Slábnoucí podpora, tvrdší zahraniční politika: Trump vsadil na válku a riskuje vše
Americko-izraelský útok na Teherán představuje zásadní obrat v politice prezidenta Donalda Trumpa. Muž, který před nástupem do úřadu sliboval, že Spojené státy nebude zatahovat do nových válek, nyní stojí za jednou z nejvýznamnějších vojenských operací svého druhého mandátu.
Rozhodnutí přišlo navzdory informacím o pokroku v jaderných jednáních s Íránem a také v době, kdy průzkumy ukazují, že většina Američanů nové vojenské akce nepodporuje. Úder na Írán je podle analytiků dosud největší sázkou prezidenta, jehož popularita v posledních týdnech výrazně oslabila, píše agentura Bloomberg.
Klesající podpora a volební riziko
Podle průzkumů si Američané myslí, že se Trump příliš soustředí na zahraniční politiku a nedostatečně řeší domácí ekonomiku, zejména inflaci a životní náklady. Republikáni navíc mohou v listopadových volbách ztratit většinu ve Sněmovně reprezentantů.
Od návratu Trumpa do úřadu USA bombardovaly nejméně sedm zemí, žádná operace však neměla takový význam jako útok na Írán. Ten ještě více posouvá pozornost Bílého domu od domácích problémů k zahraničním konfliktům – a zároveň váže Trumpovu politickou budoucnost na vývoj událostí, které nemá plně pod kontrolou.
Izrael a Spojené státy zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu, kde podle šéfa diplomacie Abbáse Arakčího jen v sebeobraně útočila na americké základny. Situací se má ve 22:00 středoevropského času na žádost Francie zabývat Rada bezpečnosti OSN.
Izrael a USA udeřily na Írán, mrtvých je přes 200
Politika
Válka jako politická strategie?
Odborníci upozorňují, že zahraniční konflikty mohou krátkodobě posílit podporu prezidenta čelícího problémům doma. Podle Paula Musgravea z Georgetownské univerzity může být vojenský zásah pro Trumpa lákavý právě v době, kdy doma čelí obtížím. Připomněl, že zásah ve Venezuele patřil k mála momentům, které mu v posledních měsících přinesly pozitivní ohlas.
Historie však ukazuje, že války často definují celé prezidentské mandáty – a ne vždy v jejich prospěch. Vietnam poznamenal Lyndona Johnsona, Irák George W. Bushe. Ani rychlé vojenské vítězství nemusí zachránit klesající popularitu, jak ukázala zkušenost po válce v Perském zálivu.
Trump sám v minulosti varoval, že prezidenti mohou využít útok na Írán k záchraně své slábnoucí pozice. Nyní připustil, že americká operace může přinést ztráty na životech.
Společnost OpenAI se dohodla s americkým ministerstvem obrany na podmínkách využívání svých modelů umělé inteligence v utajované síti. Oznámil to šéf firmy Sam Altman. Dohoda přichází krátce poté, co prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům, aby okamžitě přestaly používat technologii konkurenční společnosti Anthropic.
OpenAI uzavřela dohodu s Pentagonem, Trump mezitím zakázal spolupráci s Anthropic
Zprávy z firem
Riziko eskalace i ekonomických dopadů
Útoky mohou mít i ekonomické následky. Ceny ropy letos vzrostly téměř o 20 procent, zejména kvůli napětí mezi USA a Íránem. Další eskalace může vést ke zdražení benzinu pro americké spotřebitele.
Viceprezident Vance odmítl představu dlouhého konfliktu, vojenskí analytici však upozorňují, že změny režimu v Íránu nelze dosáhnout rychle.
Někteří republikánští politici označují zásah za historickou příležitost oslabit Teherán a svrhnout tamní režim. Do debaty výrazně vstupuje i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který dlouhodobě usiluje o neutralizaci Íránu.
Vysoká sázka
Svržení režimu v zemi s 90 miliony obyvatel a silnými bezpečnostními složkami však představuje mimořádně obtížný úkol. Analytici varují, že konflikt může přerůst v širší regionální eskalaci.
Trump tak čelí klíčové otázce: zda mu zahraniční ofenziva pomůže upevnit domácí postavení, nebo se stane břemenem, které jeho druhé funkční období zásadně poznamená.