Tomáš Tyl: Jak vznikl Buffettův indikátor a proč je jeho význam přeceňovaný
Takzvaný Buffettův indikátor, tedy poměr celkové tržní kapitalizace akcií k HDP, bývá často označován za oblíbený ukazatel legendárního investora z Omahy. Ve skutečnosti se však Warren Buffett o tomto indikátoru zmínil pouze jednou, a už tehdy upozorňoval, že má své limity a vypovídací schopnost jen v extrémních situacích.
Různí věštci akciové apokalypsy si rádi půjčují jména úspěšných investorů. O poměru celkové tržní kapitalizace akcií k HDP se často hovoří jako o Buffettově ukazateli, nebo jako o jeho oblíbeném ukazateli. „To je ale trochu zavádějící, protože Buffett se o tomto ukazateli zmínil pouze jedinkrát. Bylo to skoro před 25 lety, v roce 2001, kdy komentoval, proč již několik let předtím považoval akciový trh za bublinu,“ vysvětluje Tomáš Tyl, šéf analytického oddělení Fichtner Wealth Managers. O tomto ukazateli Buffett tehdy řekl, že má své limity, bude průběžně růst a může poukazovat spíše na extrémní situace.
Mediální mýtus nebo reálné hodnoty?
Z této doby pochází i jeho komentář o hranici 200 procent. Z něj vyplývá, že i sám „věštec z Omahy“ bere tento ukazatel s velkou rezervou – jako indikátor extrémních situací, jehož hodnotu je třeba posuzovat relativně. Od roku 2001 se Buffett o tomto indikátoru již nikdy nezmiňoval. Nepíše o něm ani ve svých dopisech akcionářům, kde shrnuje nejdůležitější informace, ani v jiných rozhovorech. Jeho jméno používají spíše senzacechtivá média a ti, kdo chtějí tomuto ukazateli dodat falešnou váhu.
„Označovat tento ukazatel jako Buffettův je v podstatě na úrovni fake news – je to hoax. Je to způsob, jak mu dodat falešnou váhu. Strašení Buffettovým indikátorem poslouchám posledních deset let a kdo se jím řídil, přišel na trhu o ohromné výnosy,“ upozorňuje Tyl.
Kdo na začátku roku přemýšlel, jak nejlépe zhodnotit své investice, a vsadil na vývoj umělé inteligence, pravděpodobně neprodělal. Největší výnos mu ale mohly přinést poněkud jiné sázky. Třeba na zlato, bitcoin nebo na donedávna upozaďovaného technologického dinosaura Oracle.
Čísla nelžou. Nejlepší investice roku 2025 jsou Oracle, zlato a bitcoin
Trhy
Růst ukazatele je přirozený, ne nebezpečný
Na růst ukazatele v čase má vliv několik různých trendů. Jak Buffett poukazuje, podíl velikosti akcií na celém trhu bude mít dlouhodobě rostoucí tendenci. To, že ukazatel roste, je normální. Akciový trh v minulosti rostl dlouhodobě tempem okolo 10 procent ročně (což neukazuje na přehřívání). HDP zemí, jako jsou USA, ale takovým tempem neroste a ani to nelze očekávat.
Před 20 lety byl očekávaný růst HDP USA kolem 5 procent, dnes je ještě nižší. Akciový trh proto i bez jakýchkoli dalších vlivů poroste rychleji, a celý indikátor tak bude dlouhodobě růst. Za 25 let by to znamenalo, že akciový trh vyroste 3,2× rychleji než HDP (při růstu trhu 10 procent a HDP 5 procent), aniž by to znamenalo bublinu. Na vrcholu bubliny byl tento ukazatel 150 procent, nyní je 217 procent – tedy růst jen o 1,4×.
Proč HDP a tržní kapitalizace nejdou srovnávat
Tržní kapitalizace a HDP spolu souvisí jen velmi nepřímo. Zatímco tržní kapitalizace ukazuje celkovou hodnotu akciových firem, HDP měří celkovou hodnotu nově vytvořených statků. Svým způsobem by tedy mohlo jít o alternativu k ukazateli celkových tržeb. „Až na to, že v HDP nejsou jen hodnoty vyprodukované akciovými firmami, ale také neveřejnými společnostmi a státem. A na druhou stranu akciové společnosti jsou často nadnárodní firmy, takže jejich tržby pocházejí z různých oblastí,“ uvádí Tyl.
To má důležité dopady právě na obě hodnoty. Na jednu stranu dochází k růstu ukazatele i tehdy, když se nové firmy dostávají na burzu – z neveřejně obchodovaných společností se stanou akciové společnosti, a ty tím zvýší celkovou tržní kapitalizaci. Ta je navíc různá v různých zemích. Země jako Německo a státy eurozóny mají podíl tržní kapitalizace akcií vůči HDP podstatně nižší, protože se firmy méně financují na burze.
Naopak Hongkong je o řád výše, protože se zde obchodují akcie čínských společností. To samo o sobě ale nevypovídá o tom, že by akcie obchodované v Hongkongu či ve Švýcarsku (akciový trh na úrovni 220 procent HDP) byly drahé a v Německu levné (akciový trh na úrovni 62 procent HDP).
Za půl hodiny odjede z vídeňského automatizovaného skladu zboží k zákazníkovi. Centrum vybudoval Tomáš Čupr s norským gigantem Autostore. 
Čupr má další zářez na pažbě. Prorazil se svým AI systémem na rakouský trh a míří dál
Zprávy z firem
Trh je drahý, ale zisky drží tempo
„Americký akciový trh určitě není levný. Na druhou stranu, z našeho pohledu se na něm ani v tuto chvíli nenafukuje bublina. Když se podíváme na technologické giganty, kteří jsou hlavním důvodem vyšších valuací celého trhu, vidíme, že jejich valuace se za posledních pět let příliš nezměnily (MSFT, Apple), nebo dokonce klesly (Nvidia, Alphabet, Amazon),“ popisuje Tomáš Tyl.
To znamená, že růst jejich ceny byl kompenzován růstem zisků. To není nezdravý růst ukazující na bublinu ani na šílenství. Například Nvidia, jejíž akcie vzrostly o 1280 procent, je nyní z fundamentálního hlediska o polovinu levnější. To ukazuje, že růst ceny má své důvody. Ostatní akcie za pět let nezaznamenaly nijak dramatický vývoj – alespoň ve srovnání s růsty před rokem 2000.
Řada investorů je posedlá ukazatelem P/E, aniž by mu skutečně rozuměla. Dochází tak k různým historickým srovnáním, která však nereflektují řadu účetních odlišností – například změny v systému GAAP nebo rozdíl mezi odepisováním kapitálových výdajů (postupně) a výdajů na výzkum (najednou).
Technologické firmy mění pravidla hry
V současnosti má americký akciový trh větší podíl technologických firem, protože i naše životy jsou mnohem více spjaty s technologiemi než dříve – a totéž platí pro společnosti. Tyto firmy mají značné výdaje na vědu a výzkum. Kdyby je odepisovaly postupně, jejich čisté zisky by byly vyšší a ukazatel P/E nižší.
„Zjednodušeně řečeno – když srovnám dvě identické společnosti a jedna koupí továrnu, zatímco druhá investuje stejnou částku do výzkumu a vývoje, druhá bude mít výrazně nižší účetní zisk a tím pádem výrazně vyšší P/E,“ uzavírá Tyl. Větší podíl technologií, velkých společností a výdaje na vědu a výzkum jsou faktory, které valuace tlačí výše. Trh levný není, ale rozhodně na něm ani nevzniká nebezpečná bublina.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
