 miliard dolarů, tedy 311,7 miliardy korun. CNBC se odvolávala na informované zdroje a hodnota společnosti se podle ní měla zvýšit na 200 miliard dolarů.

Přečíst článek

Podobná žaloba je v současné době u soudu ve Francii, dodal Reuters. Před rokem pak Evropská komise uložila Metě pokutu 797,72 milionu eur, a to kvůli zneužití postavení na trhu on-line reklamy. Toho se firma dopustila tím, že svou službu Facebook Marketplace propojila se sociální sítí Facebook.

Problém podle komise tkví ve skutečnosti, že všichni uživatelé facebooku měli automaticky přístup ke službě Facebook Marketplace a jsou této službě pravidelně vystavováni, ať už o to stojí, nebo ne. Konkurenti služby Facebook Marketplace tak mohli být vyloučeni z trhu. Řízení proti firmě zahájila Evropská komise v červnu 2021, kdy se Meta ještě jmenovala Facebook. V prosinci 2022 společnost obdržela prohlášení o námitkách, na které odpověděla v červnu 2023.

Ve středu španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že výbor dolní komory parlamentu bude vyšetřovat společnost Meta kvůli možnému porušování soukromí uživatelů sítí Facebook a Instagram.

Meta ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila tržby o 26 procent na 51,2 miliardy dolarů (přes jeden bilion korun). Čistý zisk ale firmě o 83 procent klesl a činil 2,7 miliardy dolarů, zejména kvůli mimořádným nákladům souvisejícím s americkým zákonem o daních a výdajích. Bez zahrnutí těchto nákladů společnost zisk zvýšila, a to na 18,6 miliardy dolarů.

Související

Doporučujeme